Zprávy | Z archivu rubriky


Do Prahy se sjely asi dvě stovky českých krajanů a exulantů. Během Týdne zahraničních Čechů budou diskutovat například o roli médií v krajanském životě, spolupráci s českým státem i nevládními organizacemi či o problémech komunit specifických pro jednotlivé oblasti. Při pondělním zahájení akce to řekl tajemník Mezinárodního koordinačního výboru zahraničních Čechů Ivan Dubovický. V pátek program uzavře slavnostní předání ceny "Významná česká žena ve světě 2006". Osobně má ocenění převzít například podnikatelka Ivana Trumpová žijící v USA, dirigentka Olga Machoňová Pavlů ze Švýcarska nebo zakladatelka Ligy proti rakovině Eva Siracká, která působí na Slovensku. Mezi oceněnými je i bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová nebo vnučka Jana Antonína Bati Dolores, která zachovává rodinnou tradici v Brazílii. Před třemi lety si cenu odnesla například krasobruslařka Ája Vrzáňová nebo návrhářka Blanka Matragi.

Společné setkání Čechů žijících v zahraničí se koná již počtvrté, poprvé se sešli v Praze v roce 1998. Podle odhadu ministerstva zahraničí se k české národnosti v zahraničí hlásí až 1,8 milionu lidí. Novinkou letošního týdne je diskuse ve třech regionálních blocích zaměřených na problematiku krajanů v zemích Evropské unie, v anglosaském světě a ve východní Evropě. "Předchozí setkání ukázala, že Češi žijící v těchto regionech mají specifické problémy - jiné mají krajané na Slovensku, jiné v Americe a úplně jiné zase Češi žijící třeba v Kyrgyzstánu," uvedl Dubovický. Poprvé se Týdne zahraničních Čechů zúčastní i zástupce krajanské komunity na Novém Zélandu.

Krajané již delší dobu usilují o korespondenční hlasování, trápí je také nevyřešené restituce, mají rovněž společný zájem na lepší prezentaci v českých médiích a dialogu s původní vlastí. V sekcích se zaměří na konkrétní problémy, které je v té které části světa trápí - anglosaská sekce se zaměří na investice, daně, infrastrukturu či právní prostředí v Česku a možnost posílení obchodní spolupráce se Severní i Jižní Amerikou, Austrálií a Afrikou. V bloku EU budou účastníci diskutovat o nových podmínkách, které nastaly po přijetí Česka do unie. Češi žijící na Balkáně, ve východní Evropě či zemích bývalého Sovětského svazu budou spolu se zástupci státních i nevládních institucí mluvit o potřebě krajanského zákona, o krajanském školství, spolkovém životě či vydávání knih v češtině.

Dotknou se také národnostní či náboženské nesnášenlivosti, které menšiny v některých oblastech zažívají ze strany většinové společnosti. Zvláštní sympozium bude věnováno krajanským tiskovinám, rozhlasovému a televiznímu vysílání i vztahu českých sdělovacích prostředků k zahraničním Čechům.

K pomoci při naléhání na členy amerického Kongresu, aby zrušil víza pro české občany, mají přispět dopisy adresované Čechoameričanům a vůči České republice přátelsky naladěným americkým organizacím a institucím. V těchto dnech je začíná rozesílat společnost Američtí přátelé České republiky (AFCR), řekl ČTK český velvyslanec ve Washingtonu Petr Kolář. Dopis, na jehož přípravě se podíleli čeští diplomaté, obsahuje i návrh textu, který je možné jen podepsat a zaslat svému kongresmanovi. AFCR jich připravila sedm tisíc, ale Kolář věří, že se nakonec dostane k daleko více adresátům. Podle velvyslance jde o další fázi snah o zrušení víz. Už na jaře oslovili velvyslanci šesti nových členských zemí Evropské unie vysvětlujícím dopisem kongresmany a s řadou z nich se pak osobně setkali. "Někteří vůbec nemají ponětí, proč takový vízový režim platí," řekl Kolář ČTK.

