Zprávy | Z archivu rubriky

KDU-ČSL ukončila jednání s ČSSD o menšinové vládě. Miroslav Kalousek odchází z čela strany. Rezignaci oznámil po pátečním jednání širšího vedení KDU-ČSL, které rozhodlo o tom, že lidovci nebudou ve vládě, která by se jakkoli opírala o KSČM. Kalousek dodal, že poslancem zůstává. Prohlásil, že k rezignaci se rozhodl již poté, co ODS začala s ČSSD vyjednávat o menšinové vládě občanských demokratů doplněné o nestraníky. Cítil však povinnost ještě před svým odchodem vyjednat pro KDU-ČSL takový koncept, který by jí zajistil politickou budoucnost. Jeho návrhy ale v KDU-ČSL neuspěly a Kalousek odešel z čela strany již nyní.

Celostátní výbor KDU-ČSL se sešel poté, co Kalousek ve čtvrtek připustil menšinovou vlády KDU-ČSL a ČSSD, která by vznikla i díky toleranci komunistů. Ústupek vysvětlil tím, že tak brání dohodě ČSSD a ODS na změně volebního systému, která by omezila politickou pluralitu a poškodila menší strany. Dlouholetý hlasitý kritik spolupráce s KSČM Kalousek tím vyvolal bouři nevole ve vlastní straně. Křesťanští demokraté v některých regionech volají po odchodu celého předsednictva, kabinet opřený o KSČM odmítají.

"Já jsem se rozhodl (k rezignaci) poté, co Mirek Topolánek (předseda ODS) předložil koncept, kterému říkám velká koalice, nebo opoziční smlouva turbo, tedy koncept menšinové vlády s účastí takzvaných nestranických odborníků. Po tomto aktu jsem se rozhodl rezignovat na pozici předsedy KDU-ČSL prostě proto, že se zhroutil politický koncept, kterému jsem dlouhodobě věřil a ve kterém jsem spatřoval budoucnost české politické scény," uvedl. Otázkou prý bylo jen to, kdy rezignovat. Východiska pro KDU-ČSL v situaci "bipolarity politické scény", neboli směřování k systému dvou velkých stran, viděl ve dvou možných řešeních. Jedním z nich byl dlouhodobý středopravý volební blok po vzoru německé CDU/CSU. Kalousek zjevně hovořil o plánech založit na podobném principu spojenectví ODS a KDU-ČSL, o němž se před několika týdny opravdu spekulovalo. Diskuse v členské základně ale podle Kalouska ukázala, že tento koncept v KDU-ČSL neprosadí. Druhou možností pak byla právě debata s ČSSD o účasti v menšinové vládě, případně tolerované i komunisty. "Aby byla rozbita ona bipolarita (dvou velkých stran)," uvedl Kalousek. Dodal, že další řešení nezná, a proto uvolňuje místo v čele strany někomu, kdo východisko najde. "Já jsem pevně přesvědčen, že se mu to podaří," řekl.

Předseda vlády Mirek Topolánek chce jít koncem příštího týdne s projektem vlády za prezidentem republiky. Topolánek na tiskové konferenci ale neuvedl, jak přesně bude vláda vypadat. Prohlásil jen, že to bude vláda s cílem přivést zemi k předčasným volbám a bránit nástupu komunistů k moci. Pokud Václav Klaus Topolánkem navržené ministry jmenuje, musí kabinet do 30 dnů požádat sněmovnu o důvěru. "Koncem příštího týdne předložím prezidentovi republiky návrh nové vlády ke jmenování," řekl na tiskové konferenci Topolánek. Ostatní charakteristiky vlády, dodal, vyplynou z dalších jednání příští týden. ODS vyjednávala tento týden s ČSSD o podpoře její menšinové vlády. Sociální demokraté ale ve čtvrtek jednání ukončili. Koaliční spolupráci nabídli lidovcům. Vláda ČSSD a KDU-ČSL by se ale musela ve sněmovně opírat o komunisty. Paroubek v pátek v rozhovoru pro rakouskou agenturu APA řekl, že nová vláda by nyní mohla vzniknout během jednoho týdne. "Když ČSSD i KDU-ČSL dokáží žít s tolerancí napříč spektrem politických stran - a ČSSD to dokáže - pak by měl týden na vyjednání koaliční smlouvy vystačit. Na dotaz po možné nestabilitě takové vládní koalice odpověděl, že by podpora šla přeci napříč politickým spektrem a netýkala se jen komunistů. Návrh ODS na sestavení vlády s dočasným mandátem uvítala Strana zelených. Její poslankyně Kateřina Jacques v pátek ČTK řekla, že občanskými demokraty sice osloveni nebyli, ale s principy vlády, o kterých v pátek Topolánek mluvil, souhlasí.

