Zprávy | Z archivu rubriky

Kabinet Mirka Topolánka (ODS) podezřívá minulou vládu Jiřího Paroubka (ČSSD), že mohla využívat odposlechy k "fízlování" svých politických protivníků nebo nepohodlných novinářů. Hovory asi dvaceti politiků a novinářů měly být údajně odposlouchávány kvůli vyšetřování úniků ze zprávy policejního důstojníka Jana Kubiceho. "Dnešního dne (tj. ve středu) jsem i já obdržel informaci, že v souvislosti s takzvaným únikem Kubiceho zprávy může být odposloucháváno zhruba dvacet ústavních činitelů a novinářů," prohlásil ministr vnitra Ivan Langer na tiskové konferenci po zasedání vlády. "Jde o vážné podezření na skandál, který - obávám se - nemá v novodobých dějinách České republiky obdoby," tvrdí ministr vnitra, který kvůli tomu neodletěl na setkání ministrů vnitra do Helsinek.

"Je to dračí vejce minulé vlády a minulého ministra vnitra," prohlásil premiér Topolánek. Expremiér a předseda ČSSD Jiří Paroubek to označil za hnusnou lež. "Je to v pravomoci soudce a státního zástupce, nicméně to, že je tady fízlována celá řada novinářů a politiků, je určitě s podivem," dodal Topolánek. "Pokud se náhodou ukáže, že seznam odposlouchávaných ústavních činitelů je jednobarevný, půjde evidentně o způsob, jak získat záminku pro odposlechy lidí nepohodlných bývalé vládě," uvedl vicepremiér Petr Nečas.

Podle internetového serveru Aktuálně.cz ministři disponují informací, podle níž příkaz k odposlechům vydala Inspekce ministra vnitra, která vyšetřuje úniky Kubiceho zprávy. Mezi monitorovanými hovory jsou podle serveru i ty z telefonů ministra vnitra Langera, poslance ODS Jana Vidíma a policisty Kubiceho. Podle Langera existuje podezření, že mohou být odposlouchávány některé prostory například v Poslanecké sněmovně, na ministerstvu vnitra či v Českém rozhlase, ale i některé soukromé prostory.

Paroubek označil Langera za lháře a vyzval ho k demisi. Podle bývalého premiéra je skandální, aby ministrem vnitra byl v demokratické zemi člověk, který "hrubě zneužívá svého postavení k nehoráznému očerňování politických oponentů". Také bývalý ministr vnitra František Bublan (ČSSD) považuje informace o odposleších za nesmyslná a absurdní.

Langer po jednání kabinetu zdůraznil, že jenom to, že je někdo novinář, člen vlády nebo parlamentu, neznamená, že má nárok na výlučné postavení v okamžiku, kdy je orgány činné v trestním řízení podezřívají ze spáchání trestného činu. Aby se nicméně vyvrátily spekulace, že odposlechy byly nasazeny z politických důvodů, je třeba podle ministra postupovat naprosto otevřeně - tedy zveřejnit seznam odposlouchávaných osob i prostorů a také to, kdo monitorování nařídil a proč.

Informaci se prý Langer dozvěděl ve středu ráno z novinářských kruhů. Původně nechtěl věc zveřejňovat. Otázku týkající se odposlechů však položil na tiskové konferenci po jednání kabinetu novinář Českého rozhlasu, který je údajně také odposloucháván. Signály o odposleších ústavních činitelů a novinářů podle redaktora veřejnoprávní stanice obsahuje zpráva nejvyšší státní zástupkyně Renáty Vesecké. Vesecká nechá prověřit postup policie, Inspekce ministra vnitra i státních zástupců při vyšetřování úniku takzvané Kubiceho zprávy. Chce tak zjistit, zda nebyl porušen zákon. Vesecká to uvedla na společné tiskové konferenci s ministrem vnitra Ivanem Langrem a ministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem.

Podle ministerstva zahraničních věcí mají čeští občané zvážit nutnost cesty do Thajska. "V souvislosti s posledním vývojem v Thajsku ministerstvo zahraničních věcí doporučuje českým občanům, aby nutnost cesty do země zvážili až do doby, než se situace vyjasní," řekla ČTK Petra Klobušiaková. "Čeští občané, kteří se již v Thajsku nacházejí, mohou kontaktovat velvyslanectví v Bangkoku telefonicky nebo e-mailem a nahlásit své kontaktní údaje," dodala. Aktuální informace o situaci v zemi mohou občané získat na českém velvyslanectví v Bangkoku na tel. 006622553027 nebo emailem: bangkok@embassy.mzv.cz.

