Zprávy | Z archivu rubriky


Státy takzvané visegrádské čtyřky (V4) budou společně usilovat o dodržení termínu pro rozšíření schengenského systému bez hraničních kontrol v EU. Na pátečním setkání v Lánech se prezidenti České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska shodli na tom, že na vstup jsou jejich státy připraveny už příští rok. Případný odklad hodnotí jako diskriminaci nováčků pětadvacítky. Zatímco v otázce Schengenu jsou čtyři středoevropské země jednotné, v pohledu na budoucnost Evropské unie se liší. Klaus poukázal na to, že Maďarsko už schválilo evropskou ústavu a alespoň podle vyjádření svého prezidenta je s její podobou spokojeno. "Odhaduji, že identické, společné stanovisko visegrádské čtyřky v této věci podle mého názoru nebude," uvedl český prezident. Čeká, jak se k otázce euroústavy a budoucnosti unie vůbec vyjádří ve svém programovém prohlášení nová vláda Mirka Topolánka (ODS). Český prezident využil setkání v Lánech ke schůzce s Kaczynským. Oba prezidenti hovořili o složité vnitropolitické situaci svých zemí. Klaus uvedl, že i přes odlišnost vývoje v Česku a Polsku jsou v obou zemích "jisté otazníky nad budoucností vlád a eventuálních předčasných voleb". Slovenský a maďarský prezident Ivan Gašparovič a Lászlo Sólyom se zase v rozhovoru mezi čtyřma očima dotkli nynějšího napětí mezi Bratislavou a Budapeští, které se vyostřilo kvůli údajnému etnicky motivovanému útoku na studentku maďarské národnosti v Nitře.

Státní zaměstnanci se budou řídit novým služebním zákonem asi až od ledna 2009. Sněmovna v pátek v prvním čtení podpořila už třetí odklad účinnosti této normy, která by jinak začala platit od příštího roku. Důvodem odložení je snaha ušetřit v rozpočtu až čtyři miliardy korun, které by bylo jinak nutné vyplatit na platech státním zaměstnancům. Podle vicepremiéra Petra Nečase stav veřejných financí stále nedovoluje plnohodnotnou realizaci zákona. Provádění normy není podle něj zabezpečeno ani institucionálně, chybí Generální ředitelství státní služby jako řídící orgán. Vicepremiér se domnívá, že sněmovna odklad schválí. Poslanci by se k tomu měli sejít pravděpodobně nejdříve v říjnu. Zákon ukládá nová práva a povinnosti zhruba 80.000 státních úředníků, ti budou například skládat slib věrnosti státu a povinně absolvovat pravidelná hodnocení. Zákon by úředníkům neumožnil ani vedlejší pracovní aktivity. Na druhou stranu by měli mít nárok na služební příplatky, pětitýdenní dovolenou a na odstupné ve výši pěti měsíčních platů. Takzvanou definitivu norma nezavádí. Novela má upravit také zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních složek v části, která se týká platů policistů, hasičů a vězeňských dozorců. Výše těchto platů, které byly letos valorizovány, by neumožňovala v příštím roce provést "běžný meziroční nárůst platů zaměstnanců ve veřejných službách a státní správě", uvedl Nečas. Tento nárůst má být pětiprocentní. Novela má umožnit vládě, aby výši platů hasičů či policistů v příštím roce určila svým nařízením.

Problémy, které jsou ve vzájemných vztazích mezi státem a největší domácí ocelářskou společností Mittal Steel Ostrava (bývalá Nová huť), bude řešit pracovní skupina. Při návštěvě společnosti to řekl premiér Mirek Topolánek. S tím, že tento tým vyřeší většinu problémů, počítá také generální ředitel ocelářské firmy Gregor Münstermann. Skupina odborníků za účasti ministerstva financí a ministerstva průmyslu a obchodu bude řešit dokončení privatizace podílu ocelářské společnosti v majetku státu, také související arbitráže, případně cenové problémy mezi státní firmou Osinek a Mittalem při dodávkách tekutého surového železa. Mittal Steel Ostrava je největší ocelářskou firmou v zemi, ke konci června zaměstnávala 8860 lidí a loni měla čistý zisk 4,6 miliardy. Firma byla zprivatizována v roce 2001, cena za privatizaci činila devět milionů dolarů, z toho bylo zaplaceno jen šest. Zbytek by měl Mittal zaplatit po ukončení sporu státu s firmou Petrcíle, která si nárokuje 13 procent akcií ve vlastnictví státu a ve správě ministerstva financí. Petrcíle založil dřívější management společnosti, dnes ji vlastní skupina kolem podnikatele Pavla Tykače. Kvůli privatizaci Nové huti se vedou tři arbitráže. Spor o problematické akcie bývalé Nové huti u arbitráže v Paříži nastartoval i nadnárodní koncern Mittal Steel, jemuž Nová Huť (nyní Mittal Steel Ostrava) už čtyři roky patří.