Zprávy | Z archivu rubriky

Země Visegrádské čtyřky (V4) plánují dát více peněz do svého společného fondu. Dohodli se na tom v úterý ministři zahraničí Česka, Polska, Maďarska a Slovenska při setkání v Bratislavě. Formálně mají navýšení rozpočtu schválit premiéři států V4 v říjnu v Maďarsku. Nový rozpočet by měl činit pět milionů eur (140 milionů korun), letošní byl 3,34 milionu eur. "Pět milionů eur je určitě částka, s níž se už dá leccos podnikat a ze které lze podpořit množství projektů," řekl po jednání český ministr zahraničí Alexandr Vondra, jehož to byla první zahraniční cesta od pondělního nástupu do čela úřadu. Z visegrádského fondu chtějí země V4 financovat i stipendia pro studenty z Běloruska a dalších států. Ministři se také shodli na tom, že jejich země chtějí vstoupit do schengenské zóny v plánovaném termínu, tedy v říjnu 2007. Podle polské státní tajemnice ministerstva zahraničí Barbary Tuge-Erecinské by jiný termín nebyl přijatelný. Český ministr byl mírnější. "Budeme společně působit takovým směrem, abychom se pokusili toto datum dodržet anebo alespoň postupovat tak, aby vina za jakékoliv posuny nespočívala na bedrech našich čtyř zemí," řekl šéf české diplomacie.

Nápad vytvořit společný středoevropský televizní kanál se opět dostal na pořad jednání ministrů kultury zemí takzvané visegrádské čtyřky (V4), tedy České republiky, Slovenska, Maďarska a Polska. Na závěr dvoudenní schůzky v polském Krakově se účastníci shodli, že se k této myšlence znovu vrátí počátkem příštího roku. "Jednat o projektu společné televize V4 navrhl slovenský ministr. Konkrétnější návrhy by měl předložit na příští schůzce, která se uskuteční 11. až 12. ledna," řekla ČTK náměstkyně ministra kultury Petra Smolíková, která v Krakově vedla českou delegaci. Inspirací je zjevně francouzsko-německý televizní kanál Arte. Ale Smolíková předpokládá, že případný středoevropský projekt by nejspíše začal výměnou jednotlivých pořadů a programů.

Vrátit důvěru veřejnosti v ministerstvo zdravotnictví a obnovit s ní dialog, nastartovat změny v resortu a opravit některé předpisy po Davidu Rathovi (ČSSD) si klade za úkol nový ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS), jehož v úterý odpoledne uvedl do funkce premiér Mirek Topolánek (ODS). Předseda vlády novinářům řekl, že nový šéf úřadu má jeho plnou důvěru. Topolánek očekává, že "do resortu vrátí řád, nejen do této budovy". Julínek uvedl, že chce, aby se úřad proměnil z "ministerstva strachu v ministerstvo důvěry". Naznačil, že na rozdíl od svého předchůdce, jemuž kritici vytýkali autoritativnost, chce o všech svých záměrech vést dialog s odbornou veřejností, s pacientskými skupinami i politiky. Jeho cílem je věcný dialog o problémech českého zdravotnictví, uvedl.

Jednou z priorit nového ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) je navrácení trestního zákoníku na půdu Poslanecké sněmovny. Zcela nová norma, která má nahradit nesčetněkrát novelizovaný trestní zákoník z padesátých let, má například zavést přísnější tresty za závažnou násilnou kriminalitu. Zároveň by Pospíšil chtěl dosáhnout rychlejších a kvalitnějších soudních verdiktů. "Chceme se potkat s odbornou veřejností a jednotlivé návrhy prodiskutovat a pak sestavíme nějaký akční plán, kde bude přesně a jasně naformulováno, které návrhy a v jakém časovém horizontu bude možné realizovat," řekl v úterý Pospíšil novinářům poté, co jej premiér Mirek Topolánek (ODS) uvedl do funkce. V nejbližších dvou týdnech si chce ministr nechat zpracovat analýzy nedávno přijatých norem a zhodnotit, nakolik byly úspěšné. Revizi tak podrobí například loňskou novelu občanského soudního řádu, jejímž cílem mělo být odstranění soudního ping-pongu, kdy si jednotlivé instance mezi sebou neustále přehazovaly kauzy. Prověřit chce také například účinnost reformy obchodních rejstříků.

Ministr vnitra Ivan Langer (ODS) na úterní schůzce vyzval policejního prezidenta Vladislava Husáka ke změně stylu práce dopravní policie a také k tomu, aby zrušil výběrové řízení na funkci ředitele Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality. Od dopravní policie Langer očekává důslednost a poctivost, parametry výběrového řízení na šéfa protikorupční služby zase podle ministra neodpovídají pravidlům nového služebního zákona. "Nemohu akceptovat skutečnost, že výběrové řízení bylo vypsáno tak, že se výrazným způsobem snížila kritéria pro vzdělání, které by mělo být vysokoškolské," řekl Langer ČTK. Podmínky vyhlášeného výběrového řízení podle něj umožňují, aby se o tuto funkci ucházel člověk s neukončeným, jen započatým vysokoškolským vzděláním. "Ministr to považuje za naprosto nepřijatelné. Nedokáže si představit, že by tak náročnou a zodpovědnou funkci mohl někdo vykonávat současně se studiem vysoké školy," informovala ČTK mluvčí ministerstva vnitra Marie Masaříková.