V pondělí na zasedání v Kolodějích chce vláda občanských demokratů uzavřít práci na programovém prohlášení, se kterým 4. října předstoupí před Poslaneckou sněmovnu s žádostí o vyslovení důvěry. Základní verzi dokumentu si ze středečního zasedání menšinového kabinetu Mirka Topolánka odnesli ministři k poslednímu kolu připomínek. Odevzdat je mají ministerskému předsedovi nejpozději do pátečního večera. Dokument podle vicepremiéra Petra Nečase navazuje na programovou část dohody, kterou ODS v létě uzavřela s lidovci a zelenými. Obsahuje podle něj "všechny klíčové závazky obsažené v trojkoaliční dohodě" a všechny klíčové politické přísliby občanských demokratů. Na rozdíl od dokumentu, podle kterého chtěla ODS vládnout ve spolupráci s KDU-ČSL a zelenými, je programové prohlášení limitováno slibem, že ODS povede zemi pouze do předčasných voleb.

Na prostudování programového prohlášení budou mít poslanci týden. Zelení už oznámili, za jakých okolností vládu podpoří. Vedle několika programových požadavků chtějí hlavně slib, že po komunálních volbách ODS nevstoupí do vládní spolupráce se sociálními demokraty. Další spojenci nejsilnější parlamentní strany - křesťanští demokraté čekají s vyjádřením o případné podpoře na podobu dokumentu. I kdyby však získala ODS na svou stranu všechny poslance těchto dvou stran, na získání důvěry ve sněmovně to stačit nebude. Opoziční levice má sto hlasů stejně jako ODS, lidovci a zelení.

Vicepremiér Nečas na tiskové konferenci mírnil vyjádření, podle kterého chtějí zůstat občanští demokraté u vlády i bez získání důvěry. Topolánkův výrok, že existuje výklad ústavy, podle kterého by k vládě mohlo stačit pouze sto hlasů, byl podle něj vytržen z kontextu. Konstatoval ale, že ústava je poměrně nový dokument a stále je možné přicházet s novými interpretacemi.

Sociální demokraté chtějí, aby předseda vlády Mirek Topolánek před sněmovním hlasováním o důvěře objasnil okolnosti svého podnikání ve společnosti VAE. ČSSD ve středu také vládu ODS vyzvala, aby neobcházela ústavu a parlamentní demokracii tím, že hledá nestandardní kroky, jak ve vládě setrvat. Nejsilnější opoziční strana proto chce, aby se k celé záležitosti vyslovil prezident republiky Václav Klaus.

Topolánek před několika dny uvedl, že je připraven vládnout i v případě, kdy jeho kabinet nezíská důvěru poslanců, a to nejméně do konce října. Podle něj je otázkou, zda vláda dostane sto hlasů, či nikoli. "Pokud ano, je zde ústavní výklad, že nemusíme podat demisi. Pokud nedostaneme ani sto hlasů, je otázka, kdy podáme demisi, kdy ji prezident přijme, jestli před nadcházejícími (senátními a komunálními) volbami, nebo po volbách. To jsou ale všechno otázky na prezidenta, ne na mě," řekl.

"Já bych řekl, že tohle prohlášení znamená porušení jednoho ze základních článků ústavy, ve kterém se říká, že vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně," prohlásil na středeční tiskové konferenci místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD). Dodal, že k celé záležitosti by se měl vyslovit prezident republiky Václav Klaus a podle svých vlastních možností této situaci také čelit. Sociální demokraté Toplánka vyzvali, aby o důvěru své vlády ve sněmovně požádal řádným způsobem. Ještě před hlasováním chce ale ČSSD slyšet odpovědi na otázky souvisejí s krachem společnosti VAE, ve které byl Topolánek společníkem.

Zvažovaná protiraketová základna USA v Evropě by měla být podle náměstka ministra zahraničí Tomáše Pojara rozdělena, aby její části mohly být vybudovány ve více zemích v zájmu společné obrany. Pojar to ve středu řekl senátorům z výboru pro zahraničí a obranu. "Čím méně zemí do toho bude zapojeno, tím je menší pravděpodobnost, že společná obrana vznikne," uvedl Pojar při veřejné části jednání výboru. Připomněl, že ve hře o umístění základny jsou lokality v Česku a v Polsku. Základna by sloužila k zachycení a zničení případných nepřátelských raket vypálených zejména z Íránu. Měla by se skládat z radarové a raketové části. Není vyloučeno, že jedna část může být v Česku a druhá v Polsku. Pojar předpokládá, že varianty možného řešení dostane americký ministr obrany Donald Rumsfeld na stůl do konce září. Konkrétní žádost by pak mohla americká strana vznést v následujících týdnech, míní náměstek. Žádná vlastní jednání, jak by to mělo dopadnout, podle něj ministerstvo zahraničí ani obrany nevedlo.