Zatímco Češi, Slováci a občané dalších nových členských zemí EU při cestách do USA víza potřebují, Američané směřující opačným směrem nikoli. Do Spojených států mohou nyní bez víz cestovat pouze občané 27 zemí světa. Mezi nimi je většina starých členských zemí EU, z nováčků jen Slovinsko. Pomoc a spolupráci prý nabízí stále více členů Kongresu, i když, jak velvyslanec připomněl, jsou mezi kongresmany i ti, kteří bezvízovému režimu nepřejí a z bezpečnostních důvodů by víza zavedli i zemím, které ho už mají.

Podobné akce jako AFCR podle Koláře prosazují i diplomaté Slovenska, Maďarska, Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska, i když české snahy jsou zřejmě nejdál, domnívá se velvyslanec. Jistý pozitivní posun spatřuje i u americké administrativy, která podle jeho názoru "hledá kroky ke zracionálnění vízového procesu". Osobně si nedovede představit, že by Češi v roce 2009, kdy bude Praha předsedat EU, potřebovali pro cesty do USA víza. Od načasování dopisové akce před listopadovými parlamentními volbami v USA si diplomat slibuje, že kandidáti se tak s vízovou problematikou setkají přímo ve svých volebních obvodech.

Podobně se na Čechoameričany obrátily v roce 1999 Americké listy, české noviny vydávané v USA, v nichž před jednáním Kongresu o rozšíření NATO vyšel text dopisu určený kongresmanům. "Někteří senátoři potom skutečně změnili názor," řekla ČTK spoluvydavatelka listu Věra Bísková. Rozesílání dopisů o vízech může přinést úspěch, domnívá se ze zkušeností.

Podle českého ministra zahraničí Alexandra Vondry neexistuje žádný důvod, proč by Češi měli mít při cestách do USA jinou pozici než například Němci či Francouzi. Hospodářským novinám řekl, že změna může přijít do jednoho až dvou let. Vondra řekl, že předpokladem úspěchu je spojit se v tlaku s ostatními zeměmi střední Evropy. Plánuje proto setkání ministrů zahraničí Slovenska, Maďarska, Polska, Estonska, Litvy a Lotyšska tento týden v New Yorku. "Je třeba vytvořit koalici, která téma víz ve vztahu ke Spojeným státům vznese jako politickou otázku," řekl listu.

USA tvrdí, že pro zařazení do bezvízového programu musí každý stát splnit určitá kritéria. Jde zejména o to, že nesmí mít víc než tři procenta odmítnutých žádostí o víza. V případě České republiky jde asi o devět procent. Prolomit tento princip se snažila skupina amerických senátorů, díky níž byla letos na jaře včlenila do návrhu novely imigračního zákona pasáž o možném zrušení víz pro nové země EU. Podmínkám ale vyhovovalo jen Polsko. Zákon ovšem jako celek nebyl dosud schválen a není pravděpodobné, že by se tak stalo do nadcházejících voleb.

Pět romských organizací zastavilo svou činnost, která vedla k začleňování Romů do české společnosti. Reagovaly tak na rozsudek plzeňského soudu, který potrestal vojáka za zbití Roma dvouletou podmínkou. ČTK to řekl mluvčí aliance pěti romských organizací Václav Miko. Alianci tvoří organizace Info Roma Kontakt Plzeň, Roma Realia Dobroměřice, Romani Aliance Rokycany, Futurum Roma Beroun a ROS Karlovy Vary. Již minulý týden vyzvaly Romy k emigraci. Nyní chystají další kroky.

