Zprávy | Z archivu rubriky

ČSSD na pondělním zasedání svého vedení rozhodla, že bude dál jednat s ODS o toleranci její menšinové vlády. Ještě před jednáním předsednictva však odstupující premiér a šéf ČSSD Jiří Paroubek prohlásil, že chce jednání s ODS ukončit. "Měl jsem velkou chuť navrhnout, abychom spolupráci ukončili. Vstřícné gesto pana (Mirka) Topolánka, který mi poslal obálku se jmény části ministrů, které chce zřejmě navrhnout, mi v tom zabránilo," vysvětlil Paroubek změnu svého postoje. Sociální demokracie se podle něj bude vedle jednání s ODS připravovat na svoji opoziční roli. Strana proto představila stínovou vládu. Objevuje se v ní většina dosluhujících ministrů za ČSSD.

Svým razantním výrokem o ukončení spolupráce reagoval Paroubek na pondělní krach schůzky lídrů ODS a ČSSD. Sociální demokraté odešli z dopoledního jednání o podmínkách tolerance menšinové vlády ODS. Tvrdili, že je občanští demokraté neberou vážně. Uvedli, že dokud ODS nenavrhne rozumný kompromis, nemá cenu pokračovat. ODS obvinila Paroubka z toho, že na schůzku už přišel s úmyslem se nedohodnout.

Voliči rozdali v červnu karty tak, že levice, tedy ČSSD a komunisté, má v nové sněmovně 100 mandátů, zbývající tři strany - ODS, KDU-ČSL a Strana zelených - druhou stovku. Za první krok z patové situace lze považovat to, že se minulý týden podařilo při sedmém pokusu zvolit alespoň vedení sněmovny.

Občanští demokraté mají zájem o další jednání s ČSSD, ale nehodlají kvůli tomu přerušovat kontakty s KDU-ČSL a Stranou zelených (SZ). ČTK to po jednání grémia ODS řekla místopředsedkyně strany Miroslava Němcová. "Usilujeme o takové uspořádání, kdy by i tyto dvě strany (KDU-ČSL a SZ) nalezly důvod, proč by mohly budoucí vládu ODS podpořit," uvedla. V úterý se sejdou vedení občanských a křesťanských demokratů. Zřejmě ve čtvrtek by se podle Němcové měla odehrát schůzka ODS-zelení.

Před 38 lety překročila vojska Varšavské smlouvy hranice Československa. Zahájení okupace si před budovou Českého rozhlasu v Praze připomněli politici a pamětníci. Po pietním aktu s kladením věnců promluvili ke shromážděným například místopředseda Senátu Jiří Liška (ODS), předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD) a pražský primátor Pavel Bém (ODS).

Většina řečníků varovala před zapomínáním na srpnové události. Podle Béma nesmí být zapomenuto nic z toho, co se v Evropě dělo pod komunistickou nadvládou. "Zapomínání a neznalost historie vede k opakování, k pokřivenému myšlení a fatálním omylům nastupující generace," řekl ve svém projevu Bém. Místopředseda vlády pro ekonomiku Jiří Havel (ČSSD) zdůraznil, že svoboda není samozřejmost a snáze se ztrácí, než znovu nabývá. Podle Vlčka chápe současná mladá generace invazi jako roztržku mezi komunistickými státy, což je nespravedlivé vůči těm, kteří bránili rozhlas a padli za svobodu a čest.

Liška zase zdůraznil, že okupace v roce 1968 rozložila společnost více než padesátá léta. "Společnost se s tímto morálním selháním dodnes nevyrovnala," dodal. Před zapomínáním varoval také ředitel Českého rozhlasu Václav Kasík, který se nejvíc obává neznalosti mladé generace. "Bylo by špatné, kdyby se zapomnělo na památní desky na budově rozhlasu, stejně jako na desky připomínající oběti Jana Palacha a Jana Zajíce," prohlásil. Proto považuje za důležitý rozhlas a další média, která o paměť národa pečují. Primátor Bém vyzdvihl také pozitivní stránky srpnových událostí a pochválil obdivuhodný postoj drtivé většiny společnosti a její aktivní odpor. Podle něj je také dobré, že v té době mnoho lidí vystřízlivělo ze snahy reformovat komunismus.

Invaze vojsk do Československa násilně přerušila reformní proces Pražské jaro. Před budovou Českého rozhlasu se odehrály nejtvrdší střety mezi okupačními vojáky a obyvateli hlavního města. Od zahájení okupace do začátku října zabili cizí vojáci podle Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu v Československu 72 lidí, těžce zranili 276 a lehce 422 lidí. V srpnu 2005 se za invazi do Československa omluvil bývalý polský prezident Wojciech Jaruzelski. Morální odpovědnost Ruska za okupaci přiznal v Praze letos na jaře ruský prezident Vladimir Putin.