Sociální demokraté nepodpoří vládu ODS, kterou chce do konce příštího týdne navrhnout prezidentovi Václavu Klausovi předseda ODS Mirek Topolánek. Na tiskové konferenci po zasedání předsednictva ČSSD to oznámil předseda ČSSD Jiří Paroubek. K rezignaci předsedy KDU-ČSL Miroslava Kalouska uvedl, že jeho rozhodnutí jednat o menšinové vládě společně s ČSSD bylo odvážné a on ho oceňuje.

Dlouhé týdny trvající jednání o vládě oslabují podle bývalého prezidenta Václava Havla důvěru veřejnosti v politiku. Podle něj zřejmě budou nutné předčasné volby. Možná víc napoví výsledek podzimních voleb do třetiny Senátu a do zastupitelstev obcí, řekl Havel ČTK v Havlíčkově Brodě, kde se zúčastnil letní žurnalistické školy. Povolební jednání Havlovi připomínají děj jeho divadelní hry Spiklenci, kde se pět postav neustále domlouvá a vždy je někdo proti někomu jinému. "Nejsem ale pesimista, stát to přežije, i když to bude trvat ještě další měsíc, nebo šest týdnů," míní Havel. Ideu poměrného volebního systému s většinovými prvky považuje za nesmysl a podraz. "To je jako víno s prvky piva, nebo něco podobného. Já bych byl pro co nejpoměrnější systém v jedné z komor a co největšinovější v druhé, nebo rozdělit komory na polovinu. Tohle patlání, které nakonec preferuje jen dvě největší strany, ten systém uzavírá," řekl Havel. Přímé odpovědi na otázku, jakou vládu by upřednostňoval on, se Havel vyhnul.

Za předpokladu, že se podaří premiérovi a předsedovi ODS Mirku Topolánkovi sestavit vládu, je jeho žena Pavla připravena dostát závazkům manželky předsedy vlády. Topolánková to v pátek řekla na tiskové konferenci Politiky 21, za niž kandiduje do Senátu. "V této situaci moje kandidatura mi nebrání v tom, abych plnila veškeré povinnosti, které z toho úřadu (premiéra) pro mne vyplývají," uvedla Topolánková. Odpověděla tak na jedinou z mnoha otázek novinářů, které se jí pokoušeli po skončení konference položit, třebaže Politika 21 neposkytla po pro dotazování žádný prostor.

Ministerstvo zdravotnictví plánuje hloubkovou kontrolu všech onkologických pracovišť v nemocnicích, které řídí. Prověřit se chystá postup léčby, smlouvy s pojišťovnami i vazby lékařů na farmaceutické firmy. Novinářům to řekl ministr zdravotnictví odstupující vlády David Rath (ČSSD). Onkologové financování léčby rakoviny tento týden kritizovali. Podle předsedy České onkologické společnosti Jiřího Vorlíčka kvůli letošním ministerským úhradovým a lékovým vyhláškám nedostalo moderní léky několik set pacientů. O nedostatku peněz na novou léčbu se zmínila i primářka onkologie pražské Thomayerovy nemocnice Jitka Abrahámová. Podle Ratha lékaři dostali v průměru o devět procent peněz víc než loni. Vorlíček, který patří k předním onkologům v ČR, působí ve Fakultní nemocnici Brno. Ministerstvo do ní den po vystoupení onkologů poslalo kontrolu, která měla podle Ratha "objektivizovat skutečný stav věci".

