Zprávy | Z archivu rubriky

Potrhaná a špinavá česká vlajka, kterou před několika měsíci našli američtí hasiči v troskách zřícených newyorských mrakodrapů, je v Praze. Přesně pět let po teroristických útocích na Spojené státy ji v Černínském paláci společně představili ministr zahraničí Alexandr Vondra a americký velvyslanec v České republice William Cabaniss. Po nezbytné rekonstrukci se vlajka, která byla součástí výzdoby někdejšího Světového obchodního centra (WTC), vrátí zpátky do zámoří. Jako připomínka tragického 11. září 2001 bude vystavena v české Národní budově na Manhattanu, která se nyní opravuje. Diplomaté obou zemí vnímají vlajku nalezenou v troskách "dvojčat" jako silné memento tehdejších událostí. Podle ministra Vondry připomíná, že útok nebyl veden jen proti Americe, ale proti všem, tedy i proti naší zemi. Útoky na USA jsou důkazem, že svoboda není něco automatického a trvalého, uvedl Vondra. Cabaniss řekl, že útok teroristů byl namířen vůči svobodě, demokracii, hodnotám a způsobu života všech svobodných států světa.

Případné umístění americké protiraketové základny v Česku podle ministra obrany Jiřího Šedivého nezvýší bezpečnostní riziko pro naši zemi. Šéf obrany se také domnívá, že o souhlasu s umístěním základny by neměli lidé rozhodovat v referendu. "Referendum v této věci nepovažuji za šťastné řešení, a to přinejmenším ze dvou důvodů. Tím prvním a hlavním je to, že se v žádném případě nejedná o zásadní zásah do suverenity naší země, nebude nutné měnit ústavu, případné základny také nezpůsobí jakýkoliv mimořádný zásah do života našich občanů," uvedl. Druhým důvodem je pak podle něj to, že kvůli technické obtížnosti prý není možné problém zformulovat do jednoduché referendové otázky. Většina Čechů i Poláků si podle průzkumů veřejného mínění základnu na svém území nepřeje. Zatímco polští politici navzdory tomu se základnou vesměs souhlasí, názory jejich českých kolegů se různí. S umístěním základny v České republice souhlasí menšinová vláda ODS, proti jsou komunisté a také sociální demokraté. Americká základna by měla být součástí takzvaného protiraketového deštníku. Američané již mají podobné základny například na Aljašce nebo na Marshallových ostrovech.

Schodek státního rozpočtu na příští rok dosáhne 101 až 127,6 miliardy korun. Vyplývá to z výsledku auditu návrhu státního rozpočtu na příští rok. Deficit 88 miliard korun navržený předchozí vládou je v rozporu s pravidly sestavování státního rozpočtu, uvedl ministr financí Vlastimil Tlustý /ODS/. Ministr nicméně tento návrh rozpočtu vládě předloží, kvůli časové tísni totiž podle něj nemá současná vláda velký prostor ke změnám. Poslanecké sněmovně musí návrh rozpočtu poslat do konce září. Jedním z problémů, které návrh rozpočtu vypracovaný předchozí vládou Jiřího Paroubka, je podle Tlustého to, že rozpočet počítá s dosud neplatnou legislativou. Jde například o zvýšení spotřební daně u cigaret, novelu zákona o nemocenské a odložení služebního zákona. Dohromady by uvedené normy měly ve státním rozpočtu ušetřit 27 miliard korun.

