Zprávy | Z archivu rubriky

Nejvyšší soud dále povede předsedkyně Iva Brožová, kterou se v únoru pokusil odvolat prezident Václav Klaus. Ústavní soud v úterý vyhověl její stížnosti, podle které bylo odvolání v rozporu s ústavou, a navíc nebylo řádně odůvodněno. Spor se vlekl od začátku února a rozděloval právnickou obec i zákonodárce. Vyhlášení se nezúčastnil prezident, ani Brožová, která se zotavuje po autonehodě.

"Odvoláním stěžovatelky na základě neústavního ustanovení zákona o soudech a soudcích došlo k zásahu do ústavně zaručeného práva stěžovatelky," řekla soudkyně zpravodajka Dagmar Lastovecká. Ústava zaručuje oddělení výkonné a soudní moci. Soud už dále nezkoumal další, formální výhrady k odvolání. Prezidentu republiky podle něj nelze vytknout porušení ústavního pořádku, protože v době, kdy rozhodoval, vycházel z platné právní úpravy. "Ta však nerespektovala předchozí judikaturu Ústavního soudu," uvedla Lastovecká.

Prezident Klaus rozhodnutí o odvolání Brožové podepsal v posledních lednových dnech na návrh ministra spravedlnosti Pavla Němce. Domnívali se, že Brožová neplní dobře své povinnosti. Využili sporné ustanovení zákona, podle kterého mohl vysoké justiční činitele odvolávat ten, kdo je do funkce jmenoval. Dokument spolupodepsal premiér Jiří Paroubek. Brožová odvolání dostala počátkem února, ale obrátila se na Ústavní soud, který platnost rozhodnutí odložil, dokud sám věc neprozkoumá.

Prezident Václav Klaus je přesvědčen, že rozhodnutí Ústavního soudu o neplatnosti odvolání Ivy Brožové z čela Nejvyššího soudu je mylné a nebezpečné. Prezident v něm vidí nebezpečný posun polistopadových poměrů od parlamentní demokracie k ničím neomezené soudcovské autonomii.

Nový ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) chce v nejbližší době změnit pravidla pro odvolávání předsedů a místopředsedů soudů. Má také v úmyslu zvýšit transparentnost kárných řízení se soudci a státními zástupci. Ještě v první polovině října hodlá připravit novelu zákona umožňující vznik střežených ústavů pro nebezpečné psychiatrické pacienty. Své záměry oznámil Pospíšil na tiskové konferenci. Nový ministr chce zveřejňovat termíny, kdy budou kárné žaloby na soudce a žalobce veřejně projednávány. Podle něj by tak měla zmizet údajná soudcovská solidarita, kvůli níž jsou soudci často podezřívání, že své kolegy v talárech trestají mírněji, než by zasloužili.

Odklad rozšíření schengenského prostoru na začátek roku 2009 Českou republiku "silně znepokojuje". Uvedlo to v úterý ministerstvo zahraničí v tiskovém prohlášení. Znamená to podle něj "prodloužení nynějšího nežádoucího stavu, kdy čeští občané nemohou plně užívat jedné ze základních svobod Evropské unie, svobody volného pohybu osob". Ministr zahraničí Alexandr Vondra také řekl, že český stát bude dál usilovat o rozšíření Schengenu, a tím i zrušení kontrol na vnitřních hranicích EU, v "odpovídajícím časovém termínu".

Z pondělního vyjádření mluvčího místopředsedy Evropské komise Franka Frattiniho vyplynulo, že plán rozšíření schengenského prostoru o nové členy EU do podzimu roku 2007 nebude splněn. Prý je nutné přijmout nový časový harmonogram pro spuštění databáze, možný náhradní termín však mluvčí neuvedl.

Takzvaný Schengenský informační systém II má obsahovat i biometrická data, jako jsou digitální podobizny a otisky prstů. Podle původních plánů měl začít fungovat od března příštího roku, aby po půlročním testování bylo možné zrušit kontroly na vnitřních hranicích EU, takže by čeští i slovenští občané mohli volně cestovat po unii bez hraničních kontrol. Podle Frattiniho mluvčího však tvorbu databáze, jenž je technickou duší celého systému, provázejí problémy, které si vyžádají odklad.

Sociální demokracie na základě vlastní analýzy tvrdí, že premiér a předseda ODS Mirek Topolánek podle všeho spáchal úvěrový podvod v souvislosti se svým někdejším podnikáním ve firmě VAE. Autor rozboru a bývalý vicepremiér pro ekonomiku Jiří Havel na úterní tiskové konferenci poukázal na některé okolnosti transakce, které považuje za podezřelé. "Z mého pohledu, z informací, které mám k dispozici, tak pravděpodobně ano," odpověděl Havel na otázku, zda se podle něj ministerský předseda dopustil úvěrového podvodu.

