Zprávy | Z archivu rubriky


Čtyři lidé zahynuli a 45 dalších utrpělo zranění při nehodě českého autobusu, který havaroval dnes časně ráno nedaleko dolnorakouského Schremsu v okrese Gmünd. Autobus vezl 47 klientů a zaměstnanců ústavu sociální péče ve Stodu u Plzně z pobytu v Chorvatsku, dále byli ve voze dva řidiči a majitel cestovní kanceláře. Na místo neštěstí bylo vysláno 21 hasičských vozů s 95člennou posádkou a 41 vozů záchranné služby. Přiletěly také dva vrtulníky. Na místo dorazili pracovníci českého konzulárního úřadu ve Vídni. Premiér Mirek Topolánek vyjádřil rodinám obětí upřímnou soustrast a účast s raněnými, o osudu obětí se nechává pravidelně informovat českými diplomaty. Podle informací Rakouského červeného kříže je stav zraněných stabilizovaný, rozvezeni byli celkem do osmi nemocnic.

Podařilo najít dva zapisovače jízdy, které nesou informace o havárii. Autobus podle nich jel 80kilometrovou rychlostí a jeho řidiči se střídali podle předpisů. Rakouský policista na místě nehody ČTK řekl, že v době havárie byla na silnici mlha. Řidič autobusu se podle nepotvrzených informací zřejmě lekl srny, která stála na kraji vozovky, a strhl řízení. Autobus se dostal do smyku, narazil do stromu a zřítil se ze svahu, kde zůstal ležet na střeše. Podle prvních údajů autobus zatlačilo ke straně vozovky předjíždějící osobní auto, to ale policista nepotvrdil.

Češi umírali na silnicích i doma. Během tragického víkendu zemřelo na silnicích 12 lidí, což je zřejmě nejhorší statistika od zavedení nového silničního zákona letos v červenci. Vyplývá to ze statistik policie a informací ČTK. Například na silnici mezi Dobřany a Chlumčany na Plzeňsku přejelo v noci na dnešek vozidlo šestačtyřicetiletého muže, který ležel na zemi. Vedle něj byla položená koloběžka. Muž byl mrtvý. Auto odjelo. Zatím však není jasné, zda nebyl muž již mrtvý předtím. Tragická nehoda, při které zemřel čtrnáctiletý chlapec a patnáctiletá dívka, se stala v Jablonci nad Nisou. Podle policie havárii zavinil sedmadvacetiletý řidič automobilu, v němž obě děti seděly. Na Palackého ulici ve čtvrti Mšeno jel nepřiměřeně rychle, v mírné pravotočivé zatáčce dostal smyk a pravým bokem svého vozu skončil na zdi do domu.

V pondělí přijede do Prahy kambodžský král Norodom Sihamoni, který z dob svých studií v Československu hovoří plynně česky. Dvaapadesátiletý monarcha se během téměř týdenní návštěvy setká s českými politiky a navštíví slavnostní vystoupení kambodžských a českých tanečníků v Národním divadle. Převezme také čestné občanství Prahy, kde 13 let žil a studoval balet.

Nynější kambodžský král odjel jako devítiletý do Prahy, protože československé velvyslanectví v Paříži tehdy jako jediné kladně odpovědělo na žádost Sihamoniho rodičů o zprostředkování tanečního vzdělání pro jejich syna. V letech 1962 až 1975 absolvoval v hlavním městě základní školu, konzervatoř a balet na Akademii múzických umění. Vystupoval mimo jiné i v Čajkovského Louskáčkovi a Spící krasavici. Vedle tance se během studií naučil také česky, oblíbil si českou kulturu a země uprostřed Evropy se podle jeho slov stala jeho druhým domovem. Vzpomínky na ni, česká hudba a literatura mu prý dodávaly sílu a naději v pozdějších, méně šťastných letech, když jej Rudí Khmerové drželi v domácím vězení. Unikl ale osudu pěti sourozenců, které Polpotovci zabili stejně jako asi dva miliony dalších Kambodžanů. Později Sihamoni marně žádal o československé vízum, do Prahy se mohl vrátit až po pádu komunismu. Tentokrát přijede poprvé jako král, kterým se stal před dvěma lety po nečekané abdikaci svého otce.

