Zprávy | Z archivu rubriky


Šéfové občanských a sociálních demokratů Mirek Topolánek a Jiří Paroubek v úterý sice projevili vůli pokračovat v jednání o budoucí vládě, nedokázali se ale shodnout ani na tom, kde se sejdou a v jakém počtu. Jako první navrhl ráno schůzku nový premiér Topolánek. Chtěl setkání šéfů a místopředsedů obou stran. Naopak dosluhující premiér Paroubek byl ochoten přistoupit výlučně na rozhovor mezi čtyřma očima. Topolánek chtěl navíc jednat v Hrzánském paláci, kde dočasně sídlí. Paroubek ale požadoval setkání v Kramářově vile. Nakonec přistoupil na to, že by přišel do Hrzánského paláce. Pro další jednání v následujících dnech ale požadoval střídání míst. Připustil zároveň, že dalších schůzek by se již mohli účastnit i první místopředsedové ODS a ČSSD.

Paroubkův požadavek mluvit s Topolánkem nejprve mezi čtyřma očima ODS odmítla s tím, že její šéf k tomu nemá mandát. Zároveň ale občanští demokraté naznačili, že pokud by rozhovory obou předsedů pomohly odblokovat jednání o vládě, tak se jim nebrání. Paroubek neskrýval nad zmínkou o nedostatečném mandátu před novináři údiv. Řekl, že má dobrou vůli se dohodnout, požaduje ale slušné jednání.

Politoložka Vladimíra Dvořáková považuje postoj ODS za zvláštní a těžko pochopitelný. Setkání dvou politických rivalů mezi čtyřma očima v případě, že by měli zájem na průlomu situace, jí připadá přirozené. Topolánek je šéf strany, navíc designovaný premiér, který sestavuje vládu, připomněla.

Sociální demokraté jsou podle svého šéfa Jiřího Paroubka ochotni se dohodnout na toleranci menšinového kabinetu občanských demokratů, chtějí si ale zachovat určitý vliv na vládu a posoudit záměry některých ministrů nominovaných do vlády za ODS. Paroubek to v úterý řekl v rozhovoru pro Rádio Česko. "Jestli od nás někdo očekává, že v tom stavu remízy vydáme celou výkonnou moc, která ve státě je, a dostaneme za to, jak jsem se dozvěděl, kontrolní funkce ve sněmovně, tak to je úsměvné," řekl Paroubek. Neupřesnil ale, co přesně podílem na exekutivě míní. Podle některých informací žádají sociální demokraté pro své lidi například místa šéfů některých státních institucí a náměstků na ministerstvech.

Paroubek v rozhovoru také uvedl, že chce ještě hovořit minimálně se dvěma kandidáty na ministry - Alexandrem Vondrou, který by měl řídit diplomacii, a Ivanem Langerem navrženým na ministra vnitra. Zajímá ho prý mimo jiné to, jak bude Langer řešit aféru kolem šéfa Úřadu pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Jana Kubiceho. Kubice předal čtyři dny před červnovými volbami poslancům zprávu, která mimo jiné uváděla, že organizovaný zločin přerostl do státní správy. Naznačovala ale také údajné kriminální chování předsedy vlády Paroubka. Část dokumentu unikla do médií, podle ČSSD právě Langerovou vinou. Paroubek v úterý připomněl, že aféra ve volbách vážně uškodila jeho straně. "Pan Langer tam určitou roli hrál a já bych byl rád, abych se mohl spolehnout, že bude v té věci naprosto objektivní," uvedl.

