Zprávy | Z archivu rubriky


S vybudováním americké protiraketové základny na českém území nesouhlasí 62 procent lidí. Opačný názor má podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) 24 procent oslovených. Více než tři čtvrtiny respondentů podle analytiků soudí, že o základně by měli rozhodovat občané v referendu. Sociologové také zjistili, že veřejnost vnímá zahraniční politiku USA převážně kriticky.

Z hlediska stranických preferencí má případný vznik základny relativně vyšší podporu pouze u příznivců ODS, i když ani mezi nimi souhlas nepřevažuje nad nesouhlasem. Voliči ostatních stran myšlenku v naprosté většině odmítají, nejrezolutněji stoupenci KSČM. Obecně platí, že na pravolevé škále podpora zbudování základny klesá zprava doleva. Z hlediska ostatních sociodemografických znaků sociologové zaznamenali relativně vyšší souhlas mezi muži a dotázanými s dobrou životní úrovní.

Případné referendum o této otázce má podporu 78 procent lidí. Čtrnáct procent tuto možnost odmítlo. Proti referendu se vyslovují většinou stoupenci základny.

Více než tři čtvrtiny Čechů, 78 procent, zastávají názor, že USA v zahraniční politice upřednostňují vlastní mocenské a ekonomické zájmy, a 64 procent si myslí, že neberou ohled na mínění světového společenství. Podle 44 procent respondentů představuje současná zahraniční politika USA hrozbu pro dnešní svět, opačný názor má 39 procent.

Městské státní zastupitelství ve čtvrtek obdrželo žádost policie na vzetí do vazby někdejšího šéfa kabinetu premiérů Zdeňka Doležela a dalších dvou obviněných, Ladislava Péti a Miloslava Řehulky. Žádost nyní posoudí žalobce a odešle ji soudci. Ten má 24 hodin na to, aby rozhodl, zda žádosti vyhoví. Podle mluvčího státního zastupitelství Martina Omelky je Doležel stíhán pro trestné činy vydírání, nepřímé úplatkářství a neoprávněné nakládání s osobními údaji, Péťa pro vydírání, podplácení a nepřímé úplatkářství a Řehulka pro vydírání.

Server Aktuálně.cz uvedl, že důvodem obvinění z neoprávněného nakládání s osobními údaji je personální spis exministra vnitra Františka Bublana, který policisté našli při domovní prohlídce u Doležela. Doležel se prý mohl k Bublanovým údajům dostat díky své funkci šéfa personálního odboru, kterou mu na vnitru svěřil někdejší ministr Stanislav Gross (ČSSD). Mluvčí policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Blanka Kosinová ČTK řekla, že vyšetřovatelé žádají, aby byla trojice mužů poslána do vazby kvůli možnému ovlivňování svědků a pokračování v trestné činnosti. Podle policie se Doležel spolu s komunálními politiky rozhodli neoprávněně získat část z desítek milionů, které na obnovu památek poskytly EU a ministerstvo pro místní rozvoj. Chtěli to údajně udělat prostřednictvím obecně prospěšné společnosti Bono Publico.

Doleželovi, starostovi Budišova na Třebíčsku Péťovi a úředníkovi ministerstva zemědělství Řehulkovi hrozí v případě uznání viny až osm let vězení.

Polští státní zástupci, kteří vyšetřují podezření z korupce při privatizaci Unipetrolu, již požádali české kolegy o výslechy dalších svědků, které se zřejmě uskuteční v Praze v listopadu. ČTK to potvrdilo pražské městské státní zastupitelství i mluvčí krakovské prokuratury. Na seznamu, který čítá zřejmě 18 jmen, figurují podle informací ČTK přední pracovníci společnosti Agrofert v čele s jejím majitelem Andrejem Babišem, a také zástupci konkurenční firmy Seta. Obě tyto společnosti svedly konkurenční boj o to, která z nich se stane českým partnerem polského koncernu PKN Orlen, jenž Unipetrol koupil od české vlády. Polští státní zástupci chtějí mimo jiné vědět, zda privatizaci neprovázela korupce. Někdejší manažer Orlenu Krzysztof Kluzek totiž tvrdí, že od polského lobbisty Jacka Spyry slyšel v souvislosti s prodejem české firmy o úplatcích 42 milionů eur (asi 1,2 miliardy korun).

Polští státní zástupci mají společně s českými kriminalisty za sebou téměř již dvě etapy výslechů svědků v rámci prověřování okolností prodeje Unipetrolu. Polští státní zástupci předpokládají, že do Prahy přijedou ještě několikrát. Kromě nového seznamu svědků budou chtít vyslechnout také některé politiky včetně někdejšího premiéra Vladimíra Špidly i současného premiéra Mirka Topolánka.

