Zprávy | Z archivu rubriky

Státy takzvané visegrádské čtyřky (V4) budou společně usilovat o dodržení termínu pro rozšíření schengenského systému bez hraničních kontrol v EU. Na pátečním setkání v Lánech se prezidenti České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska shodli na tom, že na vstup jsou jejich státy připraveny už příští rok. Případný odklad hodnotí jako diskriminaci nováčků pětadvacítky. Zatímco v otázce Schengenu jsou čtyři středoevropské země jednotné, v pohledu na budoucnost Evropské unie se liší. Klaus poukázal na to, že Maďarsko už schválilo evropskou ústavu a alespoň podle vyjádření svého prezidenta je s její podobou spokojeno. "Odhaduji, že identické, společné stanovisko visegrádské čtyřky v této věci podle mého názoru nebude," uvedl český prezident. Čeká, jak se k otázce euroústavy a budoucnosti unie vůbec vyjádří ve svém programovém prohlášení nová vláda Mirka Topolánka (ODS). Český prezident využil setkání v Lánech ke schůzce s Kaczynským. Oba prezidenti hovořili o složité vnitropolitické situaci svých zemí. Klaus uvedl, že i přes odlišnost vývoje v Česku a Polsku jsou v obou zemích "jisté otazníky nad budoucností vlád a eventuálních předčasných voleb". Slovenský a maďarský prezident Ivan Gašparovič a Lászlo Sólyom se zase v rozhovoru mezi čtyřma očima dotkli nynějšího napětí mezi Bratislavou a Budapeští, které se vyostřilo kvůli údajnému etnicky motivovanému útoku na studentku maďarské národnosti v Nitře.

Sociální demokraté požádají premiéra a šéfa ODS Mirka Topolánka, aby na půdě sněmovny vysvětlil okolnosti financování svého pražského bytu a zveřejnil příjmy své manželky. Otázka Topolánkových financí bude jednou z prvních interpelací poslanců opoziční ČSSD na novou vládu. Předseda ČSSD a hlavní Topolánkův rival Jiří Paroubek konstatoval, že trestní zodpovědnost Topolánka posoudí orgány činné v trestním řízení. Paroubek osobně je ale přesvědčen o velkém etickém prohřešku svého nástupce. K etickému pochybení podle něj v souvislosti s dluhem společnosti VAE došlo větší měrou než u někdejšího premiéra a šéfa ČSSD Stanislava Grosse. Ten musel odstoupit kvůli nevyjasněným majetkovým poměrům. Topolánek jakékoli nezákonné jednání popírá. Tvrdí, že jde o vykonstruované obvinění s cílem zničit ho před komunálními volbami a blížícím se kongresem ODS.

Předseda ČSSD a expremiér Jiří Paroubek připustil, že by se mohlo odložit přijetí eura v České republice o jeden až dva roky. Uvedl to na páteční tiskové konferenci ČSSD. Sociální demokraté by nyní nechtěli uspěchat přijetí eura, pokud by to znamenalo škrty v sociálních výdajích. Paroubkova vláda přitom do poslední chvíle nepřipouštěla, že by se mělo zavedení eura v Česku odložit. Paroubek hovořil o odložení eura a o škrtání sociálních výdajů v souvislosti s expertním týmem, který vytváří ministr financí Vlastimil Tlustý (ODS). Ministr po poradě s expremiérem Milošem Zemanem (ČSSD) přijal do skupiny bývalého člena sociálnědemokratických vlád Jiřího Rusnoka. Ten je podle Paroubka sice stále formálně členem sociální demokracie, ale myšlenkově se s ní rozešel už dávno. "U pana Rusnoka vidím určitý etický problém. Pokud já budu ve vedení sociální demokracie, tak on prostě nebude mít žádnou funkci tam, kam svým vlivem dosáhnu v rámci sociální demokracie," uvedl šéf nejsilnější opoziční strany. Paroubek Rusnokovi rovněž pohrozil vyhazovem z ČSSD, pokud by se s expertním týmem Tlustého podílel na snižování sociálních výdajů. Každý, kdo sahá bez vážných důvodů na sociální výdaje, není podle Paroubka sociální demokrat.