Český velvyslanec v NATO Štefan Füle před časem uvedl, že rozhodnutí o nejvhodnějším umístění americké protiraketové základny ve střední Evropě patrně USA odloží až na dobu po listopadovém summitu NATO v Rize. Aliance počátkem května z tajné zprávy vojenských expertů zveřejnila závěry, že Evropa čelí rostoucí hrozbě útoku raket dlouhého doletu. Podle ní by bylo technicky proveditelné vytvořit alianční protiraketový deštník, který by pomohl Evropu ochránit. Podle Füleho není "žádného sporu o spojitosti mezi už realizovaným americkým systémem a zvažovaným aliančním". Američané již mají podobné základny například na Aljašce nebo na Marshallových ostrovech. Umístění americké základny v Česku podporuje současná vláda ODS, proti jsou komunisté a také sociální demokraté. Podle průzkumů veřejného mínění si většina Čechů i Poláků základnu na svém území nepřeje. Polští politici navzdory tomu se základnou vesměs souhlasí.

Důchody se v lednu zvýší o 6,2 procenta, tedy průměrně asi o 500 korun. Rozhodla o tom vláda. Průměrná starobní penze se od ledna zvedne z nynějších 8190 na 8690 korun. Růst penzí si vyžádá zhruba 16,9 miliardy korun navíc. Návrh na zvýšení penzí předložil vládě ministr práce Petr Nečas (ODS). Stejné zvýšení starobních, invalidních a pozůstalostních penzí navrhoval i jeho předchůdce Zdeněk Škromach (ČSSD). Nyní průměrný důchod činí asi 40,9 procenta průměrné mzdy. Od ledna by to mělo být 41,2 procenta. Reálná hodnota průměrného starobního důchodu by v příštím roce měla dosáhnout 109,1 procenta reálné hodnoty starobního důchodu z roku 1989. Letos se rovná asi 106 procentům.

Premiér Mirek Topolánek považuje snahy o vybudování Centra proti vyháněním v Německu za škodlivé. Hodlá postoj Česka koordinovat s Polskem, které je největším odpůrcem zřízení centra. "Snahy o vybudování takzvaného Centra proti vyháněním považuji za kontraproduktivní, škodící současným česko-německým vztahům, neprospívající evropské integraci ani atmosféře ve střední Evropě," sdělil Topolánek ČTK.

Před svojí středeční cestou do Německa odmítl projekt Svazu vyhnanců také Topolánkův největší rival a šéf ČSSD Jiří Paroubek. Polsko vystupuje ostře proti myšlence centra, které podle něj relativizuje německou vinu na zločinech spáchaných za druhé světové války. Tuto debatu opětovně rozvířila v srpnu otevřená výstava Vynucené cesty uspořádaná Svazem vyhnanců. "Myslím, že každá česká vláda bude usilovat o úzké vztahy s Varšavou bez ohledu na to, co si myslí o tamní vnitřní politice," prohlásil Paroubek.

Středisko připomínající nucené exody 20. století v pondělí znovu podpořila německá kancléřka Angela Merkelová. Uvedla, že nepovažuje vysídlování za překonanou událost a vyzvala ke zřízení náležitého místa v Berlíně, které bude "viditelným znamením" proti vysídlování. Konzervativní CDU Angely Merkelové plány Svazu vyhnanců na otevření centra připomínajícího 12,5 milionu etnických Němců, kteří museli po druhé světové válce opustit území Polska, Československa i jiných států, dlouho podporuje.

Kambodžský král Norodom Sihamoni ve středu dostal čestné občanství Prahy, města, ve kterém strávil část svého dětství a mládí. Stal se prvním králem, který je držitelem titulu udíleného městem. Předtím, než dostal od pražského primátora Pavla Béma na Staroměstské radnici symbolický klíč k městu, prohlédl si král orloj a položil věnec k pomníku Jana Husa.

Čestné občanství dostalo za 160 let jeho udílení mnoho měšťanů, vědců, umělců, politiků i prezidentů, ale král mezi nimi dosud nebyl. "Je to symbolem změny myšlení Středoevropanů, kteří začínají jinak nahlížet na monarchii. Dynastický systém nemusí nutně být nedemokratický. Má v sobě nadstranickost, stálost i silné morální lidské hodnoty," řekl králi pražský primátor. "Důležitější než věci politické a globální je lidská blízkost, přátelství a blízkost duchovní. Najdeme málo příkladů, kdy čestný občan našeho města má tak blízko k Pražanům," doplnil Bém. Dodal, že ještě nikdy se při udílení tohoto titulu nesetkal s tak širokou podporou a odezvou obyvatel města.

Při své korunovaci před dvěma lety král vyjádřil naději v to, že Pražané jsou hrdí na to, že se pražský student stal králem. "Dnes jako pražský primátor mohu říci: Ano, Pražané jsou na to hrdi," řekl Bém. Král ve středu ukončil oficiálnější část své návštěvy České republiky a v dalších dnech se pravděpodobně mimo jiné setká se svými přáteli z dob pobytu v bývalém Československu.