Parlament loni v květnu schválil zákon o odškodnění obětí okupace, v červenci 2005 vláda vyčlenila na odškodnění 259 milionů korun. Nárok se vztahuje na období od srpna 1968 do června 1991. Lidé musí prokázat lékařskou zprávou, úmrtním listem, výpovědí nejméně dvou svědků nebo jiným způsobem smrt, zranění nebo znásilnění v důsledku okupace.

Optimistické scénáře a svobodu a demokracii, které zaručí, aby bylo možné tyto názory hlásat a na nich založené postupy prosazovat, propagoval v pondělí prezident Václav Klaus ve svém příspěvku na Evropském fóru. To se jako každoročně koná v rakouském Alpbachu. Jeho letošním tématem je "Suche nach Gewissheit und Sicherheit" (Hledání jistoty a bezpečí). Organizátoři očekávají, že fóra se do 2. září zúčastní zhruba 400 řečníků a 2500 posluchačů. Diskuse se budou týkat reforem, technologií, síťového propojování v Evropské unii, bankovnictví a zdravotnictví.

Klaus v pondělním odpoledním bloku, který nese název Strach o existenci, o pracovní místa, o zdroje, pronesl projev na téma Obava o svobodu je jediné, co mne trápí. Zdůraznil v něm, že nemá rád katastrofické scénáře, nemá strach z budoucnosti a navíc je přesvědčen, že pro strach není sebemenší důvod. "Totalitní hnutí minulosti považuji za minulost," řekl Klaus v pasáži věnované "strachu o existenci". "Nebezpečí návratu fašismu či komunismu nevidím. Vidím však dvě jiná nebezpečí." Za přeceňované nebezpečí označil Klaus islamismus a s ním spojený údajný "střet civilizací", naopak za nedoceňované nebezpečí považuje prezident "postdemokracii" a s ní spojené omezování lidské svobody. Klaus tvrdí, že člověk je ve své existenci ohrožován jen a jen absencí svobody. Hlava státu podle svých slov nevidí "střet civilizací". "Vidím střet islamismu s modernizačními procesy a s důsledky nezadržitelně pokračující globalizace. Vidím střet agresivní verze této náboženské ideologie se zvnějšku vnucovaným hodnotovým systémem západního světa, k jehož spontánnímu přijetí islámské země dosud samy nedospěly," konstatoval prezident. Postdemokracie a s ní spojené omezování lidské svobody, které přináší "dnes v Evropě dominantní postoj, který nazývám evropeismus", podle Klause "rozbíjí stát jako výlučnou a nenahraditelnou základnu politické demokracie" a vytváří postdemokratické byrokratické struktury, které stále více předurčují a omezují životy lidí. Klaus odmítl také "strach o zdroje" coby strašidlo, které obchází Evropou už 200 let. Stačí podle něj jediná věc: udržet systém svobodného trhu, soukromého vlastnictví a neregulovaných cen. Systém s těmito atributy si se zdroji poradí sám, je přesvědčen Klaus.

Přibližně 150 lidí přišlo v pondělí v podvečer na pražské náměstí Míru protestovat proti umístění americké protiraketové základny v České republice a za uspořádání referenda o této otázce. Demonstraci uspořádala iniciativa Ne základnám. Spojené státy zvažují, že by raketový deštník mohl být postaven na území Česka nebo Polska. Zahraniční média začala spekulovat také o Británii. Podle představitelů iniciativy by základna nezvýšila bezpečnost České republiky, neboť jejím úkolem je chránit USA, a ne Evropu. Neznamenala by ani přínos pro českou ekonomiku, protože by nezaměstnávala téměř žádné české občany a zásobovala by se z vlastních zdrojů, tvrdí organizátoři.

Trestní oznámení na neznámého pachatele kvůli květnovému zveřejnění utajované zprávy Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) jejím ředitelem Janem Kubicem podal i Národní bezpečnostní úřad (NBÚ). ČTK to řekl státní zástupce Michal Zachystal, který vyšetřování možného úniku informací z dokumentů dozoruje. Doplnil, že na stole má nyní v souvislosti se zprávou ÚOOZ celkem 13 trestních oznámení, všechna je v rámci jednoho vyšetřovacího spisu prověřuje Inspekce ministra vnitra. Její pracovníci zjišťují, zda se Kubice nebo někdo jiný nedopustil zneužívání pravomoci veřejného činitele a pomluvy, případně trestného činu ohrožení utajované skutečnosti. Šéf ÚOOZ předložil materiály označené jako důvěrné 29. května na neveřejném zasedání sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost, ještě týž den se však jejich kopie objevily v médiích. Vyšetřovatelé mají na prověření všech oznámení lhůtu tři měsíce, podnět od NBÚ se týká podezření ze spáchání trestného činu ohrožení utajované skutečnosti, upřesnil Zachystal. Kubice již dříve řekl, že si není vědom spáchání trestného činu. "V žádném případě jsem se ani já, ani nikdo z ÚOOZ ničeho nezákonného nedopustil. Navíc já jsem tu zprávu nezveřejnil," upozornil šéf ÚOOZ na to, že obsah důvěrných dokumentů pouze přednesl poslancům na uzavřeném jednání branného výboru, odkud pak zřejmě unikly do médií.