Mezi posledními pak na služebnu protikorupční policie zamíří i Andrej Babiš. Jeho Agrofert při prodeji Unipetrolu sehrál roli partnera PKN Orlen v Česku. Někdejší vedení s ním a s americkou firmou ConocoPhilips uzavřelo smlouvy, na jejichž základě měl Agrofert a Američané získat části českého holdingu. Nové vedení Orlenu se ale postavilo proti smlouvám s tím, že jsou pro Orlen nevýhodné. Klíčová pro vyšetřování údajné korupce bude analýza smluv, které Orlen uzavřel s Agrofertem. Posudek soudních znalců by měl být hotov za několik měsíců. Do té doby čeští policisté za účasti polských vyšetřovatelů vyslechnou další svědky.

Zakázky ministerstva informatiky na datové propojení úřadů a připojení knihoven k internetu za 800 milionů korun byly v pořádku. Rozhodl o tom Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Verdikt ale dosud není pravomocný, společnost GTS Novera se jako podavatel podnětu může odvolat, řekl ČTK mluvčí úřadu Kristián Chalupa. GTS Novera ještě rozhodnutí úřadu oficiálně neobdržela.

Telefónica, ještě pod dřívějším názvem Český Telecom, vyhrála v létě tři tendry ministerstva informatiky v celkové hodnotě přes 950 milionů. Měla zajistit datové propojení úřadů a připojení knihoven k internetu, získala i zakázku na pronájem síťových prvků. První dva tendry se kvůli stížnostem neúspěšných uchazečů dostaly k antimonopolnímu úřadu.

O zakázky měla zájem právě GTS Novera. Nelíbily se jí ale podmínky ministerstva, které údajně byly omezující a znevýhodňující. Ministerstvo například stanovilo plnění smluv jen na tři roky. Podle GTS je to příliš krátká doba, která by neumožnila návratnost investic do vybudování potřebné infrastruktury. Telecom, jenž stejné služby zajišťoval už v minulosti, tak byl zvýhodněn tím, že sítě měl už vybudované. ÚOHS ale namítá, že doba plnění záleží na zadavateli. "Úřad nezjistil skutečnost, která by společnosti GTS Novera bránila podat nabídky. To, že zadávací řízení nebyla pro všechny firmy rentabilní, není důvodem k jejich zrušení," míní Chalupa.

Česko patří mezi šest zemí s nejrizikovějším vývojem veřejných financí. Vyplývá to ze zprávy Evropské komise, kterou má ČTK k dispozici. Zemi ohrožuje stárnutí populace, které by se mělo promítnout i do růstu HDP. Ten by měl po roce 2010 zpomalit až na 2,6 procenta a mezi lety 2031 až 2050 až na 0,8 procenta. V současnosti česká ekonomika roste více než šestiprocentním tempem. Spolu s Českem se na konci evropského žebříčku drží Řecko, Kypr, Maďarsko, Portugalsko a Slovinsko. Slovensko si naopak vede o poznání lépe. Brusel ho zařadil do skupiny zemí se "středně rizikovým" vývojem veřejných financí. Jeho lepší hodnocení je zapříčiněno zejména důchodovou reformou, kterou přijala bývalá vláda. "Hodnocení Evropské komise zcela potvrzuje vážný stav veřejných financí České republiky tak, jak byly veřejnosti prezentovány ministrem financí Vlastimilem Tlustým od jeho nástupu do funkce," reagovalo na zprávu ministerstvo financí. Ministr chce jednat o rozpočtu na rok 2007 se všemi parlamentními stranami a odvrátit tak hrozbu rozpočtového provizoria, dodalo.

Přijetí důchodové reformy se v Česku zatím nezdařilo. Podle ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase by se důchodový systém v ČR mohl změnit ve druhém pololetí příštího roku či nejpozději v lednu 2008. Zákon by mohl zakotvit i zavedení stropu plateb pojistného, změnu invalidních důchodů či placení pojistného i v takzvaných náhradních dobách, tedy za studium či rodičovskou dovolenou. Evropská komise Českou republiku varuje, že poměr lidí v neproduktivním a produktivním věku se začne výrazně měnit v její neprospěch. V roce 2050 by měli lidé nad 65 let tvořit 55 procent počtu lidí ve skupině od 15 do 65 let. V současnosti se tento poměr pohybuje kolem 20 procent.

Za nezbytné opatření Komise považuje reformu důchodového a zdravotnického systému, aby jejich chod byl udržitelný. Podle zprávy asi polovina zemí provedla reformy, které omezily rozpočtové dopady stárnutí obyvatel. Tyto reformy by také měly doprovázet pozdější odchody do důchodu.