Česká republika není již podle Agrární komory soběstačná v produkci většiny potravin. Nejhorší situace je u ovoce a zeleniny, kde výroba nepokrývá ani polovinu tuzemské potřeby. Novinářům to v pátek v Českých Budějovicích řekl prezident Agrární komory ČR Jan Veleba. Důvodem je podle něj uvolnění trhů po vstupu Česka do EU, což s sebou přineslo zvyšující se dovoz potravin. Téměř obdobná situace je i u obilí. "Letos to dopadne tak, že to co se sklidí, bude přibližně odpovídat stavu potřeb České republiky. U chlebového obilí ale bude nedostatek v žitě, problémy budou s kvalitou pšenice. Bude chybět i 50 procent sladu pro pivovarnický průmysl," řekl Veleba. Velké rozdíly mezi domácí produkcí a spotřebou jsou kromě vepřového, drůbeže či vajec také u brambor, kde je Česko soběstačné pouze z 90 procent. Toto číslo se však podle představitelů komory sníží, neboť v letošním roce ubylo 6000 hektarů polí, na nichž zemědělci brambory pěstují. Ministr zemědělství Jana Mládek problémy se soběstačností za tak dramatické nepovažuje. Česko podle něj není samostatnou zemí, ale součástí jednotného evropského trhu. "Obecně v Evropě je poměrně velká nadprodukce potravin. Na druhou stranu ale není dobré, když máme deficit v agrárním obchodu a zahraniční obchod je v plusu," řekl České televizi Mládek.

Hospodářská komora ČR otevře v pondělí v jihokorejském Soulu svoji kancelář pro východní Asii. Pobočka bude pomáhat českým podnikatelům, kteří by chtěli exportovat, investovat nebo podnikat v Korejské republice a Japonsku, a zároveň bude seznamovat korejské a japonské podnikatele s obchodními a investičními příležitostmi v Česku, řekl v pátek ČTK prezident komory Jaromír Drábek. Podobná kancelář byla otevřena také v Ostravě a Praze. Otevření poboček souvisí podle komory se zájmem korejských firem investovat v Česku, který se zvýšil díky připravované stavbě automobilky Hyundai v Nošovicích na Frýdecko-Místecku. Na investici společnosti Hyundai Motor zareagovaly ve zvýšené míře i české firmy, které chtějí s automobilkou spolupracovat na bázi subdodávek a také exportovat své zboží přímo do Korejské republiky, uvedl tajemník komory Vladimír Šiška.

Společnost RWE Transgas podala rozklad vůči rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. ČTK o tom informoval mluvčí podniku Martin Chalupský. Podle něj právní experti firmy analyzovali rozhodnutí o zneužití dominantního postavení a v pátek společnost zaslala rozklad předsedovi antimonopolního úřadu Martinu Pecinovi. Důvody tohoto kroku mluvčí nesdělil. "O rozkladu bychom měli rozhodnout zhruba do dvou měsíců," reagoval Pecina. RWE Transgas dostala před dvěma týdny od ÚOHS pokutu 370 milionů korun za údajné zneužití dominantního postavení na českém trhu se zemním plynem. To je doposud nejvyšší pokuta pro jednu firmu v jednom správním řízení. Firma podle úřadu zneužila svého dominantního postavení ve třech případech. RWE Transgas údajně účtoval velkým odběratelům za zemní plyn stejné ceny jako domácnostem, distribuční firmy z jeho skupiny odebíraly plyn za zcela jiných podmínek než ostatní distributoři a regionálním distribučním firmám zakazovaly smlouvy uzavřené s RWE Transgas prodávat zemní plyn na jiném území, než na kterém působí. "Takové jednání lze označit za kartel o rozdělení trhu," uvedl Pecina.

Český telekomunikační úřad (ČTÚ) zpracuje finální podobu Technického plánu přechodu nejpozději do konce tohoto roku. ČTK to v pátek sdělil předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák. Plán přechodu je jakýmsi jízdním řádem digitalizace a stanoví přesný postup a termíny vypínání současného analogového zemského vysílání a nástupu jeho digitální podoby. Podle některých informací měl ČTÚ o přijetí finální podoby plánu rozhodnout právě v těchto dnech poté, co plán umístil na své webové stránky k veřejné diskusi. K plánu přišlo ČTÚ celkem 19 připomínek ze stran nynějších i nových vysílatelů, regionálních stanic, provozovatelů digitálních sítí a dalších firem.