Havel připomněl, že v roce 1999 si Topolánkova firma VAE vzala téměř sedmdesátimilionový úvěr u První městské banky ovládané hlavním městem. Úvěr je zajištěn směnkou, jejímiž čtyřmi rukojmími jsou nynější premiér a další tři společníci firmy VAE. Rukojemství znamená, že když firma úvěr nesplatí, musí ho platit rukojmí - všichni, nebo kterýkoliv z nich. Firma není schopna dluh splatit, banka ale směnku nevyužívá a považuje dluh za nevymahatelný v plné výši, uvedl Havel. Bance se vrátila jen část peněz. Zůstala šestnáctimiliónová pohledávka. Havel řekl, že Topolánek dluh nevyrovnal, ale akcie výhodně prodal a za vydělané peníze si koupil byt za osm milionů korun, zároveň si bere hypoteční úvěr. "Topolánek je jednou úplně chudý - když má platit dluhy - a jednou hodně bohatý - když si kupuje byt," uvedl Havel. "Odpovědnost směnečních rukojmích by mohla být posuzována jako trestný čin úvěrového podvodu. S největší pravděpodobností uvedli protistranu v omyl, že disponují majetkem, který by postačoval k uhrazení úvěru v případě jeho nesplácení. Tento případ pak skutečně nastal. Zde ale rukojmí patrně uváděli, že jejich osobní majetek k úhradě dluhu nestačí, a proto banka po nich dluh nevymáhala," prohlásil Havel.

Topolánek považuje výroky za lživé, na středu na ně hodlá reagovat na mimořádné tiskové konferenci. "Dále už se nebude k této záležitosti vyjadřovat," informoval ČTK jeho mluvčí Martin Schmarcz. Nadále platí, že Topolánek nebude komentovat policejní vyšetřování - "protože to se ho nedotýká, není jeho účastníkem ani objektem vyšetřování a navíc by jakékoli jeho vystoupení směrem k orgánům činným v trestním řízení mohlo být vykládáno jako pokus o jejich politické ovlivňování". Totéž očekává i od druhé strany.

Nový český premiér Mirek Topolánek se již podruhé v krátké době vydá na Slovensko. Zatímco minulou středu se zajel soukromě podívat do Bratislavy na zápas českých a slovenských fotbalistů o postup na mistrovství Evropy, tento čtvrtek bude mít jeho návštěva oficiální ráz včetně uvítacího ceremoniálu či slavnostního oběda.

Mirek Topolánek a slovenský premiér Robert Fico se minulý týden shodli, že česko-slovenské vztahy jsou bezproblémové a některé zájmy mají oba státy společné. "Budu respektovat každého českého premiéra, ať už pochází z jakékoliv politické strany," komentoval Fico svůj vztah k Topolánkovi, který reprezentuje pravicový tábor, zatímco Fico je šéfem levicového Směru a za svého osobního přítele považuje lídra českých sociálních demokratů Jiřího Paroubka.

Velmi dobré vztahy mezi Českem i Slovenskem dokládá i fakt, že skoro vždy vedou cesty nových premiérů obou zemí k sousedům z někdejší federace.

Do ostrého sporu kvůli zákonu o neziskových nemocnicích se dostali v úterý ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) a jeho předchůdce, nyní poslanec David Rath (ČSSD). Julínek mu vytkl, že zaměstnancům nemocnic hrozí kvůli němu snížení platů a vyhazov, přitom každý z ministerských náměstků si má díky Rathovi přijít v dozorčích radách nemocnic na více než milion korun ročně. Rath to odmítl a vyčetl Julínkovi, že usiluje o privatizaci všech nemocnic. Zdůraznil, že udělá vše pro to, aby se mu to nepodařilo.

Na Rathovu podporu vystoupil jeho dlouholetý spolupracovník a následovník ve funkci prezidenta České lékařské komory Milan Kubek. Novinářům řekl, že zaměstnancům hrozí pokles platů kvůli chybě ministerstva práce a sociálních věcí. Zákon o neziskových nemocnicích, na němž Rath pracoval, je v pořádku, upravit se musí Zákoník práce, uvedl.

Julínek ve středu předloží vládě návrh na změnu zákona, která posune termín pro přeměnu nemocnic na neziskové na leden 2008. K 1. prosinci letošního roku, jak s tím doposud zákon počítá, to nelze stihnout, sdělil dnes ČTK mluvčí ministerstva Tomáš Cikrt.

