Zprávy | Z archivu rubriky


Českou republiku budou v zahraničí reprezentovat kontaktní čočky, pivo, turistické značení, korunovační klenoty či kubismus. Na základě ankety 100 českých NEJ tyto motivy vybralo ministerstvo zahraničních věcí na plakáty určené pro česká velvyslanectví. Novinářům to řekla ředitelka odboru zahraniční prezentace ministerstva Jana Adamcová. "Mezi nejčastěji navrhovaná NEJ patřil objev kontaktních čoček Otto Wichterleho a tradice českého pivovarnictví," uvedla Adamcová. O prázdninách pak čtenáři postupně vyřazovali nejslabší kandidáty, kteří pak byli nahrazováni jinými. Ti, kteří získali nejméně negativních hlasů, v jednotlivých kategorií zvítězili.

Mezi přírodními památkami se nejvíce dařilo kamenným čedičovým varhanám u Kamenického Šenova. Nejoblíbenější osobností v kultuře byla operní zpěvačka Ema Destinnová. Ve vědě a výzkumu si nejlépe vedl technik a vynálezce František Křižík. Za ním se pak umístil stále aktivní chemik Antonín Holý, objevitel látek účinných při léčbě nemoci AIDS či žloutence typu B. V průmyslu a obchodu se lidem jako nejméně problematické jevilo české sklo a křišťál, mezi pamětihodnostmi zvítězil pražský Karlův most.

"Překvapilo nás, že neuspěly například pamětihodnosti, jako je Strahovský stadion či jedna z největších jezdeckých soch na světě, socha Jana Žižky na pražském Vítkově," řekla ČTK Adamcová. Jako stoprvní české "nej" byl vyhlášen génius Jára Cimrman. Pro jeho zařazení se vyjádřila valná většina hlasujících. Adamcová připustila, že v rámci propagace ministerstvo hodlá použít i tohoto velikána. "Odráží to typicky český smysl pro humor," dodala.

Do vítězné stovky se také dostala trhavina Semtex či vynálezce a elektrotechnik Josef Sousedík, přezdívaný jako "Valašský Edison". Českou republiku by také mohla cizincům přiblížit první kostka cukru či bylinný likér Jana Bechera. Z méně známých památek je na seznamu například řetězový most u obce Stádlec u Tábora či největší mechanický betlém na světě, který vystavují v muzeu v Jindřichově Hradci. Místo ve stovce si také vysloužil kladrubský kůň či chodský pes, jehož historie sahá až do 13. století. Jeho kolegu ze psí říše, českého fouska, však hlasující vyřadili. Čtenáři podle Adamcové také navrhovali nejrůznější kuriozity, například chaty, sruby či zahrádkářské kolonie. Jako typicky český módní doplněk také uvedli igelitové tašky. Výsledky ankety využije ministerstvo pro výstupy prezentují Českou republiku, jako jsou výstavy, tiskoviny či propagační materiály.

Židovské obce v Praze, Brně, Teplicích, Plzni a dalších městech představí 3. září v rámci Evropského dne židovské kultury řadu památek. Například pražské Židovské muzeum plánuje na neděli Den otevřených dveří, v jehož rámci si budou moci zájemci prohlédnout židovský hřbitov na Žižkově, takzvaný první izraelský hřbitov na Olšanech. Podle Jany Tomáškové z produkční a umělecké agentury IAM unlimited byl hřbitov ve Fibichově ulici v Praze 3 založen v roce 1680 jako morové pohřebiště židovské obce. Znovu se zde pohřbívalo v době morové epidemie ve druhém desetiletí 18. století, pravidelně pak od roku 1787, kdy vešel v platnost zákaz pohřbívání uvnitř města. Hřbitov sloužil do roku 1890, kdy byl zřízen nový židovský hřbitov ve Strašnicích. "Po druhé světové válce hřbitov pustl, řada náhrobků byla povalena. Na počátku 60. let byl z větší části zrušen a přeměněn v park. Nejstarší část s náhrobky význačných osobností však zůstala zachována a od parku ji oddělila nová zeď. Ve druhé polovině 80. let byla v parkové části postavena věž televizního vysílače. Zachovanou část hřbitova, která je památkově chráněna, převzalo před sedmi lety do správy Židovské muzeum v Praze. Po stavebních úpravách a restaurátorských pracích ji v září 2001 zpřístupnilo," řekla Tomášková ČTK.

