Zprávy | Z archivu rubriky

Přestože nová vláda usiluje kvůli složité vnitropolitické situaci pouze o časově omezený mandát, na zahraniční politiku to nesmí mít vliv, řekl ve čtvrtek v Praze českým velvyslancům šéf menšinového kabinetu ODS Mirek Topolánek. Česká diplomacie si podle něj musí zachovat svoji kontinuitu, předvídatelnost a důvěryhodnost. Jako první prioritu zmínil Topolánek přípravy České republiky na předsednictví EU na jaře 2009, které považuje za "zatěžkávací zkoušku". Organizační věci spojené s přípravami bude koordinovat vládní zmocněnec odpovědný přímo premiérovi, uvedl Topolánek. Dodal, že během předsednictví by ČR měla usilovat především o plnou liberalizaci vnitřního trhu unie a "faktické naplnění obecného principu čtyř svobod" - volného pohybu lidí, zboží, kapitálu a služeb. Důraz na tuto otázku klade také Vondra.

I přes krach ratifikace evropské ústavy je premiér přesvědčen, že EU by měla najít způsob, jak efektivně fungovat i s větším počtem členů. Doufá v dodržení lednového termínu přijetí Rumunska a Bulharska. Zvláštní pozornost bude česká vláda věnovat průběhu vyjednávání o vstupu s Chorvatskem a Tureckem, řekl Topolánek. Za další důležité priority považuje dobrou sousedskou politiku, transatlantické vazby a podporu dodržování lidských práv ve světě.

Topolánek rovněž zmínil otázku případného vybudování americké protiraketové základny v ČR, kvůli níž se v uplynulých dnech ostře střetli Vondra a šéf ČSSD Jiří Paroubek. Bývalý premiér v pondělí oznámil americkému velvyslanci Williamu Cabanissovi, že jeho strana nechce, aby v Česku základna vznikla. Naopak Topolánek soudí, že rozmístění základen v některých evropských zemích povede ke zlepšení bezpečnostní ochrany pro Českou republiku i celý evropský kontinent. "Výstavba protiraketového deštníku je v souladu s našimi závazky v rámci bezpečnostní a obranné politiky v NATO i v Evropské unii," uvedl premiér.

Ministerstvo vnitra bude mít od čtvrtka jen tři náměstky namísto dosavadních sedmi. Noví náměstci se budou starat o vnitřní bezpečnost, ekonomiku a provozu a veřejnou správu. Zeštíhlení organizační struktury ministerstva vnitra patří k prvním krokům, které ve funkci ministra provedl Ivan Langer (ODS). Všechny tři nové náměstky Langer také novinářům představil. O vnitřní bezpečnost se bude starat Jaroslav Salivar, který dříve působil jako krajský ředitel Hasičského záchranného sboru Plzeňského kraje. Veřejnou správu bude mít na starosti bývalý poslanec za ODS Zdeněk Zajíček a o ekonomiku a provoz někdejší náměstek ministra vnitra pro sociální oblast a bývalý senátor za ODS, později za US-DEU Vladimír Zeman. Langer k tomu dodal, že jeho náměstci nejsou politici, ale odborníci a jejich podřízení na ministerstvu je dobře znají.

Langer také uvedl, že do 19. září by mělo být na ministerstvu připraveno řešení toho, jak naložit s lidmi, kteří dříve působili v komunistické Státní bezpečnosti a ještě nyní v bezpečnostních silách pracují. Na dalším postupu podle něj pracuje Salivar a policejní prezident Vladislav Husák.

Langer nyní plánuje, že na ministerstvu zadá několika auditů, které podrobně zmapují stav resortu. Ministr chce zadat čtyři audity, a to procesní, majetkový, ekonomický a právní. Langer si také stanovil cíle, kterých chce na ministerstvo dosáhnout. Plánuje také zlepšit pracovní podmínky na ministerstvu. Uvedl, že chce, aby například služebny policistů měly internet. Nový ministr chce také stanovit strategii boje proti korupci, změnit styl práce, důsledně postihovat selhání, zjednodušit jednání na úřadech a neuznávat žádné výjimky.

