Zprávy | Z archivu rubriky

Motocyklista Lukáš Pešek si v sobotní druhé kvalifikaci polepšil a v neděli odstartuje do Velké ceny Japonska ze šestého místa. Provizorní druhou řadu si zajistil už v pátek, ale dnes poskočil o dvě místa výše, když svůj čas zlepšil o čtyři desetiny sekundy. Pole position si udržel už jistý mistr světa v nejslabší kubatuře Španěl Alvaro Bautista. Druhý český reprezentant Karel Abraham odstartuje z 23. místa.

Mimořádná sněmovní schůze kvůli případu údajných odposlechů politiků a novinářů se uskuteční za týden, tedy v pátek 29. září. Svolal ji předseda dolní komory Miloslav Vlček (ČSSD. Sociální demokraté chtějí, aby lídři ODS při jednání předložili důkazy pro svá vyjádření, která ČSSD a jejího předsedu Jiřího Paroubka s odposlechy spojují. Když takové důkazy nedodají, měli by podle socialistů odstoupit. Poslanci možná při této schůzi zřídí také komisi, která by použití policejních odposlechů mohla kontrolovat.

O tom, že kvůli vyšetřování úniků ze zprávy policejního důstojníka Jana Kubiceho může být odposloucháváno zhruba 20 ústavních činitelů a žurnalistů, se dozvěděl ministr vnitra Ivan Langer (ODS) z novinářských kruhů. Původně prý nechtěl věc zveřejňovat. Otázku týkající se odposlechů však položil na středeční tiskové konferenci po jednání kabinetu novinář Českého rozhlasu, který je údajně také odposloucháván. Paroubek ale opakovaně odmítl, že by on či vláda nařídili odposlechy, celou věc označil za "skandál bez důkazů".

Nové země Evropské unie ze střední Evropy a Pobaltí budou společně usilovat o dosažení bezvízového styku s USA. Na popud českého ministra zahraničí Alexandra Vondry se v New Yorku dohodli na vytvoření Koalice pro vízovou rovnoprávnost, v jejímž rámci hodlají koordinovat své aktivity. "Budeme politicky působit na americký Kongres, aby byla odstraněna nespravedlnost ve věci víz," řekl novinářům v New Yorku Vondra. Konkrétně podle něho jde o "mobilizaci všech zájmových skupin, etnických, profesních a dalších, jako to bylo i v dobách, kdy jsme lobbovali za přijetí do NATO," uvedl ministr, který byl v době přijímání České republiky do Severoatlantické aliance velvyslancem ve Washingtonu.

Vízovou problematiku označují čeští politici za jeden z mála stinných bodů v jinak vynikajících vztazích se Spojenými státy. Zatímco držitelé pasů nových členů EU při cestách do USA víza potřebují, Američané směřující opačným směrem nikoli. Do Spojených států mohou bez víz cestovat jen občané 27 států světa. Mezi nimi je většina starých členských zemí EU, z nováčků jen Slovinsko. Vondra soudí, že vízovou otázku je třeba "posunout na politickou rovinu". Na Kongres se chtějí nováčci EU soustředit kvůli tomu, že má ve vízových věcech rozhodující slovo.

Zrušení víz pro nováčky v Evropské unii včetně České republiky požaduje protiteroristický koordinátor EU Gijs de Vries. V Praze uvedl, že pro EU jsou v boji proti terorismu Spojené státy partnerem číslo jedna. Chápe také jejich obavy o bezpečnost, současně však soudí, že ve vízové politice Američané musí brát všechny evropské občany stejně a nedělat rozdíly. Gijs de Vries to řekl novinářům během mezinárodní konference Boj proti terorismu - globální výzva 21. století. Evropský koordinátor dále uvedl, že v boji proti terorismu je nutné dodržovat lidská práva, která se podle něj musí vztahovat i na vězně obviněné z terorismu. Pokud jsou souzeni a vězněni mimo zákonný rámec, je to podle něj v boji proti terorismu kontraproduktivní. Porušování lidských práv oslabilo pozici Spojených států ve světě, dodal.

