Zprávy | Z archivu rubriky


Pro plzeňskou řeku, která nese od soutoku Mže a Radbuzy název Berounka, by se měl opět začít používat název Mže. Rozhodli o tom ve čtvrtek městští zastupitelé. Název Mže by měl platit od soutoku dvou řek po katastrální hranici mezi Plzní-Bukovcem a územím sousedního Chrástu. Mže je podle předkladatele návrhu, zastupitele Jana Andrleho původní, hluboko do historie sahající název řeky. Plzeň byla podle něj vždy vnímána jako město na soutoku čtyř řek - Úhlavy, Úslavy, Radbuzy a Mže.

V oficiálním používání názvů se ale zatím zřejmě nic nezmění. Podle Zbyňka Folka z plzeňského Povodí Vltavy stanovuje názvy vodních toků vyhláška ministerstva zemědělství. "Pokud se nezmění vyhláška, bude to oficiálně stále Berounka," řekl ČTK. Město by mělo podle rozhodnutí zastupitelů přesto v úředním styku a ve všech písemných a grafických materiálech používat název Mže a zajistit výměnu tabulí se jménem řeky na mostech. Představitelé města by také podle představ předkladatele návrhu měli jednat se zástupci kraje a dosáhnout toho, aby se název Mže vrátil toku na celém území Plzeňského kraje.

"Že by ze soutoku vyplývala řeka pátá - takzvaná Berounka, nebylo slýcháno," uvádí se ve zprávě zastupitelům. Za pramen Berounky je považována právě Mže. V poslední době se ale podle Andrleho stává, že název Berounka se v různých souvislostech přikládá stále větším úsekům Mže.

Podle pramenů z konce 19. století se o řece Mži hovoří jako o nejdelším přítoku Vltavy, který pramení v Českém lese za Tachovem a ústí v Praze pod Zbraslaví. Teprve na sklonku 17. století se začala řeka v dolním toku jmenovat Berounka, později se tento název, ač nesprávně, rozšiřoval i na střední tok od hranic Plzně, stojí v důvodové zprávě zastupitelstva. Podle této zprávy se o Mži zmiňuje už Kosmova kronika v první čtvrtině 12. století, tedy v době, kdy Beroun ještě jako město neexistoval. Hrad Křivoklát u řeky Mže zmiňuje také záznam z roku 1110, řeku jmenuje i Zbraslavská kronika z počátku 14. století. "Jméno řeky Mže v úseku pod Plzní by mělo být ochraňováno jako živá památka, která, pokud je přítomna v naší mluvě, dokládá naše propojení s dávnými držiteli této krajiny a legitimizuje v duchovní rovině také náš nárok na ni," stojí v rozhodnutí zastupitelů.