Rozhodnutí o umístění americké protiraketové základny v Evropě zatím nepadlo a lze ho očekávat na podzim. Po setkání se zástupci českého ministerstva zahraničí to ČTK řekl náměstek šéfky diplomacie USA Mark Pekala. Pentagon by se měl při výběru lokality rozhodovat mezi Českou republikou a Polskem. "Hovořili jsme o projektu protiraketové obrany, hovořili jsme o summitu NATO, který se uskuteční v listopadu v Rize, mluvili jsme o vzájemných a regionálních vztazích," řekl Pekala po schůzce s náměstkem Tomášem Pojarem. Podle Pojara čekají čeští diplomaté na to, až Američané vyhodnotí zprávy expertů, kteří si v Česku a Polsku prohlédli několik vytypovaných lokalit. V Česku navštívili vojenské újezdy Libavá, Boletice a Brdy. Poté by měly Spojené státy některou zemi oslovit.

Evropská základna by měla být součástí takzvaného protiraketového deštníku americké armády a měla by zničit případné nepřátelské rakety vypálené zejména z Íránu. USA již mají podobné základny například na Aljašce či na Marshallových ostrovech.

Základna v Evropě by měla zahrnovat dvě části: raketovou se zhruba desítkou střel a radarovou. Není vyloučeno, že jedna z nich může být v Česku a druhá v Polsku. Za takové řešení se přimlouvá například i český ministr zahraničí Alexandr Vondra. "Řešením by mohla být jakási dělená varianta," uvedl na středeční konferenci Argumenty pro zapojení České republiky do projektu protiraketové obrany, která se konala ve středu v Praze.

Ústavní soud v pátek pravděpodobně rozhodne o budoucnosti předsedkyně Nejvyššího soudu Ivy Brožové. Prezident Václav Klaus ji v únoru odvolal, ona však jeho rozhodnutí nerespektovala a obrátila se na Ústavní soud, který prezidentovo rozhodnutí odložil, dokud věc sám nevyřeší.

Dílčí úspěch zaznamenala Brožová v červenci, kdy ÚS zrušil právní úpravu, kterou prezident při odvolání předsedkyně Nejvyššího soudu použil. "Princip 'kdo jmenuje, ten odvolává' je vlastní státní správě, kde jsou vztahy hierarchické, jsou to vztahy nadřízenosti a podřízenosti," uvedla při vyhlášení červencového nálezu soudkyně Dagmar Lastovecká. Soudní správa však není součástí státní správy, proto podle ÚS nelze odvolat předsedu Nejvyššího soudu tímto způsobem. Není totiž podřízeným prezidenta ani ministra spravedlnosti. Kdyby prý ÚS tento přístup akceptoval, mohl by tím být "ohrožen princip personální nezávislosti soudců".

Ústecký hejtman Jiří Šulce (ODS) podepsal ve čtvrtek smlouvy s autobusovými dopravci, kteří mají od 9. září zajišťovat pravidelnou přepravu v Ústeckém kraji a nahradit tak firmu ČSAD Česká Lípa, se kterou kraj vypověděl smlouvu. Rádiu Impuls Šulc řekl, že již podepsal smlouvy na devět oblastí Ústeckého kraje. Podle něj to představuje zhruba 75 procent rozlohy kraje, kraj je rozdělen na 15 dopravních oblastí. "Autobusy jsou sem průběžně naváženy a většina těch přepravců, s nimiž jsem jednal, je připravena převzít zaměstnance ČSAD Česká Lípa, kteří mají zájem vykonávat pro ně funkce řidičů," dodal.

ČSAD Česká Lípa měla od soboty 9. září přebrat provozování více než 2600 spojů po sesterském Dopravním podniku Ústeckého kraje (DPÚK). S DPÚK kraj v únoru rozvázal smlouvu, ten však považoval kontrakt za platný a od května jezdily jeho autobusy dál, ale bez dotací. Začátkem srpna pak na čtyři dny zastavil dopravu, protože chtěl po kraji zaplatit ztrátu 70 milionů korun za květen až červenec.

Dopravu ještě v pátek bude zaručovat DPÚK. Pokud této povinnosti nedostojí, má kraj podle Šulce připravenou náhradní dopravu pro zhruba 587 spojů. Do června příštího roku chce Ústecký kraj vyhlásit koncesní řízení na dopravce, ale už na lhůtu pěti let. Dopravu však bude chtít rozdělit mezi více firem, maximálně pět. "Ty by nám měly garantovat, že dalších pět let bude další provoz dopravní obslužnosti v Ústeckém kraji nejen levný, ale i bezproblémový a relativně luxusní," dodal Šulc.

