Zprávy | Z archivu rubriky

Centrum pro výcvik psů pro postižené Helppes v pražské Motole předalo novým majitelům 16 vodících a asistenčních psů. Centrum rovněž oslavilo své pětileté výročí, za tuto dobu zde vycvičili celkem 67 čtyřnohých pomocníků. "Otvírá dveře, rozsvěcí, aportuje to, na co si ukážu laserem, dokonce umí svlékat boty a ponožky," popisoval schopnosti svého asistenta na vozík odkázaný Jiří Tománek z Nečtin v západních Čechách. Se svým pomocníkem se nesetkal poprvé, před oficiálním převzetím se spolu již sžívali. "Pomáhá mi i v krámě, docela úspěšně prodává zboží," řekl ČTK tento majitel obchodu z keramikou.

Centrum ročně vychová od 25 do 30 takových psů. Od vodicích psů pro nevidomé až po asistenční psy, kteří pomáhají jejich majitelům v každodenním životě. "Umí jim narovnat hlavu, přikrýt je, někteří poznají i epileptický záchvat," řekla ČTK pořadatelka akce Adéla Krausová. Nejčastěji jde o zlaté retrívry či labradory. Výcvik jednoho psa podle ní vyjde od 150.000 do 200.000 korun. Jako zdravotní pomůcku jej stát proplácí pouze nevidomým. Na výcvik čtyřnohých asistentů pro ostatní postižené se shání peníze od sponzorů.

Stejně jako v dalších zemích evropské pětadvacítky v Česku začíná týden věnovaný propagaci k přírodě šetrných způsobů dopravy. K sedmému ročníku Evropského týdne mobility, který vyvrcholí v pátek 22. září Dnem bez aut, se přihlásily víc než čtyři desítky českých a moravských měst. Alespoň na jeden den uzavřou některé ulice autům a některá z nich nabídnou hromadnou dopravu zdarma. Rozsah příprav na Evropský týden mobility každoročně roste, zvyšuje se nicméně i počet aut v ulicích. Češi v roce 2004 koupili téměř dvojnásobné množství benzinu a nafty, než spotřebovali rok po revoluci. Osobní auto či dodávka před patnácti lety připadaly na každého čtvrtého obyvatele země, loni to byl už každý třetí. V Praze připadá jeden automobil dokonce pouze na dva lidi.

Čeští muži si chtějí na jídle především pochutnat, ženy se naopak soustřeďují na vysoký obsah zdraví prospěšných látek. Z průzkumu agentury Ogilvy vyplynulo, že 57 procent českých mužů je připraveno pochutnat si na každém pokrmu nehledě na informaci o možném negativním vlivu na jejich zdraví. Nejlepší přehled o obsahu důležitých prvků v potravinách mají ženy ve věku 25 až 32 let. Podle průzkumu každý druhý muž při nákupu potravin vybírá, co mu chutná, každý pátý hledí na cenu a jen každý desátý i na prospěšnost pro organismus. Naproti tomu mezi ženami vybírá podle chuti jen každá sedmá, stejný podíl žen přitom sleduje cenu a třetina řeší i náročnost kuchyňské přípravy. Celá polovina žen volí hlavně podle prospěšnosti potraviny pro zdraví.

Příbramí prošel slavností průvod horníků, kteří se sešli na jubilejním desátém Setkání hornických měst. Právě v Příbrami v roce 1996 tradice vznikla. "Je symbolické, že se setkání vrátilo při jubilejním ročníku tam, kde se odehrálo poprvé," řekl ČTK ředitel příbramského Hornického muzea Josef Velfl. Do průvodu vyslali své zástupce i horníci z Německa, Maďarska, Rakouska či Slovenska. Návštěvníci Setkání hornických měst měli první příležitost vyzkoušet jízdu hornickým vláčkem, který byl slavnostně zprovozněn. Inspirací setkávání měst s hornickou tradicí byla účast zástupců příbramského cechu na celoněmeckých hornických a hutnických dnech v roce 1996. Od prvního ročníku v Příbrami začala setkání putovat. Další se uskutečnila v Krásně, Zlatých Horách, Ostravě, Stříbru, Plané, Sokolově, Rudolfovu a Ostravě-Radvanicích.

Ve znalostech bible soutěžilo ve Valdštejnském paláci v jednacím sále Senátu dvanáct čtyřčlenných družstev z jedenácti různých církví. Vítězem se stalo družstvo složené za zástupců tří církví. Ředitel mistrovství Karel Sedláček upozornil, že mistrovství je dosud ryze česká záležitost. V žádném jiném státě se nesoutěží ve znalostech Starého i Nového zákona. Čeští pořadatelé podle něj nyní usilují o rozšíření mistrovství také do dalších zemí. "Pozvali jsme pozorovatele z Izraele, z Dánska i USA, aby se nechali inspirovat touto myšlenkou," řekl.

