Zprávy | Z archivu rubriky

Počet hospitalizací se v Česku v posledním desetiletí s mírnými výkyvy zvyšuje. Od roku 1995 vzrostl o téměř 15 procent, naopak průměrná ošetřovací doba postupně klesá. Z 9,5 dne se za deset let snížila na sedm dní. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky nemocnice v roce 2005 vykázaly téměř 2,5 milionu hospitalizací, z toho 28 procent pacientů bylo operováno. Prezident České lékařské komory Milan Kubek ČTK řekl, že má pro zvyšující se počet hospitalizací dvě vysvětlení. Jednak populace stárne a jednak se řada nemocí v současnosti řeší krátkodobými a třeba i opakovanými hospitalizacemi. Také Leoš Heger z Asociace nemocnic považuje snižování ošetřovací doby za výsledek měnících se postupů v medicíně. Kratší hospitalizace je také důsledkem snahy zdravotních zařízení pacienty zbytečně v nemocnici nedržet. Nejčastějším důvodem hospitalizace jsou podle statistik dlouhodobě nemoci oběhové soustavy, které loni přivedly na nemocniční lůžko 380.000 pacientů.

Bývalý ministr zdravotnictví David Rath (ČSSD) v době svého působení v úřadu zrušil tendr na nákup vakcín proti sezónní chřipce. Jeho nástupce Tomáš Julínek (ODS) se bude snažit zakázku zajistit. Informoval o tom Český rozhlas 1 - Radiožurnál. "Ten tendr pan hlavní hygienik (Michael Vít) udělal pro Českou republiku naprosto nevýhodně. Chtěl nakupovat vakcíny předraženě," řekl ČRo Rath. Podle něj musí Česko nakoupit vakcínu za co nejnižší možnou cenu. Julínek uvedl, že chce situaci stabilizovat a zajistit dostatek vakcín, aby byly k dispozici alespoň pro starší a nemocné občany. Podle odborníků se Česká republika řadí spíše k hůře proočkovaným zemím.

O Evropské noci vědců, kterou vyhlásila Evropská komise na pátek 22. září, se připojí nejen profesionální astronomické observatoře, ale také řada regionálních a místních hvězdáren. ČTK to řekl Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd. Poznamenal, že astronomové jsou na práci v noci i na zájem veřejnosti zvyklí. Vybranými dalekohledy se bude podle Suchana možné podívat do vzdáleného vesmíru na dvojhvězdy, hvězdokupy, mlhoviny a galaxie. Pozadu nezůstala ani astronomická sekce České astronomické společnosti. V ondřejovské observatoři chystá modely kosmické techniky. Návštěvníci se budou moci seznámit s uplatněním výsledků kosmického výzkumu v každodenním životě, zjistit novinky o aktuálních kosmických misích amerického raketoplánu Atlantis a ruské kosmické lodi Sojuz. Prověřit si budou moci také své znalosti v krátkém testu astronautiky.

S exotickým světem masožravých rostlin se od pondělí setkají návštěvníci skleníků Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP). Pěstitelé Jaroslav Neubauer z České Lípy a Miroslav Macák ze Stráže pod Ralskem tu představí své výpěstky a fotografie z letošní botanické expedice na indonéský ostrov Sumatra, uvedla Gabriela Sýkorová-Dvorníková z Přírodovědecké fakulty UJEP. "V Ústí vystavujeme 150 rostlin od všech rodů masožravek - láčkovky, špirlice, rosnatky, bublinatky, mucholapky, tučnice, rosnolisty a jiné. Nejatraktivnější je asi mucholapka podivná, která má čelisti podobné železům na medvěda. Jejich sklapnutí je vidět pouhým okem," uvedl Neubauer. Hmyz podle pěstitele lapají rostliny proto, že rostou na půdách chudých na živiny. Látky potřebné pro růst si rostliny obstarají z těl hmyzu, která natráví pomocí enzymů. Neubauerovy rostliny si běžně chytají mouchy, vosy či včely, které nalákají na sladký nektar. Indonésané používají masožravé láčkovky, které jsou podobné české orchideji střevličníku pantoflíčku, k vaření. "Do láčky dají kokosové mléko, rýžovou mouku, cukr a nastrouhaný kokos, povaří to ve vodě a vznikne z toho chutný kokosový dortík," popisuje Neubauer.

Triumfálním úspěchem byl sobotní koncert legendárního ruského hudebního a tanečního souboru Alexandrovci. Ve zcela zaplněné pražské Sazka Areně aplaudovalo přes 12.000 diváků umělcům, kteří se představili v Praze poprvé s celým souborem. Překvapením večera, na který vstupenky stály symbolickou jednu korunu, byla zpěvačka Lucie Bílá. Diváci zhruba deset minut vestoje vyžadovali další přídavky. Odměnou pro ně byla slavná Kaťuša. Také oblíbenou Kalinku soubor výjimečně předvedl dvakrát. Na pódiu se kromě sólistů a pěveckého souboru představili i tanečníci. Diváky si získali temperamentními kozáčky i téměř akrobatickým výkonem. Značnou část obecenstva tvořili mladí lidé. Většina diváků přiznala, že by si požitek z Alexandrovců dopřála, i kdyby vstupenky nebyly za korunu.

V Jičíně skončil šestnáctý ročník festivalu pohádek. Sled akcí zaměřených na strašidla, strašáky a strašpytle během šesti dnů přitáhl tisíce diváků. Herec Jiří Lábus, víla a skřítek opět předali klíč od města starostovi, čímž skončila nadvláda pohádkových bytostí, řekla ČTK pořadatelka Věra Richterová. Během festivalových dní bylo zejména pro děti a další návštěvníky města připraveno na 150 různých kulturních a zábavních akcí. Letošní festival byl také věnován spisovateli Václavu Čtvrtkovi, který by se letos dožil 95 let. Čtvrtek je stvořitelem slavného loupežníka Rumcajse, který v nedalekém lese Řáholci vzdoroval vrchnosti. Během oslav se podařilo vytvořit nový rekord v počtu trpaslíků na jednom místě. Při zahájení festivalu se jich do průvodu na Valdštejnovo náměstí seřadilo rovných 950, a dosavadní rekord tím překonaly téměř trojnásobně.

