Zprávy | Z archivu rubriky


Kabinet Mirka Topolánka (ODS) po dílčích úpravách schválil své programové prohlášení, s nímž v úterý požádá Poslaneckou sněmovnu o důvěru. Do té doby chce Topolánek o podpoře své vlády vyjednávat s poslanci všech stran kromě komunistů. V pátek předá dokument předsedovi dolní komory Miloslavu Vlčkovi (ČSSD) tak, aby se s ním do hlasování mohli seznámit i další poslanci.

ODS nemá zajištěnou potřebnou většinu hlasů nutnou pro získání důvěry. Topolánek ale nepovažuje hlasování za předem prohrané a chystá se vysvětlit a obhajovat programové prohlášení před poslanci ČSSD, KDU-ČSL a Strany zelených. "Nepochybně se sejdu s představiteli KDU-ČSL a Strany zelených. Budu žádat jak klub ČSSD, tak frakci zelených a KDU-ČSL, aby mi umožnily začátkem příštího týdne ještě před projednáváním hlasováním o důvěře navštívit jejich klub," uvedl předseda vlády s tím, že poslancům se bude snažit vysvětlit, proč by vládu s tímto programem měli podpořit. "Nic speciálního nechystám," dodal.

Lidovci zřejmě nebudou hlasovat pro ani proti vládě a hlasování se nezúčastní. Zelení chtějí mimo některých programových bodů také záruku, že ODS neuzavře po říjnových senátních a komunálních volbách velkou koalici s ČSSD. Definitivně o svém postoji rozhodnou v sobotu. Topolánek zopakoval, že společné vládnutí se stranou Jiřího Paroubka je pro ODS nepřijatelné. "Uvnitř ODS neexistuje žádná poptávka po velké koalici," dodal místopředseda Petr Nečas.

Topolánkův tým hodlá vládnout do konce června, kdy by se měly uskutečnit předčasné volby. "V žádném případě to není programové prohlášení defenzivní, i v omezeném mandátu chceme realizovat celou řadu programových priorit a nastartovat některé procesy a změny, na nichž panuje shoda celého politického spektra," prohlásil Topolánek. Za klíčové body programu označil boj s korupcí, lepší hospodaření státu, změny v soudnictví, nastartování důchodové reformy, snahu maximálně čerpat prostředky z fondů EU nebo podporu vědy, výzkumu a vysokého školství. Dokument vychází z programové dohody občanských demokratů s lidovci a zelenými. Text je proto sice kompromisní, ale podle Topolánka obsahuje všechny hlavní priority ODS. Námitky proti programu by neměla mít ani ČSSD, soudí. Vláda se například zavazuje, že na veřejných vysokých školách nezavede školné, uzavře ratifikaci smlouvy s Vatikánem, nebude stavět další bloky elektrárny Temelín nebo zruší přestupkovou imunitu zákonodárců.

Noví členové Evropské unie ze střední a východní Evropy včetně České republiky nevyužívají silného růstu svých ekonomik k prosazení zásadních reforem, které by napravily jejich veřejné finance. V těchto zemích také rostou inflační tlaky, což komplikuje vyhlídky přechodu národních měn na euro. Uvedla to v čtvrtletní zprávě o osmi postkomunistických zemích Světová banka. "Země EU-8 nevyužily adekvátně výhody příznivého růstu ke zpřísnění veřejných financí a k prosazení významných strukturálních reforem," konstatovala banka. "Bilance veřejných financí se tento rok v některých zemích zhoršují a rozpočtové plány na rok 2007 ukazují na pokračující laxnost," dodala banka. Výjimkou je podle ní jen Maďarsko, kde však byla situace již tak hrozivá, že vláda jinou alternativu než razantní zásah neměla. Přitom ekonomiky regionu letos zrychlují tempo růstu, hlavně díky rozšíření expanze na domácí poptávku. Silný růst by měla oblast zažívat nadále, až na určité ochlazení v Pobaltí a dočasný adaptační útlum v Maďarsku.

Banka upozornila na to, že reformy brzdí zejména politická nejistota. Vysoký stupeň roztříštěnosti politické scény nutí politické strany vytvářet křehké aliance, v nichž získávají vliv populisté. "To brzdí pokrok zbývající reformní agendy, komplikuje fiskální a makroekonomickou stabilizaci a zpožďuje přijetí eura ve všech zemích kromě Slovinska a snad Slovenska," uvedla banka. Situace se v tomto ohledu zhoršila i na Slovensku, kde voliči letos zavrhli reformně naladěnou vládu ve prospěch kabinetu, v němž dominuje levice a figurují v ní nacionální populisté. Slovensku banka nyní doporučuje, aby zavedlo věrohodný střednědobý rozpočtový rámec, který by byl v souladu s cíli plánu na snižování deficitu.