Poslanecká sněmovna v pátek propustila do druhého čtení novelu zákona o spotřebních daních. Předloha počítá se zvýšením daně z tabáku, což bude v praxi znamenat zdražení cigaret. Není ale vůbec jisté, v jaké podobě a zda vůbec poslanci předlohu schválí. Rozprava totiž naznačila, že budou podávat množství pozměňovacích návrhů, které mohou výslednou podobu novely značně ovlivnit. O konečné podobě by mohla sněmovna hlasovat v říjnu. Návrh na zvýšení spotřební daně z tabákových výrobků schválila ještě koncem srpna vláda sociálnědemokratického premiéra Jiřího Paroubka. Lze tedy počítat s tím, že poslanci ČSSD budou se zdražením souhlasit. Předseda sněmovního rozpočtového výboru Bohuslav Sobotka (ČSSD) ale varoval před tím, aby poslanci podávali nové pozměňovací návrhy. Naznačil, že pokud sněmovna novelu výrazně pozmění, budou možná poslanci ČSSD hlasovat proti. Podle odhadů ministerstva financí by zvýšení spotřebních daní od ledna 2007 mělo do státního rozpočtu příští rok přinést přibližně deset miliard korun. Pokud sněmovna novelu přijme, mohla by od ledna příštího roku krabička cigaret podražit o 12 až 15 korun. Podle jiných odhadů by však cigarety mohly podražit příští rok i více, a to až o 16 až 20 korun.

Státní zaměstnanci se budou řídit novým služebním zákonem asi až od ledna 2009. Sněmovna v pátek v prvním čtení podpořila už třetí odklad účinnosti této normy, která by jinak začala platit od příštího roku. Důvodem odložení je snaha ušetřit v rozpočtu až čtyři miliardy korun, které by bylo jinak nutné vyplatit na platech státním zaměstnancům. Podle vicepremiéra Petra Nečase stav veřejných financí stále nedovoluje plnohodnotnou realizaci zákona. Provádění normy není podle něj zabezpečeno ani institucionálně, chybí Generální ředitelství státní služby jako řídící orgán. Vicepremiér se domnívá, že sněmovna odklad schválí. Poslanci by se k tomu měli sejít pravděpodobně nejdříve v říjnu. Zákon ukládá nová práva a povinnosti zhruba 80.000 státních úředníků, ti budou například skládat slib věrnosti státu a povinně absolvovat pravidelná hodnocení. Zákon by úředníkům neumožnil ani vedlejší pracovní aktivity. Na druhou stranu by měli mít nárok na služební příplatky, pětitýdenní dovolenou a na odstupné ve výši pěti měsíčních platů. Takzvanou definitivu norma nezavádí. Novela má upravit také zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních složek v části, která se týká platů policistů, hasičů a vězeňských dozorců. Výše těchto platů, které byly letos valorizovány, by neumožňovala v příštím roce provést "běžný meziroční nárůst platů zaměstnanců ve veřejných službách a státní správě", uvedl Nečas. Tento nárůst má být pětiprocentní. Novela má umožnit vládě, aby výši platů hasičů či policistů v příštím roce určila svým nařízením.

Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek začal měnit zástupce státu ve správních a dozorčích radách všech zdravotních pojišťoven. Své lidi má již ve správní a dozorčí radě Všeobecné zdravotní pojišťovny i ve čtyřech z osmi zaměstnaneckých pojišťoven. Podle mluvčího ministerstva Tomáše Cikrta hodlá ministr vyměnit zhruba polovinu zástupců státu v zaměstnaneckých pojišťovnách. Exministr David Rath za to Julínka v pátek tvrdě kritizoval. Rychlou výměnu zástupců státu považuje za "projev arogance moci vlády ODS, která nemá mandát a nezískala důvěru". Podle něj mohou tyto změny pojišťovny rozkolísat, protože příští vláda tyto lidi zase vymění. Ředitelé pojišťoven však berou výměny za běžnou věc. Po nástupu každého ministra odešli z orgánů pojišťoven náměstci a ředitelé odborů, které nepřevzal nový ministr do svého týmu. Vláda ve středu odvolala deset členů správní rady VZP za stát, například Radovana Suchánka, kterého už Julínek zbavil také funkce legislativního náměstka, a dlouholetého Rathova spolupracovníka z České lékařské komory Pavla Kubíčka. V nové správní radě VZP jsou za stát například předseda Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Jiří Schlanger a předseda sdružení Občan Pavel Vepřek. Odvolanou exministryni Miladu Emmerovou (ČSSD) v dozorčí radě nahradí prezident Svazu pacientů Luboš Olejár (ČSSD).