Vláda ve středu odvolala z funkce ředitele civilní rozvědky Karla Randáka, jejím novým šéfem jmenovala současného ředitele kontrarozvědky Jiřího Langa. Rozvědka (Úřad pro zahraniční styky a informace - ÚZSI) má za úkol sbírat informace v zahraničí a spadá pod ministerstvo vnitra. Důvodem odvolání Randáka je pravděpodobně zvažovaný záměr sloučit civilní rozvědku a kontrarozvědku - Bezpečnostní informační službu (BIS), do jediné zpravodajské služby podřízené kabinetu.

Ministři chtějí do 31. října připravit novou podobu tajných služeb. Právě ODS již delší dobu prosazuje koncepci, podle které by měly v Česku fungovat jen dvě služby, vojenská a civilní, které by zahrnovaly zpravodajskou práci doma i v zahraničí. Podle ministra vnitra Ivana Langera (ODS) by také v budoucnu měly všechny služby podléhat parlamentní kontrole. Právě rozvědka byla jedinou službou, která neměla svůj kontrolní parlamentní orgán. Dalším argumentem pro středeční rozhodnutí je podle Langera hledání co nejkvalitnější podoby služeb, které budou úspěšně bojovat s terorismem a lépe zacházet s lidskými i finančními zdroji.

Bývalý ministr vnitra František Bublan (ČSSD) považuje důvody odvolání Randáka za scestné. "Chce to naprosto jiný postup, než jaký byl zvolen. Ten, kdo tomu nerozumí, tak by to neměl dělat," řekl Bublan, který je ve sněmovně předsedou bezpečnostního výboru. "Vidím za tím snahu odvolat člověka, který se zdál asi nepohodlným. S politikou a ČSSD neměl nikdy nic společného," hájil Randáka. Uvedl, že odvolaný šéf měl mezinárodní kredit a jeho odchod nyní může poškodit práci tajných služeb, protože jejich kooperace je založena na důvěře. "Pan Randák byl vysoce hodnocen i ve Spojených státech. Je to krok velmi neuvážený a ryze politický," dodal Bublan.

Randák ČTK řekl, že mu záměr vlády oznámil nový ministr vnitra ve středu ráno. Podle jeho názoru není sloučení služeb šťastným krokem. "Práce je natolik odlišná, že prostě nejde sloučit," soudí Randák. Světový trend je podle něj úplně opačný. "Sloučení odlišných služeb je jen vnější skořápka a služby stejně fungují nezávisle na sobě," řekl bývalý ředitel. Zda tento krok ohrozí práci rozvědky a její akce v zahraničí, prý závisí na přístupu nového ředitele. "Záleží, zda se bude snažit integrovat způsoby práce kontrarozvědky do rozvědné práce. Pokud ano, tak to práci poškodí," řekl Randák.

Bývalý šéf ÚZSI zatím neví, co bude dělat. Langer mu navrhl, aby sám přišel s představou, kde by chtěl nadále pracovat. "Nechal jsem si čas na rozmyšlenou, ale rozhodně na to budu reagovat," řekl ČTK Randák. Již dříve odmítl spekulace, že udržoval kontakty s politiky ČSSD, což bylo podle některých médií dalším důvodem jeho odvolání.

Předseda ČSSD Jiří Paroubek uvedl, že vláda, která ještě nezískala důvěru parlamentu, činí zásadní kroky ovlivňující bezpečnost země. Podle ČSSD jde o součást promyšleného plánu na ovládnutí informačních toků. ODS tak údajně chce ještě před hlasováním o důvěře získat monopol na zpravodajské zdroje, aniž to konzultovala v parlamentních výborech.

Podle experta na zpravodajskou práci je záměrem vlády postupně vytvářet struktury a vztahy, které později umožní reálné sloučení služeb. O takovém kroku ale musí rozhodnout parlament schválením nového zákona o zpravodajských službách. Podobný krok se nedávno uskutečnil také v resortu obrany, kde se sloučily dvě vojenské tajné služby - Vojenské obranné zpravodajství a Vojenská zpravodajská služba.

Stát nebude finančně podporovat výrobu biopaliv, která se mají plošně přidávat do pohonných hmot od příštího roku. Vláda totiž schválila návrh ministryně zemědělství Mileny Vicenové, který s dotacemi pro výrobce biopaliv nepočítá. Cena pohonných hmot by kvůli tomu měla mírně vzrůst o několik desetihaléřů na litr. S návrhem Vicenové nesouhlasí Agrární komora, podle které tuzemská výroba biopaliv nebude bez dotací konkurenceschopná.