Švýcarský federální nejvyšší soud zamítl odvolání České republiky týkající se arbitráže s japonskou Nomurou. Potvrdil to mluvčí Nomury v Česku Jiří Hrabovský. Nomura v arbitráži požaduje po českém státu 40 miliard korun; zatím ale nebylo stanoveno, kolik Česko bude platit. O tom arbitři dál rozhodují. Verdikt by měl měl padnout v roce 2008. Česká republika se v odvolání pokoušela zpochybnit březnové rozhodnutí arbitráže, podle které stát nedokázal ochránit investice Saluky, dceřiné společnosti Nomury. Neposkytl jí obdobnou podporu jako ostatním velkým českým bankám. Ministerstvo financí v žalobě tvrdilo, že arbitrážní tribunál špatně rozlišoval mezi Nomurou a Salukou. Saluka podle MF žádnou škodu neutrpěla, protože se majitelem akcií IPB stala až poté, co Česko změnilo svou koncepci veřejné podpory bank. Podle švýcarského soudu byla ale česká žaloba nedůvodná a ČR musí zaplatit náklady soudní pře ve výši 100.000 švýcarských franků a náklady japonské Nomury ve výši 150.000 franků. Celkově jde tedy o téměř 4,5 milionu korun. Ve sporu České republiky s Nomurou se vede ještě takzvaná curyšská arbitráž, ve které ČR žaluje japonskou finanční skupinu o 111 miliard korun jako náhradu nákladů spojených s nucenou správou v bývalé IPB. V případu začátkem září skončila ústní jednání, arbitři nyní důkazy posuzují, konkrétní termín rozhodnutí však není určen.

Předsedkyní poslaneckého klubu KDU-ČSL se toto pondělí stala Vlasta Parkanová. Nahradila tak bývalého šéfa strany Miroslava Kalouska, který se v neděli vzdal i místa v čele sněmovní frakce. Lidovečtí poslanci si nového předsedu zvolili na zasedání v Lipnici nad Sázavou. Protikandidátem Parkanové byl poslanec Jiří Carbol. Místopředsedy třináctičlenného lidoveckého klubu jsou Tomáš Kvapil a Michaela Šojdrová. "Věřím, že dvě ženy v čele klubu zvládnou uklidnit jedenáct rozhněvaných mužů. Společně s první místopředsedkyní klubu Michaelou Šojdrovou to jistě dokážeme," uvedla po svém zvolení Vlasta Parkanová. Bývalá ministryně spravedlnosti Parkanová počátkem září kandidovala i na funkci místopředsedkyně strany, celostátní konference ji ale tehdy nezvolila a místopředsedy se stali senátoři Jiří Stodůlka, Ludmila Müllerová a Josef Kalbáč. Prosincový mimořádný sjezd ale bude celé vedení KDU-ČSL volit znovu, takže pokud bude Parkanová chtít, může o funkci usilovat znovu. Může se ale případně ucházet i o nejvyšší stranickou pozici. V souvislosti s úvahami o tom, kdo by mohl Kalouska nahradit v čele strany, se totiž často uvádělo i její jméno. Parkanová zatím tyto spekulace odmítala jako předčasné.

Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) v pondělí odvolal náměstka pro legislativu a mezinárodní věci Radovana Suchánka. Novému vedení úřadu se ale stále nedaří kontaktovat náměstka pro zdravotní pojištění a kontrolu Vladimíra Drymla, kterého do funkce jmenoval Julínkův předchůdce David Rath. Za odvolaného Julínek považuje dalšího Rathova blízkého spolupracovníka - náměstka pro zdravotní péči Antonína Pečenku, který je v pracovní neschopnosti. Ze čtyř náměstků byl v době oficiálního jmenování Julínka minulý týden na ministerstvu jen hlavní hygienik Michael Vít, který pravděpodobně ve funkci zůstane. První náměstek Michal Pohanka post opustil ještě před Julínkovým nástupem, protože se stal poslancem. Jeho nástupcem se stal bývalý pracovník farmaceutické firmy Pfizer Marek Šnajdr (ODS). Rath minulý týden Julínka obvinil z toho, že si počíná v rozporu se zákoníkem práce a navíc neeticky, když poslal své lidi za Pečenkou v době jeho pracovní neschopnosti. Soudí, že ODS se Pečenkovi mstí za to, že ještě jako nucený správce ve Všeobecné zdravotní pojišťovně odhalil "tunely" některých politiků ODS.

