Zprávy | Z archivu rubriky

Ministerský předseda a šéf ODS Mirek Topolánek tvrdí, že jeho podnikání ve firmě VAE je nezpochybnitelné z hlediska zákonnosti i podnikatelské etiky. Zopakoval, že když prodával své akcie, už nebyly zastavené. Na mimořádné tiskové konferenci prohlásil, že šéf ČSSD Jiří Paroubek se jej snaží kauzou VAE zdiskreditovat, aby dostal svou stranu zpátky k moci. "Na základě informací, které mohu obtížně doložit, vím, že existovalo politické zadání ze strany ČSSD kriminalizovat moji podnikatelskou činnost ve VAE," prohlásil premiér. Míní, že sociální demokracie se jej snaží poškodit před blížícími se komunálními a senátními volbami a kongresem ODS, který by ho mohl odvolat. Topolánek uvedl, že se žádného úvěrového podvodu nedopustil, věc několikrát vyšetřovala policie, aniž zjistila jeho vinu. Svůj podíl ve VAE prodal loni v srpnu za 2,5 milionu korun, a to podle vlastních slov za nevýhodných podmínek. Peníze použil na koupi bytu. Kdyby podle Topolánka bylo na pohledávkách jeho firmy něco špatného, měla to odhalit První městská banka, ve které byl Paroubek předsedou dozorčí rady. "Kdyby měl sebemenší podezření, určitě by zasáhl," řekl Topolánek na adresu svého rivala.

"Pan Topolánek je domýšlivý. Jeho není potřeba zničit, protože on se zničil sám," reagoval Paroubek. Nemá prý zájem na velké koalici s ODS. "Mám zájem, abych ustavil vlastní vládu, takže pan Topolánek si trošku fandí," uvedl expremiér. Zopakoval, že Topolánek by měl co nejrychleji odstoupit. "To, co se stalo s jeho podnikáním, je ostuda naší země," dodal.

Případ dluhu VAE začal v únoru 1999, kdy si firma, v níž měl nynější premiér čtvrtinový podíl a do roku 2003 byl předsedou představenstva, půjčila u První městské banky 67,5 milionu korun na převzetí tepelného hospodářství v Kroměříži. Podnikatelský záměr ale nevyšel a firma z úvěru splatila jen část, která činila 53 milionů. I s úroky bance VAE dál dlužila 15,9 milionu korun. Po krachu První městské banky přešly v prosinci 2000 její pohledávky na hlavní město Prahu. Dluh VAE převzal magistrát v ceně 11,9 milionu korun. Firma následně nabídla splátkový kalendář, ale město jej nepřijalo a pohledávku prodalo firmě BB Cash za 5,5 milionu korun. Dluh nakonec od BB Cash získala společnost Eltodo, která s VAE spolupracovala na energetických zakázkách.

Kabinet Mirka Topolánka doporučil sněmovně přijmout senátní návrh o usnadnění cesty k předčasným volbám. Návrh ústavní novely má umožnit prezidentovi rozpustit sněmovnu s jejím souhlasem poté, co by vláda podala demisi. Nynější menšinový kabinet ODS chce zemi dovést k předčasným volbám v příštím roce jako řešení patové povolební situace. Jednou z cest by podle vicepremiéra Petra Nečase mohlo být právě přijetí senátní novely. Proti předčasným volbám je hlavně ČSSD, která má v nynější sněmovně nebývale silné postavení. Rozhodnutí sněmovny o novele tak bude asi nakonec záležet na hlasech komunistů. Pro přijetí návrhu bude třeba souhlasu nejméně 120 poslanců. Občanští demokraté, lidovci a zelení disponují ve sněmovně stovkou hlasů, sociální demokraté jich mají 74 a komunisté zbývajících 26.

Novela má v případě, že vláda podá demisi, umožnit prezidentovi republiky, aby se souhlasem nadpoloviční většiny všech poslanců dolní komoru rozpustil a vyhlásil předčasné volby. Současné znění ústavy již sice skýtá čtyři možnosti k rozpuštění sněmovny, jsou ale zdlouhavější - počítají s minimálně tříměsíční nečinností poslanců nebo nevyslovením důvěry vládě na třetí pokus, kterou by sestavoval premiér nominovaný předsedou sněmovny.

