Zprávy | Z archivu rubriky


Bývalý prezident Václav Havel se přimlouvá za přijetí jakéhosi celosvětového základního mravního minima, z něhož by vycházela pravidla a normy soužití národů a nadnárodních společenství v budoucím světě. Havel to řekl v úvodním projevu na pražské konferenci Forum 2000 s podtitulem Dilemata globálního soužití. Učinil prý již různé a dosud neúspěšné pokusy, aby takové minimum vzniklo a bylo přijato jako nový oficiální dokument například na půdě OSN. Podle něj by minimum mohlo platit vedle Všeobecné deklarace lidských práv. "V těch náboženských základech či východiscích či tradicích různých civilizačních okruhů dříme cosi, co je všem společné. Jakýsi elementární soubor mravních imperativů, které vlastně, samozřejmě s příslušnými modifikacemi, platí všude," zamýšlel se bývalý prezident nad soužitím mezi různými kulturami a náboženstvím. Své poznání opírá o cestování a poznávání různých zemí.

Václav Havel požádal účastníky konference, aby se snažili najít odpověď na otázku, zda je v 21. století v éře globalizace a "v soudobé dvojsmyslně se vyvíjející civilizaci" šance kodex pro soužití přijmout. "Já sám jsem v této věci různé pokusy činil. Byly absolutně neúspěšné," konstatoval Havel, který podle některých zahraničních médií patří do skupiny nejvlivnějších intelektuálů světa.

Princovi hášimovské jordánské královské dynastie Hasanu bin Találovi se Havlův nápad líbí. "Ale měla by to být maxima, abychom z nich mohli dostat alespoň to minimum," řekl v rozhovoru s novináři. Podobný názor vyslovila bývalá irská prezidentka Mary Robinsonová. Lotyšská prezidentka Vaira Víkeová-Freibergová podotkla, že přijímání deklarací je dobré, avšak důležitější a mnohem těžší je jejich dodržování. "Máme již báječné dokumenty. Ale mít jen deklarace nestačí, důležité je jejich dodržování," uvedla. Podle jordánského prince je nutné se zaměřit na globální soužití a sdílení humanitárních hodnot. Účastníci konference Forum 2000 debatovali o globální rozmanitosti a soužití kultur, ideologií a náboženství a lidských právech. Konference končí v úterý.

Prezident Václav Klaus zahájí ve čtvrtek jednání o nové vládě - den poté, co přijme demisi kabinetu Mirka Topolánka. Postupně se sejde s delegacemi všech pěti stran zastoupených ve sněmovně, tedy ODS, ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a Strany zelených. Koho si na Pražský hrad pozval jako první a kdy konzultace ukončí, prezident zatím neoznámil. "To je věcí dalšího jednání," řekl ČTK mluvčí Hradu Petr Hájek. "V zájmu získání co nejucelenější informace o názorech jednotlivých politických stran na další kroky při řešení současné politické situace se prezident rozhodl pozvat na tyto konzultace tří až pětičlenné delegace vedení politických stran, tedy nikoli jen jejich předsedy," sdělil Hájek. Konzultace po červnových volbách vedl prezident pouze se šéfy stran.

Nové kolo jednání o politickém uspořádání začíná poté, co Topolánkův menšinový kabinet minulý týden nezískal důvěru sněmovny a musí odstoupit. Ve středu prezident přijme demisi ministrů a zároveň je pověří, aby své resorty řídili dál až do doby jmenování další vlády. Nového premiéra hodlá Klaus jmenovat až po skončení senátních a obecních voleb, tedy nejdříve koncem října. ODS čeká na Klausův výběr, přičemž je připravena uvažovat i o nestranickém premiérovi, který by vedl úřednickou vládu, a tím usnadnil cestu k předčasným volbám. Kvůli dlouhodobé neschopnosti politiků domluvit se na stabilní vládě s podporou sněmovny se k dřívějšímu termínu hlasování začíná přiklánět zřejmě i Klaus. ČSSD ale tvrdí, že mají být nejdříve vyčerpány všechny tři ústavnou dané pokusy zformovat kabinet. Ostatní strany předčasné volby za určitých podmínek připouštějí.

Státní dluh ke konci září vzrostl na 746,3 miliardy korun. Od konce června se zvýšil o 17,4 miliardy korun. Údaje zveřejnilo ministerstvo financí (MF). Na každého Čecha tak připadá dluh přibližně 73.000 korun. Podíl krátkodobého dluhu na celkové hodnotě vzrostl na 19,5 procenta z 17,6 procenta na konci druhého čtvrtletí. Podle MF je tak stále ve vyhlášeném cílovém pásmu. Takzvaný obchodovatelný státní dluh na konci září dosáhl 711,3 miliardy korun a za poslední tři měsíce stoupl o 15,2 miliardy korun.

V zahraničním financování stát ve třetím čtvrtletí čerpal vládní půjčky od Evropské investiční banky ve výši 2,3 miliardy korun. "O další emisní činnosti na zahraničním kapitálovém trhu navazující na lednové privátní umístění japonskému investorovi ministr financí nerozhodl," uvedlo MF. Průměrná splatnost státního dluhu stejně jako ve druhém čtvrtletí dále klesla proti konci prvního čtvrtletí na 5,9 roku. To již představuje opuštění vyhlášeného cílového pásma.

"Ve státních financích panuje napětí, které se nejnověji projevuje nutností řešit dříve nevídané dilema," komentoval údaje Pavel Sobíšek z HVB Bank. Stát totiž hodlá navýšit do konce roku částku na své půjčky o 18,8 miliardy korun proti původně plánovaným 155,5 miliardy korun. Toto navýšení je podle MF způsobeno rozhodnutím ministra financí splatit dříve závazek vůči ČNB za 17 miliard korun, přičemž 15 miliard korun si stát bude muset půjčit. Další peníze si stát musí půjčit na důchody.

