Zprávy | Z archivu rubriky


Strana zelených příští týden podpoří vládu Mirka Topolánka (ODS), když bude žádat Poslaneckou sněmovnu o důvěru. Šesti poslancům Strany zelených to v sobotu na jednání v Pardubicích doporučila její Republiková rada. Novinářům to oznámil předseda Martin Bursík. Rozhodnutí se podle něj opírá o programové prohlášení menšinové vlády ODS, ale neznamená bezvýhradnou podporu. Zelení uvedli, že chtějí být konstruktivní opoziční stranou.

"Nejvýznamnějším důvodem je skutečnost, že vláda ODS přímo v prohlášení hovoří o tom, že dovede zemi k předčasným volbám. To vnímáme jako nejpoctivější řešení ve vztahu k veřejnosti a podporujeme ho od začátku," řekl Bursík. Další podmínkou vyjádření důvěry je pro zelené záruka, že občanští demokraté nevytvoří po senátních volbách s ČSSD velkou koalici či neuzavřou nějakou formu opoziční smlouvy. "Za důležité také považujeme, že u ODS nevidíme choutky, aby redukovala demokratickou soutěž mezi politickými stranami účelovými změnami volebních zákonů," řekl Bursík. Zelení chtějí také dohlížet na to, aby vláda ODS dodržovala své programové prohlášení. V něm se objevily i některé body navrhované Stranou zelených, například omezení kamionové dopravy o víkendech, zachování limitů těžby v severních Čechách či podporu alternativních paliv v dopravě. O tom, že zelení vládu podpoří, rozhodla Republiková rada rozdílem jediného hlasu. Topolánek podle zelených na pátečním jednání garantoval, že splní jejich požadavky, včetně veřejného prohlášení o tom, že neuzavře s ČSSD pakt po senátních volbách.

Personální změny v Inspekci ministra vnitra pokračují. Ministr Ivan Langer (ODS) v pátek vedle šéfa inspekce Miroslava Borníka a jeho dvou náměstků odvolal i další tři vysoké důstojníky, kteří vedli různá oddělení inspekce. ČTK to potvrdila mluvčí ministerstva Marie Masaříková, důvody ale neuvedla. Podle opozice Langer vážně porušil principy právního řádu, neboť je v konfliktu zájmů. "Považuji ty změny za výjimečný krok, ke kterému se dosud žádný ministr vnitra neodhodlal. O mých důvodech bude ale jako první informován sněmovní bezpečnostní výbor, který jsem z vlastní iniciativy požádal o slyšení," řekl ČTK Langer, který před poslance zamíří příští týden.

Ze svých funkcí musejí vedle Borníka odejít i jeho dva náměstci Jiří Červenka a Luděk Zajíc. O jejich novém pracovním zařazení má podle ministerstva rozhodnout policejní prezident Vladislav Husák. Mezi třemi dalšími odvolanými vedoucími činiteli inspekce je také důstojník Vladimír Nesvadba, o němž v sobotu informoval deník Právo. Jeho jméno ČTK potvrdila mluvčí Masaříková. Již dříve Langer údajně kvůli únikům informací postavil na tři měsíce mimo službu dalšího bývalého šéfa jednoho z oddělení inspekce Jaroslava Hlaváče.

"Ty čistky nemohu chápat jako snahu o zlepšení práce inspekce. Je to spíše vyřizování osobních účtů a politika. Žádný důvod k odvolání nebyl. Je to nemilé a překvapující, když navíc současná vláda ještě nezískala ani důvěru, a už se uchyluje k takovým personálním změnám," reagoval na sobotní informace bývalý ministr vnitra a současný šéf sněmovního bezpečnostního výboru František Bublan (ČSSD). Varoval také svého nástupce před podobnými kroky. "Vždyť ty čistky mohou způsobit to, že se všechny případy, které vyšetřuje inspekce, zastaví. Je to špatný krok," řekl ČTK Bublan. Důvodem odvolání všech vysokých důstojníků inspekce je prý kauza s údajnými odposlechy politiků a novinářů. Inspekce totiž vyšetřovala okolnosti úniku informací z takzvané Kubiceho zprávy. Mezi podezřelými z úniku je přitom i Langer.

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) při pátečním jednání sněmovny uvedl, že při vyšetřování úniku informací z takzvané Kubiceho zprávy bylo nasazeno 46 odposlechů. Týkaly se dvou politiků, dvou novinářů, tří policistů a jednoho lékaře. Odposloucháváni byli zřejmě i jejich rodinní příslušníci a spolupracovníci. Langer prohlásil, že odposlechy byly sice v souladu se zákonem, ale týkaly se i lidí, kteří s případem neměli nic společného. Informaci obdržel Pospíšil písemně od šéfa policejního útvaru zvláštních činností Tomáše Almera, jehož pracovníci odposlechy technicky zajišťují.