Ministr financí Vlastimil Tlustý (ODS) předloží v pondělí vládě k projednání návrh státního rozpočtu na příští rok s deficitem 120 miliard korun. Informuje o tom server Aktuálně.cz s tím, že rozpočet se příliš neliší od toho, který sestavil bývalý ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD). Ten počítal se schodkem 88 miliard korun. Návrh Tlustý předal odborům a zástupcům zaměstnavatelů. Významnější změnou v nynější verzi je škrtnutí 30 miliard korun, kterými chtěl Sobotka dotovat rozpočet fondu dopravy. "Tlustý přesune plánovanou částku přímo z rozpočtu, a tím se schodek zhorší," napsal server. Návrh před odesláním do sněmovny ještě může změnit pondělní jednání vlády. Poslední návrh rozpočtu doporučí také mírnější nárůst tabákové daně, než navrhoval bývalý šéf státních financí. Mezi oběma variantami však musí definitivně rozhodnout sněmovna. Tlustý prý také odmítl zlepšit rozpočet tím, že v dividendách rozpustí zisk energetické firmy ČEZ, v níž stát vlastní dvoutřetinový podíl. Ta by letos měla vydělat 30 miliard.

Prezident Václav Klaus zřejmě nepomůže ministrovi financí Vlastimilu Tlustému při jednání o státním rozpočtu. Je to věc, kterou si musí vyřešit vláda s opozicí, reagoval Klaus na jeho výzvu. Tlustý v rozhovoru pro Lidové noviny uvedl, že by si přál, aby se prezident vložil do komplikovaných jednání o státním rozpočtu. Moderátorem jednání se prý nestane také proto, že v sobotu odlétá na dvoutýdenní cestu do Asie. Klaus se však nediví tomu, že se objevil v Tlustého úvahách. Jako bývalý ministr financí má prý totiž s rozpočty a řešením jejich deficitů bohaté zkušenosti. Za alarmující považoval Klaus stav veřejných financí již v roce 2002. "Po čtyřech letech je situace horší," podotkl, protože léta hospodářského růstu byla podle něj promarněna. "Nepřeji žádné vládě, aby se do toho kyselého jablka zakousla," dodal.

Dluh tuzemských veřejných financí vzrostl k 11. září na 1,3 bilionu korun. Uvádí to inzerát, který v Hospodářských novinách, Lidových novinách a Mladé frontě Dnes nechalo otisknout ministerstvo financí. Za loňský rok vzrostl veřejný dluh o 46,2 miliardy korun na 901,3 miliardy korun. Tento dluh tvoří dluh centrální vlády a dluhy zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a místních rozpočtů. ČSSD pokládá inzeráty za zneužití financí státu k politické propagandě ODS. "Financování takové inzerce s politickým obsahem z prostředků státního rozpočtu je podle našeho názoru v rozporu s rozpočtovými pravidly. Obsah inzerce hrubě zkresluje situaci při přípravě státního rozpočtu na rok 2007 a vytváří vládě alibi pro předložení rozpočtu s nepřijatelně vysokým deficitem," uvádí se v prohlášení, které vedení ČSSD poskytlo ČTK.

Nový ministr financí Vlastimil Tlustý (ODS) stav veřejných financí kritizuje a za viníka označuje předchozí vlády ČSSD. V inzerátu stojí, že ministerstvo financí letos v dubnu, tedy ještě za sociálně demokratického ministra Bohuslava Sobotky, připravilo návrh státního rozpočtu na příští rok, který počítal se schodkem 173,5 miliardy korun, vláda ho však záměrně před volbami neprojednala. MF dále tvrdí, že po šesti týdnech od voleb navrhla vláda Jiřího Paroubka rozpočet, který byl v rozporu se schválenými rozpočtovými pravidly. Obvinění ze zkreslování, či zatajování situace o vývoji veřejných rozpočtů ČSSD odmítá.

Výše veřejného dluhu, který prostřednictvím inzerátů v tisku zveřejnilo ministerstvo financí, není spočítána podle metodiky Evropské unie. Shodují se na tom oslovení analytici. Podle nich je současný veřejný dluh ve srovnání s okolními zeměmi relativně nízký a stabilizovaný, nebezpečí ekonomové vidí spíše do budoucna v možnému rychlému růstu dluhu. Podle maastrichtských kritérií, jejichž plnění je důležité pro přijetí jednotné evropské měny, by veřejný dluh neměl přesáhnout 60 procent HDP. Česká republika měla ke konci loňského roku veřejný dluh ve výši 30,5 procenta HDP. "Z více důvodů lze předpokládat, že skutečný dluh bude letos podle metodiky využívané Evropskou komisí o něco vyšší, ale zřejmě nepřekročí bilion korun," potvrdil odhad Pavel Sobíšek z HVB Bank. Podle analytiků dospělo ministerstvo financí k dluhu 1,3 bilionu korun tím, že do něj započetlo i všechny budoucí potenciální závazky státu, tedy například ekologické nebo z prohraných arbitráží. "Přitom nebyla brána v potaz pravděpodobnost, že ten či onen dluh bude muset být skutečně uhrazen," dodal Sobíšek.

