Zprávy | Z archivu rubriky


Cvičenci všech věkových kategorií ve čtvrtek odpoledne v Praze na Strahově na stadionu Evžena Rošického předvedli druhou část hromadného vystoupení, které ukončilo XIV. všesokolský slet. První část programu se na Strahově konala ve středu večer. Cvičení se v obou dnech zúčastní přibližně 17 tisíc lidí: 15 tisíc členů České obce sokolské a dva tisíce sokolů z 20 zemí celého světa. Početné delegace vyslali zejména Slováci a krajané ze Spojených států. Nejstarší cvičence bylo 92 let, nejmladší oslavil rok.

Diváci mohli ve čtvrtek zhlédnout celkem 11 hromadných skladeb. Většina z nich měla premiéru, ale před závěrečným ceremoniálem XIV. všesokolského sletu diváci viděli také skladbu Chlapáci II, kterou již muži a dorostenci předvedli ve středu. Čtvrtečnímu cvičení přihlížel z tribuny prezident Václav Klaus. Na závěr poděkoval cvičencům za to, co předvedli. "Děkuji jménem svým a já myslím, že celý národ je rád, že děláte to, co děláte," řekl.

Všesokolský slet začal v sobotu a jeho součástí byla řada kulturních, společenských a sportovních akcí včetně slavnostního průvodu Prahou. Sokol patří mezi největší občanská sdružení v zemi. Nabízí různé druhy sportovních aktivit, v některých odvětvích vychovává i špičkové závodníky, například v akrobatickém rokenrolu. Po svém znovuobnovení v roce 1990 uspořádal v Praze dva slety, v letech 1994 a 2000.

Několik stovek pražských věřících si připomnělo na bohoslužbě v Betlémské kapli památku Jana Husa, od jehož upálení v Kostnici ve čtvrtek uplynulo 591 let. Mši, které přihlížel i premiér Jiří Paroubek, vedl brněnský biskup Církve československé husitské Petr Šandera.

Husova osobnost odkazuje podle Šandery k samému Kristovi a jeho utrpení. Téma pravdy je živé po celá staletí, v dnešní době lidé nicméně mnohdy žijí "na povrchu", podotkl. Dodal, že pravda nemusí být tím, co přinášejí průzkumy veřejného mínění nebo média. "Pravda znamená, že skutečnost má svou hloubku," zdůraznil Šandera. Další z duchovních vyzval přítomné, aby se pomodlili také za politiky, kteří v těchto dnech jednají o podobě příští vlády, a tudíž i za další osud země.

Současní protestanti vyzdvihují na Husově odkazu stálý zřetel k autoritě bible, svobodu svědomí, ochotu držet se pravdy, nedogmatickou otevřenost a životní opravdovost. Hus kritizoval církevní praxi a požadoval návrat k chudé církvi, za což na něj byla uvalena klatba. Odmítl ale své učení odvolat. Rozhodnutím církevního koncilu v Kostnici byl v roce 1415 upálen. Nedávno zesnulý papež Jan Pavel II. vyjádřil v roce 1999 nad Husovou smrtí lítost. Neznamená to však jeho úplnou rehabilitaci. Katolíci stále některé reformátorovy myšlenky považují za mylné.

Husa si lidé připomněli bohoslužbou také v jeho rodišti v Husinci na Prachaticku.