Odvolaný Borník je v pracovní neschopnosti a ještě nejméně do listopadu bude mít nohu v sádře. "Ministr mi to oznámil v pátek telefonicky, nic oficiálního nevím. Neznám ani žádný důvod odvolání, ještě mně nic neřekl," popsal v sobotu ČTK Borník, který však nemíní ani po takovém odchodu z funkce řady policie opustit. "Proč bych odcházel, já jsem nic neudělal," podotkl. Ve funkci ho nahradí Zdeněk Pelc, který inspekci již jednou vedl v letech 1997 až 1998. Podle Práva mu zástupce bude dělat Leo Salvet, jenž již tuto funkci zastával před několika lety pod vedením Mikuláše Tomina. Toho v roce 2004 vystřídal na ředitelské židli právě Borník. Borník nepřemýšlí ani o případném návratu do vedení inspekce, pokud by se k vládě dostala opět ČSSD. "Já se asi těžko můžu vrátit, když už je tam někdo nový. Pana Pelce znám, na inspekci už jednou byl. Dále nebudu změny v tomto úřadu komentovat," dodal Borník. Jeho pozdější dosazení do funkce si ale dokáže představit Bublan, který by v případě opětovného návratu kabinetu Jiřího Paroubka (ČSSD) zřejmě znovu dostal zpět své ministerské křeslo. "Přemýšlel bych o tom, ale mám pocit, že pan Borník je z toho všeho hodně zklamán. Nevím, jestli by ještě vůbec chtěl se vrátit, přece jen se již blíží důchodovému věku," řekl.

Působení Borníka ve vedení inspekce si exministr pochvaloval. "Za poslední dva roky se práce inspekce hodně zlepšila, je profesionální. Souvisí to s nástupem pana Borníka," myslí si Bublan. Naopak kritizuje postup svého nástupce, který je podle něj nekoncepční. "Pochopil bych tyto změny, kdyby současná vláda měla působit alespoň rok, ale vždyť ona může skončit již příští týden. Nevidím v krocích pana Langera žádnou koncepci," doplnil poslanec. Langer má opačný názor: "Naopak změny, které provedl bývalý ministr v období těsně před jmenováním nové vlády, považuji za naprosto nekoncepční zásah do práce Inspekce ministra vnitra. Mé kroky jsou právě kvůli změnám pana Bublana."

Pamětní desku má od soboty v krematoriu bývalého koncentračního tábora v rakouském Mauthausenu skladatel, herec a vlastenec Karel Hašler. Autor slavné skladby Ta naše písnička česká zemřel v Mauthausenu v nesnesitelných podmínkách na úplavici 22. prosince 1941. V místnosti, kde jsou v původním stavu zachovány kremační pece, v sobotu zněly podmanivé Hašlerovy písničky. Za hudebního doprovodu rakousko-české kapely Schrammelquartet si před vlastním odhalením desky přítomní zástupci českých krajanských spolků v Rakousku, českého Senátu i český velvyslanec ve Vídni Rudolf Jindrák spontánně zazpívali nejznámější Hašlerovu skladbu. Slzy do očí se některým účastníkům akce draly do očí při poslechu poslední dochované Hašlerovy písně, tesklivé Plují mraky do daleka. Píseň vznikla v Mauthausenu a za ostnaté dráty se dostala jen díky ústnímu podání, vysvětlil ČTK předseda sdružení Písničkář Ivo Zelenka. "Prý bylo jeho posledním přáním před smrtí, aby se tato píseň zachovala. Byla poslední, kterou napsal," uvedl.

Odhalení pomníku jednomu z nejznámějších a nejvšestrannějších československých umělců si vymohl a zorganizoval Kulturní klub Čechů a Slováků v Rakousku. Podle jeho předsedkyně Heleny Baslerové přitom dnes správa mauthausenského památníku povoluje odhalování pamětních desek konkrétním osobnostem jen výjimečně. Ta Hašlerova, umístěná pod oknem spalovny těl bývalých odsouzenců, ale není v pochmurné místnosti jediná. Připomínku na své umučené tu už dávno mají Srbové, Poláci, Francouzi nebo Španělé. "Měla jsem to v hlavě 30 let," řekla ČTK Baslerová, která do Rakouska odešla v roce 1968. "O rok později jsem se chtěla podívat na Hašlerův pomníček, a překvapilo mě, že nic takového neexistuje. Před deseti lety jsem tu byla znova a stále tu nic nebylo," popisuje, jak se v hlavě pozdější šéfky krajanského kulturního klubu nápad rodil.