Zprávy | Z archivu rubriky

Inspekce ministra vnitra navrhla obvinit ředitele Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Jana Kubiceho a jeho dva podřízené ze tří trestných činů. Případ souvisí s vyšetřováním úniku informací z takzvané Kubiceho zprávy do médií. ČTK to řekl státní zástupce Michal Zachystal, který má kauzu na starosti. Podle internetového serveru Aktuálně.cz nový šéf inspekce Zdeněk Pelc odmítl návrh svých podřízených na stíhání Kubiceho a dalších dvou policistů podepsat a říká, že jde o provokaci. "Skutečně jsem to nepodepsal, ale bylo to kvůli tomu, že jsem ten materiál nikdy neměl k dispozici a neznám jeho obsah. Nikdy jsem ale neřekl, že šlo o provokaci. Zpracovatel věci to podepsal pod dozorem státního zástupce, kterému je přímo odpovědný, nikoli mně. Můj podpis k tomu nebyl nutný," řekl ČTK Pelc. Návrh inspekce na obvinění tak zůstává platný.

Návrh pracovníků inspekce vzešel podle Zachystala z vyšetřování zhruba 15 trestních oznámení, které na Kubiceho i neznámého pachatele podali různí lidé a subjekty, mezi nimi i expremiér a šéf ČSSD Jiří Paroubek či Národní bezpečnostní úřad. Kubice však již dříve ČTK řekl, že si jakéhokoli pochybení není vědom. "V žádném případě jsem se ani já, ani nikdo z ÚOOZ ničeho nezákonného nedopustil. Navíc já jsem tu zprávu nezveřejnil," uvedl v červnovém rozhovoru pro ČTK šéf ÚOOZ. Odmítl i kritiku ze strany vedení ČSSD, podle níž šlo o snahu zdiskreditovat sociální demokraty. "Jsem apolitický a s politikou či volbami to nemělo nic společného," podotkl tehdy Kubice.

V Hovoranech na Hodonínsku shořela výrobní hala a sousední sklad společnosti Neochem plus, výrobce polyuretanových pěnových hmot, které se používají zejména při výrobě čalouněného nábytku. Tři pracovníci firmy skončili v nemocnici, nadýchali se zplodin hoření. Škoda se předběžně odhaduje na 200 milionů korun. Likvidace požáru trvala přibližně stovce hasičů pět hodin, řekl ČTK mluvčí jihomoravského hasičského záchranného sboru. Ve středu budou na místě neštěstí pátrat po příčině požáru vyšetřovatelé hasičů a policie. Situace byla natolik vážná, že hasiči museli v Hovoranech vyhlásit takzvaný zvláštní stupeň požárního nebezpečí. Používá se jen u největších požárů. Uvnitř objektu byl takový žár, že hasiči zpočátku nemohli dostat do budovy. Kvůli dýmu zasahovali v dýchacích přístrojích. Pod zborcenou střechou oheň stále doutnal. Proto bylo nutné torzo střechy rozebrat a ohniska postupně likvidovat.

V hale a sousedním skladu shořelo celkem 120 tun polyuretanu. Zápach ze spálené pěny byl cítit na 20 kilometrů daleko. Dým ohrožoval několik vesnic. Jejich obyvatelé byli vyzváni, aby nevycházeli z domovů, nevětrali a zrušili všechny akce konané pod širým nebem. Na místě neštěstí měřili odborníci a zaměstnanci radnice v Kyjově koncentrace zplodin z požáru. V žádné z vesnic ale nezjistili nebezpečné hodnoty.

Bezpečnostní opatření, která vláda před necelým měsícem přijala v souvislosti s informacemi tajných služeb o hrozícím útoku teroristů, budou postupně omezována. Nebudou již tak plošná, nicméně pořád ještě budou trvat, řekl po jednání Bezpečnostní rady státu premiér Mirek Topolánek. Podle něj v současné době riziko teroristického útoku již zemi nehrozí.

Policie i specializované útvary střeží desítky objektů včetně ruzyňského letiště, nádraží a dalších budov. Podle médií chtěli teroristé v Praze zajmout věřící v synagoze. Zesílená bezpečnostní opatření prý měla útočníky odradit, někteří odborníci je ale kritizovali. "Už v té úvodní informaci jsme řekli, že ta opatření mají kromě bezpečnostního i preventivní charakter," poznamenal Topolánek. Policisté ozbrojení samopaly v ulicích hlavního města tak měli odradit případné útočníky od jejich záměru. Toho se podle premiéra podařilo dosáhnout.

Česká republika či Slovensko jsou údajně mezi státy, které mají prostředky k vytvoření uranu, jaký se používá v atomových zbraních. Případně mohou, pokud to budou chtít, takové technologie rychle získat či mohou využít plutoniový odpad k zbrojním účelům. Na svém webu to píše list Washington Post. Zprávu amerického listu odmítl ředitel Ústavu jaderného výzkumu v Řeži František Pazdera. "Je to nesmysl, Česko na to nemá technologie. Například uran bychom museli obohatit, což bez příslušného zařízení není možné. I kdybychom to dokázali, museli bychom ho pak efektivně udržovat pohromadě, a to také neumíme," řekl Pazdera. Plutonium, které je součástí vyhořelého jaderného paliva zase podle Pazdery není k výrobě atomové bomby vhodné a v tuzemsku navíc chybějí technologie na jeho separaci.