Evropský den židovské kultury oslaví i v Brně, kde se uskuteční prohlídky synagogy a také hřbitova v Nezamyslově ulici. V kulturním a vzdělávacím centru rabína Federa zhlédnou zájemci dokumenty o židovských památkách jižní Moravy, budou si moci koupit knihy a mapky se židovskou tematikou, případně si prohlédnou výstavu fotografií z Izraele. Otevřeny budou i židovské hřbitovy v Ivančicích, Boskovicích, v Holešově, Lomnici a Třebíči. Dny židovské kuchyně chystají v termínu od 13. do 17. září v Hotelu Prince de Ligne v Teplicích. Podle Tomáškové se má zahájení zúčastnit izraelský velvyslanec a také primátoři a starostové obcí na území severozápadních Čech. Při příležitosti dnů židovské kultury bude v září otevřena stálá expozice v restaurované obřadní síni lounského hřbitova s názvem Historie Židů v Lounech.

Česká republika patří v Evropě ke státům s nejvyšší úrovní vzdělání. Mezi 18 zeměmi zaujímá třetí místo. V podílu osob s vyšším odborným a vysokoškolským vzděláním se ale propadá do spodní půlky seznamu 24 evropských států. Vyplývá to ze dvou srovnání, která na svých stránkách zveřejnil Český statistický úřad. Ukazatel úrovně vzdělání je vážený průměr bodových hodnot u jednotlivých stupňů vzdělání na počty obyvatel nad 15 let, kteří ho dosáhli. Výsledek nula odpovídá stavu, kdy nikdo v zemi nemá žádné vzdělání. Pokud vyjde stovka, jsou všichni vysokoškoláci. Obecně je na tom tedy Česko dobře, dosáhlo třetího nejlepšího ukazatele - 48,8. Na první příčce mezi 18 srovnávanými zeměmi stojí Estonsko s hodnotou 51,2. Druhé skončilo Dánsko a Litva se 49,3. Nejnižší příčky připadly Itálii, Portugalsku a Řecku s ukazatelem pod 40.

Mezi 24 státy má ČR bezkonkurenčně nejvyšší počet lidí se středním vzděláním s maturitou, bez ní či vyučených. Dosáhly ho dvě třetiny obyvatel nad 15 let. V Norsku, Polsku, Rakousku a Slovinsku, které následují, je to přes polovinu osob. Česko navíc patří k zemím s nejnižším podílem občanů jen se základním či nedokončeným základním vzděláním, kteří tvoří 23 procent obyvatel nad 15 let. Nejmenší podíl lidí - asi pětinu - s ukončenou či neukončenou základní školou má Norsko. Naopak nejvíce osob s nejnižším vzděláním žije v Portugalsku, Itálii či na Slovensku, kde je jich podle srovnání víc než polovina.

V podílu lidí s vyšším vzděláním ale ČR zaostává. Vysokou školu absolvovalo devět procent lidí, vyšší odborné vzdělání má přes procento obyvatel nad 15 let. V Norsku je to víc než pětina. Méně vysokoškoláků než Česko má například Rakousko, Švýcarsko, Slovinsko, Polsko, Maďarsko a Lichtenštejnsko. Ve všech těchto státech je ale výrazně vyšší podíl lidí s vyšším odborným vzděláním než v ČR. Z nových členských zemí EU jsou na tom nejlépe pobaltské republiky. V Estonsku má vysokou školu 14 procent obyvatel nad 15 let, další desetina lidí má vyšší odborné vzdělání. Podobné je to v Irsku.

Téměř stoleté automobily budou tento víkend k vidění na pražském Výstavišti na Veteran Show Praha. Mezi vystavenými vozidly a motorkami jsou české, evropské i americké značky. "Jsou tady automobily a motocykly, nejstarší je z roku 1914 a nejmladší z roku, který uznává mezinárodní federace za poslední, a to je rok 1982," řekl ČTK k rozsahu expozice jeden z organizátorů Jiří Černý. Černý sám je také prezidentem české sekce Rolls Royce klubu a vlastní několik veteránů. "Vlajková loď mé garáže je Rolls Royce Silver Wraith, díky tomu jsem také založil českou sekci této značky," řekl Černý o modelu z roku 1946, který je také na výstavě k vidění. Mezi další auta jeho sbírky patří Jawa Minor z roku 1938, se kterou se zúčastnil Rallye Monte Carlo, nebo vůz Škoda Tudor, který je nyní v muzeu a s nímž překročil polární kruh.

Na třech výstavních plochách by měla být k vidění více než stovka exponátů zahrnujících české značky jako Laurin a Klement, Walter, Aero nebo Praga. Ze zahraničních značek se představí Mercedes Benz, BMW, Renault nebo DKW z roku 1936, který byl jedním z předchůdců dnešní značky Audi. Samostatná část je věnovaná americkým vozům, jako je Cadillac nebo Ford Mustang. Část prostorů výstaviště představuje historii výroby vozidel v Liberci, a tvoří ji značky Christian Linser a RAF. Návštěvník uvidí například ruční požární stříkačku z roku 1906. Akci pořádá Federace klubů historických vozidel, která sdružuje kluby v ČR věnující se historickým autům, motocyklům nebo vojenské technice.