Zprávy | Z archivu rubriky

Osmnáctičlenná koaliční vláda sociálních demokratů, lidovců a unionistů v čele s premiérem Jiřím Paroubkem se zřejmě naposledy sešla na pravidelném zasedání ve Strakově akademii. Zemi spravovala i tři měsíce po červnových volbách. Nyní ale toto provizorní "mezivládí" končí a příští středu podle všeho na úřad vlády zamíří ministři vybraní novým premiérem Mirkem Topolánkem (ODS). Členové dosluhujícího kabinetu měli podle svých slov sbaleno už dávno a jsou připraveni předat úřady a kanceláře svým nástupcům. "Sedíme na těch kufrech už několik týdnů, ale pracujeme velmi intenzivně, jako bychom ani nebyli vládou v demisi. Já věřím, že se za pár týdnů do úřadu zase vrátíme," řekl Paroubek.

Ministr vnitra František Bublan přiznal, že už několikrát si sbalil, a pak musel zase vybalit. "Teď už snad definitivně sbalím a nastane nová fáze," uvedl. Vicepremiér Zdeněk Škromach prozradil, že mu zbývá už jen jediné - sundat obraz ministryně školství Petry Buzkové ze stěny své kanceláře a přestěhovat ho do Lidového domu, sídla ČSSD. Poslední zasedání vlády bylo podle Paroubka pracovní, žádné oslavy se nekonaly. Nicméně v pondělí se končící ministři ještě sejdou v Lichtenštejnském paláci a oficiálně se rozloučí.

Vláda Jiřího Paroubka na svém zřejmě posledním zasedání schválila novelu zákona o státní službě, která platnost této normy posunuje o dva roky. Odstupující premiér řekl, že novela by měla začít platit od 1. ledna 2009, zatímco podle dosavadní úpravy se jím státní zaměstnanci měli řídit už od začátku příštího roku. "Odklad znamená úsporu tří až čtyř miliard korun," řekl ministr financí Bohuslav Sobotka. Zákon byl schválen již v dubnu 2002, ale vláda jeho účinnost již potřetí odložila. Odklad ještě musí schválit parlament.

Novela měla ukládat nová práva a povinnosti zhruba 80.000 státních úředníků, například skládat slib věrnosti státu a povinnost absolvovat pravidelná hodnocení. Zákon by úředníkům neumožnil ani vedlejší pracovní aktivity. Na druhou stranu měli mít nárok na služební příplatky, pětitýdenní dovolenou a na odstupné ve výši pěti měsíčních platů. Takzvanou definitivu norma nezavádí. Opakované odložení souvisí především s návrhem státního rozpočtu na příští rok, který počítá se schodkem 88 miliard proti letošním téměř 75 miliardám korun. Aby bylo možné navržený schodek splnit, navrhlo ministerstvo financí vládě odložit platnost některých zákonů.

Živnostníci budou od příštího roku platit nižší nemocenské pojištění. Odvody jim klesnou z nynějších 4,4 na 2,5 procenta. Tuto změnu obsahuje již schválený zákon o nemocenské, který má platit od ledna. Vláda rozhodla, že se tato část normy novelizovat nebude. Změnit by se ale mohla pravidla pro firmy. Kabinet počítá kvůli úsporám ve státním rozpočtu na příští rok s jejich novelou. "(Zákon) reaguje na požadavky týkající státního rozpočtu, tato úprava by měla znamenat na příjmové stránce přínos devíti až deseti miliard korun," řekl ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Zda se nový zákon ještě do ledna změní, není jasné. Novelu musí projednat a schválit parlament a posoudí ji prezident.

Podle nového zákona měly nemocenské dávky po první dva týdny nemoci lidem vyplácet firmy. Odvody by jim klesly z 3,3 na 1,4 procenta. Kabinet nyní navrhuje tuto změnu odsunout. Podle novely by sice podniky příští rok nemocenskou platily, ale peníze by jim stát vrátil. Odvody by se pak snižovaly postupně od roku 2008.

Státní fond rozvoje bydlení dá v příštím roce méně peněz na výstavbu nájemních bytů i na opravy panelových domů. Naopak více peněz připadne na výstavbu družstevních bytů. Vláda schválila rozpočet fondu bydlení, jehož výdaje se v roce 2007 sníží meziročně o 40 procent zhruba na 5,63 miliardy korun. Snížení výdajů souvisí s tím, že fond se již nemůže spoléhat na poměrně masivní příliv peněz z Fondu národního majetku. Ty byly hlavním příjmem fondu bydlení do roku 2005. Meziroční pokles výdajů je způsoben i tím, že fond měl jednorázově vyšší výdaje související s odstraňováním povodňových škod. Letošní příjmy včetně převodu prostředků z roku 2005 dosáhly 14,3 miliardy korun. Pro rok 2007 se částka sníží na 8,8 miliardy korun.

