Zprávy | Z archivu rubriky


Budoucí členové menšinové vlády ODS už mají konkrétní představy o tom, co by chtěli stihnout v čase, po který budou řídit své resorty. Vyplynulo to z jejich vyjádření pro ČTK. Kabinet Mirka Topolánka, jehož členy v pondělí jmenuje prezident, má zemi řídit do předčasných voleb na jaře. Ty se ale nemusí konat. Nová vláda totiž může mít podstatně kratší trvání, pokud se jí nepodaří do měsíce získat ve sněmovně důvěru. A to je kvůli patovému rozložení sil ve sněmovně více než nejisté. Další případná vláda už nemusí mít předčasné volby v programu.

"Je třeba zahájit práce na důchodové reformě, která bude mít souhlas napříč demokratickým politickým spektrem," jmenoval svou prioritu budoucí vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. Změnit je podle něj potřeba průběžně financovaný důchodový systém a upravit dobrovolné důchodové připojištění. Návrhy by chtěl dotáhnout do legislativní podoby. Nečas chce připravovat takové úpravy sociálního systému, aby více motivoval k práci a směřoval sociální pomoc k těm, kteří ji skutečně potřebují, nikoli "nějakým černým pasažérům v systému". Chce dělat pružnou politiku podporující rodiny s dětmi. Úvahy o personálních změnách považuje za předčasné.

"Nedojde k žádné říjnové personální revoluci," ujišťoval příští ministr kultury Martin Štěpánek (nestraník). Chce hledat spolupracovníky v oboru, kteří mu budou "pomoci dobrou radou". Na zrušení svého ministerstva, o kterém diskutovala kulturní veřejnost už při nástupu Pavla Tigrida, Štěpánek nemyslí. Byl by to podle jeho soudu tak složitý ústavní a vládní projekt, že se o něčem podobném nedá uvažovat. Kdyby se tak někdy v budoucnu stalo, tak by se tím Česká republika nevyřadila z řady jiných evropských zemí, které ministerstvo kultury nemají, dodal.

Personální zemětřesení nepředpokládá ani nový ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, ale "určité personální změny pravděpodobně nastanou". Prioritou při tom budou kvalita a výkonnost, ne stranická příslušnost, podotkl. V oblasti činnosti ministerstva chce Pospíšil třeba provést analýzu, jak byla přínosná reforma řízení obchodních rejstříků. Chce také analyzovat dopady novely občanského soudního řádu, která měla snížit odvolacím soudům možnost vracet případy k novému projednání. Příští ministr hodlá rovněž v nejbližší době svolat poradu předsedů krajských, vrchních a nejvyšších soudů kvůli možnostem zkrácení délky soudního řízení a také odvolávání nekvalitních předsedů soudů poté, co Ústavní soud dosavadní způsob v soudním zákoně zrušil. Chce také stanovit horizont dokončení přípravy nového obchodního a občanského zákoníku a obnovit práce na trestním zákoníku, který sněmovna před volbami nakonec odmítla kvůli paragrafu o tunelování. "Chceme zvednout ze země předložený návrh, přepracovat jej, případně doplnit," dodal Pospíšil.

Budoucí ministr místního rozvoje Petr Gandalovič plánuje především změnit systém čerpání z evropských fondů. "Je potřeba významně urychlit čerpání za léta 2004 až 2006, kde v některých finančních programech je velký skluz a hrozí, že bychom mohli vracet peníze do Evropy," zdůraznil. Systém je podle něj potřeba zjednodušit. Gandalovič se chce také zabývat sporem státu s majiteli domů před evropským soudem ve Štrasburku. "Je potřeba připravit se odpovědně na soudní proces, popřípadě si promyslet, jak bychom se tomu rozsudku mohli vyhnout," uvedl.

Německý prezident Horst Köhler v sobotu na každoroční vzpomínkové akci Den vlasti, kterou v Berlíně pořádá německý Svaz vyhnanců, apeloval na nepřepisování dějin. Připomněl, že to byl nacistický režim, který stál na počátku tragických událostí, které vedly k poválečnému vysídlování Němců ze zemí střední a východní Evropy. Zároveň podle agentury DPA ocenil některé vstřícné kroky České republiky a Maďarska uznávající bezpráví na německých vysídlencích. Na české straně tím měl na mysli především pamětní desku v Ústí nad Labem, připomínající německé oběti odsunu z 31. července 1945, která byla odhalena v loňském roce.

K plánu Svaz vyhnanců otevřít v Berlíně sporné Centrum proti vyháněním, s nímž na srazu znovu vystoupila jeho předsedkyně Erika Steinbachová, uvedl, že o tom je třeba diskutovat se všemi východními sousedy Německa. "Musíme trpělivě zdůrazňovat, že v Německu není žádná vážně míněná síla, která by chtěla přepisovat dějiny," poznamenal prezident Köhler.

Německá hlava státu se vyjádřila také k projektu evropské sítě Paměť a solidarita, který loni posvětili svými podpisy ministři kultury Německa, Polska, Maďarska a Slovenska a jehož cílem je dokumentovat nucenou migraci ve 20. století. Právě v něm vidí Köhler "viditelné znamení", které bude připomínat bezpráví vysídlenců, jak o tom hovoří koaliční smlouva vlády kancléřky Angely Merkelové. Erika Steinbachová naproti tomu za oním "viditelným znamením" i nadále chápe vybudování Centra proti vyháněním. Zástupci České republiky a Rakouska se k projektu evropské sítě, který má být protiváhou k Centru proti vyháněním, odmítli připojit. České ministerstvo kultury to zdůvodnilo jeho nedostatečně vyjasněnými organizačními a finančními aspekty.

