Zprávy | Z archivu rubriky

Senát by měl podle premiéra Mirka Topolánka (ODS) přijmout případné návrhy sněmovny, které by vedly k předčasným parlamentním volbám. Topolánek o to ve čtvrtek požádal své bývalé kolegy v horní komoře, na jejichž schůzi poprvé promluvil jako předseda vlády. "Prosím vás, abyste v případě, že k tomu budete vyzváni, umožnili řešení, které by vedlo k předčasným volbám. Čeští občané si ho zaslouží," uvedl Topolánek. Senát nedávno přijal ústavní novelu, která má usnadnit cestu k předčasným volbám. Prezident by podle ní mohl po demisi vlády rozpustit sněmovnu, jestliže s tím bude souhlasit nadpoloviční většina poslanců. Dalším možným řešením, byť na hraně ústavnosti, je podle Topolánka další návrh na zkrácení funkčního období sněmovny podle vzoru z roku 1998 po pádu vlády Václava Klause. Topolánek uvedl, že považoval za nutné horní komoru navštívit i poté, co jeho menšinová vláda nedostala ve sněmovně důvěru. Ujistil senátory, že v souladu s ústavou podá demisi prezidentovi.

Vedení KDU-ČSL ve čtvrtek požádalo své poslance, aby se písemně zavázali, že nepodpoří vládu, která by byla závislá na komunistech. Ti, kteří svůj podpis nepřipojí, by se měli vzdát poslaneckého mandátu. Úřadující šéf lidovců Jan Kasal nepředpokládá, že by některý ze 13 poslanců odmítl závazek podepsat; a to včetně Cyrila Svobody. Právě kvůli jeho výrokům ve čtvrteční Mladé frontě Dnes svolal Jan Kasal na čtvrtek odpoledne mimořádné zasedání předsednictva strany za účasti krajských lídrů. Cyril Svoboda v deníku kritizoval zářijové usnesení KDU-ČSL, které lidovcům zakazuje tolerovat menšinovou vládu ČSSD, kterou by podrželi komunisté. Usnesení celostátní konference bylo podle Svobody přijato ve vypjaté situaci, je potřeba o něm znovu diskutovat a případně ho přehodnotit. Jeho vyjádření vyvolalo mezi lidovci velkou nevoli, jeho mateřská organizace v Praze 4 ho vyzvala k tomu, aby své výroky odvolal a omluvil se za ně. Cyril Svoboda v prohlášení pro ČTK uvedl, že je proti podpoře jakékoliv vlády, která by se opírala o komunisty, a že Mladá fronta Dnes jeho slova překroutila. Deník to však popírá. O přímé účasti KDU-ČSL ve vládě s Paroubkem v létě jednal tehdejší šéf lidovců Miroslav Kalousek. Ve straně ale narazil na velký odpor a nakonec sám odstoupil. Později rezignovala i většina předsednictva. Napětí vedlo ke svolání mimořádného volebního sjezdu KDU-ČSL, který se bude konat v prosinci.

Komunisté považují za přirozené, aby šanci sestavit vládu měla ve druhém kole ČSSD jako druhá nejsilnější parlamentní strana. Oznámil to předseda komunistických poslanců Pavel Kováčik. Podle něj budou komunisté při poradě prezidenta Václava Klause se šéfy parlamentních stran požadovat rychlé řešení nynější politické krize. Komunisté by zřejmě případnou menšinovou vládu ČSSD ve sněmovně podpořili. Kováčik řekl, že jeho strana bude ale chtít znát předem programové prohlášení kabinetu a jeho složení. Podle něj ale zatím z ČSSD "žádná iniciativa nepřišla". Komunisté by podle Kováčika měli zřejmě výhrady proti lidem, kteří se v minulosti vymezovali proti KSČM jako zločinecké organizaci. Z těchto důvodů někteří komunističtí poslanci odmítli již dříve hlasovat pro Lubomíra Zaorálka, kterého ČSSD navrhovala do funkce šéfa sněmovny. Zaorálek na květnovém mimořádném sjezdu ČSSD prosadil rezoluci, která straně zapovídá spolupráci s komunisty, a také později vystupoval v tomto duchu.