Vláda schválila návrh na zvýšení spotřební daně z tabákových výrobků. Po jednání vlády to oznámil ministr financí Bohuslav Sobotka. Cena krabičky cigaret o 20 kusech by tak podle něho měla od ledna příštího roku podražit o 12 až 15 korun. Podle odhadů ministerstva by zvýšení spotřebních daní mělo do státního rozpočtu příští rok přinést přibližně deset miliard korun. Růst sazeb vyžaduje Evropská unie.

Podle Petra Dufka z ČSOB je ovšem možné, že se předpoklady vyšších rozpočtových příjmů zcela nesplní. "Jde o výrazné zdražení, které nepochybně povede ke změně chování spotřebitelů. Dá se předpokládat, že významná část kuřáků přejde k nejlevnějším značkám nebo se zvýší zájem o levnější cigarety ze zahraničí," upozornil. Navíc podle něj lze předpokládat, že se obchodníci výrazně předzásobí, aby dopad plného zdražení co nejvíce odsunuli.

Zdražení cigaret od příštího roku není poslední. "Další zvýšení spotřebních daní u cigaret nastane od ledna 2008 kvůli našim závazkům k EU a konci našeho přechodného období," uvedl Sobotka. K uvedenému datu totiž musí Česká republika dosáhnout minimální sazby pro cigarety v EU, tedy 57 procent z ceny pro konečného spotřebitele a 64 eur na 1000 cigaret.

Ministři schválili návrh zákona o úvěru do devíti miliard korun od Evropské investiční banky na financování protipovodňových opatření. Norma by nyní měla jít ve zkrácených lhůtách k projednání do Poslanecké sněmovny, uvedl po jednání kabinetu premiér Jiří Paroubek. Návrh zákona navazuje na rozhodnutí vlády z počátku května, kdy schválila záměr zřídit při ministerstvu zemědělství protipovodňový fond. Ten by měl mít formu zvláštního účtu, na němž by se mělo v první fázi z různých zdrojů soustředit 15 miliard korun. Jeho počátečním úkolem má být financování prevence před záplavami v letech 2007 až 2010, kdy by měl stát dát na protipovodňová opatření osm až deset miliard korun.

Vedle úvěru od EIB, splatného do 30 let, má zvláštní účet shromáždit ještě dvě miliardy ze státního rozpočtu a čtyři miliardy z privatizace. Peníze by se podle dřívějšího vyjádření ministra zemědělství Jana Mládka mohly vzhledem ke všem potřebným legislativním změnám a délce legislativního procesu začít používat v příštím roce. Suma 15 miliard pokryje náklady asi na čtvrtinu potřebných protipovodňových opatření. Na kompletní ochranu by bylo třeba do roku 2021 vynaložit zhruba 50 miliard korun. Prostředky na tento účel by se proto měly do budoucna doplňovat.

Rekonstrukce české Národní budovy v New Yorku bude oproti původním předpokladům dražší. Přijde až na 730 milionů korun, zatímco podle informací z roku 2004 bylo na ni plánováno 450 milionů korun. Rozpočet investiční akce ministerstva zahraničí schválila vláda, řekl premiér Jiří Paroubek. Rekonstrukci provázela řada technických, finančních a právních nejasností mezi americkými subdodavateli. V budově nalezne své sídlo český generální konzulát a České centrum a bude tam i restaurace, kino a velký multifunkční sál.

Newyorskou Národní budovu z roku 1897 koupil ve značně zchátralém stavu v roce 2001 český stát od krajanů za symbolický dolar. Rekonstrukce, původně odhadovaná na 245 až 285 milionů korun, začala v březnu 2003. Část opravených prostor již převzal krajanský spolek, v užívání má jedno patro, na jehož pronájem - opět za symbolický dolar ročně - má právo na dalších 396 let.

Výbor OSN pro odstranění všech forem diskriminace žen doporučil Česku přijetí opatření ke zvýšení zastoupení žen ve jmenovaných a volených funkcích. Zahrnovat by měla mimo jiné i finanční pobídky pro politické strany, které dají ženám příležitost. Vyplývá to z dokumentu s doporučeními výboru, který má ČTK k dispozici. Výbor si českou zprávu o postavení žen vyslechl od státní delegace 17. srpna. Seznámil se i se stínovým dokumentem neziskových organizací. Ženy tvoří něco přes polovinu české společnosti. Ve sněmovně jim připadá 15 procent křesel, v Senátu 11 procent. Při posledních sněmovních volbách se zastoupení žen v dolní komoře ještě o dvě procenta snížilo. Podle dostupných informací by mohly ženy mít tři z 15 postů v nové vládě, tedy pětinu.