Vedení Severoatlantické aliance požádalo členské státy o posílení své mise na jihu Afghánistánu, kde je v sázce budoucnost země. ČTK to potvrdil zástupce českého velvyslance při NATO Jan Michal, podle něhož o reakci České republiky nyní rozhodují vládní úřady v Praze. Nemáme mandát nic nabízet, ale předali jsme tento apel ministerstvům obrany a zahraničí, kde to je teď předmětem dalších úvah, řekl Michal. Podle něj kromě dalších vojáků chybí NATO i prostředky taktické letecké přepravy.

"Ministerstvo obrany je vázáno mandátem, který loni na podzim schválil parlament a který určuje i počet českých vojáků," uvedl mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek. Armáda by sice mohla zvýšit počet svých příslušníků v Afghánistánu, ale musela by o tom nejprve rozhodnout vláda a parlament. "Vzhledem k rozpočtovým omezením se dostáváme na hranu toho, co armáda může zvládnout," dodal mluvčí.

Situace v Kandaháru, kde jsou jednotky extremistického hnutí Taliban stále aktivnější, je kritická, podotkl Michal. Podle něj tam jde o budoucnost Afghánistánu a prezidenta Hamída Karzáího. Afghánistán je nyní pro NATO hlavní operační prioritou, ale v NATO "nikdo nepochybuje o tom, že to aliance nakonec zvládne", dodal. V jihoafghánských provinciích Kandahár a Hílmand nyní slouží asi 8000 vojáků, především Britů, Nizozemců a Kanaďanů. Hlavním příspěvkem ČR v Afghánistánu je účast na provinčním rekonstrukčním týmu ve Fajzábádu na severu země, další vojáci jsou i v Kábulu. Česká jednotka také převezme koncem roku ochranu místního letiště. Na jihu Afghánistánu působí rovněž elitní česká jednotka o 120 mužích z Prostějova, která je však součástí Američany vedené protiteroristické operace Trvalá svoboda, nikoli ISAF. Obě operace se ovšem do značné míry překrývají.

Na pražském Vítkově se loučili vojáci, kteří zamíří do Iráku. Sedmadevadesát vojenských policistů a dalších příslušníků armády vystřídá kontingent, který působí na britské základně Šaíba nedaleko Basry. Čeští vojáci budou pokračovat ve školení iráckých policistů. S vojenskými policisty do Iráku odcestují i vojáci, kteří se budou starat o ostrahu české jednotky a zázemí mise.

Čeští vojáci, kteří v Iráku začali působil na konci roku 2003, školí tamní policisty například ve střelbě nebo sebeobraně. Podle vojáků, kteří se z Iráku před časem vrátili, se bezpečnostní situace v zemi zhoršuje. Do nebezpečí se přitom dostala i britská základna Šaíba. Vojáci mluvili o častém ostřelování základny raketami. Nechtěli však prozradit podrobnosti, aby zprávy o rostoucím riziku neznepokojily rodiny příslušníků nového kontingentu. Ti, co byli v Iráku podruhé nebo potřetí, však tvrdí, že situace je nyní podstatně horší.

Případné umístění americké protiraketové základny v Česku podle ministra obrany Jiřího Šedivého nezvýší bezpečnostní riziko pro naši zemi. Šéf obrany se také domnívá, že o souhlasu s umístěním základny by neměli lidé rozhodovat v referendu. "Referendum v této věci nepovažuji za šťastné řešení, a to přinejmenším ze dvou důvodů. Tím prvním a hlavním je to, že se v žádném případě nejedná o zásadní zásah do suverenity naší země, nebude nutné měnit ústavu, případné základny také nezpůsobí jakýkoliv mimořádný zásah do života našich občanů," uvedl. Druhým důvodem je pak podle něj to, že kvůli technické obtížnosti prý není možné problém zformulovat do jednoduché referendové otázky. S umístěním základny v České republice souhlasí menšinová vláda ODS, proti jsou komunisté a také část sociální demokracie. Nepříliš jasný je postoj Zelených a lidovců.

Poslanecká sněmovna schválila rozdělení poslanců do jednotlivých odborných výborů. Poslanci již před několika týdny rozhodli, že sněmovna jich bude mít 18. O tom, kdo výbory povede, musí rozhodnout členové každého z nich. Sněmovna pak musí navržené předsedy všech výborů hlasováním potvrdit. Dolní komora se proto sejde již ve středu odpoledne. Nejvíce členů, tedy 22, budou mít výbory rozpočtový a hospodářský. V ostatních bude vždy 18 poslanců.

Sněmovna má zatím kompletně ustaven jen jeden výbor, a to mandátový a imunitní. Jeho předsedou je sociální demokrat Miloslav Kala. ČSSD si přitom nárokuje i dalších pět výborů, a to rozpočtový, bezpečnostní, zahraniční, sociální a zdravotní. Šest předsednických křesel by mělo připadnout také ODS. Komunisté by mohli vést dva výbory, lidovci a zelení po jednom.