Spojené státy se zřejmě nebudou snažit zlomit odpor vůči stavbě protiraketové základny na českém území. Myslí si to šéf sněmovního výboru pro obranu Jan Vidím (ODS). Pokud Američané vycítí nesouhlas z české strany, tak základnu postaví jinde. Vidím by si stejně jako další členové výboru přál, aby se o základně diskutovalo bez emocí a věcně. Česká republika figuruje v úvahách Pentagonu v souvislosti s evropskou částí takzvaného protiraketového deštníku společně s Polskem. Původně chtěli Američané o umístění základny rozhodnout po prázdninách. Podle ministra zahraničí Alexandra Vondry ale USA do konce letošního roku definitivní slovo neřeknou. Plány na umístění americké základny v Česku vzbudily mezi politiky značné kontroverze. Odmítavě se k tomuto záměru staví i značná část veřejnosti.

Senátními kandidáty na ombudsmana se ve čtvrtek stali dosavadní veřejný ochránce práv Otakar Motejl a senátorka Jitka Seitlová. Motejl dostal v tajných volbách hlasy 43 z 57 senátorů, Seitlová uspěla až ve druhém kole se ziskem 38 hlasů. Senátorka byla zvolena také kandidátkou na zástupkyni ombudsmana. Druhému adeptovi na tuto funkci, exministrovi vnitra Janu Rumlovi (US-DEU), chyběl ke zvolení jeden hlas. Senát využil zákonnou možnost navrhnout dva kandidáty na ombudsmana. Stejnou příležitost má i prezident republiky, který své nominace zatím neoznámil. O jejich návrzích rozhodne sněmovna, která vybere budoucího ombudsmana i jeho zástupce na příštích šest let. Úkolem ombudsmana je bezplatně hájit občany před byrokracií a bránit jejich práva. Ombudsman má právo vstupovat do projednávání konkrétních případů na úřadech včetně ministerstev, není však oprávněn úřad k určité činnosti donutit. Na nedostatky může pouze upozornit nadřízený orgán či sněmovnu, případně kauzu zveřejnit. Motejl byl vůbec prvním ombudsmanem, jeho funkční období končí letošního 18. prosince.

Odboráři musejí nadále poskytovat zaměstnavatelům jmenné seznamy účastníků stávek při jednání o kolektivních smlouvách. Ústavní soud ve čtvrtek zamítl návrh čtyř desítek někdejších poslanců za ČSSD na zrušení ustanovení zákona o kolektivním vyjednávání. Podle levicových politiků a odborů vedou jmenné seznamy k šikaně a propouštění zaměstnanců. Podle Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů naopak zaměstnavatel potřebuje vědět, kdo v čase stávky pracuje, a kdo ne. Podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského není požadavek na předložení jmenného seznamu stávkujících protiústavní. "Stávka, i když je legální, může způsobit nezanedbatelné škody. Cíl předejít těmto škodám se Ústavnímu soudu zdá legitimní," uvedl Rychetský. Předseda soudu také upozornil, že stávkující jsou proti zneužití seznamů zaměstnavateli chráněni jinými zákony. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Milana Štěcha zákon v praxi vede k zastrašování zaměstnanců. Poukázal na jednání ve společnosti Ispat Nová huť, kde prý zaměstnanci v obavách z perzekuce stahovali podpisy pod prohlášením o stávce. Sporná povinnost má i přes verdikt Ústavního soudu skončit k 1. lednu 2007, kdy vstupuje v platnost nový zákoník práce. "Ten je v tomto modernější a občansky přijatelnější," uvedl Štěch. Levicoví poslanci se ale obávají, že nová vláda platnost zákoníku odloží.

Platové poměry pedagogů a zaměstnanců ve školství jsou podle školských odborů značně podhodnoceny. Zatímco průměrný plat pedagoga s vysokoškolským vzděláním je 21.860, průměrný plat stejně vzdělaných lidí v nepodnikatelské sféře je 27.545 korun. K dorovnání tohoto rozdílu by bylo podle předsedy odborů Františka Dobšíka zapotřebí asi šest miliard korun. Podle odborářů je stát učitelům a zaměstnancům ve školství stále ještě dlužen. Mají obavy, že posílení rozpočtové kapitoly školství, které slibuje vláda ODS, nesplní očekávání. Odboráři by chtěli, aby se pro provozní a správní zaměstnance zvýšily platové tarify o 14 procent a pro pedagogické pracovníky o 25 procent. Uvedený nárůst tarifů by si podle vedoucího ekonomicko-právního oddělení svazu Víta Berky vyžádal více než čtyři miliardy korun.

