Zprávy | Z archivu rubriky


Ministrem kultury v nové vládě Mirka Topolánka se s největší pravděpodobností stane herec a novinář Martin Štěpánek. Ve čtvrtek odpoledne se sešel s premiérem Mirkem Topolánkem a ČTK po schůzce řekl, že jeho nabídku přijal. Designovaný premiér původně počítal pro tuto funkci s generální konzulkou v Los Angeles Margitou Fuchsovou, která ale nabídku stát se členkou kabinetu odmítla. Topolánek tedy oslovil Štěpánka. "Ano, přijal jsem nabídku pana premiéra," uvedl kandidát na ministra po jednání. Dodal, že je to pro něj pocta. Již před rozhovorem s novým ministerským předsedou řekl, že by se chtěl v omezeném čase svého mandátu pokusit o to, aby kulturní politika České republiky byla "sociální, demokratická, občanská a velkorysá".

Topolánek hodlá seznam ministrů v pátek předložit prezidentovi. Václav Klaus se zatím nerozhodl, kdy novou vládu složenou z občanských demokratů a nestraníků jmenuje. Od okamžiku jmenování bude mít ministerský tým třicet dnů na to, aby požádal poslance o vyslovení důvěry. Překlenovací kabinet, který má podle ODS dovést zemi příští rok k předčasným volbám, ale zatím nemá pro získání důvěry potřebnou důvěru. Pokud ji nezíská, musí podat demisi. Ústava neukládá žádný termín, do kdy musí prezident jmenovat nového premiéra. Předseda ČSSD Jiří Paroubek čeká, že po neúspěšném Topolánkově pokusu bude vládu po říjnových senátních a komunálních volbách sestavovat on jako lídr druhé nejsilnější strany.

Devětapadesátiletý Štěpánek ze známého hereckého rodu v minulosti veřejně projevoval své sympatie vůči ODS, kandidáty nejsilnější pravicové strany podporoval v předvolebních kampaních. Z politických důvodů odešel v roce 1981 do rakouského exilu. Záhy dostal nabídku z rozhlasové stanice Svobodná Evropa v Mnichově, kam se v roce 1983 přestěhoval. Kromě rozhlasové práce natočil několik filmů, režíroval divadelní hry a také hrál. V roce 1994 přesídlil do Prahy stejně jako Svobodná Evropa, v níž působil jako komentátor. Pracuje pro film, televizi, dabing i divadlo.

Varianta menšinové vlády ČSSD s podporou zelených a komunistů, nemá ve Straně zelených šanci na úspěch, míní šéf poslanců strany Ondřej Liška. Žádný ze šesti poslanců zelených podle něj rozhodně pro takový kabinet ruku nezvedne a nechuť ke spolupráci s komunisty jasně převládá v celé straně. Na republikové radě se podle Lišky sice debatovalo o tom, jestli se po volbách zelení neorientovali příliš na pravou stranu politického spektra, žádný návrh na podporu vládě tolerované komunisty ale prý nepadl. "Nikdo z našich poslanců nebude hlasovat pro vládu, nebo se na ní účastnit, která by se opírala o hlasy komunistů. To vám garantuji," řekl ČTK Liška. Přehnané jsou podle něj i informace o tom, že pro určitou část republikové rady strany by menšinová vláda ČSSD tolerovaná komunisty byla přijatelná. "Usnesení o podpoře vládě ČSSD s komunisty nebylo nikdy navrhováno ani o něm hlasováno, taková debata na republikové radě ani nebyla," řekl.

Debata se podle něj vedla spíše o tom, zda se zelení na začátku povolebních vyjednávání příliš rychle neupnuli na projekt trojkoalice s ODS a KDU-ČSL a zda má tato spolupráce do budoucna perspektivu. Několik členů přitom prý varovalo před tím, že příliš silnou vazbou na ODS by zelení mohli ztratit svůj prostor ve středu politického spektra. Hlasy volající po vládě ČSSD tolerované komunisty jsou ale prý ve straně velmi ojedinělé. Šéf ČSSD Jiří Paroubek je proto podle Lišky ve stejné situaci jako designovaný premiér a předseda ODS Mirek Topolánek. V případě, že by získal pověření sestavovat vládu, bez podpory ODS by s ní nezískal důvěru, míní poslanec.