Míra nezaměstnanosti se v září snížila na 7,8 procenta ze srpnových 7,9 procenta. Počet lidí bez práce, kteří mohli bezprostředně nastoupit do zaměstnání, klesl téměř o osm tisíc na 427.331 osob. Vyplývá to z údajů ministerstva práce a sociálních věcí. K poklesu nezaměstnanosti podle ekonomů přispěli absolventi škol, kteří v minulém měsíci našli práci; na dlouhodobém vývoji se podepisuje hospodářský růst, který vytváří nová pracovní místa. "Rozjetá ekonomika tvoří nová pracovní místa a počet volných míst podle statistik úřadů práce se blíží stotisícové hranici," uvedl analytik HVB Bank Pavel Sobíšek. Míra nezaměstnanosti je nejníže od začátku měření nynější metodikou a při srovnání v dřívější metodice byl podle něj takto nízký počet lidí bez práce naposledy v roce 2001.

Po skončení prázdnin se trh práce vždy výrazně rozhýbe. Na jedné straně přibývá absolventů škol v registrech úřadů práce, zároveň se ovšem ve firmách nabírají vyšší počty zaměstnanců než o prázdninách, uvedl analytik Patria Finance David Marek. Do toho se na plné obrátky rozjíždějí personální agentury a náborová oddělení ve firmách, díky čemuž se podaří nalézt zaměstnání většímu počtu lidí než v letních měsících, poznamenal. Ve srovnání s loňským zářím, kdy nezaměstnanost činila 8,8 procenta, se počet takzvaných dosažitelných uchazečů snížil o 47.633 lidí. Nejvyšší nezaměstnanost byla na Mostecku, kde činila 20,3 procenta. Naopak nejnižší nezaměstnanost byla tradičně v okresech Praha - východ (2,3 procenta) a Praha - západ (2,4 procenta).

V procesu s bývalou ministryní zdravotnictví Marií Součkovou padl v pondělí osvobozující rozsudek. Obvodní soud pro Prahu 2 dospěl k závěru, že se exministryně při uzavření smlouvy mezi ministerstvem a advokátem Zdeňkem Nováčkem o poskytování právní pomoci ve sporu s firmou Diag Human nedopustila trestné činnosti. Třiapadesátiletou Součkovou, které hrozily tři roky až deset let vězení, zprostil obžaloby z porušování povinnosti při správě cizího majetku a ze zneužívání pravomoci veřejného činitele. Žalovaný skutek není trestným činem, uvedl soud. Státní zástupce navrhoval soudu, aby Součkové uložil trest odnětí svobody při dolní hranici trestní sazby a náhradu škody ve výši téměř deset milionů korun. Proti rozsudku se lze odvolat k pražskému městskému soudu.

Součková, která po obvinění vystoupila z ČSSD, vinu od počátku odmítala, mluvila také o politickém podtextu kauzy. Tvrdila rovněž, že smlouva s mnohamilionovými odměnami pro právníka za zastupování státu ve sporu s obchodníkem s krevní plazmou, firmou Diag Human, je zfalšovaná. Smlouva slibovala Nováčkovi za zastupování státu deset milionů korun. Advokát ale celou částku nedostal a soudně se domáhal doplacení 55.000 korun. Později žalobu rozšířil na dalších deset milionů korun, které měl získat při vypovězení smlouvy, což se stalo předloni v květnu. Kdyby Nováček za stát spor s Diag Human vyhrál, obdržel by podle smlouvy 170 milionů korun. Prvoinstanční soud žalobu Nováčka o deset milionů korun zamítl s tím, že jeho smlouva s ministerstvem je neplatná.

Bývalý poslanec Zdeněk Kořistka neprokázal, že by mu Marek Dalík a Jan Večerek nabídli desetimilionový úplatek a místo velvyslance. Rozhodl o tom ostravský krajský soud, podle kterého Kořistka svými výroky Dalíka s Večerkem poškodil a musí se jim omluvit a dohromady jim zaplatit 30.000 korun jako finanční satisfakci. Soud v úplatkářské aféře z poloviny roku 2004 vůbec poprvé oficiálně rozhodl. Žalované straně - Kořistkovi, se nepodařilo předložit takové důkazy, které by potvrdily, že nabídka skutečně padla, řekla ve zdůvodnění rozhodnutí soudkyně.

Kořistka s rozhodnutím spokojen není a dál trvá na tom, že jej Dalík a Večerek chtěli podplatit. "Je to signál pro všechny. O korupci mlčte a úplatky si raději vezměte," řekl. Dodal, že nevidí jediný důvod, proč by se jim měl omlouvat. Právní zástupci Dalíka i Večerka, kteří dohromady požadovali milion korun, jsou spokojeni. Podle nich soud rozhodl správně. O případném odvolání kvůli nízkému odškodnému se poradí s klienty.

Úplatek údajně Dalík s Večerkem nabídli Kořistkovi za to, že nepodpoří vznikající vládu Stanislava Grosse. Oba to ale od začátku odmítají. Protikorupční policie je ale předloni obvinila z toho, že peníze a místo velvyslance v Bulharsku nabídli z pověření ODS. Žalobce je nejdřív odmítl vzít do vazby a pak jejich stíhání zrušil. Celý případ, ve kterém se mezi odposlouchávanými ocitl i šéf ODS a nynější premiér Mirek Topolánek, nakonec skončil odložením. Verdikt potvrdila i nejvyšší žalobkyně Renáta Vesecká.