Zprávy | Z archivu rubriky


Nejvyšší soud dále povede předsedkyně Iva Brožová, kterou se v únoru pokusil odvolat prezident Václav Klaus. Ústavní soud v úterý vyhověl její stížnosti, podle které bylo odvolání v rozporu s ústavou, a navíc nebylo řádně odůvodněno. Spor se vlekl od začátku února a rozděloval právnickou obec i zákonodárce. Vyhlášení se nezúčastnil prezident, ani Brožová, která se zotavuje po autonehodě.

"Odvoláním stěžovatelky na základě neústavního ustanovení zákona o soudech a soudcích došlo k zásahu do ústavně zaručeného práva stěžovatelky," řekla soudkyně zpravodajka Dagmar Lastovecká. Ústava zaručuje oddělení výkonné a soudní moci. Soud už dále nezkoumal další, formální výhrady k odvolání. Prezidentu republiky podle něj nelze vytknout porušení ústavního pořádku, protože v době, kdy rozhodoval, vycházel z platné právní úpravy. "Ta však nerespektovala předchozí judikaturu Ústavního soudu," uvedla Lastovecká.

Prezident Klaus rozhodnutí o odvolání Brožové podepsal v posledních lednových dnech na návrh ministra spravedlnosti Pavla Němce. Domnívali se, že Brožová neplní dobře své povinnosti. Využili sporné ustanovení zákona, podle kterého mohl vysoké justiční činitele odvolávat ten, kdo je do funkce jmenoval. Dokument spolupodepsal premiér Jiří Paroubek. Brožová odvolání dostala počátkem února, ale obrátila se na Ústavní soud, který platnost rozhodnutí odložil, dokud sám věc neprozkoumá.

Prezident Václav Klaus je přesvědčen, že rozhodnutí Ústavního soudu o neplatnosti odvolání Ivy Brožové z čela Nejvyššího soudu je mylné a nebezpečné. Prezident v něm vidí nebezpečný posun polistopadových poměrů od parlamentní demokracie k ničím neomezené soudcovské autonomii.

Sociální demokracie na základě vlastní analýzy tvrdí, že premiér a předseda ODS Mirek Topolánek podle všeho spáchal úvěrový podvod v souvislosti se svým někdejším podnikáním ve firmě VAE. Autor rozboru a bývalý vicepremiér pro ekonomiku Jiří Havel na úterní tiskové konferenci poukázal na některé okolnosti transakce, které považuje za podezřelé. "Z mého pohledu, z informací, které mám k dispozici, tak pravděpodobně ano," odpověděl Havel na otázku, zda se podle něj ministerský předseda dopustil úvěrového podvodu.

Havel připomněl, že v roce 1999 si Topolánkova firma VAE vzala téměř sedmdesátimilionový úvěr u První městské banky ovládané hlavním městem. Úvěr je zajištěn směnkou, jejímiž čtyřmi rukojmími jsou nynější premiér a další tři společníci firmy VAE. Rukojemství znamená, že když firma úvěr nesplatí, musí ho platit rukojmí - všichni, nebo kterýkoliv z nich. Firma není schopna dluh splatit, banka ale směnku nevyužívá a považuje dluh za nevymahatelný v plné výši, uvedl Havel. Bance se vrátila jen část peněz. Zůstala šestnáctimiliónová pohledávka. Havel řekl, že Topolánek dluh nevyrovnal, ale akcie výhodně prodal a za vydělané peníze si koupil byt za osm milionů korun, zároveň si bere hypoteční úvěr. "Topolánek je jednou úplně chudý - když má platit dluhy - a jednou hodně bohatý - když si kupuje byt," uvedl Havel. "Odpovědnost směnečních rukojmích by mohla být posuzována jako trestný čin úvěrového podvodu. S největší pravděpodobností uvedli protistranu v omyl, že disponují majetkem, který by postačoval k uhrazení úvěru v případě jeho nesplácení. Tento případ pak skutečně nastal. Zde ale rukojmí patrně uváděli, že jejich osobní majetek k úhradě dluhu nestačí, a proto banka po nich dluh nevymáhala," prohlásil Havel.

Topolánek považuje výroky za lživé, na středu na ně hodlá reagovat na mimořádné tiskové konferenci. "Dále už se nebude k této záležitosti vyjadřovat," informoval ČTK jeho mluvčí Martin Schmarcz. Nadále platí, že Topolánek nebude komentovat policejní vyšetřování - "protože to se ho nedotýká, není jeho účastníkem ani objektem vyšetřování a navíc by jakékoli jeho vystoupení směrem k orgánům činným v trestním řízení mohlo být vykládáno jako pokus o jejich politické ovlivňování". Totéž očekává i od druhé strany.

Vedení Severoatlantické aliance požádalo členské státy o posílení své mise na jihu Afghánistánu, kde je v sázce budoucnost země. ČTK to potvrdil zástupce českého velvyslance při NATO Jan Michal, podle něhož o reakci České republiky nyní rozhodují vládní úřady v Praze. Nemáme mandát nic nabízet, ale předali jsme tento apel ministerstvům obrany a zahraničí, kde to je teď předmětem dalších úvah, řekl Michal. Podle něj kromě dalších vojáků chybí NATO i prostředky taktické letecké přepravy.

"Ministerstvo obrany je vázáno mandátem, který loni na podzim schválil parlament a který určuje i počet českých vojáků," uvedl mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek. Armáda by sice mohla zvýšit počet svých příslušníků v Afghánistánu, ale musela by o tom nejprve rozhodnout vláda a parlament. "Vzhledem k rozpočtovým omezením se dostáváme na hranu toho, co armáda může zvládnout," dodal mluvčí.

Situace v Kandaháru, kde jsou jednotky extremistického hnutí Taliban stále aktivnější, je kritická, podotkl Michal. Podle něj tam jde o budoucnost Afghánistánu a prezidenta Hamída Karzáího. Afghánistán je nyní pro NATO hlavní operační prioritou, ale v NATO "nikdo nepochybuje o tom, že to aliance nakonec zvládne", dodal. V jihoafghánských provinciích Kandahár a Hílmand nyní slouží asi 8000 vojáků, především Britů, Nizozemců a Kanaďanů. Hlavním příspěvkem ČR v Afghánistánu je účast na provinčním rekonstrukčním týmu ve Fajzábádu na severu země, další vojáci jsou i v Kábulu. Česká jednotka také převezme koncem roku ochranu místního letiště. Na jihu Afghánistánu působí rovněž elitní česká jednotka o 120 mužích z Prostějova, která je však součástí Američany vedené protiteroristické operace Trvalá svoboda, nikoli ISAF. Obě operace se ovšem do značné míry překrývají.