Ve funkci po několikaměsíčním působení tento pátek z vlastního rozhodnutí skončil ředitel Národního bezpečnostního úřadu Petr Hostek. Dočasně jeho roli převezme náměstkyně Zdeňka Jůzlová. Úmysl opustit úřad Hostek nečekaně oznámil ve středu s tím, že svoje působení v čele instituce považoval od začátku za dočasnou misi. Nyní cítí, že úkol stabilizovat úřad splnil. Později Hospodářským novinám řekl, že se před týdnem dozvěděl o materiálech, které ho měly kompromitovat. Sám necítí, že by byl v pozici šéfa NBÚ bezpečnostním rizikem, a údajně neví, o čem konkrétně materiály hovoří. Připouští nicméně, že v nové politické konstelaci může být překážkou ve vyjednávání mezi politickými stranami. Za rizikový faktor by podle Hostka bylo možné považovat pouze jeho kontakt s bývalým šéfem úřadu vlády expremiéra Stanislava Grosse Pavlem Přibylem. Uvedl, že se s ním dostal do kontaktu pouze dvakrát za poslední čtyři měsíce. Hostka jmenovala minulá vláda Jiřího Paroubka. Ještě před jmenováním Hostkovu nominaci projednal sněmovní branný výbor. Poslancům tehdy opoziční ODS se nelíbilo, že vláda nevybrala někoho s větším společenským renomé, a výhrady měli i k tomu, že do čela civilního úřadu přichází někdejší voják z povolání a policista.

Česká ministerstva a další státní instituce zatím nemohou s firmou Telefónica O2 uzavřít smlouvu na datové propojení. Zakázal to Úřad pro ochranu hospodářské soutěže(ÚOHS), který teď zkoumá, zda byla zakázka ministerstva informatiky za 610 milionů korun v pořádku. Celý případ zatím není uzavřen, podle ÚOHS dosud žádný z 21 dotčených úřadů smlouvu s firmou nepodepsal. Do doby vyřešení sporu budou úřady využívat služby Telefóniky podle dodatku k rámcové smlouvě z roku 2001, který ministerstvo s firmou letos na jaře uzavřelo. Telefónica, ještě pod dřívějším názvem Český Telecom, vyhrála v létě tři tendry ministerstva informatiky v celkové hodnotě přes 950 milionů. Měla zajistit datové propojení úřadů a připojení knihoven k internetu, získala i zakázku na pronájem síťových prvků. První dva tendry se kvůli stížnostem neúspěšných uchazečů dostaly k antimonopolnímu úřadu. Mluvčí MI Klára Volná už dříve uvedla, že ministerstvo námitky čekalo a za soutěžemi si stojí.

Problémy, které jsou ve vzájemných vztazích mezi státem a největší domácí ocelářskou společností Mittal Steel Ostrava (bývalá Nová huť), bude řešit pracovní skupina. Při návštěvě společnosti to řekl premiér Mirek Topolánek. S tím, že tento tým vyřeší většinu problémů, počítá také generální ředitel ocelářské firmy Gregor Münstermann. Skupina odborníků za účasti ministerstva financí a ministerstva průmyslu a obchodu bude řešit dokončení privatizace podílu ocelářské společnosti v majetku státu, také související arbitráže, případně cenové problémy mezi státní firmou Osinek a Mittalem při dodávkách tekutého surového železa. Mittal Steel Ostrava je největší ocelářskou firmou v zemi, ke konci června zaměstnávala 8860 lidí a loni měla čistý zisk 4,6 miliardy. Firma byla zprivatizována v roce 2001, cena za privatizaci činila devět milionů dolarů, z toho bylo zaplaceno jen šest. Zbytek by měl Mittal zaplatit po ukončení sporu státu s firmou Petrcíle, která si nárokuje 13 procent akcií ve vlastnictví státu a ve správě ministerstva financí. Petrcíle založil dřívější management společnosti, dnes ji vlastní skupina kolem podnikatele Pavla Tykače. Kvůli privatizaci Nové huti se vedou tři arbitráže. Spor o problematické akcie bývalé Nové huti u arbitráže v Paříži nastartoval i nadnárodní koncern Mittal Steel, jemuž Nová Huť (nyní Mittal Steel Ostrava) už čtyři roky patří.

Česká republika ztrácí rychle jednu z výhod, která do země dosud lákala zahraniční investory. Pracovní síla totiž v Česku zdražuje jedním z nejrychlejších temp v Evropské unii, zejména pak za poslední rok. Vyplývá to z nových údajů statistického úřadu Eurostat. Ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostly v ČR mzdy a další nemzdové náklady práce ve srovnání se stejným obdobím loni o více než desetinu. Více pracovní síla zdražuje jen v Pobaltí, tedy v Estonsku, Litvě a Lotyšsku. Náklady na pracovní sílu rostly naopak nejméně v Německu, kde to bylo zanedbatelné tempo 0,7 procenta. Méně než v Česku zdražuje práce i na Slovensku (6,9 procenta). Česká republika si však podle průzkumu společnosti Ernst & Young již dva roky drží pozici sedmé nejatraktivnější země pro zahraniční investory. Na čele žebříčku jsou Spojené státy a Čína, jejíž obliba ale poněkud poklesla. Ze střední a východní Evropy se nejlépe umístilo Polsko na pátém místě.