Poslanecká sněmovna hlasováním potvrdila ve funkcích všechny předsedy sněmovních výborů, které poslanci navrhli. Sněmovna bude mít 18 výborů. Šest jich povedou občanští demokraté, šest sociální demokraté, dva budou mít komunisté a po jednom lidovci a zelení. Organizačnímu výboru předsedá ze zákona šéf sněmovny, jímž je Miloslav Vlček (ČSSD). Všichni navržení předsedové získali při hlasování drtivou většinu hlasů. Výjimkou byl jen bývalý ministr zdravotnictví David Rath (ČSSD) navržený na předsedu zdravotního výboru. Nakonec ale získal 102 hlasy, proti jeho zvolení bylo 76 poslanců. Výhrady proti Rathovi mají především poslanci ODS.

Vláda odložila rozhodnutí, zda požádá Evropskou investiční banku o půjčku 25 miliard korun na zkvalitnění tuzemské sítě silnic a dálnic. Novinářům to řekl ministr financí Vlastimil Tlustý s tím, že o tomto i dalších rozpočtových návrzích minulé vlády bude jednat na svém mimořádném zasedání 25. září, kdy bude schvalovat konečnou podobu rozpočtu. Schodek státního rozpočtu na příští rok bude podle ministerstva 101 až 127,6 miliardy korun. Deficit 88 miliard korun, který navrhla předchozí vláda, je podle Tlustého v rozporu s pravidly sestavování státního rozpočtu. Škrty, které navrhovala předchozí sociálnědemokratická vláda, jsou podle Tlustého citlivé. Jde například o omezení financí na výstavbu dálnice D47, zrušení nákupu vakcíny proti ptačí chřipce, omezení výdajů na vědu a výzkum nebo nedorovnání zemědělských subvencí na maximální možnou úroveň.

Viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer vystoupil s ostrou kritikou státního rozpočtu na příští rok. "Mám za to, že půjde o nejhorší a nejnebezpečnější rozpočet za poslední léta," řekl Niedermayer serveru iDnes. Dodal, že ani tak nezáleží na tom, jestli konečný deficit bude 88 nebo 100 miliard. Doplatí na něj všichni, tvrdí. Rozpočet podle viceguvernéra porušuje platná pravidla a závazky České republiky. Země totiž slíbila, že bude postupně rozpočtové schodky snižovat tak, aby byla schopna přijmout společnou evropskou měnu v roce 2010. Tuto variantu však už nový ministr financí Vlastimil Tlustý prakticky vyloučil. Rozhodující bude především rok 2008, ale limit tří procent se dá podle Niedermayera po zhoršení naplánovaném na příští rok jen těžko dodržet. Polovinu rozpočtu tvoří zákonné sociální výdaje a plánuje se jejich 16procentní růst. Navíc kvůli zvyšujícímu se počtu úředníků rostou i náklady na státní správu. To si vyžádá další peníze na jejich mzdy. Ekonomika přitom v posledních měsících podává obdivuhodné výkony a její růst se drží nad šesti procenty.

Ministr financí Vlastimil Tlustý sestavuje skupinu, která by pomohla najít východisko z kritické situace veřejných rozpočtů. Na doporučení bývalého předsedy ČSSD Miloše Zemana nabídl ministr účast v týmu ekonomům z ČSSD i KDU-ČSL. Úkolem skupiny bude nabídnout řešení aktuální krize v návrhu rozpočtu a pomoci najít shodu v otázce zahájení neodkladných ekonomických reforem.

Bodový systém na českých silnicích se možná změní, vláda totiž doporučila sněmovně projednat a schválit novelu zákona. Poslanci ODS navrhují zvednout hranici 12 trestných bodů pro řidiče na 18. Tvrdí, že současný systém je příliš přísný a poskytuje prostor pro korupci a šikanu. Navrhují také vypustit část bodově ohodnocených přestupků, a to takových, které podle nich nemají pro bezpečnost provozu na pozemních komunikacích zásadní význam, případně jejichž spáchání je hůře prokazatelné a následně obtížně přezkoumatelné. Zrušena by podle nich měla být také spodní hranice pokut.

