Zprávy | Z archivu rubriky


ČSSD na pondělním zasedání svého vedení rozhodla, že bude dál jednat s ODS o toleranci její menšinové vlády. Ještě před jednáním předsednictva však odstupující premiér a šéf ČSSD Jiří Paroubek prohlásil, že chce jednání s ODS ukončit. "Měl jsem velkou chuť navrhnout, abychom spolupráci ukončili. Vstřícné gesto pana (Mirka) Topolánka, který mi poslal obálku se jmény části ministrů, které chce zřejmě navrhnout, mi v tom zabránilo," vysvětlil Paroubek změnu svého postoje. Sociální demokracie se podle něj bude vedle jednání s ODS připravovat na svoji opoziční roli. Strana proto představila stínovou vládu. Objevuje se v ní většina dosluhujících ministrů za ČSSD.

Svým razantním výrokem o ukončení spolupráce reagoval Paroubek na pondělní krach schůzky lídrů ODS a ČSSD. Sociální demokraté odešli z dopoledního jednání o podmínkách tolerance menšinové vlády ODS. Tvrdili, že je občanští demokraté neberou vážně. Uvedli, že dokud ODS nenavrhne rozumný kompromis, nemá cenu pokračovat. ODS obvinila Paroubka z toho, že na schůzku už přišel s úmyslem se nedohodnout.

Voliči rozdali v červnu karty tak, že levice, tedy ČSSD a komunisté, má v nové sněmovně 100 mandátů, zbývající tři strany - ODS, KDU-ČSL a Strana zelených - druhou stovku. Za první krok z patové situace lze považovat to, že se minulý týden podařilo při sedmém pokusu zvolit alespoň vedení sněmovny.

Před 38 lety překročila vojska Varšavské smlouvy hranice Československa. Zahájení okupace si před budovou Českého rozhlasu v Praze připomněli politici a pamětníci. Po pietním aktu s kladením věnců promluvili ke shromážděným například místopředseda Senátu Jiří Liška (ODS), předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD) a pražský primátor Pavel Bém (ODS).

Většina řečníků varovala před zapomínáním na srpnové události. Podle Béma nesmí být zapomenuto nic z toho, co se v Evropě dělo pod komunistickou nadvládou. "Zapomínání a neznalost historie vede k opakování, k pokřivenému myšlení a fatálním omylům nastupující generace," řekl ve svém projevu Bém. Místopředseda vlády pro ekonomiku Jiří Havel (ČSSD) zdůraznil, že svoboda není samozřejmost a snáze se ztrácí, než znovu nabývá. Podle Vlčka chápe současná mladá generace invazi jako roztržku mezi komunistickými státy, což je nespravedlivé vůči těm, kteří bránili rozhlas a padli za svobodu a čest.

Liška zase zdůraznil, že okupace v roce 1968 rozložila společnost více než padesátá léta. "Společnost se s tímto morálním selháním dodnes nevyrovnala," dodal. Před zapomínáním varoval také ředitel Českého rozhlasu Václav Kasík, který se nejvíc obává neznalosti mladé generace. "Bylo by špatné, kdyby se zapomnělo na památní desky na budově rozhlasu, stejně jako na desky připomínající oběti Jana Palacha a Jana Zajíce," prohlásil. Proto považuje za důležitý rozhlas a další média, která o paměť národa pečují. Primátor Bém vyzdvihl také pozitivní stránky srpnových událostí a pochválil obdivuhodný postoj drtivé většiny společnosti a její aktivní odpor. Podle něj je také dobré, že v té době mnoho lidí vystřízlivělo ze snahy reformovat komunismus.

Invaze vojsk do Československa násilně přerušila reformní proces Pražské jaro. Před budovou Českého rozhlasu se odehrály nejtvrdší střety mezi okupačními vojáky a obyvateli hlavního města. Od zahájení okupace do začátku října zabili cizí vojáci podle Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu v Československu 72 lidí, těžce zranili 276 a lehce 422 lidí. V srpnu 2005 se za invazi do Československa omluvil bývalý polský prezident Wojciech Jaruzelski. Morální odpovědnost Ruska za okupaci přiznal v Praze letos na jaře ruský prezident Vladimir Putin.