Maximální dorovnání farmářských přímých plateb a dostatek peněz na spolufinancování evropských fondů jsou podle nové ministryně Mileny Vicenové priority při tvorbě rozpočtu ministerstva zemědělství na příští rok. Vicenová to řekla novinářům poté, co ji premiér Mirek Topolánek uvedl do funkce. Podotkla ale, že úřad bude muset o posílení rozpočtu tvrdě bojovat, protože stav státního rozpočtu není radostný. Ministerstvo zemědělství zatím dostalo proti původnímu požadavku 28 miliard korun přiděleno na příští rok 13,4 miliardy s tím, že dalších 6,05 miliardy je pro resort vyčleněno ve všeobecné pokladní správě. Úřad požádal o navýšení rozpočtu o sedm miliard, jinak se prý nevyhne řadě škrtů. Návrh státního rozpočtu ale již nyní počítá se schodkem 88 miliard korun.

Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman možná zruší v současnosti pokračující tendr na prodej Aera Vodochody. Rozhodnout by měly analýzy, které nechá vypracovat jak ministerstvo průmyslu a obchodu, tak například i ministerstvo obrany. ČTK to v úterý řekl ministr Říman při příležitosti svého uvedení do funkce premiérem Mirkem Topolánkem. "Obě varianty dalšího vývoje v Aeru jsou nyní otevřené. Pokud se objeví nové závažné skutečnosti, můžeme vyhlásit nový tendr nebo firmu restrukturalizovat a pak prodat jen její část," uvedl Říman. Ten již dříve prosazoval rozdělení Aera na vojenskou a nevojenskou část s tím, že stát by měl z bezpečnostních důvodů privatizovat pouze majetek nesouvisející s vojenskou výrobou.

Nový ministr kultury Martin Štěpánek bude několik dnů hospitalizován. "Podstoupí plánovaný chirurgický zákrok, který si vyžádá několikadenní nepřítomnost v úřadě," řekla v úterý ČTK mluvčí ministerstva Ludmila Kadrnková. Na tom, že půjde načas do nemocnice, se podle ní Štěpánek domluvil s premiérem Mirkem Topolánkem již ve chvíli, kdy jej předseda vlády zval do svého kabinetu, doplnila mluvčí. Po dobu Štěpánkovy nepřítomnosti je řízením běžného chodu ministerstva pověřen první náměstek František Formánek.

Sociální demokracie po osmi letech u moci začíná pracovat v opozici - místo skutečné vlády má stínový kabinet. V úterý se poprvé sešel v Lidovém domě. Předseda strany a stínový premiér Jiří Paroubek ale věří, že toto období nebude trvat dlouho a jeho strana se brzy do vládních křesel vrátí. ČSSD totiž nehodlá tolerovat vládu premiéra a šéfa ODS Mirka Topolánka ani jí jinak umožnit, aby získala důvěru Poslanecké sněmovny, o kterou chce požádat 4. října. Sociální demokraté jsou však podle stínového ministra financí Bohuslava Sobotky připraveni jednat s ODS o schválení státního rozpočtu a o přijetí zákonů, které ještě navrhl Paroubkův kabinet ve snaze snížit rozpočtový deficit.

ČSSD v úterý vyzvala ODS k jednání o konečné podobě vládního návrhu rozpočtu na příští rok. Sociální demokraté jsou prý také ochotni podpořit rychlé přijetí tří novel zákonů, které sněmovně předložila bývalá vláda Jiřího Paroubka a které umožní snížit výdaje a zvýšit příjmy rozpočtu. Uvádí to úterní prohlášení ČSSD, které ČTK poskytl mluvčí strany Zbyněk Rýpar. Vyjádření ODS ČTK shání. Sociálně demokratický exministr financí Bohuslav Sobotka navrhl rozpočet se schodkem 88 miliard korun. ODS ho však podrobila kritice s tím, že deficit uměle snižují účetní triky. Skutečný schodek podle občanských demokratů převyšuje 100 miliard korun. Nově jmenovaný ministr financí Vlastimil Tlustý (ODS) již dříve prohlásil, že se proto bude snažit rozpočet upravit tak, aby odpovídal skutečnosti. V rozpočtu na příští rok pokládá ČSSD za prioritu zejména zachování navrženého růstu platů o pět procent a důchodů o 500 korun. K dalším prioritám patří pokračování reformy vysokých škol, protipovodňová opatření a zajištění peněz na spolufinancování projektů ze zdrojů EU. ČSSD chce také udržet schodek rozpočtu pod 100 miliardami korun a schodek veřejných rozpočtů pod čtyřmi procenty hrubého domácího produktu. Trvá na udržení výdajů na rozvoj dopravy a bytové výstavby ve fondech dopravy a bydlení.