Vítězem mistrovství se stalo družstvo, které nejrychleji zjistilo, ze které části bible jsou předčítané verše. Jeho příslušníci si pochvalovali úroveň soutěže i místo, kde se konala. Nejlepší výsledek mezi jednotlivci měl Zdeněk Hlávka z římskokatolické církve Šlapanice, který získal 96 bodů ze sta. Pouze čtyři otázky zůstaly nezodpovězené. Mistrovství není organizováno žádnou církví, ale občanským sdružením, které spojuje českou odbočku Mezinárodního křesťanského velvyslanectví Jeruzalém, Českou biblickou společnost a Biblickou jednotu.

Tomáš Baťa junior přijel na víkend do Zlína, aby zde oslavil své 92. narozeniny. Syn zakladatele zlínského obuvnického závodu se narodil 17. září 1914. První oslavy se konaly v pátek, kdy se setkal se členy regionálních Rotary klubů. "Dostal jsem spoustu dárků, nejpěknější jsou ty nečekané. Potěšil mě můj portrét v indiánském kostýmu, který někdo namaloval, když mi bylo 12 let. To byla veliká legrace," řekl ve Zlíně Baťa ČTK a Českému rozhlasu. Baťa se oblékl stejně jako někteří další účastníci do valašského kroje. Ochutnal také místní speciality, slivovici a na chvíli si i zatančil u cimbálu. Oficiální oslava je naplánována na neděli večer v Baťově vile v centru Zlína, kde Baťa prožil své dětství. Tomáš Jan Baťa v mládí pracoval ve zlínských Baťovských závodech a v březnu 1939 opustil Československo. V Kanadě, kde doposud žije, pak založil firmu Bata Shoe Company. Nyní vlastní více než sto podniků po celém světě.

Citát slavného pražského mecenáše, filantropa, vlastence, průmyslníka a také politika Vojty Náprstka (1826 - 1894) "Dobrým být a jiné blažit, toť úkol člověka" uvádí výstavu, která byla zahájena v muzeu nesoucím jeho jméno v Praze. Byla připravena při příležitosti Dnů evropského dědictví ke 180. výročí Náprstkova narození a bude přístupna až do konce května příštího roku. Expozice prostřednictvím množství dokumentů včetně dobových fotografií a ilustrací připomíná Náprstkovy aktivity v rámci sboru obecních starších města Prahy (1873 - 1894) a městské rady (1881 - 1892).

"Prosazoval pokrokové myšlenky, ať již se jednalo o životní podmínky v Praze, podporu školství, zdravotnictví či zavádění moderních vynálezů a technologií do života - veřejné plynové osvětlení, vaření na plynu a zavádění telefonu," řekla ČTK autorka výstavy Milena Secká. Upozornila, že mnohé z jeho návrhů byly ještě za jeho života realizovány, další se prosadily později. Po prohrané revoluci v roce 1848 utíkal Náprstek před policejní perzekucí s představou, že léta strávená v exilu musí využít pro blaho svého národa. Své přesvědčení neopustil a po devíti letech v USA se vrátil plný ideálů, dojmů a zkušeností. Věnoval se vinopalnické živnosti své matky, budoval knihovnu, vedl politicko-společenský salon, podporoval Americký klub dam a v roce 1862 založil průmyslové muzeum. Udržoval kontakty s Čechy žijícími v zahraničí, zakládal spolky a zajímal se o vše pokrokové. Koncem roku 1873 byl zvolen do sboru obecních starších města Prahy, kde působil až do své smrti.

Ve Znojmě vrcholilo tradiční vinobraní. Novinkou letošního ročníku bylo šenkování na Masarykově náměstí, kdy mohli návštěvníci ochutnat znojemská vína zdarma. Loni se na slavnosti vína přišlo podívat kolem 50.000 lidí, letos očekávají organizátoři díky lepšímu počasí návštěvnost ještě vyšší. K vrcholům vinobraní patří každoročně historický průvod vedený králem Janem Lucemburským a jeho ženou Eliškou Přemyslovnou, který projde centrem. Nadšenci si jím připomínají návštěvu panovníka v roce 1327, když se král Jan vracel z jednání v Bratislavě.

V kanadském Torontu končí 31. ročník slavného filmového festivalu. Uveden byl na něm v nesoutěžní sekci Současný světový film i nový český snímek Kráska v nesnázích režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského. Torontský festival se spolu s přehlídkami v Berlíně, Cannes a Benátkách řadí mezi nejvlivnější na světě. Promítáno na něm letos bylo přes 350 snímků z šesti desítek zemí světa.

Nadšený potlesk asi čtyř stovek lidí sklidil na náměstí Míru dětský čečenský taneční soubor Maršo. Jejich měsíční turné v České republice se koná v rámci projektu Tancem proti terorismu organizovaného občanským sdružením Berkat. Diváky nadchlo zejména vystoupení osmiletého děvčátka Eleny Těmirchanovové. V chlapeckém kostýmu zatančila kavkazský mužský tanec džigita. Soubor Maršo, který tvoří děti z rodin bývalých uprchlíků, vystoupil v České republice již podruhé. "Známe to tady. Bylo velmi příjemné se sem vrátit. Líbí se mi Praha. Největší dojem na mě udělalo město. Je nejlepší z toho, co jsem viděl," řekl ČTK dvatenáctiletý tanečník Magomed Saltalijev. V rámci nynějšího turné se soubor Maršo představil v Olomouci, Brně, Slavičíně a Zlíně.