Slavnostně vyzdobené koště na zametání střepů pro štěstí bylo nepřehlédnutelným a zároveň symbolickým exponátem na liberecké výstavě Svatební mánie 2006. Řada novomanželů chce totiž pro jeden z prvních společných kroků životem už mnohem víc než jen obyčejnou umělohmotnou lopatku a smetáček s černými štětinami. A stále víc párů svatbu nechává na specializovaných firmách, které se o přípravu postarají do posledního detailu. "Přijdou jen se svou představou, třeba že svatba by měla být bláznivá, a dodají, kolik na ni mají peněz," řekla ČTK spolupořadatelka Svatební mánie Lenka Marková z Liberce. Ráda vzpomíná třeba na neobvyklou svatbu ve stylu Guns and Roses (Pušky a růže), kdy nevěsta vypadala jako princezna, ženich si vybral "crazy styl" a kromě jiného si nazul každou botu jinou. Svatebčané naskákali do rybníka, utopili v bahně boty a hostina vyvrcholila dortovou bitvou. A věděli o ní dopředu právě jen novomanželé.

Čeští basketbalisté si poprvé od roku 1999 zahrají na mistrovství Evropy. Navzdory porážce s Ruskem je na finálový turnaj poslalo vítězství Bosny a Hercegoviny nad Makedonií 75:72, díky němuž čeští hráči postoupili jako jeden z týmů ze druhých míst kvalifikačních skupin. Šampionát se uskuteční příští rok ve Španělsku. Basketbalisté získají za postup finanční prémii ve výši 1,5 milionu korun. Generální sekretář České basketbalové federace Miloš Pražák ČTK řekl, že částku 1,2 milionu si mezi sebe rozdělí hráči, zbývající suma pak připadne na trenéry a realizační tým.

České basketbalistky v osmifinálové skupině porazily Rusko 85:83 a zajistily si postup do čtvrtfinále mistrovství světa v Sao Paulu. Na závěr osmifinálové fáze se v pondělí utkají s favorizovanými Spojenými státy americkými.

Prezidenti zemí takzvané visegrádské čtyřky (V4) jsou přesvědčeni o tom, že společné prosazování jejich zájmů je účinnější než individuální postup každého státu. Češi, Slováci, Poláci a Maďaři budou usilovat o dodržení termínu pro rozšíření takzvaného schengenského systému bez hraničních kontrol v EU plánovaného na podzim 2007. Odklad, který Brusel zvažuje kvůli nepřipravenosti počítačové databáze, prezidenti hodnotí jako diskriminaci nováčků pětadvacítky. Trvají na rovnoprávných podmínkách pro přijetí eura a hodlají naléhat na zrušení víz do Spojených států. "Všichni čtyři máme pocit, že je důvod, abychom tyto své postoje uměli formulovat, uměli se na nich předem dohodnout a zesíleným tónem čtyř zemí v Evropské zemi je prezentovat, když to bude potřeba," uvedl hostitel lánské schůzky, který v 90. letech jako tehdejší premiér neskrýval rezervovaný postoj k Visegrádu. Český prezident Václav Klaus v rozhovoru pro Českou televizi uvedl, že se mu tehdy nelíbila snaha Západu vytvořit z visegrádského uskupení "náhražku" plnohodnotného členství středoevropských států v EU. "Byl jsem proti falešným očekáváním, které s V4 někdo spojoval," řekl Klaus s tím, že nyní je zesílený hlas čtyř nováčků proti starým členům unie účinný a rozumný. Podle něj je minulostí éra, když každá ze zemí "hrála na sebe" a snažila se ostatní předhonit nebo nějak trumfnout.

Na návštěvu Plzně přijel z Lán slovenský prezident Ivan Gašparovič. Setkal se se zástupci města i kraje, a prohlédl si Plzeňský Prazdroj. Zavzpomínal rovněž na léta, kdy jezdil na plzeňský zimní stadion jako vedoucí výpravy hokejového Slovanu Bratislava.

Návštěvníci parku lánského zámku mohou nyní při procházkách odpočívat na lavičce, na níž jako první usedli prezidenti. Lavici umístěnou pod mohutnou lípou vyrobil kamenosochař a restaurátor Bohumil Pánek z hořického pískovce a dubu z lánského parku. "Autorkou myšlenky prezidentské lavičky je Livia Klausová, která využila designerský nápad dvorního architekta prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka Josipa Plečnika," uvedl při slavnostním odhalení lavičky hradní kancléř Jiří Weigl.

Raně barokní zámek Lány uprostřed křivoklátských lesů si vybral Masaryk jako své letní sídlo, kde rád odpočíval i pracoval. Po abdikaci v roce 1935 se do Lán přestěhoval i s rodinou natrvalo, v roce 1937 tam v 87 letech zemřel. Jako místo posledního odpočinku pro své nejbližší i pro sebe zvolil lánský hřbitov. Po smrti T.G. Masaryka byl lánský zámek využíván sporadicky, jen za druhé světové války v něm bydlel prezident Emil Hácha. Až Václav Havel začal navštěvovat Lány pravidelně, oblíbil si ho i jeho nástupce Václav Klaus. Jeho manželka Livia se systematicky věnuje úpravám zámku, který tvoří dominantu rozsáhlého parku.