Zprávy | Z archivu rubriky

Hasičům se v pondělí ráno podařilo dostat pod kontrolu požár, který o víkendu zachvátil Národní park České Švýcarsko. Oheň zničil okolo 25 hektarů lesa u Jetřichovic na Děčínsku. Škody odhadují lesníci na miliony korun. Jde o největší požár v parku za posledních 30 let. Jeho dohašování bude trvat nejméně tři dny, řekl ČTK operační důstojník děčínských hasičů. Správa parku vyhlásila zákaz pohybu v Českém Švýcarsku mimo vyznačené trasy. Poslední velký zásah měli hasiči v Českém Švýcarsku loni na podzim. Požár, který zničil chatu na Mariině skále a část lesa, způsobili dva mladíci ve věku 17 a 18 let.

Národní park České Švýcarsko, který byl vyhlášen v roce 2000, zaujímá severovýchodně od Děčína rozlohu 79 kilometrů čtverečních. Území tvoří unikátní pískovcová skalní města, kaňony a rokle. Součástí parku je i největší skalní most v Evropě - Pravčická brána. Národní park navazuje na německý Národní park Saské Švýcarsko, jenž byl vyhlášen o deset let dříve.

Přes 960.000 kusů skotu bylo v Česku od počátku roku 2001 vyšetřeno na tzv. nemoc šílených krav (BSE). Veterináři přitom zjistili 24 nakažených kusů, z nichž poslední se objevil na konci ledna. Za letošní první pololetí prošlo testem zhruba 90.000 vzorků, vyplývá z údajů Státní veterinární správy. První kus dobytka nakažený BSE veterináři v Česku zjistili v roce 2001, ještě týž rok přibyl druhý případ. V roce 2002 se objevila opět dvě nakažená zvířata. V roce 2003 byly zjištěny čtyři případy a v roce 2004 sedm případů. Loni bylo diagnostikováno osm nakažených dobytčat. Podle mluvčího Státní veterinární správy Josefa Dubna loni zřejmě počet případů kulminoval podobně jako v jiných členských zemích a výskyt by mohl postupně řídnout. Objevení dalších nakažených dobytčat se ale vyloučit nedá, dodal.

SVS po objevení BSE v Česku nařídila vyšetřovat veškerý poražený skot nad 30 měsíců věku, do té doby se prověřovaly jen rizikové skupiny zvířat. Testování je spojeno se značnými náklady. Při průměrné ceně přibližně 1200 korun za jeden test dosud přišlo na více než miliardu korun. Podle Dubna jsou náklady sice nemalé, ale za jistotu spotřebitelů vynaložené peníze stojí. Konec vyšetřování by byl myslitelný až v situaci, kdy by se nové případy přestaly objevovat úplně a dlouhodobě, dodal s tím, že o případné změně by musela rozhodnout EU.

Především zájem o českou kulturu byl na začátku rozhodnutí bojovat se záludnostmi českého jazyka. Shodla se na tom většina účastníků Letní školy slovanských studií v Olomouci, které ČTK oslovila. Akci již podvacáté pořádá Filozofická fakulta Univerzity Palackého. Přijelo na ni 85 účastníků z více než 20 zemí. Jednatřicetiletý Hasan ze Sarajeva miluje zejména české divadlo, film či literaturu. Při vyjmenovávání českých filmů, které viděl, by mu nestačil ani mnohý Čech. "Příští rok budu v Brně studovat divadelní vědu, proto musím umět velmi dobře česky. Intenzivně se češtině věnuji už pět měsíců a díky tomu, že mou rodnou řečí je slovanský jazyk, pro mě není zase až tak těžká," řekl ČTK. Přesto prý raději mluví, než píše. Při psaném projevu totiž naráží na problémy s pravopisem. "Když mluvím, Češi mi rozumějí. Psát ale správně nedovedu," přiznal. S Čechy se setkal v Sarajevu a jako dárek od nich dostal například písně Hany Hegerové či Marty Kubišové. "Krok za krokem jsem pronikal do české kultury, která je krásná," doplnil.