Zvýšení spotřební daně z tabáku, a tedy budoucí zdražení cigaret, sněmovna téměř jistě schválí. Zástupci poslaneckých klubů tomuto vládnímu návrhu slibují podporu, nebo říkají, že jejich frakce ji přinejmenším zváží. "Myslím si, že to podpoříme," řekl ČTK místopředseda a poslanec ODS Ivan Langer. Dodal, že občanští demokraté sice prosazují snižování daní, toto je ale závazek ve vztahu k EU. Návrh na zvýšení spotřební daně z tabákových výrobků ve středu schválila dosluhující vláda sociálnědemokratického premiéra Jiřího Paroubka. Lze tedy počítat s tím, že poslanci ČSSD zvednou ruku pro. Už jen hlasy ODS a ČSSD by na přijetí novely pohodlně stačily. I další strany ale naznačují, že budou pro.

Podle odhadů ministerstva financí by zvýšení spotřebních daní od ledna 2007 mělo do státního rozpočtu příští rok přinést přibližně deset miliard korun. Například podle analytika Petra Dufka je ale možné, že se předpoklady vyšších rozpočtových příjmů zcela nesplní. "Jde o výrazné zdražení, které nepochybně povede ke změně chování spotřebitelů. Dá se předpokládat, že řada kuřáků přejde k nejlevnějším značkám nebo se zvýší zájem o levnější cigarety ze zahraničí," uvedl. Ministr financí Bohuslav Sobotka ve středu uvedl, že od ledna příštího roku by krabička cigaret mohla podražit o 12 až 15 korun. Podle jiných odhadů by však cigarety mohly podražit příští rok i více, a to o až 16 až 20 korun.

Policie nebude dále prověřovat ministra financí Bohuslava Sobotku kvůli údajnému zadržování finančního příspěvku za volby pro stranu SNK Evropští demokraté (SNK ED). Jejich zástupci podali v červnu kvůli nevyplaceným zhruba 15 milionům korun na ministra trestní oznámení. "Věc bude uložena, protože nebyly shledány důvody pro zahájení úkonů trestního řízení," řekl ČTK mluvčí pražské policejní správy Tomáš Hulan. Vyšetřovatel, který se oznámením SNK ED zabýval, se podle Hulana k tomuto kroku odhodlal po Sobotkově výslechu. "Mohu potvrdit, že pan ministr v minulých dnech byl na policii vypovídat," doplnil bez dalších podrobností Hulan. Policie zjišťovala, zda se ministr nedopustil zneužití pravomoci veřejného činitele.

"V celé záležitosti jsem se řídil výhradně písemnými stanovisky ministerstva vnitra, právního odboru ministerstva financí, rozkladové komise při ministerstvu financí a několika externími právními posudky. Rád všechny tyto podklady, včetně trojího stanoviska ministerstva vnitra, které se opakovaně postavilo proti vyplacení příspěvku, policii předám," vzkázal již na začátku srpna ČTK Sobotka přes mluvčí ministerstva.

Strana SNK ED kritizuje ministerstvo financí za to, že jí nevyplatilo před čtyřmi lety státní příspěvek za zvolené zastupitele. Strana požaduje zhruba 15 milionů korun. Evropští demokraté obviňují ČSSD z porušování ústavy, demokracie a volné soutěže politických stran. Ministerstvo financí ale trvá na tom, že státní příspěvek za zastupitele nemůže vyplatit, neboť to neumožňuje zákon o politických stranách. Kvůli nevyplacenému příspěvku podala SNK ED v prvním srpnovém týdnu i návrh na pozastavení činnosti ČSSD, ve středu navíc i ústavní stížnost a návrh na vypsání předčasných voleb. Současně se evropští demokraté obracejí na Evropskou komisi s dotazem, zda nebyla porušena základní pravidla EU. "Nejvyšší správní soud rozhodl, že SNK Evropští demokraté byli poškozeni v parlamentních volbách," sdělila důvod stížností kancelář evropských demokratů. Politickým cílem ústavní stížnosti je podle představitelů SNK ED zabránit tomu, aby ČSSD byla u moci jako strana, která nerespektuje soudní rozhodnutí a pohrdá demokracií.

