Zprávy | Z archivu rubriky


Další tři japonské společnosti z oblasti automobilového průmyslu a elektroniky se rozhodly investovat na jižní Moravě. Dvě z nich, výrobce převodovek Aisin AI a firma NTN Manufacturing, najdou místo na brněnské Černovické terase. Třetí společnost si ale nepřeje zveřejnit bližší informace, svůj název ani místo, kde chce podnikat. Na jihu Moravě zatím působí šest firem z Japonska - tři v Brně, po jedné v Mikulově, v Blansku a v Boskovicích. Od roku 1993 zprostředkovala agentura CzechInvest 74 japonských projektů. Rovná dvacítka je v Ústeckém kraji, jižní Morava je na čtvrtém místě. Jako první přišla na jih Moravy společnost ALPS Electric Czech. Od roku 2000 vyrábí v Boskovicích na Blanensku komunikační techniku, dálkové ovladače a klávesnice pro přenosné počítače. Mimo moravskou metropoli se usídlila také firma Nichias. Svojí investicí otevřela průmyslovou zónu v Mikulově na Břeclavsku. Nyní tam vyrábí komponenty ze silikonu pro automobilový průmysl. Několik let vyrábí v Blansku japonsko-česká společnost Tatsuno-Benč. V Brně byla prvním zástupcem Japonska firma Daikin, stavět začala v dubnu 2005. V závodě na kompresory pro klimatizace za 1,2 miliardy korun pracuje 340 lidí, dalších 40 na částečný úvazek. Do konce roku to má být celkem 480 pracovníků. Po stovce Brňanů zaměstnají na Černovické terase v plném provozu závod na automobilové komponenty společnosti Ohmori a firma Daido Metal, která v Brně vybudovala hlavní výrobní základnu pro Evropu.

Politický pat trvá a strany se dál navzájem obviňují z odpovědnosti za to, že šest týdnů po volbách se nepodařilo ani zvolit předsedu sněmovny. Vyzněla tak i nedělní debata politiků v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Místopředseda ODS Petr Nečas, místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach a šéf poslanců KSČM Pavel Kováčik se shodli jen v tom, že je třeba pohnout se dopředu. Recept, který by měl všeobecnou podporu, ale nenašli.

Trojkoaliční ODS, lidovci a zelení podporují návrh, s nímž přišli komunisté. Počítá s podmíněným zvolením sociálního demokrata do čela sněmovny. Takový kandidát na předsedu dolní komory by se ale musel zavázat k tomu, že dostane-li se do situace, kdy bude navrhovat premiéra, učiní tak až poté, co se na jménu předsedy vlády shodne všech pět parlamentních stran. Škromach v ČT uvedl, že k ČSSD je tento model "o něco vstřícnější" a sociální demokraté o něm budou jednat v úterý na grémiu. ČSSD však podle něj trvá na zvolení svého člověka bez jakýchkoli podmínek. "Nevidím důvod k těm šaškárnám kolem," řekl. Znovu také potvrdil, že sociální demokracie považuje projekt trojkoalice za neperspektivní, protože ve dvousetčlenné sněmovně dají zúčastněné strany dohromady jen 100 mandátů. Parlamentní většinu podle něj může ODS hledat jen s KSČM, nebo s ČSSD. "ODS má možnost se domlouvat s komunisty nebo s námi, jiná většina prostě ve sněmovně není," dodal.

Nečas ale míní, že ČSSD by měla dát vznikající trojkoaliční vládě pod vedením šéfa ODS Mirka Topolánka šanci na to, aby se kabinet mohl ucházet o důvěru sněmovny. Občanští demokraté jsou podle něj připraveni jednat se sociálními demokraty i o programových otázkách, jak po tom ČSSD volá. Několik jednání mezi ČSSD a ODS už se odehrálo, uvedl. Škromach ale poznamenal, že žádné oficiální rozhovory zatím nejsou. "Naše týmy jsou připravené jednat, ale zatím nemají s kým," prohlásil.

Lékařům v celé republice hrozí to, že by jim zdravotní pojišťovny na podzim mohly snížit úhrady o desítky či stovky tisíc korun. Pokud doktoři v prvním pololetí poskytli víc péče, než jim dovolovaly limity v úhradové vyhlášce, měly by jim za to pojišťovny dát sankce. V pořadu Otázky Václava Moravce to řekla první místopředsedkyně Sdružení praktických lékařů Jana Uhrová. "Pro ty doktory to může znamenat na podzim, až to všechny pojišťovny budou mít spočítané, několik desítek až sto tisíc, které jim strhnou z jejich úhrady," uvedla Uhrová.

V Česku funguje osm zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven a Všeobecná zdravotní pojišťovna. Situaci za první čtvrtletí propočítala zatím jen Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví. Plzeňský deník v pátek napsal, že většina plzeňských lékařů od ní za překročení limitu dostala pokutu několik tisíc korun. Zdravotníci jsou odhodláni bránit se u soudu. Podle Uhrové má sdružení informace o sankcích "od několika set korun do řádu mnoha tisíců" ze všech krajů republiky.

Podle úhradové vyhlášky mohl lékař ošetřit tolik pacientů a předepsat tolik léků jako loni, za to v prvním čtvrtletí dostal o tři procenta peněz víc než v minulém roce a ve druhém o pět procent víc. Podle Uhrové vyhláška vyhovovala jen doktorům, kteří loni ošetřovali pacienty s drahou léčbou či velké množství nemocných. Díky tomu byl jejich limit vyšší. "Ti lékaři, kteří léčili úsporně, se do limitu nevejdou," řekla Uhrová. Podle ní bylo vydání předpisu zbytečné, protože lékaři s pojišťovnami měli dohodu o úhradách.

Ministr David Rath v diskusním pořadu řekl, že se na úhradách s pojišťovnami ale nedohodly nemocnice a další zařízení. Uvedl, že vyhláškou chtěl sladit výdaje s příjmy do pojištění, aby dluh dál nerostl. Pokud lékaři podle ministra prokážou, že jim letos přibylo pacientů či měli nemocného s drahou léčbou, má pojišťovna právo od limitů ustoupit. "V případě, že nějaký lékař v podstatě ignoroval tu realitu, kolik má dostat peněz, a neprokáže, že měl víc pacientů či dražší pacienty, pak skutečně tu sankci dostane," uvedl Rath.