Na změně volebního systému se dvě nejsilnější strany podle Paroubka zatím nedohodly. Debatu na toto téma prý zatím neuzavřela ani sama ČSSD. Zatímco část strany by prý upřednostnila posun směrem k čistšímu poměrnému systému, on sám by raději posílil některé většinové prvky. "Pokud my budeme ztrácet na vrub komunistů, a zcela nepochybně budeme, pokud bychom uzavřeli nějakou smlouvu, která by znamenala odblokování této situace, tak samozřejmě, že se musím zajímat o to, jakým způsobem tu sílu strany v Poslanecké sněmovně podle možností zachovat," řekl Paroubek. Topolánek v úterý v této souvislosti novinářům řekl, že sociální demokraté si "exkluzivitu" ve vztahu k ODS představují tak, že úpravou volebního systému společně zlikvidují malé strany. Na to prý ale ODS nechce přistoupit.

Ředitelka Národního vzdělávacího fondu Miroslava Kopicová je připravena stát se ministryní školství. O svých plánech zatím ale mluvit nechce. Také ředitelka odboru na ministerstvu zemědělství Milena Vicenová ČTK potvrdila, že dostala nabídku stát se ministryní zemědělství v případné menšinové vládě ODS doplněné o několik nestranických odborníků. Kopicová v rozhovoru s ČTK připomněla, že zatím není jasné, zda a v jaké podobě menšinový kabinet pod vedením šéfa ODS a premiéra Mirka Topolánka vznikne. Mluvit o záměrech v čele ministerstva školství je proto podle ní předčasné. Představu ale má. "Myslím, že by ode mě bylo nešťastné, kdybych jakýkoli názor prezentovala, než budou ty vybalancované dohody hotové. Ale samozřejmě, je to moje téma (školství)," řekla.

Vicenová uvedla, že nabídku na účast ve vládě dostala. "Moje odpověď byla kladná. Samozřejmě se o tom ještě bude jednat, ale samozřejmě ta jednání nepovedu já. Všichni sledujeme vývoj a víme, že se stále ještě jedná o složení nové vlády, takže nic není rozhodnuto," dodala. Mezi nestranickými odborníky v plánované Topolánkově vládě by se měli objevit i ředitel Českého hydrometeorologického ústavu Ivan Obrusník jako ministr životního prostředí, současný ministr Pavel Zářecký má pokračovat v řízení vládní legislativy. Někdejšího ředitele Ústavu mezinárodních vztahů Jiřího Šedivého, který by měl být ministrem obrany, se zatím ČTK nepodařilo zastihnout. Dosud není jasné, kdo by měl být ministrem kultury.

Už na podzim by mohlo mít Česko protiteroristické centrum. Nový útvar by měl získávat a shromažďovat všechny informace, které se týkají terorismu, předávat je partnerům v zahraničí a zároveň na případech dále pracovat. ČTK to řekl ministr vnitra František Bublan. Jádro centra na policejním prezidiu by měli tvořit policisté z útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a finanční policie. S nimi budou spolupracovat zástupci zpravodajských služeb. Celkově by mohl mít nový útvar 30 až 50 lidí. Na ministrův pokyn nyní policejní prezidium připravuje podrobnosti projektu. Další z řady schůzek je naplánována na září a v průběhu dalších dvou měsíců by centrum mohlo začít fungovat.

Tím, že centrum využije zpravodajské informace k vlastnímu vyšetřování, by se mohl vyřešit jeden ze zásadních problémů boje s terorismem. Informace získané zpravodajskými službami totiž nelze využít v rámci trestního řízení a u soudu. Pokud ovšem centrum vznikne, na případu budou dále pracovat policisté, kteří podnět od zpravodajců prošetří a využijí pro svou práci. Podnětem pro vznik nového pracoviště byla loňská návštěva ministra Bublana v sídle Europolu v Haagu. "Tam jsem zjistil, že informace do tohoto policejního centra chodí z Česka velmi sporadicky a z více míst. A to je špatně," řekl. Problematikou terorismu se v ČR zabývá několik složek. Vedle Bezpečnostní informační služby (BIS) je to právě útvar pro odhalování organizovaného zločinu a kvůli sledování toků peněz pro teroristy také finanční policie. Některé cenné údaje může poskytnout také zahraniční rozvědka.