Spory mezi dopravci a krajem vyvrcholily tento a minulý týden. Odboráři obou firem hrozili stávkou z obavy o místa. Stávku dokonce dvakrát vyhlásili, v úterý a ve středu, ale večer ji vždy odvolali.

ČSAD Slaný nabízí zaměstnání až 400 řidičům ČSAD Česká Lípa a Dopravního podniku Ústeckého kraje, kterým hrozí ztráta zaměstnání. ČTK to sdělil ředitel firmy Karel Vodička. ČSAD Slaný očekává, že získá licence na provozování autobusových linek ve dvou z 15 regionů Ústeckého kraje. "Řidiče bychom z větší části využili na zdejších linkách. Práci ale nabízíme i v jiných regionech. Řidičů je v Česku nedostatek," uvedl Vodička s tím, že ČSAD Slaný si za dotované linky bude účtovat méně než DPÚK. Přesnou částku však neuvedl.

Premiér Mirek Topolánek oznámil, že se vedení Ústeckého kraje podařilo problémy se zajištěním autobusové dopravy zvládnout vlastními silami a vláda tak nemusela sáhnout k vyslání armádních autobusů. Předseda ČSSD a expremiér Jiří Paroubek naopak soudí, že budou-li odboráři stávkovat kvůli situaci ve veřejné dopravě nebo bude-li nakonec nasazena armáda, měl by hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc (ODS) opustit svou funkci. Se Šulcem by měl podle Paroubka z funkce odejít i radní ODS Milan Franc odpovědný za dopravu. Kdyby se tak nestalo, pak krajští zastupitelé ČSSD budou požadovat mimořádné zasedání zastupitelstva s návrhem na vyslovení nedůvěry hejtmanovi Šulcovi a radnímu Francovi. Zatím ale chtějí sociální demokraté vyčkávat, jak ODS situaci vyřeší.

Přístup občanskodemokratického hejtmana Jiřího Šulce a ODS k řešení dopravní obslužnosti v Ústeckém kraji je dalším důvodem, proč komunisté nepodpoří vládu této strany. Na tiskové konfenci to řekl komunistický senátor a ústecký krajský zastupitel Vlastimil Balín. Balína pobouřilo to, že Šulc, podle senátorova soudu bez důvodu a v rozporu s jednacím řádem ve středu ani nezahájil řádně svolané krajské zastupitelstvo. Komunističtí zastupitelé kvůli "arogantnímu bezprecedentnímu" postupu hejtmana neměli možnost předložit řešení krize dopravní obslužnosti v kraji, uvedl.

Zdravotnické odbory chtějí odsunout zákon o neziskových nemocnicích až na leden 2008. Do té doby bude podle nich dost času na jeho opravy. Podle předsedy Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Jiřího Schlangra jinak hrozí, že zaměstnancům nemocnic, jež se změní v neziskové, klesne plat i o několik tisíc korun měsíčně.

"Tato situace jen potvrzuje, že zákon o neziskových nemocnicích je legislativní zmetek a měl by být co nejrychleji změněn," sdělil ČTK místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas.

Podle statistiků činil loni průměrný plat v akciové společnosti 16.786 a ve státních nemocnicích 19.761 korun, to je rozdíl 2975 korun, tedy 18,5 procenta. U zdravotních sester činí tento rozdíl 3005 korun - 15.750 v akciovkách ku 18.755 ve státních nemocnicích, u lékařů je rozdíl zhruba tisícový, 17.750 ku 18.755 korunám.

Největší zájem o odběr pupečníkové krve je na Vsetínsku u žen, které se ve své rodině již setkaly s nějakým typem nádorového nebo jiného vážného onemocnění. Tyto matky jsou většinou velmi dobře informovány o tom, jak mohou kmenové buňky z pupečníkové krve pomoci jejich dětem, případně i jejich rodinným příbuzným například při leukémii nebo některých typech rakoviny. Odběr nepatří podle odborníků mezi nejlevnější zákroky, stojí od 20.000 do 40.000 korun, a zájemkyně si ho platí sama.

Transplantát může podle lékařů hrát v budoucím životě dítěte velmi důležitou roli. Buňky jsou mu šité na míru, na rozdíl od transplantátů jiné osoby nehrozí, že je tělo odmítne. Navíc se nemusí čekat na vhodného dárce, krevní konzerva je vždy připravena k použití. Kmenové buňky z pupečníkové krve mohou mít v budoucnu přínos i pro léčbu některých závažných nemocí, jako je cukrovka, Parkinsonova choroba nebo cirhóza jater.