Strana SNK ED je nástupnickou organizací sdružení Demokraté Jana Kasla, které v komunálních volbách v Praze v roce 2002 získalo 15 mandátů. Ministerstvo odmítlo vyplatit Kaslově kandidátce příspěvek za mandáty právě proto, že se voleb zúčastnila jako "sdružení politické strany a nezávislých kandidátů". Podle ministerstva mají nárok na příspěvek jen strany a hnutí, které buď podaly samostatnou kandidátku, nebo navrhly své kandidáty prostřednictvím koalice. Nejvyšší správní soud v květnu zamítl kasační stížnost ministerstva a potvrdil rozhodnutí Městského soudu v Praze, podle kterého bylo negativní stanovisko k vyplacení příspěvků neúplné a nepřesvědčivé. Ministerský výklad práva je sice podle správního soudu možný, porušuje ale ústavní principy stranické plurality. Místopředseda SNK ED Stanislav Polčák se domnívá, že by ministerstvo mělo své rozhodnutí zrušit. Je totiž podle něj v rozporu s verdiktem soudu, na jehož text odkázal. "Ministerstvo financí je toho názoru, že jeho rozhodování není v rozporu s verdiktem soudu, a proto nevidí důvod ke zrušení rozhodnutí. Pokud SNK ED má na věc jiný názor, má možnost podat žalobu k soudu," uvedla k tomu již dříve mluvčí ministerstva financí Petra Krainová.

Česká republika plánuje do roku 2009 zprovoznit 256 kilometrů nových dálnic a rychlostních silnic. Rekordní počet kilometrů se do provozu zařadí ještě letos. Na tiskové konferenci o tom informoval generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Petr Laušman. Podnik bude na výstavbu ročně potřebovat asi 50 miliard korun, tedy zhruba jako v letošním roce.

Nejvíce nových kilometrů získá do roku 2009 Moravskoslezský kraj, a to díky otevření téměř celé dálnice D47 vedoucí z Lipníku nad Bečvou ke státní hranici s Polskem. Zbývající úsek od Bohumína k hranicím začne Česko stavět až v době, kdy bude sousední Polsko budovat navazující dálnici na své straně. V kraji bude dokončen také úsek z Frýdku-Místku k polské hranici na silnici R48. Celkem by měl kraj do roku 2009 mít 76 nových kilometrů dálniční sítě.

Navzdory rekordní rozestavěnosti a uvádění nových úseků do provozu nebude ani po roce 2009 česká dálniční síť hotová. Dnes je v Česku 560 kilometrů dálnic a 330 kilometrů rychlostních silnic. Podle koncepce rozvoje silnic, kterou schválila vláda, by v budoucnu v Česku mělo být 1000 km dálnic a 1100 km rychlostních silnic. To ale není ani otázka následujících pěti let, řekl Laušman. Tempo výstavby do roku 2009 může ještě ohrozit objem peněz, které stát bude na infrastrukturu do fondu dopravy směřovat. Fond je hlavním zdrojem národních financí. Další peníze na silnice stát získává z evropských fondů nebo úvěru od Evropské investiční banky. Laušman nepředpokládá, že by jakákoli budoucí vláda chtěla výstavbu dopravní infrastruktury omezovat. Dalším faktorem, který může výstavbu zpomalit, je připravenost staveb po stránce stavebního a územního řízení. Podle Laušmana je velkým problémem, který výstavbu brzdí, legislativa. Ta v Česku umožňuje různým občanským a ekologickým iniciativám vstupovat opakovaně do řízení a zdržovat ho. Laušman uvedl, že není proti tomu, aby se občané mohli k výstavbě vyjádřit a podat své námitky. V civilizovaném světě je ale podle něho možné to udělat s jednou námitkou jen jednou a po jejím vypořádání již nelze znovu ji předkládat. V Česku ale mohou iniciativy stejnou již zamítnutou námitku předkládat i čtyřikrát.