Jeho stejně staré kolegyni Cecile z Francie se Olomouc zalíbila natolik, že v ní už tři roky žije. "Musím mluvit ještě lépe česky, abych tu mohla být co nejdéle," řekla mladá žena, která pracuje jako lektorka na filozofické fakultě. Po několikaleté pauze se k českému jazyku vrátila i Alena z Kyjeva. Před lety češtinu vystudovala na univerzitě, pak se ale jazyku dlouho nevěnovala. "Pracuji jako sekretářka na univerzitě na katedře slavistiky. Takže češtinu hodně potřebuji. Proto jsem se k ní vrátila," uvedla žena, která je na olomoucké letní škole poprvé. Naopak už dva pobyty v Olomouci má za Američanka Tereza. Studuje ruskou literaturu a češtinu si zvolila jako druhý slovanský jazyk. "Moc se mi líbí česká hudba, hlavně Bedřich Smetana. Hraji na housle a českou hudbu si často vybírám," uvedla.

Letní škola slovanských studií v Olomouci letos slaví 20. výročí. Pořadatelé se proto snaží nabídnout i pestřejší program. Kromě výuky bude pro účastníky připraven i divadelní workshop, filmová představení, návštěva Prahy či Moravského krasu. Do Olomouce přijeli úplní začátečníci, ale i studenti, kteří bohemistiku studují v zahraničí a jejich znalosti jsou již na vysoké úrovni. "Složení účastníků je pestré. Kromě studentů bohemistiky jsou to studenti jiných oborů, pro něž je čeština určitou exotikou. Někteří zase potřebují český jazyk pro své povolání, například pro obchodní kontakty," řekla tajemnice letní školy Tereza Vrbová. Letní školy slovanských studií pořádají například i univerzity v Brně a Praze.

Přes 2,5 tisíce skautů a skautek ze střední Evropy se v sobotu sjede do Mariánského údolí u Brna na jamboree nazvané Orbis 2006. Bude to jedna z největších akcí v polistopadové historii českého skautingu, informovala ČTK Věra Voňavková z ústředí Junáka. Až do 5. srpna si účastníci ve věku od 12 do 26 let mohou vyzkoušet lakros, vodní fotbal, lukostřelbu, zahrát si frisbee či "Člověče, nezlob se" s živými figurkami, zdolat horolezeckou stěnu, učit se lasovat nebo zdolávat lanové překážky. V provozu bude ateliér pro zájemce o černobílou a digitální fotografii či filmovou tvorbu, prostor dostanou příznivci tance, hudby, sochařství a malby. Kdo bude chtít, může v řemeslných dílnách batikovat, vyrábět drátěné košile, pracovat na hrnčířském kruhu, vázat knihy či plést košíky. Fungovat bude čajovna, internetová kavárna a klub deskových her.

Skauti se kromě sportování a zábavy chtějí také "revanšovat" hostitelskému kraji - dobrovolníci budou pomáhat při likvidaci náletových druhů rostlin v nedalekém Moravském krasu nebo zjišťovat návštěvnost tohoto chráněného území v místech, kde se neplatí vstupné. Orbis 2006 navazuje na tábor slovanských skautů, který se poprvé uskutečnil v roce 1931 v Praze. Po pádu komunismu a obnovení Junáka se první středoevropské jamboree konalo v roce 1997 znovu v české metropoli. Později se při pořádání velkých skautských setkání vystřídali Maďaři, Slováci a Poláci, po devíti letech se akce vrací do České republiky. Heslem letošního "visegrádského" jamboree je Mnoho kultur - jeden svět. Na závěr setkání se v centru Brna chystá akce pro veřejnost nazvaná Před branami, při níž se představí účastnické země.

Bývalého prezidenta Václava Havla vyčerpala přetrvávající vedra, a lékař mu proto doporučil klid. "Stejně jako jiní mají teď v létě chřipku, je (Havel) nemocný," řekl ČTK Jiří Králík, ředitel Letní filmové školy v Uherském Hradišti, kterou měl exprezident v tomto týdnu navštívit. Účast ale zrušil, stejně jako další program, který měl v nejbližší době v plánu. Odpočívá na své chalupě na Hrádečku u Trutnova. Vedle dvoudenní návštěvy Uherského Hradiště měl Havel v pátek podepisovat v Brně v rámci Měsíce autorského čtení svoji knihu Prosím stručně. Také tuto akci kvůli nemoci odložil. "Autogramiáda pana Václava Havla se podle předběžné dohody přesouvá na 31. srpna. Vyšel nám laskavě vstříc. Chtěl, aby se akce uskutečnila jindy, když teď zrovna nemůže," uvedl Pavel Řehořík z pořádající agentury Větrné mlýny.

Zdravotní potíže trápí devětašedesátiletého Havla mnoho let, trpí chronickou bronchitidou. V prosinci 1996 mu lékaři kvůli zhoubnému nádoru odebrali velkou část pravé plíce. Kvůli potížím s dýcháním v minulosti odložil nebo přerušil řadu zahraničních cest. Mnohokrát musel být hospitalizován.