Obce si často neví rady s řešením špatné situace chudinských romských lokalit, chybí také finance na projekty integrace. V Česku jsou takových míst, kde se Romové ocitli na okraji společnosti, asi tři stovky. Podle analýzy, kterou si nechalo zpracovat ministerstvo práce a sociálních věcí, v nich žije zhruba 80.000 lidí. Některé radnice ale se závěry analýzy nesouhlasí. Řada uvedených lokalit je podle nich bezproblémová, odmítají také, že by se snažily o cílené vystěhovávání příslušníků romského etnika. Jinde zástupci obcí přiznávají, že jim na řešení problematiky nezbývají peníze a v oblastech se angažují zejména obecně prospěšné společnosti a občanská sdružení.

Ke vzniku čtvrtí, v nichž se lidé dostávají až na samé sociální dno, přispívá hlavně vysoká nezaměstnanost a nízká vzdělanost Romů. Rozmáhá se užívání drog, krádeže, lichva i prostituce. Na projekty, které by to změnily, ale nejsou peníze. Podle sociologa Ivana Gabala by však problémy lokalit mohly pomoci řešit peníze z Evropského sociálního fondu. Podle Heleny Balabánové, která se romské problematice dlouhodobě věnuje na severu Moravy, tkví největší problém ghett v tom, že se v nich lidé velmi snadno ocitnou, ale i když mají zájem svůj život změnit, velmi těžko se z těchto lokalit dostávají ven. Přístup samospráv se ale podle ní v posledních letech zlepšuje. Příkladem je Bruntál, kde už několik let funguje projekt, v jehož rámci Romové pomáhali s odklízením sněhu, opravou chodníků a nyní se podílejí i na stavebních pracích. K nejznámějším českým ghettům patří sídliště Chanov v Mostě. Nyní tu žije izolovaně od ostatních obyvatel města na 1600 Romů.

Platnost Benešových dekretů je neudržitelná, neboť činí z jedné národnosti skupinu druhého řádu. Na Sudetoněmeckých dnech vlasti rakouských sudetských Němců v Klosterneuburgu nedaleko Vídně to řekl mluvčí sudetských Němců Johann Böhm. Setkání, jež pořádalo Sudetoněmecké krajanské sdružení v Rakousku (SLÖ). Sudetští Němci požadují, aby byla odstraněna jejich diskriminace coby "pro stát nespolehlivých osob", jak pro ně prý vyplývá z dosud platných poválečných dekretů tehdejšího československého prezidenta Edvarda Beneše. Zpravodaji ČTK mluvčí sudetských Němců řekl, že landsmanšaft se postupně odklání od majetkových nároků směrem k morální a právní nápravě. "Minimálním požadavkem pro nás zůstává zrušení Benešových dekretů," potvrdil Böhm a připustil, že nelze dosáhnout stoprocentní restituce.

Šéf rakouských sudetských Němců Gerhard Zeihsel ČTK řekl, že by měl vzniknout fond na odškodnění obětí odsunu. Böhm si rovněž ve svém projevu postěžoval, že čeští politici dnes sází na "biologické řešení" sudetoněmecké otázky. Označil tak údajné čekání na to, až sudetští Němci vymřou. Německé obyvatelstvo v pohraničí českých zemích žilo před odsunem více než 800 let. Podle sudetoněmeckých statistik jich 241.000 při "vyhnání" zemřelo hladem, vysílením nebo následky trýznění ze strany českého státu a obyvatelstva. V Rakousku se sudetských Němců usadilo kolem 350.000.