Zprávy | Z archivu rubriky


Hledat východisko z patové povolební situace mají na pondělní schůzce zástupci sněmovních stran a poslaneckých klubů. Žádný velký posun se ale zatím od tohoto jednání nečeká, což v nedělní televizní debatě naznačili i místopředsedové pěti parlamentních stran.

Schůzku svolal předseda ODS Mirek Topolánek. Zároveň ČSSD vyzval, aby sdělila podmínky, za jakých by byla ochotna nechat ODS vládnout. ČSSD odmítá vyměnit obsazení křesla předsedy sněmovny za podporu koaliční vládě ODS s KDU-ČSL a Stranou zelených, které disponují ve dvousetčlenné sněmovně jen stovkou poslanců. Místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka uvedl, že taková vláda by se musela jako "menšinová" dohodnout s opozicí na programovém a personálním kompromisu. Program koalice, například zavedení rovné daně, sociální demokraté odmítají. Svého kandidáta na předsedu sněmovny Lubomíra Zaorálka chtějí nominovat až tehdy, bude-li zajištěno jeho zvolení.

"Vyzývám ČSSD, aby ukončila obstrukci při volbě vedení Poslanecké sněmovny, v jejímž důsledku je paralyzována práce dvou klíčových ústavních institucí. Obstrukce a destrukce není program," prohlásil na páteční tiskové konferenci Topolánek. Právě na volbě předsedy sněmovny, do níž své kandidáty zatím navrhla jen koalice, se situace zablokovala. Na zvolení šéfa sněmovny závisí obsazení dalších funkcí v dolní komoře, demise kabinetu předsedy ČSSD Jiřího Paroubka a jmenování nové vlády. Místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová neočekává, že by zástupci stran přišli na pondělní jednání s nějakým novým vstřícným krokem. "Nějaký zásadně nový návrh se těžko objeví, protože těch možností je velmi úzký počet. Buďto bude zvolen předseda Poslanecké sněmovny, nebo nebude," uvedla. Posunem by podle ní mohl být závazek, že se všechny strany včetně ČSSD do třetí volby šéfa sněmovny zapojí. Třetí pokus o zvolení předsedy dolní komory je naplánován na pátek 14. července.

O programu nové vlády by mělo jednat všech pět parlamentních stran, řekl dnešnímu vydání novin Nedělní svět premiér Jiří Paroubek (ČSSD). Podle něj by se současný povolební pat mohlo podařit vyřešit do týdne, pokud všichni účastníci jednání sleví ze svých požadavků. Předseda vlády odmítl možnost řešit situaci předčasnými volbami. "Snáze by se asi vytvořila (vláda) dvěma stranám než pěti. Ale všech pět se má vzít do hry při jednání o vládním programu," řekl nedělníku Paroubek. Předseda vlády tak počítá s tím, že by se vyjednávání zúčastnili i komunisté. Zapojení KSČM do povolebních jednání však odmítá ODS.

Podle předsedy vlády by se strany mohly dohodnout o podobě nového kabinetu odborníků do týdne, jejich představitelé by ale museli slevit ze svých požadavků. "Jak levice, tak pravice musí být vítězem. Pokud se bude někdo cítit jako poražený, tak je to špatně," prohlásil šéf ČSSD. Možnost, že by se povolební pat, kdy jsou síly ve sněmovně zcela vyrovnané, mohl řešit předčasnými volbami, Paroubek odmítl. "Myslím, že věci se dají dohodnout v přijatelném čase," podotkl Paroubek. Předčasné volby nedávno vyloučil i šéf občanských demokratů Mirek Topolánek.

Předčasné volby do sněmovny by se teoreticky mohly uskutečnit ještě letos souběžně s volbami do Senátu, které budou nejpozději v listopadu. Prezident by je pak musel vyhlásit zhruba do poloviny září. Muselo by tomu ale předcházet rozpuštění sněmovny nebo dohoda parlamentních stran o zkrácení funkčního období dolní komory tak jako v roce 1998.

Dosluhující ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD) míní, že příští vláda bude muset kvůli dodržení současného předběžného návrhu rozpočtu pro příští rok zvážit, u kterých zákonů či reforem odloží datum začátku jejich platnosti. To pak umožní dosáhnout předběžně schváleného schodku 88 miliard korun a splnit pravidla pro přijetí eura v roce 2010. Vyplývá to z jeho dnešního vyjádření v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.

Od 1. ledna začne platit řada zákonů, které ovlivní příjmy a výdaje státního rozpočtu. "Výhled 88 miliard je realizovatelný, ale musí být skutečně aktivní kroky na straně vlády," řekl Sobotka. "Je rozumné vést diskusi o tom, které zákony by měly začít platit a které nikoli," dodal. Jako příklad normy, u níž by si dokázal představit odložení začátku platnosti třeba o rok, uvedl Sobotka zákon o nemocenském pojištění; ten nabývá platnosti 1. ledna. "Tento zákon má dopad na příjmové i výdajové straně, čili kumulativní dopad může být někde až kolem 20 miliard korun," odhal ministr sumu, kterou by odložení zákona přineslo státní pokladně.

Místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová ale s odkládáním zákonů nesouhlasí. "Dobrá cesta to není. Všechny zákony mají být přijímány s vědomím, že začnou v nějaké lhůtě platit," uvedla. Upozornila navíc, že i vlivem současných prodlužujících se jednání o nové vládě již případnému novému kabinetu nezbude mnoho času na změny platnosti zákonů a reforem. "Rozpočet musí být předložen sněmovně do září, času příliš mnoho na nějaké zákonodárné kroky nezbývá," míní Němcová.

Sobotka zároveň odmítl, že by sociální demokraté podpořili rušení zákonů, které již vstoupily v platnost a které lidem přinášejí vyšší rodičovské příspěvky či vyšší porodné. "Rozhodně nechceme rušit nároky, které již občané získali v podobě schválené legislativy. Nebudeme souhlasit s tím, aby se snižovalo porodné či rodičovský příspěvek," uvedl Sobotka.

Prvních 87 příslušníků 9. kontingentu KFOR odletělo v neděli dopoledne z letiště v Bochoři na Přerovsku na mezinárodní misi v Kosovu. Půlroční operace se dohromady zúčastní 449 vojáků z více než 30 útvarů české armády. Další účastníci mise budou odlétat do Kosova postupně do 24. července. Vojáci 9. kontingentu střídají své kolegy z 8. kontingentu, kteří zároveň zahájili postupný přesun domů. Vojáci mají v Kosovu zajišťovat bezpečné prostředí pro místní obyvatele. "Společně s místními složkami budou hlídkovat a monitorovat situaci. Dále budou provádět operace na vyhledávání zbraní, munice a drog. Nečeká nás tudíž jen vojenská, ale také policejní činnost," řekl velitel 9. kontingentu Pavel Lipka Lipka.

Na plnění úkolů se vojáci připravovali od začátku roku. "Na jejich výcviku se podíleli i policejní instruktoři a psychologové tak, aby vojáci byli připraveni na policejní práci," doplnil mluvčí 9. kontingentu Vít Rapčan.

Devátý kontingent tvoří především příslušníci 71. mechanizovaného praporu Hranice, které doplňují kolegové z dalších více než 30 útvarů z celé republiky. V Kosovu bude operovat zhruba 450 vojáků, z toho 28 žen.

Podle Lipky, který již na Balkáně působil, jsou mise v Kosovu v porovnání s operacemi v Iráku či Afghánistánu méně nebezpečné. "V Kosovu je klid zbraní, hlavním problémem jsou tam nyní pašeráci drog a zbraní. Musím ale zdůraznit, že každá mise v zahraničí je náročná," uvedl velitel 9. kontingentu. Ke svým vojákům se připojí 17. července a podle předpokladů se bude s kontingentem vracet příští rok v lednu.

Armáda České republiky se mnohonárodní mírové operace NATO v Kosovu účastní od roku 1999. Ročně stojí působení českých vojáků v zahraničních misích do 1,5 miliardy korun. Podle prvního náměstka ministra obrany Pavla Štalmacha je kontingent v Kosovu největší a potřebuje zhruba polovinu celkových nákladů.

Policisté mají ve svých regionech zmapována problematická místa, kde jsou umístěny zbytečné dopravní značky a omezení. V nedělním diskusním pořadu České televize to řekl zástupce ředitele dopravní policie Jaroslav Pavelka. Uvedl, že v každém ze 76 policejních okresů a na obvodních ředitelstvích v Praze jde o dva až tři úseky. Policie podle něho nyní navrhne příslušným úřadům na těchto místech změny a úpravy. O nadměrném počtu dopravních značek hovořil v sobotní Mladé frontě Dnes také policejní prezident Vladislav Husák, který proto vyhlásil akci Čisté silnice. "Cesty jsou zapleveleny nejrůznějšími dopravními značkami, které někdy ani nemají smysl, jen se liknavě a pozdě mění. Například nejrůznější omezení rychlosti, která vám trčí na komunikacích, i když nemají opodstatnění. Kdyby se podařilo silnice od nich vyčistit do konce prázdnin, tak by to určitě zlepšilo situaci," konstatoval Husák.

"Dopravní inženýři policie již plní úkol prezidenta, prověřují veškeré nedostatky a přemnožení dopravních značek či jejich nesmyslnost, budou to konzultovat a navrhnou úpravy," podotkl k akci Čisté silnice Pavelka.

Jan Kněžínek z ministerstva dopravy, které za dopravní značení odpovídá, v ČT uvedl, že ministerstvo se bude snažit na kraje a jednotlivé obecní úřady působit, bere prý na sebe roli koordinátora. "Skutečně je pravdou, že mnohdy dopravní značky nejsou dobře usazené," souhlasil Kněžínek. Neupřesnil, za jak dlouho se změny k lepšímu v otázce nesmyslných dopravních označení uskuteční.