Zbrojovka Aero Vodochody začne v říjnu vyrábět část transportního letadla C-27J Spartan pro italskou leteckou společnost Alenia Aeronautica, součást holdingu Finmeccanica. Smlouvu podepsali zástupci obou firem na letišti v Brně, kde se koná dvoudenní letecká show CIAF. Podle předsedy představenstva Aera Vodochody Petra Klimeše jde o důležitý pozitivní signál před očekávanou privatizací společnosti. "Rozšiřujeme náš výrobní záběr o segment vojenských taktických transportních letounů," řekl a dodal, že realizace uvedeného programu vytvoří 150 nových pracovních míst. Firma, která má nyní zhruba 1650 zaměstnanců, tak bude poprvé po čtyřech letech zvyšovat počet.

Firma bude vyrábět takzvaný centroplán, který zabezpečuje spojení křídel s trupem. "Vzhledem k tomu se z Aera Vodochody stává klíčový dodavatel," zdůraznil viceprezident italské společnosti Paolo Pozzessere. Podle jeho slov proto nejde o úzké partnerství formou ofsetů, ale o průmyslovou spolupráci. "To znamená, že náš partner bude vyrábět kritickou část letounu a spolupráce se může dál rozvíjet," řekl.

Italové potvrdili, že mají zájem o prodej letounu C-27J české armádě. Odmítli, že by to byl hlavní důvod, proč ke spolupráci přizvali české Aero Vodochody. Obchodním záměrem firmy je prodej 350 kusů letounu do celého světa, z toho dvě třetiny do Spojených států. Centroplány se budou vyrábět výhradně v ČR. Zpočátku se počítá s 12 kusy ročně, později až s 18 kusy.

C-27J je dvoumotorové transportní letadlo nové generace, které si již objednaly vzdušné síly Itálie, Řecka a Bulharska. České letectvo vyhodnocuje možnost využití C-27J pro rozličné úkoly, mezi něž patří i přeprava českých vojáků na mírové mise. O použití letounu uvažují Spojené státy, Kanada, Slovensko, Litva, Finsko, Rumunsko a Austrálie.

Trabant s kytičkami ve stylu hippies, několik kabrioletů, originál vojenský vůz nebo trabant v typických barvách bývalé Veřejné bezpečnosti (VB), které doprovázel všudypřítomný modrý kouř. Tak to vypadalo v sobotu na desátém ročníku Trabi srazu ve Vrbně na Strakonicku. Do areálu dětského tábora se sjely desítky milovníků těchto lidových vozítek z bývalé NDR. Na jeden ze čtyř největších srazů trabantistů v Česku přijelo i několik nadšenců z Polska, Německa a Slovenska.

Na srazu bylo možné kromě klasických trabantů spatřit i různá vylepšení, například trabi-kabriolety, auta upravená na rallye či různě vylepšená. Některé měla exkluzivní výbavu s dolním řazením, sportovní sedadla a motory z jiných značek. Zdobily je prvotřídní laky a podvozky. K vidění byly modely snad ze všech údobí vývoje vozítka, kterému se přezdívalo rozzuřený vysavač nebo Honneckerovy sáně. Ukrýval se mezi nimi i unikátní veterán Trabant Tramp Miloše Vrbky z Terezína. "Jednalo se o vývozní verzi pro Řecko a Dánsko. Moje auto je z roku 1980, do té doby se dělaly jen trampy pro armádu a pohraničníky," řekl třiačtyřicetiletý řemeslník, který vlastní dalších 20 trabantů. "Snažím se mít od každého trabanta jeden kus, abych mohl udělat muzeum," dodal. Setkání zpestřily soutěže zručnosti, jízda podle itineráře a na posádky čekala i vyjížďka do nedaleké Blatné. S láskou hýčkané vozy, které díky speciálním úpravám mohou mít cenu i 150.000 korun, pak majitelé v plné kráse předvedli na krátké zastávce u blatenského zámku.

Zatímco rakouský Salcburk je proslulý kulatými bonbony, známými jako Mozartovy koule, České Budějovice se od soboty chlubí koulemi Švejkovými. Nový suvenýr připomíná pobyt legendární románové postavy a jejího autora Jaroslava Haška v jihočeské metropoli. Švejka však oslavuje jako mírotvůrce, nikoli milovníka sladkostí. V arestu Mariánských kasáren, kde byl vězněn, mohl být totiž nalezen nápis, kde Švejk navrhoval dávat do pušek místo olověných koulí čokoládové. Povrch nové speciality pokrývá čokoláda a kokos, uvnitř jsou piškoty. Prodává se po dvou kusech v balení, jehož součástí je i pohlednice s obrázkem dobrého vojáka. Přesný recept na výrobu netradiční pochoutky ale její autoři tají. "Typických suvenýrů pro Budějovice není zase tolik, takže by se mohl chytit. Budějovičtí cukráři to ale pojali tak, že z toho spíše udělali handgranáty," řekl Marcel Goetz z Pohádkového království, které oslavy připravilo. Dodal, že právě dnes je to 91 let, co byl Josef Švejk přiveden vojenskou patrolou k 91. c.k. regimentu v Českých Budějovicích.

Vůbec první balení Švejkových koulí si domů odnesl Jiří Šindelář, který v kostýmu vojáka doprovázel Švejka do vězení. V dražbě, kterou vedl na sudu budějovického piva sám Švejk, je získal za 320 korun, když vyvolávací cena byla 50 korun. Suvenýr opatřil svým podpisem vnuk Jaroslava Haška Richard, který se oslav rovněž zúčastnil.