Nový ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) odvolal dosavadního ekonomického náměstka Antonína Liberdu. Jeho nástupcem jmenoval Františka Steinera. Ministr zároveň zrušil sekci, kterou vedl bývalý náměstek místopředsedy vlády Ivo Hartmann. Zaniknou i odbory, jež byly její součástí. Ve funkci zůstává první náměstek ministra spravedlnosti Vladimír Král, který do své působnosti přebírá legislativu resortu, a Roman Polášek, jenž bude spravovat sekci vnějších vztahů. Ministr Pospíšil si také vybral své poradce. Jsou jimi mimo jiné děkan pražské právnické fakulty Aleš Gerloch, bývalý předvstupní poradce Evropské unie v Česku Paul Springer, soudkyně Martina Kasíková a státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

Nový ministr dopravy Aleš Řebíček (ODS) navrhne vládě pouze jednu sazbu elektronického mýtného, které má stát začít vybírat u kamionů příští rok. Původně úřad pod vedením bývalého ministra Milana Šimonovského (KDU-ČSL) počítal se sedmi sazbami. Ministerstvo dopravy chce v úterý do meziresortního připomínkového řízení zaslat návrh, který počítá s průměrnou sazbou pro dálnice 4,05 koruny za kilometr. Sazba by měla zohledňovat jízdu v noci, počet náprav nákladního vozidla a plnění emisních limitů. Dopravci by tak podle těchto parametrů měli platit od 1,30 až do 5,40 koruny za kilometr. Celkový očekávaný čistý příjem z výběru mýta 2,8 miliardy korun pro fond dopravy by se měnit neměl. Vláda by se návrhem měla zabývat na konci září. Nový ministr chce také vypracovat audit, jak je dodavatelská firma Kapsch s výstavbou elektronického mýta daleko a zda není termín spuštění systému na dálnicích na začátku příštího roku ohrožen. Mýtné od nákladních aut by měl stát podle dohody s firmou Kapsch začít vybírat na 970 kilometrech dálnic a rychlostních silnic od ledna 2007 a na vybraných silnicích s půlročním zpožděním.

Ústecký soudce Jiří Berka v pondělí poprvé vypovídal před táborským krajským soudem, který projednává kauzu podezřelých konkurzů. Jejich údajným zmanipulováním prý vznikla škoda 290 milionů korun. Ze zločinného spolčení se před soudem zpovídá celkem devět lidí. Berka, který konkurzy prohlašoval, s obsahem obžaloby nesouhlasí. Soudu řekl, že se cítí nevinen. Obvinění považuje za vykonstruované a souvislosti v celém případu za uměle propojené. Skupina kolem Berky si podle policie vybírala firmy, kterým hrozil bankrot a které byly v regionech, o nichž rozhodoval právě konkurzní soudce Berka. Obžalovaní pak zajistili odkoupení pohledávek věřitelů podniku, Berka na firmu vyhlásil konkurz a dosadil do něj vybraného správce. Skupina se tak údajně dostala ke stamilionovým majetkům, které pak pod cenou rozprodávala. Policie podvody s konkurzy odhalila v roce 2003 díky podezřelému konkurzu na Union banku. Skupinu pak policie obvinila ze zmanipulování dalších konkurzů.

Policie odložila trestní oznámení ministra financí Vlastimila Tlustého (ODS) na jeho předchůdce Bohuslava Sobotku (ČSSD). Tlustý podal trestní oznámení letos v únoru kvůli chystanému prodeji pohledávek s právní vadou v hodnotě 11 miliard korun z České konsolidační agentury do Československé obchodní banky. Podezíral Sobotku ze zneužití pravomoci veřejného činitele, porušování povinnosti při správě cizího majetku a poškozování cizích práv. Sobotka podle něj chystaným prodejem aktiv ČKA zpět do ČSOB za jednu korunu chtěl připravit stát o 11 miliard korun. Podle policie ale nebylo prokázáno, že by jednání ministra Sobotky naplňovalo podstatu trestného činu. Sobotka Tlustého interpretaci odmítl a podal na něj trestní oznámení pro pomluvu. Tlustý se Sobotkou nejsou jedinými představiteli občanských a sociálních demokratů, jejichž konflikt vyvrcholil podáním trestního oznámení. Podobně postupoval i exministr zdravotnictví David Rath (ČSSD), který svého nástupce v čele úřadu Tomáše Julínka (ODS) obvinil z nadržování farmaceutickým firmám. Julínek to odmítl. Kvůli výroku předsedy ODS Mirka Topolánka, že ČSSD je napojena na organizovaný zločin, se s trestním oznámením obrátil na policii také šéf ČSSD Jiří Paroubek.