Český ministr zahraničí Alexandr Vondra ve svém vystoupení v rozpravě Valného shromáždění OSN kritizoval Barmu, Bělorusko a Kubu kvůli porušování lidských práv. Vyjádřil se k terorismu, k chudobě a k jaderným programům Íránu a KLDR. Podpořil také kandidaturu lotyšské prezidentky Vairy Vikeové-Freibergové na post generálního tajemníka OSN a potvrdil, že se Praha uchází o křeslo nestálého člena Rady bezpečnosti OSN na období 2008 až 2009.

Podle Vondry je smutnou ironií, že barmská disidentka Do Aun Schan Su Ťij je stále v domácím vězení i 15 let poté, co obdržela Nobelovu cenu za mír. Ministr poukázal i na to, že svět nemůže zůstat v poklidu, když představitelé kubánské demokratické opozice jsou vězněni a označováni za nepřátele státu. Je také třeba vyjádřit solidaritu, když prezidentský kandidát běloruských voleb Aljaksandr Kozulin je odsouzen do vězení za organizování protestů, dodal.

Za vhodnou nástupkyni Kofiho Annana, který ve funkci generálního tajemníka OSN na konci roku končí, označil lotyšskou prezidentku. Její kandidaturu předložily tři pobaltské státy - Lotyšsko, Estonsko a Litva. Podle Vondry jde o kandidátku s výbornými předpoklady. ČR ji podpoří, uvedl s tím, že tento post už dlouho nezastával nikdo z "našeho regionu".

Šéf české diplomacie kritizoval absenci podpory miliardám lidí v rozvojových zemích, kteří trpí hladem a nemocemi. Vyslovil rovněž obavy z terorismu. Za touto hrozbou podle něj často stojí islámští extremisté. Připomněl i nedávné páté výročí od teroristických útoků z 11. září 2001 v USA, při nichž přišlo o život na 3000 lidí. Od atentátů se podle něj svět změnil a je třeba, aby se tomu přizpůsobila i OSN.

Vondra také uvedl, že ČR podporuje, aby byl obchod se zbraněmi pod přísnější kontrolou. Větším nebezpečím podle něj je možné rozšíření zbraní hromadného ničení. Praha podporuje aktivity Rady bezpečnosti OSN vůči KLDR a Íránu. Obě země by se měly zříci všech ambicí v otázce jaderného výzkumu, které by směřovaly mimo využití k mírovým účelům, dodal Vondra.

Důvody, kterými ministr vnitra Ivan Langer (ODS) vysvětluje odvolání ředitele rozvědky (Úřad pro zahraniční styky a informace - ÚZSI) Karla Randáka, jsou podle bezpečnostního výboru sněmovny nedostatečné. Langer před poslanci zopakoval, že jediným důvodem k odvolání Randáka byl plán vlády na sloučení obou civilních tajných služeb - rozvědky a kontrarozvědky (Bezpečnostní informační služba - BIS) - do jednoho úřadu. "Takovému kroku musí předcházet změna zákonů, příprava novely struktury služeb a odborná diskuse," řekl po jednání výboru novinářům jeho předseda a bývalý ministr vnitra František Bublan (ČSSD).

Vláda Randáka odvolala minulý týden, ředitelem rozvědky jmenovala současného šéfa kontrarozvědky (Bezpečnostní informační služby - BIS) Jiřího Langa. Sociální demokraté ODS podezírají z toho, že Randáka odvolala z politických důvodů. Vláda Mirka Topolánka (ODS) podle nich navíc ohrozila bezpečnost země, když Randáka odvolala právě ve chvíli, kdy státu hrozí teroristický útok. Občanští demokraté tato nařčení odmítli a naopak obvinili socialisty z toho, že se snaží zneužít napjaté situace k politickým útokům.

Způsob, jakým byl Randák odvolán, se nelíbí ani poslankyni Strany zelených Kateřině Jacques. Vláda podle ní neuvedla žádná konkrétní pochybení, ani jiné závažné důvody, které by ospravedlnily tak razantní krok. Kabinet, který ještě nedostal důvěru sněmovny, by podle ní měl takové personální zásahy dělat jen v případě, že je to nezbytně nutné. Systémové změny, kterými ODS odvolání vysvětluje, by podle ní měly být nejprve naplánovány a pak teprve provedeny.

Zástupce KDU-ČSL ve výboru Pavel Severa si naopak myslí, že se nic fatálního nestalo. "Jsem přesvědčen o tom dlouhodobě, že úřad nekonal úplně přesně to, co takový úřad konat měl, ale jestli to byla jen vina ředitele, nevím," řekl novinářům. Rozvědka podle něj překračovala své pravomoci tím, že se snažila působit i na území ČR, což jí prý podle zákona nepřísluší.