Vláda rozhodla o odložení zavedení registračních pokladen o jeden rok na 1. ledna 2008. Po jednání vlády to řekl premiér Mirek Topolánek (ODS). Podle platné legislativy by měly být registrační pokladny zavedeny od 1. ledna 2007. Podnikatelé již dříve tento záměr přivítali. Očekává se, předloha hladce projde i Poslaneckou sněmovnou. Novelu totiž podporuje také předseda ČSSD Jiří Paroubek, stejně jako lidovci a zelení. Povinné registrační pokladny prosadila ČSSD jako nástroj na omezení šedé ekonomiky. Slibovala si od nich lepší výběr daní a zabránění daňovým únikům. Stát se proto pomocí daňových slev snažil přimět co nejvíce obchodníků k nákupu a evidenci registračních pokladen ještě do konce června, tehdy opoziční ODS však slíbila, že v případě volebního vítězství tuto povinnost zruší. Podnikatelé se do nákupu pokladen nehrnuli a registrační pokladny navzdory lákadlu daňových slev do konce června přihlásila úřadům jen zhruba tisícovka obchodníků a restauratérů. Vláda odložila také vznik neziskových nemocnic až k 1. lednu 2008.

Ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Jiří Lang bude z pověření vlády koordinátorem boje proti terorismu v České republice. Právě civilní kontrarozvědka bude shromažďovat informace, které získají zpravodajské služby a policie, řekl premiér Mirek Topolánek. Jeho vláda chce lépe koordinovat činnost zpravodajských služeb a policie při boji s mezinárodním terorismem. Teprve po těchto opatřeních hodlá zvažovat hloubkovou reorganizaci.

Ředitel Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) Petr Hostek se rozhodl v pátek odstoupit z funkce. Do čela instituce prý od začátku nastupoval s vědomím, že jde o dočasnou misi a nyní cítí, že svůj úkol stabilizovat úřad splnil. Premiér Mirek Topolánek (ODS) má v dohledné době projednat nominaci nového šéfa s poslanci bezpečnostního výboru sněmovny. "Je to logické vyústění toho, že jsem nastoupil měsíc před volbami. Považoval jsem svůj pobyt na NBÚ jako možnou dočasnou misi," řekl nyní Hostek ČTK. Naznačil, že nechtěl být brzdou pro možná vyjednávání mezi stranami a uskupeními, která si budou místo šéfa NBÚ nárokovat. Hostek také řekl, že ihned po svém soukromém rozhodnutí si začal hledat novou práci. Zatím prý zvažuje tři varianty, ta pro něj nejvýhodnější je mimo státní sektor. Hostka jmenovala ještě minulá vláda Jiřího Paroubka (ČSSD), odstupující ředitel ale podle svých slov neměl žádné signály o tom, že by nový pravicový kabinet byl s jeho prací nespokojený a chystal se ho vyměnit. Popřel, že by byl za svou práci ze strany ODS jakkoli kritizován.

Expremiér Stanislav Gross a bývalý policejní prezident Jiří Kolář nedorazili k Obvodnímu soudu pro Prahu 7, kde mají svědčit v případu nákupu policejních pouzder. "Již dvakrát se nepodařilo jim doručit obsílky," řekl předseda trestního senátu Tomáš Hájek. Oba muži jsou stěžejními svědky. Měli by se vyjádřit k okolnostem smlouvy na nákup pistolí a pouzder, kterou podepsal jako tehdejší ministr vnitra Gross. Obžaloba viní z porušování povinnosti při správě cizího majetku bývalou Kolářovu náměstkyni Ivanu Pánkovou a jejího podřízeného Pavla Musila. Podle státního zástupce nesou vinu za předraženou zakázku na nová policejní pouzdra k pistolím. Ačkoli údajně věděli o nevýhodnosti nabídky České zbrojovky Uherský Brod, Pánková prý zakázku schválila. V případě uznání viny hrozí dvojici vězení od dvou do osmi let. Ministerstvo vnitra navíc po nich požaduje úhradu škody přesahující deset milionů korun.

Obžalovaní jakékoli pochybení popírají, plnili prý úkoly dané usnesením vlády expremiéra Miloše Zemana i tehdejšího ministra vnitra Grosse. "Usnesením vlády z dubna 2000 nám bylo znemožněno vybrat kvalitní zbraň a pouzdro," řekla při květnovém zahájení hlavního líčení Pánková. Vláda tehdy údajně rozhodla o tom, aby bez veřejné obchodní soutěže dostala zakázku Česká zbrojovka Uherský Brod, a Pánková prý dostala od policejního prezidenta rozkaz úkol splnit. Členové zkušební komise uvedli, že Pánková akceptovala jejich závěry, podle nichž je třeba nabídku odmítnout. Ani jedna pistole či pouzdro totiž po několika zkouškách nevyhověly nárokům policie. S názorem komise se prý ale neztotožnil Gross - údajně rozhodl o tom, že nabídka odmítnuta nebude, zbrojovka jen měla odstranit nedostatky.