Nadaní mladí houslisté se od příštího týdne sjedou již podesáté do Luhačovic na Zlínsku. Houslový virtuos Václav Hudeček jim během týdne předá zkušenosti, nejlepší z nich si s ním zahrají i na koncertech. Kurzy potrvají téměř 14 dní. Skladby pod odborným vedením nastuduje 19 studentů. ČTK to sdělila ředitelka kurzů Miroslava Krumpolcová. Kurzy podle ní pomáhají mladým talentům především s překonáním technických a výrazových nedostatků. Nejmladším účastníkem bude třináctiletý chlapec ze Slovenska. Každý student absolvuje pět hodin samostatně s lektorem a klavírním doprovodem, dále má možnost cvičit také s korepetitorem. Další část výuky tvoří příprava na samostatné koncertní vystoupení a jeho realizace při třech absolventských koncertech. Zahrají si tak v hale Vincentka nebo v Lázeňském divadle, kde si ve velké většině lázeňští hosté vyslechnou díla světové houslové literatury, upřesnila ředitelka kurzů.

Letos se do kurzů přihlásilo 163 uchazečů z Česka a Slovenska. Hudeček vybral 19 studentů, z toho deset chlapců a devět dívek. Mladí houslisté se během dvou týdnů setkají u příležitosti desetiletého výročí konání kurzů i se všemi vítězi jednotlivých ročníků. "Všechny nástroje postavené právě pro jednotlivé kurzy předními českými houslaři se rozezní při závěrečném koncertu, který se uskuteční 12. srpna na Lázeňském náměstí. Účastníci kurzu obdrží v tento den také absolventské certifikáty. Nejlepší z nich si z Luhačovic odveze mistrovský nástroj, který k uvedené příležitosti postavil významný pražský houslař Karel Vávra.

V hájence na šumavském Březníku začala výstava fotografií Josefa Seidela. Snímky mapují historii Šumavy od počátku minulého století až do konce druhé světové války. Výstava je doplněna ukázkami básní a prózy starých šumavských autorů -většinou dřevorubců a sedláků. Jejich díla sesbíral a přeložil českobudějovický regionalista Jan Mareš. ČTK to za organizátory řekl mluvčí šumavského národního parku Radovan Holub. Uvedl, že na výstavě je představena část dosud nezveřejněného Seidelova díla. "Seidel a jeho syn František společně shromáždili unikátní archiv. Fotografie na výstavu byly pořízeny přímo ze Seidelových originálních skleněných desek," řekl Holub. Před třemi lety opravená hájenka je podle něj ideálním místem pro takovou výstavu. "Pokud se v ní návštěvník ocitne, stojí vlastně v samém středu děje románu šumavského spisovatele Karla Klostermanna Ze světa lesních samot," uvedl. Výstava potrvá do 15. září.

Josef Seidel se narodil v roce 1859 v Německu. V roce 1890 zakoupil fotografickou firmu v Českém Krumlově a postupně ji proměnil v prosperující závod. Vedle portrétní fotografie se věnoval fotografování šumavské krajiny. Barevné snímky pravděpodobně již od roku 1910 vydával jako pohlednice. Jeho syn v jeho práci pokračoval. Ateliér jako firma zanikl až v roce 1949, kdy byly likvidovány poslední zbytky samostatného podnikání. Seidelův krumlovský ateliér včetně 80.000 fotografických desek nedávno odkoupila českokrumlovská radnice.

Ministerstvo zahraničí naléhavě vyzývá Čechy, kteří se kvůli neutichajícím bojům rozhodnou opustit Libanon na vlastní pěst, aby o svém odjezdu informovali telefonicky nebo elektronickou poštou české velvyslanectví v Bejrútu. "Stalo se nám, že někteří lidé ze seznamu krajanů pobývajících v Libanonu sami odjeli a nedali o sobě vědět, takže jsme o ně měli obavy," řekl ČTK Richard Krpač z tiskového oddělení Černínského paláce. Původně pobývalo v Libanonu zhruba 150 Čechů. Většina z nich již za asistence diplomatů tuto blízkovýchodní zemi opustila. Nyní tam zůstává asi 20 až 30 českých občanů. "Prosíme je, aby s námi zůstali v kontaktu," dodal Krpač.