Výbor se v neveřejné části zasedání, kterého se kromě Langera účastnil i šéf BIS, zabýval také současnou bezpečnostní situací a protiteroristickými opatřeními. Poslanci se ale rozhodli, že tento bod nebudou veřejně komentovat. "Poslanci si to vyslechli, měli některé dotazy, které byly zodpovězeny, ale skutečně to nechceme komentovat, protože bychom mohli situaci zkomplikovat," řekl novinářům Bublan.

Vláda navrhla o rok odložit účinnost nového zákoníku práce, který měl začít platit v lednu. Po schůzi kabinetu to novinářům oznámil premiér Mirek Topolánek. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Milana Štěcha to je krok k narušení sociálního smíru a ohrožuje postavení zaměstnanců v Česku. Odbory již dříve uvedly, že jsou připraveny zabránit změně či zrušení pracovního kodexu všemi svými prostředky. Odborový svaz KOVO hrozil důraznými protesty.

Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas považuje nový zákoník za "problematičtější, než se původně zdálo". Z podrobných právních analýz podle něj vyplývá to, že obsahuje sporná ustanovení. "První legislativní analýzy, zahájené ještě před mým příchodem na ministerstvo, ukázaly, že ve čtyřech okruzích by mohl být zákoník v konfliktu s Ústavou," řekl ministr. Podle něj je pracovní kodex nejspíš v rozporu i s dalšími zákony. Roční odklad by měl umožnit nejvýznamnější nedostatky odstranit, uvedl ministr. Na úpravách by se podle něj měla vláda dohodnout se zaměstnavateli a odbory. "Zásadní změny v zákoníku složení sněmovny neumožňuje," zdůraznil Nečas.

Podle Štěcha kabinet nekomunikoval se svými sociálními partnery. Odbory se proto obrátí na politické strany s požadavkem, aby odložení zákoníku práce ani změny v něm nepřipustily. Štěch vidí v chování vlády tlak podnikatelské lobby. Podnikatelé odložení normy vítají. "Rozhodně takový postup doporučuji a uvítal bych, kdyby byl skutečně naplněn," řekl ČTK prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. Obává se ale, že rozložení sil ve sněmovně a současná nálada není příliš nakloněna takové opatření přijmout. Odložení platnosti zákoníku práce o rok nebo o dva roky požadoval Svaz průmyslu a dopravy. "Úprava, kterou navrhla a prosadila minulá vláda, je podobný legislativní zmetek jako silniční zákon. Je protiústavní a pokud nedojde k její změně, bude mít silně negativní ekonomické dopady," míní generální ředitel svazu Zdeněk Liška.

Zákoník prosadila těsně před volbami ČSSD s komunisty; ODS je od začátku proti. Soudí, že předloha snižuje konkurenceschopnost firem, zvyšuje náklady zaměstnavatelů, a v důsledku tak poškodí lidi, kteří práci marně shánějí. Naopak zastánci tvrdí, že jde o moderní předpis, který umožňuje větší smluvní volnost, ale zároveň zachovává nezbytnou úroveň ochrany zaměstnanců.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových podal dovolání k Nejvyššímu soudu proti verdiktu, který definitivně přiřkl katedrálu svatého Víta církvi. ČTK to sdělila mluvčí úřadu Izabela Noveská. O vlastnictví katedrály rozhodl pražský městský soud v polovině června, pravomocný verdikt padl po více než 13 letech sporu. Úřad podle Noveské zároveň podal žalobu pro zmatečnost předchozího rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1, který městský soud potvrdil.

Soudci při rozhodování dospěli k závěru, že církev nikdy vlastníkem být nepřestala a že vlastnictví žádným právním aktem z doby totality na stát nepřešlo. Právnička státního úřadu Milada Šípková u soudu namítala, že soud se neměl žalobou církve vůbec zabývat. Církev totiž na stát podala určovací, nikoliv restituční žalobu. Žalobu podle restitučních zákonů však ani podat nemohla, neboť to může učinit pouze fyzická osoba. Církev podle Šípkové měla více tlačit na zákonodárný sbor, aby odčinil křivdy, které na ní byly spáchány. Dovolání k Nejvyššímu soudu úřad pro zastupování státu avizoval již před dvěma měsíci.

Katedrála s pozemkem a věž u chrámu sv. Víta s pozemkem patří Metropolitní kapitule u svatého Víta. Část přilehlých nemovitostí připadla Kolegiátní kapitule Všech svatých na Hradě Pražském. Kromě katedrály tak do vlastnictví církve spadá celá Vikářská ulice s kanovnickými domy až po Nové proboštství, dále Prašná věž a kaple Všech svatých. Správa Pražského hradu předala katedrálu církvi počátkem září. V chrámu se od té doby vybírá zvláštní vstupné, placená část se podstatně zvýšila. Zdarma je možné prohlížet si interiér jen ze vstupního prostoru.