Samotné ministerstvo financí na dotaz ČTK uvedlo, že do zveřejněné výše dluhu zahrnulo podepsané garance na IPB a ekologické závazky ve výši 319 miliard korun jako potenciální rizika. Podle metodiky EU by měl veřejný dluh činit 969 miliard korun, což je 30,8 procenta HDP. Dluh vznikl podle Davida Marka z Patria Finance součtem dluhu vládního sektoru ve výši 855 miliard korun a vládních záruk za 444 miliard korun. "Nicméně je to trochu zavádějící a nikdo takovým způsobem veřejný dluh nevyčísloval. Dluh garantovaný vládou není skutečný dluh, ale jen potenciální dluh, který vlastně ani nemusí vzniknout," upozornil Marek.

Zakázky v hodnotě několika desítek milionů eur by měly v závěru tohoto týdne podepsat české firmy v ruské gubernii Omsk, do které podnikatelé přicestují jako doprovod prezidenta Václava Klause na jeho pracovní návštěvě tohoto regionu. České podniky mají do Omsku dodat technologie například pro tamní třídírnu odpadu, továrnu na obalové sklo či městské krematorium. ČTK to řekl náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa. Prezident odletí na pracovní návštěvu Omsku, čínské provincie Šen-si, Mongolska, Vietnamu a Singapuru v sobotu, do Česka se vrátí 5. října.

Polští státní zástupci, kteří vyšetřují podezření z korupce při privatizaci Unipetrolu, budou chtít v Česku vyslechnout více svědků, než původně plánovali. Na seznamu, kde již figurují mimo jiné jména tří sociálnědemokratických premiérů Jiřího Paroubka, Vladimíra Špidly a Stanislava Grosse, by se měl objevit i podnikatel Andrej Babiš, majitel Agrofertu. Novinářům to řekl polský státní zástupce Marek Welna krátce poté, co s českými policisty vyslechl posledního z první skupiny svědků - někdejšího náměstka ministra průmyslu a obchodu Václava Srbu. Po výslechu novinářům řekl, že o úplatcích neví a privatizace Unipetrolu byla podle něj v pořádku. Polští státní zástupci po první části výslechů přiznali, že někteří svědci měli problémy s pamětí.

Český Unipetrol koupil od vlády polský koncern PKN Orlen. Agrofert při prodeji sehrál roli partnera Orlenu v Česku. Někdejší vedení s ním proto uzavřelo smlouvy, na základě kterých měl Agrofert získat některé části českého holdingu. Nově vedení polské firmy se ale postavilo proti smlouvám s tím, že jsou údajně pro Orlen nevýhodné. V polském tisku se objevilo podezření, že pokud by polský koncern před privatizací Unipetrolu smlouvu s Agrofertem neuzavřel, český holding by nezískal. Agrofert se však chce domoci svého a vede s Orlenem arbitráž. Domáhá se mimo jiné zaplacení penále ve výši 77 milionů eur, tedy více než dvou miliard korun.

Stovka vojáků se před odletem na zahraniční misi v Afghánistánu slavnostně rozloučila v prostějovských kasárnách se svými rodinami. V příštím půlroce budou působit na kábulském letišti a na základně na severu země ve městě Fajzabád, řekl novinářům náčelník generálního štábu Pavel Štefka. "Jedna část vojáků bude v rekonstrukčním týmu na severu země. Společně s německými a dánskými vojáky se bude starat o bezpečnost tohoto týmu, protože tam nejsou jen vojáci, ale i civilové, kteří se s místní vládou snaží vytvořit podmínky pro normální život v oblasti. Další část bude na letišti v Kábulu. Jsou tam meteorologové, kteří připraví podklady pro řízení letového provozu, a pyrotechnici, kteří pokračují v odminování prostoru," uvedl Štefka. Pyrotechnici jsou podle něj jakýmsi předvojem vojáků, kteří v prosinci převezmou velení nad letištěm. Podle něj patří mise v Afghánistánu vedle působení vojáků v Iráku k těm nejsložitějším.

Premiér Mirek Topolánek spolu s ministry zahraničí a obrany Alexandrem Vondrou a Jiřím Šedivým odletí v neděli za českými vojáky, kteří slouží v mírových misích na Balkáně. Nejdříve se v Kosovu se setká s příslušníky českého kontingentu na základně Šajkovac, odpoledne navštíví misi na území Bosny a Hercegoviny, informoval ČTK úřad vlády. Kontingent v Kosovu je největší českou vojenskou misí ve světě. Kolem 500 českých vojáků dohlíží v rámci mise NATO KFOR na pořádek v severovýchodní oblasti jihosrbské provincie, kterou obývají etničtí Albánci a srbská menšina.