Zprávy | Z archivu rubriky

Vláda na pondělním mimořádném zasedání schválila rozpočet na příští rok se schodkem 91,3 miliardy korun. Na tiskové konferenci po jednání to oznámil premiér Mirek Topolánek.

Vláda na pondělním mimořádném jednání souhlasila s prodejem části akcií energetické společnosti ČEZ maximálně za 31 miliard korun. Výnos by měl být použit na financování dopravní infrastruktury či ekologických škod. Na tiskové konferenci během jednání to uvedl ministr financí Vlastimil Tlustý (ODS). Opoziční ČSSD s prodejem akcií ČEZ nesouhlasí a navrhuje prodej společnosti Letiště Praha. Exministr financí Bohuslav Sobotka navíc varuje, že prodej části akcií ČEZ povede k tlaku na zdražení elektřiny. Prodej akcií společnosti ČEZ by vláda podle Tlustého měla provést v příštím roce. Akcie by podle něj měly jít na trh v malých objemech postupně s cílem získat uvedenou částku. Již dříve Tlustý uvedl, že by se akcie měly prodat přes kapitálový trh. "Vláda ale o přesné podobě prodeje akcií zatím nerozhodla," dodal s tím, že součástí prodej bude výběrové řízení na manažera prodeje. Suma 31 miliard korun by podle nynějšího kurzu akcií ČEZ na burze odpovídala zhruba sedmiprocentnímu podílu ve firmě. Stát přitom vlastní téměř 68 procent společnosti.

Menšinová vláda šéfa ODS Mirka Topolánka slibuje během několika málo měsíců své existence sněmovně předložit návrh na snížení poslanců o jednoho na 199. V preambuli návrhu programového prohlášení uvádí, že její mandát bude omezen na dobu devíti měsíců do předčasných voleb. Ty jako jediné mohou podle autorů prohlášení, jehož text má ČTK k dispozici, "vrátit zemi stabilní politické prostředí, vyřešit neprůchodnost sněmovny a přinést nové vládě jasný mandát". Dokument už podle informací Mladé fronty Dnes dostali předsedové KDU-ČSL, Strany zelených a ČSSD. V průběhu tří čtvrtin roku se chce menšinový kabinet pokusit změnit volební zákon tak, aby poměr sil ve sněmovně nemohl skončit patem, jak se to stalo po červnových volbách.

Bepečnostní opatření, která byla zavedena kvůli hrozbě teroristického útoku, povedou nejspíše jen k jeho oddálení. Uvedl to v pondělí bývalý ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace Karel Randák. Lépe by podle něj bylo chránit v tichosti konkrétní ohrožený cíl, řekl Randák v pořadu rozhlasové stanice Frekvence 1. Pak by bylo možné spíš útočníky eliminovat, míní. "Nejzákladnějším problémem je to, že takto plošně pojatá opatření nepovedou k ničemu jinému, než k potenciálnímu oddálení toho útoku," uvedl Randák. "Kdyby opatření byla prováděna v tichosti a byla soustředěna na konkrétní cíl, spíš by se dalo tomu útoku zamezit i do budoucna, protože ta konkrétní skupina, ti konkrétní lidé by byli nějakým způsobem eliminováni," dodal. Zvýšená bezpečnostní opatření podle něj nemohou trvat dlouho. Pražský primátor Pavel Bém v pondělí odhadl, že tato opatření v metropoli potrvají nejméně týden. Vláda je vyhlásila v noci na sobotu kvůli vážné hrozbě teroristického útoku. Na riziko útoku, které se týká výhradně hlavního města, upozornily kabinet zpravodajské služby. Policejní hlídky i příslušníci specializovaných útvarů střeží v Praze desítky objektů včetně ruzyňského letiště, nádraží a dalších budov.

Kvůli hrozbě teroristického útoku v Praze policie zpřísní na některých místech kontrolu lidí i vozidel. ČTK to v pondělí řekl ministr vnitra Ivan Langer (ODS) během zasedání vlády, kterou o mimořádných bezpečnostních opatřeních v Praze informoval. "Dojde ke zpřísnění kontroly osob a vozidel na některých místech," uvedl Langer bez dalších podrobností. "Je to poprvé, co Česká republika čelí tak konkrétní hrozbě, tak konkrétnímu riziku teroristického činu," prohlásil ministr už v sobotu. Pražský primátor Pavel Bém v pondělí odhadl, že posílená bezpečnostní opatření v metropoli potrvají nejméně týden. Vláda je vyhlásila v noci na sobotu kvůli vážné hrozbě teroristického útoku. Na riziko útoku, které se týká výhradně hlavního města, upozornily kabinet zpravodajské služby.