Na internetových stránkách vznikla petice, která podporuje případné umístění americké protiraketové základny v České republice. Na webu www.prozakladnu.cz se uvádí, že za iniciativou stojí čtyři vysokoškolští studenti. Proti základně naopak veřejně protestují aktivisté uskupení s názvem Ne základnám. Příznivci základny v petici uvádějí, že ČR již zakusila, jak obtížné je čelit agresi totalitních států. "Proto je důležité zapojit se do společné obrany proti nim a povolit spojencům postavit část společné obrany na našem území," píše se v petici. Odpůrci základny naopak připomínají příchod vojsk v roce 1968, s nímž nikdo nesouhlasil, a proto požadují vyhlášení referenda, v němž by občané mohli vyjádřit názor na vybudování americké základny. Podle iniciativy podporující základnu může nebezpečí prý hrozit od radikálně islámských států a od Korejské lidově demokratické republiky. "V případě napadení z jejich strany je dobré mít připravený obranný systém," uvádí petice, pod níž už je několik set podpisů.

Petici iniciativy Ne základnám dosud podepsalo zhruba 1500 lidí. Iniciativa je složena z více než tří desítek různorodých hnutí nebo organizací. Tato iniciativa uspořádala v Praze dvě protestní veřejné akce. Ta poslední se konala v pondělí na náměstí Míru a další je ohlášena na 11. září. Velkým odpůrcem základny je Komunistická strana Čech a Moravy, která vyhlásila petici protestující proti umístění jakékoli vojenské základny na území ČR. Komunisté mají připravený i návrh zákona o jednorázovém referendu, které by mělo být zaměřené na vznik základny USA.

Spojené státy chtějí rozmístit v Evropě do roku 2011 radary a deset protiraketových střel, které by zneškodnily případné nepřátelské rakety vypálené z rizikových zemí, za které USA nyní považují hlavně KLDR a Írán. Kromě Česka je ve hře také Polsko, některé média spekulují o Británii. O základně by mělo být rozhodnuto do podzimu. Čeští a američtí experti předpokládají, že případná protiraketová základna by podléhala českým zákonům. Do české ekonomiky by navíc údajně přinesla stovky milionů dolarů. Většina Čechů podle průzkumů ale systém raketové ochrany na svém území nechce. Stejně se vyjadřují také Poláci.

Česko-rakouské příhraničí začnou koncem září střežit společné hlídky složené z policistů z obou zemí. Hlídky budou pracovat pravidelně a vzniknou na základě smlouvy mezi oběma státy. ČTK to sdělila mluvčí jihočeské cizinecké policie Anna Stloukalová. Čeští a rakouští policisté se zaměří na potírání přeshraniční kriminality a nelegální migrace. "Hlídky se budou pohybovat v blízkosti státních hranic do vzdálenosti 25 kilometrů (od hranice)," uvedla mluvčí. Policisté budou moci používat zbraň na území cizího státu jen v případě nutné obrany a musí se řídit tamními zákony. "Smlouva zahrnuje i zvláštní formy spolupráce, například pronásledování osob podezřelých z účasti nebo spáchání trestného činu, osob uprchlých z vazby, vyhýbajících se hraniční kontrole nebo policejní kontrole," dodala mluvčí. Společně budou hlídky provádět i pobytové kontroly či kontroly ve vlacích.

Z české strany se na smíšených hlídkách budou podílet příslušníci Oblastního ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie České Budějovice a Brno. První společné školení, kterého se zúčastní pět českých a pět rakouských policistů, se uskuteční ve čtvrtek 24. srpna na rakouském hraničním přechodu Wullowitz. Již čtvrtým rokem slouží smíšené patroly i na česko-bavorské hranici. Hlídky mohou zasahovat 30 kilometrů do území Německa a 25 kilometrů do českého vnitrozemí.