Parlament loni v květnu schválil zákon o odškodnění obětí okupace, v červenci 2005 vláda vyčlenila na odškodnění 259 milionů korun. Nárok se vztahuje na období od srpna 1968 do června 1991. Lidé musí prokázat lékařskou zprávou, úmrtním listem, výpovědí nejméně dvou svědků nebo jiným způsobem smrt, zranění nebo znásilnění v důsledku okupace.

Optimistické scénáře a svobodu a demokracii, které zaručí, aby bylo možné tyto názory hlásat a na nich založené postupy prosazovat, propagoval v pondělí prezident Václav Klaus ve svém příspěvku na Evropském fóru. To se jako každoročně koná v rakouském Alpbachu. Jeho letošním tématem je "Suche nach Gewissheit und Sicherheit" (Hledání jistoty a bezpečí). Organizátoři očekávají, že fóra se do 2. září zúčastní zhruba 400 řečníků a 2500 posluchačů. Diskuse se budou týkat reforem, technologií, síťového propojování v Evropské unii, bankovnictví a zdravotnictví.

Klaus v pondělním odpoledním bloku, který nese název Strach o existenci, o pracovní místa, o zdroje, pronesl projev na téma Obava o svobodu je jediné, co mne trápí. Zdůraznil v něm, že nemá rád katastrofické scénáře, nemá strach z budoucnosti a navíc je přesvědčen, že pro strach není sebemenší důvod. "Totalitní hnutí minulosti považuji za minulost," řekl Klaus v pasáži věnované "strachu o existenci". "Nebezpečí návratu fašismu či komunismu nevidím. Vidím však dvě jiná nebezpečí." Za přeceňované nebezpečí označil Klaus islamismus a s ním spojený údajný "střet civilizací", naopak za nedoceňované nebezpečí považuje prezident "postdemokracii" a s ní spojené omezování lidské svobody. Klaus tvrdí, že člověk je ve své existenci ohrožován jen a jen absencí svobody. Hlava státu podle svých slov nevidí "střet civilizací". "Vidím střet islamismu s modernizačními procesy a s důsledky nezadržitelně pokračující globalizace. Vidím střet agresivní verze této náboženské ideologie se zvnějšku vnucovaným hodnotovým systémem západního světa, k jehož spontánnímu přijetí islámské země dosud samy nedospěly," konstatoval prezident. Postdemokracie a s ní spojené omezování lidské svobody, které přináší "dnes v Evropě dominantní postoj, který nazývám evropeismus", podle Klause "rozbíjí stát jako výlučnou a nenahraditelnou základnu politické demokracie" a vytváří postdemokratické byrokratické struktury, které stále více předurčují a omezují životy lidí. Klaus odmítl také "strach o zdroje" coby strašidlo, které obchází Evropou už 200 let. Stačí podle něj jediná věc: udržet systém svobodného trhu, soukromého vlastnictví a neregulovaných cen. Systém s těmito atributy si se zdroji poradí sám, je přesvědčen Klaus.

Trestní oznámení na neznámého pachatele kvůli květnovému zveřejnění utajované zprávy Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) jejím ředitelem Janem Kubicem podal i Národní bezpečnostní úřad (NBÚ). ČTK to řekl státní zástupce Michal Zachystal, který vyšetřování možného úniku informací z dokumentů dozoruje. Doplnil, že na stole má nyní v souvislosti se zprávou ÚOOZ celkem 13 trestních oznámení, všechna je v rámci jednoho vyšetřovacího spisu prověřuje Inspekce ministra vnitra. Její pracovníci zjišťují, zda se Kubice nebo někdo jiný nedopustil zneužívání pravomoci veřejného činitele a pomluvy, případně trestného činu ohrožení utajované skutečnosti. Šéf ÚOOZ předložil materiály označené jako důvěrné 29. května na neveřejném zasedání sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost, ještě týž den se však jejich kopie objevily v médiích. Vyšetřovatelé mají na prověření všech oznámení lhůtu tři měsíce, podnět od NBÚ se týká podezření ze spáchání trestného činu ohrožení utajované skutečnosti, upřesnil Zachystal. Kubice již dříve řekl, že si není vědom spáchání trestného činu. "V žádném případě jsem se ani já, ani nikdo z ÚOOZ ničeho nezákonného nedopustil. Navíc já jsem tu zprávu nezveřejnil," upozornil šéf ÚOOZ na to, že obsah důvěrných dokumentů pouze přednesl poslancům na uzavřeném jednání branného výboru, odkud pak zřejmě unikly do médií.