Zprávy | Z archivu rubriky


Ministerstvo kultury připravilo několik možností řešení jednotné klasifikace audiovizuálních projektů v České republice. Navrhuje buď zřídit samoregulační orgán nebo upravit kompetence Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, čímž by řešení této problematiky zůstalo v kompetenci státních orgánů. Koncepci, jejíž vytvoření uložila ministerstvu loni vláda, úřad zveřejnil na své internetové stránce. Koncepce uvádí, že otázka posuzování přístupnosti obsahu audiovizuálních děl a jejich možného dopadu na vývoj dětí a mladistvých je v České republice řešena nedostatečně. Zákonná úprava, podle níž za stanovení hranice přístupnosti díla nese odpovědnost jeho výrobce či distributor, je ve srovnání s úpravami ostatních evropských států nedostačující, uvádí ministerstvo. Na rozdíl od jiných evropských zemí neexistuje v Česku jednotný systém piktogramů označujících audiovizuální díla, nepůsobí zde ani žádná odborná instituce, která by díla klasifikovala. Nápadem vytvořit samoregulační orgán se ministerstvo inspirovalo v Nizozemsku a jak uvádí, je tamní model inspirací i pro další země EU. Taková instituce by jednotně označovala veškerá audiovizuální díla bez ohledu na povahu nosiče, tedy filmy v kinech, na DVD a VHS včetně videoher, televizní pořady a další. Na zavedení podobného systému by se finančně podílel stát, dalšími finančními zdroji by byly příspěvky subjektů působících v oblasti audiovize (distributoři, provozovatelé kin, prodejci video/DVD nosičů). Zavedení systému je podle ministerstva vhodné pro lepší informovanost diváků, ale i pro větší právní jistotu provozovatelů vysílání či výrobců a distributorů audiovizuálních děl. Podle ministerských úředníků by klasifikační systém neměl být čistě jednostranným opatřením ze strany státu, ale měl by vznikat za organizační i finanční podpory státu.

Podle ministra zahraničí Cyrila Svobody (KDU-ČSL) je téměř jisté, že USA Českou republiku požádají, aby se zapojila do programu protiraketové obrany. Svoboda to řekl v pořadu České televize. Jistý zatím není rozsah tohoto zapojení. Může jít o umístění radaru, ale i vybudování protiraketové základny se stovkami vojáků a desítkou raket. Průzkumný tým USA již zkoumal několik lokalit v ČR, které by byly pro základnu nejvhodnější. Byl také v Polsku, možnost umístit základnu v Maďarsku prý definitivně padla. Američanům údajně nejvíce vyhovoval vojenský výcvikový prostor Libavá nedaleko Olomouce.

Podle průzkumu agentury Median pro Mladou frontu Dnes je ale drtivá většina občanů České republiky proti tomu, aby v zemi byla protiraketová základna USA. S jejím vybudováním souhlasí jen 17 procent lidí, ostatní jsou proti. Svoboda v televizi řekl, že již před volbami jednaly české a americké úřady o technických aspektech možné základny. Všechny dokumenty však byly v režimu utajení, a proto se o nich nehovořilo. Teprve nyní jsou odtajňovány. Bývalý předseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) televizi řekl, že k možnosti vybudování základny na českém území má výhrady. Podle něj jde o "sólo akci" Spojených států bez účasti NATO.

Washington se na středoevropské země obrátil kvůli vybudování "raketového deštníku" proto, že zařízení na severoamerickém kontinentu nestačí. Cílem takzvané antirakety je zničit útočnou raketu vysoko ve vzduchu před jejím dopadem na cíl. Oslovené země si od systému slibují, že by se pod "deštník" schovaly společně s USA. Podobný systém připravuje i NATO, je však teprve ve fázi příprav. Někteří znalci se ale obávají, že základna by mohla přilákat pozornost nepřátelských režimů nebo teroristů. Podle neoficiálních informací by u čistě obranného komplexu sloužilo několik stovek Američanů a základna by zaměstnala také stovky či tisíce místních obyvatel.

Předseda Strany zelených Martin Bursík soudí, že prezident republiky Václav Klaus se v současné politické krizi chová nestandardně. Naznačil, že jeho motivem je, aby do prezidentských voleb v lednu 2008 vládlo zemi spojenectví ČSSD a ODS. Oba tábory by mu pak mohly zajistit pohodlné zvolení do druhého funkčního období. Bursík to řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.

