Zprávy | Z archivu rubriky


Při vyšetřování úniku informací z takzvané Kubiceho zprávy bylo nasazeno 46 odposlechů. Týkaly se dvou politiků, dvou novinářů, tří policistů a jednoho lékaře. Odposloucháváni byly zřejmě i jejich rodinní příslušníci a spolupracovníci. Poslance o tom informoval ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). Ministr vnitra Ivan Langer (ODS) k tomu před tím uvedl, že odposlechy byly sice v souladu se zákonem, ale týkaly se i lidí, kteří s případem neměli nic společného.

Pospíšil v rozpravě ke kauze odposlechů prohlásil, že v daném trestním stíhání spatřuje nestandardní kroky. "Bohužel jsme došli do stádia, kdy se u nás nepovolují odposlechy na nejzávažnější trestnou činnost, ale bohužel se povolují na běžnou trestnou činnost," uvedl. Soudce podle zprávy, kterou před tím projednávali poslanci v uzavřené sněmovně, povolil podle Pospíšila také odposlechy prostor Českého rozhlasu v budově Poslanecké sněmovny. Rozhlas ale nakonec podle něj odposloucháván nebyl, a to kvůli kolizi s ochrannou službou sněmovny.

Ministr dále informoval, že v den, kdy byla jmenována vláda Mirka Topolánka, tedy 4. září, nařídil soud odposlechy celkem 46 účastnických telefonních stanic. "Podle znění příkazu jsou uživateli těchto stanic tři policisté, dva politici, dva novináři a jeden lékař. Jeden z policistů má být uživatelem sedmi telefonů, druhý čtyř a třetí jednoho. První z politiků má užívat 19 telefonů a druhý deset. Novináři jsou údajně jeden uživatelem dvou a jeden jednoho telefonu. Lékař pak má užívat dva telefonní přístroje," citoval Pospíšil. Z uvedených informací podle ministra nevyplývá to, že politik užíval 19 telefonů, ale to, že současná legislativa umožňuje odposlouchávat i lidi z okolí dotyčné osoby. "Myslím si, že je to velký problém a velký nešvar právní úpravy," řekl s tím, že 31 odposlechů ze 46 bylo ukončeno na základě pokynu Inspekce ministerstva vnitra 20. září, tedy v den, kdy o nich špičky vlády informovaly.

Politici se přou o interpretaci utajených materiálů. Rozprava se stala veřejnou. Sněmovna se totiž rozhodla zbavit poslance závazku mlčenlivosti. Langer a ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil tvrdí, že potvrzují informace politiků ODS o možných odposleších. Předseda bezpečnostního výboru František Bublan (ČSSD) ale ČTK řekl, že informace "nepotvrzují nic", ani slova o tom, že vyšetřování ovlivňovala bývalá vláda. "Tady to o tom nesvědčí," dodal.

Langer minulý týden vyslovil podezření, že v souvislosti s únikem takzvané Kubiceho zprávy může být odposloucháváno 20 novinářů a ústavních činitelů a že mohou být odposlouchávány i prostory sněmovny, ministerstva vnitra a Českého rozhlasu. Nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká však později tyto informace označila za nepravdivé. Sociální demokraté nyní chtějí, aby lídři ODS při jednání předložili důkazy pro svá vyjádření, která ČSSD a jejího předsedu Jiřího Paroubka s odposlechy spojují. Když takové důkazy nedodají, měli by prý odstoupit a socialistům se omluvit.

Kvůli hrozícímu odkladu rozšíření schengenského prostoru se možná sejdou představitelé parlamentů visegrádské skupiny, aby zaujali společný postoj. EU má své vnitřní hranice plně otevřít pro obyvatele nových členských států unie na podzim příštího roku. Podle Evropské komise ale zrušení kontrol může nastat až o dva roky později. Definitivní rozhodnutí by mělo padnout ještě letos. Schůzku parlamentů visegrádských zemích chtějí svolat šéfové polského a českého Senátu Bogdan Borusewicz a Přemysl Sobotka. Dohodli se na tom při dvoustranném jednání v rámci zasedání Asociace evropských senátů, které skončilo v Praze. Borusewicz uvedl, že postup Evropské komise v otázce rozšíření Schengenu je pokusem vytvářet občany druhé kategorie v rámci EU. Pro dodržení původního termínu zrušení hraničních kontrol v EU se nedávno jednomyslně vyslovili prezidenti visegrádských zemí, tedy Česka, Polska, Slovenska a Maďarska. Evropská komise zdůvodňuje zpoždění technickými potížemi při vytváření centrální informační databáze, která má umožnit práci s cestovními dokumenty v rámci rozšířené unie. Její představitelé odmítají, že by důvodem byly politické názory v některých členských zemích. Nové země zatím neúspěšně usilují také o plné otevření pracovního trhu ve všech původních státech EU.

Evropská komise by měla při tvorbě nových předpisů brát co nejvíce v úvahu názory parlamentů členských zemí EU. Shodli se na tom v závěrečné deklaraci členové Asociace evropských senátů, jejíž zasedání skončilo v Praze. Představitelé evropských horních komor tak reagovali na rozhodnutí komise předávat nové návrhy a konzultační dokumenty přímo národním parlamentům k posouzení. Přímé informování národních parlamentů o iniciativách Evropské komise má dát zákonodárcům v zemích EU možnost, aby dali najevo případné námitky již v raném stadiu legislativního procesu, a ne až tehdy, kdy je návrh těsně před schválením. Připomínky národních parlamentů budou mít ale jen informativní charakter. Tématem pražského zasedání asociace byla role senátů ve 21. století. Zástupci horních komor z 16 evropských zemí se v deklaraci shodli na tom, že existence dvoukomorových parlamentů "přispívá ke zlepšení kvality legislativy i efektivity celého legislativního procesu, zároveň umožňuje i lepší výkon zákonodárných a kontrolních funkcí příslušejících parlamentu".