Za nelegální dovoz odpadu z Německa do Milovic na Nymbursku dostala firma AM Servis pokutu od České inspekce životního prostředí ve výši 2,7 milionu korun. Pokuta již nabyla právní moci. Komunální, plastové a textilní odpady firma uskladnila v objektu v bývalém vojenském prostoru na letišti Boží Dar. ČTK to sdělila mluvčí inspekce Ivana Awwadová. Podle zjištění inspekce společnost AM Servis dovezla německý odpad do Milovic v závěru loňského roku. Uskladnila jej v objektu na bývalém letišti, do kterého vnikla protiprávně bez vědomí majitele. Objekt byl lehce dostupný a přitom dostatečně opuštěný. Fakt, že v hale někdo uložil komunální odpad dovezený z Německa, potvrdil i soudně znalecký posudek. Inspekce neuložila podle mluvčí sankci v maximální možné výši, protože firma nenakládala s nebezpečnými odpady a navíc se jí podařilo prokázat uložení jen části odpadů umístěných v Milovicích. Za přitěžující okolnost považovala inspekce naopak fakt, že společnost nespolupracovala s inspekcí ani s majitelem objektu. Odpady navíc dovezla pouze za účelem finančního zisku, bez úmyslu odpady v tuzemsku dále využít a bez ohledu na způsobené následky.

Tři největší domácí pekárny Delta, Penam a Odkolek musejí za kartelovou dohodu o cenách pečiva z roku 2003 zaplatit celkem 52,8 milionu korun. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) tak ve svém rozhodnutí snížil původní pokutu 120 milionů, později upravenou na 66 milionů korun. I když jde o závažný delikt, jednání firem vyplývalo ze snahy přežít na trhu, řekl novinářům předseda úřadu Martin Pecina. Firmy se mohou obrátit na brněnský krajský soud, jejich reakci ČTK zjišťuje.

Iniciátorem kartelu byla podle ÚOHS firma Delta Pekárny, proto zaplatí 24,8 milionu. Odkolek dostal pokutu 14,8 milionu, na Penam zbylo 13,2 milionu korun. "Kartel jsme prokázali už v původním rozhodnutí, teď se řešila jen výše pokuty," upozornil Pecina. Penam patří do skupiny Agrofert Holding, zahraniční majitelé Delta Pekáren a Odkolku letos sfúzovali. Antimonopolní úřad podezříval největší hráče na trhu, že se v listopadu 2003 po sedmileté stagnaci cen domluvili na skokovém zdražení pečiva zhruba o pětinu.

Čeští a němečtí policisté odhalili v sobotu večer na přechodu Petrovice na Ústecku v obytném vozidle 16 běženců z Asie bez dokladů. Šestadvacetiletý český řidič luxusního vozidla a jeho o rok mladší spolucestující policii tvrdili, že o ukrytých Asiatech nic nevědí. Uprchlíky policisté odvezli do cel předběžného zadržení. ČTK o tom v pondělí informovala mluvčí severočeské cizinecké a pohraniční policie Eva Hauková. Běženci podle ní poputují do zařízení pro cizince, kde budou muset policisté zjistit jejich totožnost. Hrozí jim správní vyhoštění z Česka. Oba Češi jsou podezřelí z nedovoleného překročení státní hranice. Za to jim hrozí až jeden rok vězení. Policisté už zjistili, že muži si vozidlo na cestu do Německa vzali z půjčovny. Petrovický pokus o ilegální převoz větší skupiny uprchlíků z Česka do Německa je letos druhým odhaleným případem hromadného pašování lidí v Ústeckém kraji. V červnu se podařilo na přechodu Cínovec-Altenberg na Teplicku německým celníkům odhalit skupinu sedmi Vietnamců, které převáželi čeští řidiči do Německa v kamionu s hracími automaty.

Dva mladí policisté z dálničního oddělení v Ostrově na Tachovsku chtěli v noci na neděli vyloupit nedalekou benzínovou pumpu. Jeden z nich byl ve službě a v uniformě. Zásahová jednotka je zadržela v okamžiku, kdy se chystali přepadnout obsluhu pumpy. Oba jsou obviněni z přípravy loupeže a jeden z nich i ze zneužití pravomoci veřejného činitele. Okresní státní zastupitelství Plzeň - město podalo návrh, aby byli vzati do vazby. ČTK to v pondělí řekla státní zástupkyně Antonie Zelená. Podrobnější informace odmítla sdělit kvůli tomu, aby neovlivnila vyšetřování. Spekulace, že policisté byli podezřelí z přípravy trestného činu a jejich kolegové je již delší dobu sledovali, odmítla komentovat. O tom, zda zadržení skončí ve vazbě, podle ní rozhodne soud v úterý.