Mluvčí prezidenta republiky Petr Hájek ČTK řekl, že podobná vyjádření Martina Bursíka považuje Václav Klaus za mimořádně urážlivá. "Jediné, o co v tuto chvíli panu prezidentovi jde, je zprůchodnění celé složité politické situace. To je jeho jediným zájmem. Pokud mu někdo podsouvá něco jiného, tak patrně vychází sám ze sebe a ze svého vnitřního uspořádání," tlumočil prezidentův názor. Bursík ale soudí, že kdyby Klaus neusiloval o své zvolení, tak by v pátek na Hradě pověřil předsedu ODS Mirka Topolánka sestavením vlády: "Dokonce si myslím, že měl daleko dříve vstoupit do těch rozhovorů, měl ho pověřit dříve, protože jsme se mohli dostat do standardních mechanismů." Podotkl, že země je nyní v situaci, kdy prezident neučinil vůbec nic. "Dokonce tento týden je to tak: není pověřen nikdo ani sestavením vlády, a ani jednáním. Teď je to tak, že by všichni mohli odjet někam k rybníku, kdyby bylo hezké počasí," řekl Bursík.

Topolánek chce po neúspěchu trojkoaličního projektu vyjednávat od počátku týdne o menšinové vládě podporované všemi stranami vyjma KSČM. Bursík naznačil, že zelení jsou ochotni podpořit dvě varianty, které obě vedou k předčasným volbám. "Jiné varianty vedou k tomu, že dvě politické strany, které svedly vážný, až ideologický boj před volbami, najednou udělají nějaký handl, nějaký kontrakt. To by bylo zklamání pro většinu občanů," řekl předseda zelených.

Pokud ani po sedmé volbě šéfa sněmovny nebude dolní parlamentní komora ustavena, zváží sociální demokraté rekonstrukci dosluhujícího kabinetu premiéra Jiřího Paroubka. Podle poslance ČSSD Lubomíra Zaorálka je například pravděpodobné, že by byli vyměněni ministři US-DEU. Proti takovému postupu se ale ostře ohradil předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek. Takový postup je podle něj nepřijatelný. "Ta vláda má legitimitu jako celek odvozenou od voleb v roce 2002. Přemýšlet o tom tak, že po volbách v roce 2006 někdo v té vládě legitimitu má a někdo nemá, je naprostá nehoráznost, která je zcela mimo demokratické principy právního státu," řekl ČTK Kalousek. Jediný ústavní akt, který podle něj dosluhující vláda Jiřího Paroubka (ČSSD) může udělat, je podat demisi jako celek. "Ten, kdo tohle řekl, nemá nejmenší ponětí o demokratickém právním řádu. Skutečnost, že čtyři roky vykonával funkci předsedy Poslanecké sněmovny, je tedy alarmující při tomto způsobu uvažování o demokratické legitimitě," podotkl.

Schůzky k dalším povolebním vyjednáváním bude od pondělí zřejmě svolávat předseda ODS Mirek Topolánek. Poté, co v pátek skončil projekt trojkoalice ODS, KDU-ČSL a Strany zelených, navrhuje menšinovou vládu občanských demokratů s podporou všech stran vyjma KSČM. Zaorálek ale prohlásil, že takové řešení by bylo zřejmě jen dočasné. "Nesouhlasíme s tím, mluvit takto rychle o předčasných volbách," řekl. Topolánkovu variantu označil za nereálnou již v pátek i Paroubek. Zaorálek dodal, že nyní není jistota, že by předčasné volby dopadly jinak než červnové.

Dopravní podnik ústeckého kraje (DPÚK) možná opět přestane zajišťovat v ústeckém kraji přepravu lidí. Jeho autobusy už nejezdily od úterý do čtvrtka, protože mu kraj neuhradil ztrátu z veřejné dopravy. Ředitel DPÚK Pavel Knecht v pořadu ČT Otázky Václava Moravce stejný postup nevyloučil v případě, že podnik nedostane od ústeckého kraje zaplacený dluh. "Nechci předjímat, v pondělí budeme jednat," uvedl. "Když se budou dodržovat zákony, tak se jezdit může," řekl hejtman ústeckého kraje Jiří Šulc.