Dálnice D5 je průjezdná z Prahy až na hranice s Německem. Poslední 3,5kilometrový úsek obchvatu Plzně z Černic do Litic, včetně prvního dálničního tunelu vrchem Valík a mostu přes Úhlavu, ve čtvrtek slavnostně otevřeli investoři, dodavatelé a politici. Celá dálnice Praha-Rozvadov nyní měří 151 km. Na nově otevřený úsek však budou vozy smět vjet až v pátek dopoledne. Ve stejnou dobu německá strana plně zprovozní celou třicetikilometrovou dálnici A6 z Rozvadova k severojižní dálnici A93 Amberg-Řezno-Mnichov. Poprvé v historii se tak propojí východoevropská dálniční síť se západoevropskou. Páteční akce na Rozvadově se má zúčastnit spolkový ministr dopravy a výstavby Wolfgang Tiefensee.

Městský soud v Praze ve čtvrtek zamítl žalobu ČSOB proti Nomuře v takzvané kauze České pivo. ČSOB se domáhala odškodného ve výši asi 24 miliard korun. O rozhodnutí soudu informoval mediální zástupce Nomury Jiří Hrabovský a potvrdil je mluvčí ČSOB Milan Tománek. Hrabovský verdikt označil za třetí letošní významné vítězství Nomury ve sporech spojených s bývalou IPB. V březnu Česká republika prohrála arbitráž, v níž Nomura po ČR žádá 40 miliard korun; výše platby bude určena později. A v září švýcarský soud zamítl odvolání Česka proti březnovému verdiktu. Právníci ČSOB nyní podle Tománka analyzují výroky soudu, aby mohli připravit další kroky. Kauza České pivo se týká transakcí s akciemi plzeňského Prazdroje z let 1998 až 2000. ČSOB dříve uváděla, že v zahraničních archivech našla dokumenty, které usvědčovaly manažery londýnské pobočky Nomury z podvodu za téměř 24 miliard korun. O tolik peněz měla přijít IPB za odprodej dvou lukrativních českých pivovarů ze svého portfolia - Plzeňského Prazdroje a Radegastu. IPB, kterou v roce 2000 převzala ČSOB, tehdy ovládala Nomura.

Kontroverzní podnikatel Tomáš Pitr do pankráckého vězení k výkonu pětiletého trestu zatím nenastoupí. Jeho advokátka Helena Rejholcová totiž Městskému soudu v Praze ve středu odpoledne doručila podnikatelovu žádost o odklad trestu ze zdravotních důvodů. Pitr má prý vyhřezlou ploténku a čeká ho zřejmě operace. Je hospitalizován v pražských Střešovicích. Jeho advokátka ve čtvrtek dodala i lékařskou zprávu. Ta nyní poputuje ke zdravotní službě Generálního ředitelství vězeňské služby, aby ji posoudila. Soudce Petr Novák chce počkat na její vyjádření. Pokud mu vězeňští lékaři sdělí, že Pitrův stav není tak vážný, aby nemohl výkon trestu nastoupit, vyzve podnikatele, aby se do vězení okamžitě dostavil. Pokud ale lékaři usoudí, že Pitr do vězení nemůže, soudce jeho žádosti o odklad vyhoví. Pitr byl spojován s potravinářskou firmou Setuza, kterou před několika dny prodal. Počátkem letošního června byl ve 12 let starém případu s dalšími čtyřmi muži pravomocně uznán vinným, že žádali nezákonné vrácení daně z přidané hodnoty. Stát poškodili o 51 milionů korun. Podnikatelé od počátku vinu odmítají. Pitr zatím jako jediný požádal o nový proces, soudu nedávno předložil údajně zcela nový zásadní důkaz. Jednání o obnově řízení bude pokračovat 15. listopadu.