Vojákovi Pavlu Pechovi v rokycanské směnárně neznámý muž nabídl výhodnější kurz při výměně peněz. Místo bankovek mu předal bezcenné papíry. Pecha podvodníka hledal. Považoval za něj osmapadesátiletého Roma, kterého zbil. Svůj čin poté nahlásil policii. Policisté neprokázali, že nepoctivcem byl napadený. Soudce Přemysl Špicar potrestal osmatřicetiletého vojáka, kterému hrozilo až 12 let vězení, dvouletou podmínkou. Státní zástupkyně s rozsudkem souhlasila. "Rozhodně jsme zastavili veškerou činnost pomoci společnosti s adaptací Romů. Odmítáme integraci. Je to marné a zbytečné. Jestli společnost vytváří separaci Romů, chceme ji ucelit," řekl Miko, který je synem napadeného muže.

Podle představitelů aliance soudce i žalobkyně pochybili a jsou zaujatí. Státní zastupitelství pak podle jejich prohlášení "fatálně selhalo". Miko ČTK řekl, že organizace již připravily stížnost ministrovi spravedlnosti. Informace poskytnou i ombudsmanovi. Obrátit se chtějí i na ministerstvo vnitra, aby případ prošetřilo. Předseda plzeňského krajského soudu Zdeněk Jaroš ČTK již dříve řekl, že o Špicarově nestrannosti nepochybuje a stojí za ním.

Poškozený se chystá proti rozsudku odvolat. Podle Miky je připraven obrátit se v budoucnu případně i na Ústavní soud či Evropský soud pro lidská práva. "Není možné, aby soudce odůvodnil napadení Roma vybočením z řádného života. Proč státní zástupkyně jde s případem k soudu, když se spokojí s tímto trestem? Soud byl fraška. Poškozený se cítil jako obviněný," řekl Miko. Mluvčí dodal, že alianci vyjadřují podporu aktivisté a romské organizace z celé republiky. "Mezi Romy se objevují ale i návrhy na odplatu. Mohly by nastat nekontrolované problémy. Nechceme krveprolití. Romové ale už nemají v policii a soudy důvěru," dodal.

V sobotu a v neděli zemřelo na českých silnicích celkem 16 lidí, nejvíce od červencového zavedení nového silničního zákona a bodového systému. Podle policejního experta na statistiky nehod Josefa Tesaříka jde o vůbec nejhorší víkend letošního roku. Policisté doufají, že nejde o dlouhotrvající trend. Hlavní příčinu zvýšení počtu usmrcených vidí ředitel republikové dopravní policie Zdeněk Bambas v politické "antikampani" proti novele silničního zákona a následné menší míře obezřetnosti řidičů.

Podle policejních statistik přinesl právě skončený víkend 625 dopravních nehod. V sobotu 16. září policisté vyšetřovali 343 nehod s devíti mrtvými, v neděli 282 nehod se sedmi usmrcenými. Horší bilanci než uplynulá sobota mají letos jen pátek 19. května a sobota 24. června, kdy na silnicích zahynulo po deseti lidech.

Ve srovnání s počátkem prázdnin se podle Bambase snížila ukázněnost řidičů. "Jde o to nasadit jim brouka do hlavy, což udělala kampaň tvůrců zákona na začátku července a přineslo to ovoce. Ovšem politici všech barev a příslušnosti začali ihned s antikampaní, podle níž je zákon potřeba buď zrušit, nebo na něj vydat amnestii či ho změkčit a změnit. Tím toho brouka z hlav řidičů zase vyhnali, a tento víkend je toho důsledkem," myslí si Bambas.

S tím částečně souhlasí i expert na dopravu Václav Špička z Autoklubu ČR, vinu podle něj ale nesou i sami policisté a státní orgány. "Například nebyly jasné limity dodržování rychlosti a chyby radarů, které se budou tolerovat," uvedl. "Od počátku jsme kritizovali přehnaný optimismus tvůrců nového zákona v oblasti statistik nehodovosti. Nebyl na místě, ale stejně tak není na místě v současné době přehnaný pesimismus. Hodnotit nehodovost lze jen s určitým odstupem," míní Špička.