Výbor zopakoval své "obavy z přetrvávajícího nízkého zastoupení žen v parlamentu a vládě, včetně výborů, na mezinárodní úrovni i v soukromém sektoru", uvádí zpráva. "Výbor je znepokojen zjevnou nechutí vlády zavést dočasná zvláštní opatření. Má obavy z oddálení záměru, aby na kandidátních listinách bylo nejméně 30 procent zástupců jednoho z pohlaví," stojí v dokumentu. Výbor vyzývá stát, aby podpůrná opatření pro ženy začlenil do připravovaného volebního zákona. Dál doporučuje to, aby si stát stanovil při zvyšování podílu žen na rozhodování jasný cíl a termín jeho splnění, a urychlil tak zvýšení zastoupení žen. Výbor požaduje i to, aby ho o pokrocích česká strana informovala ve své příští zprávě. Předložit by ji měla v březnu 2009.

Přechodná vláda ODS hodlá kromě prosazování předčasných voleb připravit i penzijní a daňovou reformu a chce navrhnout také změny v sociálních výdajích státu. ČTK to řekl šéf poslanců ODS a kandidát na funkci ministra financí Vlastimil Tlustý. Podle něj ODS vypracuje konkrétní návrhy a bude o nich jednat s ostatními stranami. Obává se však, že ty "všechno zničí". "Nicméně zkusit to musíme," dodal. Vláda bude muset předložit i návrh státního rozpočtu na příští rok, podle Tlustého ho upraví tak, aby odpovídal skutečnosti. Jinak ale podle něj občanští demokraté musejí vycházet z toho, jak je připraven, a těžko si tedy lze představit nějaké vyjednávání o rozpočtu. "To (rozpočet) je realita, kterou nám dávají na vědomí sociální demokraté, lidovci a komunisté," dodal. Místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová ČTK řekla, že program kabinetu by měl zahrnovat změnu volebního zákona, která zavede lichý počet poslanců. ODS hodlá také zastavit registrační pokladny a odložit zákon o nemocenském pojištění a služební zákon.

Sociální demokraté ve středu tvrdě kritizovali občanské demokraty za jejich přístup k povolebním jednáním. Úvahy ODS o "vyšachování" předsedy sociální demokracie Jiřího Paroubka z rozhovorů jsou podle lídrů ČSSD "zoufalé a nestydaté". Jsou přesvědčeni, že nová vláda Mirka Topolánka je stejně odsouzena k neúspěchu, a tak čekají na svou šanci sestavit kabinet po říjnových senátních a komunálních volbách. Někteří politici ODS si myslí, že dohoda s ČSSD o vládním uspořádání by byla možná, ale bez Paroubka. "V sociální demokracii tyto výroky hodnotíme jako zoufalé a nestydaté," řekl místopředseda strany Bohuslav Sobotka. Dodal, že ODS ani za tři měsíce nedokázala sestavit stabilní a trvající vládu, protože nastupující Topolánkův kabinet podle něj "s vysokou pravděpodobností hraničící téměř s jistotou" nezíská důvěru poslanců. "Na straně ODS již nevidíme žádný pokus o jednání, žádný pokus o konstruktivní návrhy, pouze pokusy o destrukci sociální demokracie," uvedl Sobotka.

Další místopředseda Zdeněk Škromach potvrdil, že sociální demokracie zůstane vůči Topolánkově vládě v opozici. "Neumíme si představit, že by tato vláda bez důvěry a v demisi měla vládnout půl roku či rok. Neumíme si představit, že by měla mechanismy, jak vyvolat předčasné volby," řekl o sestavě ODS. Jiří Paroubek poznamenal, že k vyvolání předčasných voleb by ODS potřebovala ještě podporu jedné z větších stran, tedy buď ČSSD, nebo KSČM. "Ani jedna z těch stran ale není ochotna do tohoto dobrodružství a do tohoto znásilnění ústavního režimu jít," řekl. Občanským demokratům vzkázal, že když nejsou schopni sami najít východisko ze zablokované situace, ať místo vyvolávání předčasných voleb svěří sestavování vlády jemu. "Pokud nejsou schopni, ať nechají další pokusy vlády někomu jinému. My se o to můžeme pokusit se zdarem," soudí odcházející premiér.