Kvůli odvolání šéfa civilní rozvědky Karla Randáka a způsobu, jakým vláda Mirka Topolánka reagovala na hrozbu teroristických útoků v Praze, se rozhořel další spor mezi vládní ODS a opoziční ČSSD. Sociální demokraté tvrdí, že Topolánkův kabinet ohrozil bezpečnost země, když s vědomím teroristických hrozeb odvolal Randáka. Občanští demokraté zase považují za neuvěřitelné, že předseda ČSSD Jiří Paroubek zneužívá napjaté situace k politickým útokům. Paroubek v pondělí řekl, že sesazením Randáka vláda destabilizovala celý zpravodajský systém země. Sociální demokraté proto budou chtít o okolnostech odvolání Randáka jednat na nejbližší řádné schůzi sněmovny i ve středu na jednání sněmovního výboru pro bezpečnost. Randáka odvolala vláda ODS minulý týden. Řízením služby byl pověřen šéf Bezpečnostní informační služby (BIS) Jiří Lang. Vláda chce do budoucna obě služby sloučit.

Ministr životního prostředí Petr Kalaš odvolal v pondělí z funkce ředitele Státního fondu životního prostředí (SFŽP) Andreje Mudraye. Řízením fondu, který spravuje i finance plynoucí na českou ekologii z Bruselu, pověřil bývalého náměstka této instituce Františka Krejčího. "Bude SFŽP řídit do ukončení standardního výběrového řízení na tuto funkci," informovala ČTK mluvčí ministerstva Karolína Šůlová. Prostředky fondu, který spravuje miliardy pocházející z českých zdrojů a desítky miliard ze zdrojů EU, považuje nový ministr za důležitý nástroj státní politiky životního prostředí. "Rád bych proto dal této instituci novou dynamiku. Fond by měl ve spolupráci s ministerstvem mnohem aktivněji reagovat na nejpalčivější problémy životního prostředí, v současné době například na zhoršující se stav ovzduší," osvětlil svůj krok Kalaš v tiskové zprávě.

Do dvou let by Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) měla být zcela bez dluhů a platit lékařům a nemocnicím za léčení včas. Předpokládá to ředitel VZP Pavel Horák, který převzal největší pojišťovnu v zemi se 6,5 milionu pojištěnců v květnu po ukončení nucené správy. Novinářům v pondělí řekl, že desetimiliardový propad sníží do konce roku o dvě miliardy, jak mu to uložila správní rada. Pokud sněmovna schválí zdravotně-pojistný plán na příští rok, očekává Horák, že propad VZP klesne na 2,5 miliardy a v roce 2008 už zcela bez dluhů naplní VZP i rezervní fond. "Zadlužení snižujeme jednak díky tomu, že máme pro to vytvořené podmínky, naše příjmy se letos zvýšily změnou zákonů a výpočtu plateb za státní pojištěnce a zavedením přerozdělení. Také se nám daří směrovat peníze tak, abychom neutratili vše, co vybereme," uvedl.

Předsedkyně lidoveckých poslanců Vlasta Parkanová je nejpopulárnější postavou české politiky. V průzkumu agentury STEM ji následují primátor Prahy Pavel Bém z ODS a šéf zelených Martin Bursík. Premiér a předseda ODS Mirek Topolánek skončil čtvrtý a jeho popularita od května, kdy ji zjišťoval STEM naposledy, roste. Naopak předseda sociálních demokratů Jiří Paroubek si pohoršil, nyní je šestý. Parkanová získala příznivé hodnocení od 56 procent lidí. V minulých letech na seznamu politiků a političek, u kterých STEM zjišťoval popularitu, nebyla. Seznam pro nynější průzkum se připravoval v době, kdy ještě nebylo známo složení nové vlády, a obsahuje především předsedy a místopředsedy parlamentních stran, uvedla agentura. Více než 50 procent oslovených kladně hodnotilo už jenom Béma, získal sympatie 53 procent lidí. Busík dostal kladné hodnocení od 48 procent respondentů, čímž zopakoval výsledek z března letošního roku.

Prezident Václav Klaus v pondělí během oficiální návštěvy Ulánbátaru připomněl, že Mongolsko zažilo před dvěma lety povolební pat, podobně jako Česká republika po letošních červnových volbách. A způsob, jakým se s tím Mongolové vypořádali, je podle něj určitou inspirací i pro Čechy. "Také jim trvalo čtyři měsíce, než sestavili vládu, ta vydržela zhruba rok. Mezitím vznikly subkoalice uvnitř této vlády a nakonec se vytvořila většina úplně jiná. To je téměř návod," řekl Klaus ČTK a České televizi po pondělním setkání s představiteli mongolského parlamentu. V roce 2004 se v Mongolsku na společné koalici dohodly dvě strany, které získaly ve volbách nejvíce hlasů - lídr jedné z koaličních stran se stal premiérem, zástupce druhé strany získal křeslo předsedy parlamentu. Patnáct měsíců po vytvoření společné vlády Mongolská lidová revoluční strana (MLRS) oznámila, že odstupuje z vládní koalice, která tím pádem ztratila parlamentní většinu. Parlament poté rozpustil vládu a jmenoval nového premiéra, kterým se stal předseda MLRS Mijégombyn Enchbold.