Čtyřdenní kolaps autobusové dopravy v Ústeckém kraji postihl na 40.000 lidí. DPÚK tak splnil minulý týden svou výstrahu, že nebude jezdit, protože mu Ústecký kraj nezaplatil za ztrátu z osobní dopravy za poslední tři měsíce. Podnik žádá zhruba 70 milionů Kč. Kraj je ale vyplatit nehodlá. DPÚK už podle Šulce tyto peníze získal z kraje v průběhu ledna, února a března, kdy prý nepřiměřeně zdražil dopravu tak, že je nejdražší v republice. Knecht pravdivost Šulcovy tabulky cen dopravců popřel. Zajištění dopravy stojí denně zhruba milion Kč, DPÚK kvůli jejímu financování bude podle něj možná muset prodat několik autobusů.

Spory mezi DPÚK a Ústeckým krajem se vyhrotily letos, kdy dopravce požadoval uhrazení ztráty 315 milionů korun za veřejnou dopravu. Loni dostal od kraje 180 milionů korun. Poskytl prý ale kraji služby za 254 milionů korun. Podle Šulce bylo toto meziroční navýšení pro kraj nepřípustné. Samospráva proto k 1. květnu vypověděla DPÚK smlouvu a vypsala koncesní řízení na nového dopravce. Vedení Ústeckého kraje chtělo vleklé tahanice o peníze DPÚK vyřešit tím, že si veřejnou autobusovou dopravu objedná u sousední ČSAD Česká Lípa. Ta ale své žádosti o vydání licencí vzala zpět. Její ředitel David Mahdal řekl, že podmínky, za kterých chtěl kraj jeho společnosti licence vydat, jsou za hranou zákona, a proto jsou pro firmu nepřijatelné. Českolipský ČSAD a DPÚK mají podle z informací týdeníku Euro totožného majoritního akcionáře. Tím je prý Československá eskontní společnost, která v obou firmách údajně drží 68 procent akcií. Předsedou dozorčí rady ČSAD Česká Lípa i Dopravního podniku Ústeckého kraje je podle listu Jaroslav Havlátko.

Strana zelených vyzvala občanské demokraty a lidovce k ukončení koaliční spolupráce. Trojkoalice už ztratila smysl, nyní je třeba vytvořit prostor pro jiná řešení vedoucí k předčasným volbám, řekl šéf zelených Martin Bursík. Nejmenší parlamentní strana si myslí, že vývoj směřuje k dohodě mezi ODS a ČSSD. "Situace je neúnosná, proto jsme se rozhodli k tomuto kroku," uvedl Bursík. Připomněl, že šéf ODS Mirek Topolánek šel za prezidentem Václavem Klausem s představou menšinového kabinetu ODS - a kdyby takové řešení nevyšlo, pak by se strany měly dohodnout na předčasných volbách. "Ani jedna varianta nebyla na půdorysu trojkoalice," konstatoval Bursík. Navíc ho překvapilo, že Klaus ani dva měsíce po volbách šéfa ODS nepověřil sestavením vlády tak, jak předpokládá ústava. "Stěží si dovedeme představit, kdo jiný by měl dostat to faktické, ústavní pověření sestavením vlády než předseda Topolánek," poznamenal. Zelení považují za politicky průchodná taková řešení, která povedou k předčasným volbám. Zemi by to té doby měla spravovat buď "poloúřednická vláda společenské shody", obdoba vlády Josefa Tošovského z roku 1998, nebo menšinový kabinet, který bude ad hoc hledat podporu v Poslanecké sněmovně. "Menšinová vláda je téměř garancí předčasných voleb," soudí Bursík.

Zelení jsou připraveni vyslat své odborníky do poloúřednické vlády i zůstat v opozici. "V tom případě to bude opozice konstruktivní," prohlásil Bursík. Jeho strana ale podle něj rozhodně nebude tolerovat žádnou obdobu opoziční smlouvy ani jiné projekty, které by rezignovaly na demokratické principy.

Z nynější zablokované situace zelení viní ČSSD. "Po dvou měsících musíme konstatovat, že sociální demokracie setrvává v negování všech nabídek, programovou debatu zcela odmítla," uvedl. Z vyjádřeních sociálních demokratů je podle Bursíka zřejmé, že jim nezáleží na tom, s jakými principy se bude vládnout, ale na tom, kdo bude vládnout. Strana zelených podle Bursíka vyzvala k ukončení koaliční spolupráce "formou zahájení smírčího jednání podle článku čtyři koaliční smlouvy, na jehož konci bude odstoupení od smlouvy". Smírčí jednání oficiálně začne příští týden.