České velvyslanectví v Bejrútu je možné kontaktovat na telefonních číslech 009615/929010, 929011, 929012, 929101, mobilním telefonu 009613/332291, faxem 009615/922120 či e-mailem na adrese beirut@embassy.mzv.cz nebo czechemb@cyberia.net.lb.

Na Libanon útočí od 12. července Izrael, který se snaží zneškodnit základny extremistického hnutí Hizballáh. V době, kdy nálety začaly, zde vrcholila turistická sezona. Bombardování v neděli opět zasáhlo Bejrút a další cíle na východě a jihu země. I v neděli také opouštěly Libanon tisícovky cizinců. Do kyperských přístavů Larnaka a Limassol by mělo dorazit asi 14 lodí, na kterých jsou cizinci evakuováni. Z Libanonu zatím podle světových agentur odjelo na 25.000 státních příslušníků desítek zemí.

Česká republika by mohla nasadila do případné mírové mise OSN v Libanonu až sto vojáků. Jejich vyslání do místa konfliktu, pokud by o to požádala Rada bezpečnosti OSN, podporuje premiér Jiří Pareoubek i předseda ODS Mirek Topolánek. Informuje o tom sobotní vydání deníku Právo. Rada bezpečnosti zatím o vyslání mírové mise nerozhodla. Generální tajemník OSN Kofi Annan sice vyzval k okamžitému zastavení bojů, ale to odmítly Izrael i Hisballáh. "Je zřejmé, že nějakou jednotku v počtu padesát, sto mužů, nebo vyslání nemocnice, což bych viděl ještě lépe, bychom tam mohli vyslat, to si umím představit," řekl listu Paroubek. Kvůli blížící se humanitární krizi by do Libanonu podle něj Rada bezpečnosti nějaké vojáky vyslat měla.

"Žádost Rady bezpečnosti by se v takovému případě nedala ani odmítnout," uvedl v deníku Topolánek. S českou účastí souhlasí i ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda. Dodal, že nejlepší by bylo, kdyby Hizballáh odzbrojilo libanonské vojsko. Zároveň ale připomněl, že by vojáci mírové mise měli mít dostatečný mandát, aby mohli situaci zdárně řešit. Armáda proti vyslání české jednotky nic nemá. "Armáda je schopná v desítkách, řekněme do stovky vojáků přispět," řekl Právu ministr obrany Karel Kühnl.

Česká vláda již vydala stanovisko, že považuje právo Izraele na sebeobranu za legitimní, zároveň jej však vyzývá, aby co nejvíce omezil ohrožení civilistů a infrastruktury. Kabinet také rozhodl, že je připraven v oblasti podpořit například humanitární program Medevac. Současně vláda rozhodla také o uvolnění dvou milionů korun na leteckou evakuaci českých občanů z ohroženého území.

Nejen přímý prodej, ale i nové možnosti poskytování služeb kolem výcvikového systému L-159B hledala česká firma Aero Vodochody na leteckém aerosalonu Farnborough nedaleko Londýna. Aerosalon v neděli skončil. Podle viceprezidenta firmy Václava Miškovského Farnborough ukázalo jednak, že Aero má produkt, který obstojí v konkurenci a je v řadě parametrů napřed, ale zároveň to, že letecká výcviková technika nyní není prioritou světových armád. Podle zdrojů v Aeru byl vedle toho již dojednán kontrakt s italskou společností Alenia Aeronautica, kdy by Aero mělo dodávat centroplány (střední část křídla) pro její model Spartan C-27J. O kontraktu nyní bude jednat dozorčí rada Aera. Zástupci Alenie na aerosalonu ČTK řekli, že další vývoj hodně záleží na tom, zda se jim podaří získat zakázku v USA. C-27J Spartan je transportní letadlo, které si již objednaly vzdušné síly Itálie, Řecka a Bulharska. Mezi možné další klienty patří vedle USA i Kanada, Slovensko, Litva, Finsko či Austrálie.

Aerosalon Farnborough je jedním z nejvýznamnějších na světě. Koná se každý sudý rok. V poslední době poutají nejvíce pozornosti spíše dopravní než vojenská letadla, která také oznamují největší kontrakty. I letos zde pokračoval souboj airbusů s boeingy. Celkem zde letos bylo 1480 vystavovatelů ze 35 zemí a asi 130.000 návštěvníků. Letecké společnosti během výstavy oznámily kontrakty za 38 miliard dolarů. Novými modely na výstavě byly Airbus A380, Bell Boeing V-22 Osprey i nová verze MiG-29.