Společnost Kapsch může pokračovat ve stavbě mýtných bran. Brněnský krajský soud zamítl žalobu firmy Autostrade proti dvěma rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a zároveň zrušil předběžné opatření z minulého týdne, které stavbu pozastavilo. Námitky Autostrade byly nedůvodné, řekl na jednání soudce Jaroslav Tesák. Mýtné by mělo fungovat od 1. ledna 2007. Smluvní sankce za pozdější zavedení mýta se podle neoficiálních informací pohybují až do pěti milionů korun denně. Předběžným opatřením chtěl soud zajistit, aby před jeho konečným verdiktem nepřibývaly další mýtné brány. Kapsch však ještě před vydáním zákazu dokončil zhruba tři čtvrtiny systému.

Podle Autostrade bylo výběrové řízení v rozporu se zákonem. Komise ministerstva dopravy společnost ze soutěže o mýtné pro formální nedostatky vyřadila, stejně jako sdružení firem Mytia a konsorcium A-Way a AŽD. Kapsch tak vyhrál jako jediný zbylý účastník tendru s cenou 22 miliard korun. Antimonopolní úřad tento výsledek dvakrát potvrdil. Autostrade nepřiložilo k nabídce všechny potřebné výpisy z rejstříku trestů, chyběly dva z 20. Podle právního zástupce firmy Michala Dlouhého technickým nedopatřením. Stejně tak firma nepředložila certifikáty o bezpečnosti práce a ochraně životního prostředí, místo toho zaslala čestné prohlášení. Autostrade provozuje mýtný systém například v Itálii, podle Dlouhého je to dostatečný důkaz o schopnostech společnosti.

Ministr dopravy Aleš Řebíček navrhne vládě jedinou průměrnou sazbu elektronického mýtného 4,05 koruny za kilometr. Sazba by ale měla zohledňovat jízdu v noci, počet náprav vozidla a plnění emisních limitů. V praxi tak řidiči zaplatí od 1,30 do 5,40 korun za kilometr. Pokud se v budoucnu ukáže, že řidiči zpoplatněné úseky objíždějí, je ministerstvo dopravy připraveno rozšířit škálu sazeb.

Počet žalob na Českou republiku podaných k mezinárodnímu soudu ve Štrasburku loni mírně poklesl. Tento trend by mohl pokračovat i letošní rok, protože v dubnu vstoupil v platnost zákon umožňující získat odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou špatným rozhodnutím českých úředníků. Lidé, pro které byl doposud štrasburský soud poslední možností kam se obrátit, tak nyní mohou žádat o odškodnění u českých soudů. Vyplývá to ze zprávy ministerstva spravedlnosti, kterou projedná vláda. V loňském roce dostal štrasburský soud 1369 stížností směřujících proti České republice. Rok předtím to bylo 1406. Jednotlivé případy z poslední doby ale také zahrnují hromadné stížnosti například majitelů domů na regulaci nájemného, které se ve skutečnosti týkají stovek nebo tisíců stěžovatelů.

Od roku 1993 do konce června 2006 se soud podrobně zabýval 407 stížnostmi proti České republice. V 93 případech dal za pravdu stěžovatelům, 56 stížností odmítl poté, co získal vysvětlující stanovisko české vlády, 65 kauz skončilo smírem, deset stížností podavatelé sami stáhli a u 183 zatím nepadlo rozhodnutí. Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku se potýká s velkým počtem stížností nejen z ČR již několik let. Každý rok jich eviduje několik desítek tisíc. Naprostá většina stížností se týká délky soudních řízení před českými soudy.

Několik zemí EU, včetně České republiky, je pro to, aby unie nevázala obnovení asociačních jednání se Srbskem na jeho výsledky při vydávání válečných zločinců. ČTK to v Lucemburku řekl český ministr zahraničí Alexandr Vondra. Podle něj si unie touto podmínkou zúžila manévrovací prostor. Evropská unie začátkem května přerušila asociační rozhovory se Srbskem, které bylo tehdy ještě ve společném státě s Černou Horou, protože Bělehrad dosud nezadržel bývalého bosenskosrbského generála Ratka Mladiče. Dohoda o stabilizaci a asociaci s unií je prvním krokem k jednání o členství.

Česká republika se loni dostala mezi 20 největších příjemců přímých zahraničních investic na světě, když dokázala přilákat investice v hodnotě 11 miliard dolarů. V roce 2004 přišly do ČR investice za pět miliard dolarů. Vyplývá to z nové zprávy Konference OSN pro obchod a rozvoj World Investment Report 2006, kterou novinářům poskytla agentura CzechInvest. Přímé zahraniční firemní investice na celém světě loni dosáhly 916 miliard dolarů, a ve srovnání s rokem 2004 se tak zvýšily o 29 procent.

Česku loni 11 miliardami přímých zahraničních investic patřilo 20. místo mezi jejich největšími příjemci na světě. První pozici obsadila Velká Británie, kam směřovaly investice v hodnotě 164,5 miliardy dolarů. Generální ředitel CzechInvestu Tomáš Hruda řekl, že ČR se dostala mezi dvacítku největších příjemců přímých zahraničních investic jako jediná z deseti nových členských zemí EU, které dohromady přilákaly investice za 34 miliard dolarů. "ČR zažívá v posledních letech rekordní období. Struktura investic také ukazuje, že naše strategie zaměřovat se na získávání technologicky vyspělých investic je správná," uvedl Hruda.

Inspekce ministra vnitra by měla v budoucnu důsledněji kontrolovat policisty na akcích, jakými jsou například technoparty. V případě podezření, že policisté nepostupují podle zákona, by měla například více využívat operativní prostředky a sjednotit přijímání podání od občanů. Novinářům to řekl ministr vnitra Ivan Langer, který zároveň oznámil výsledky práce inspekce při vyšetřování policejního zásahu proti účastníkům technoparty CzechTek 2005 u Mlýnce na Tachovsku. "Osobně ji hodnotím jako neuspokojivou, důvodem byla malá připravenost inspekce," řekl k práci svého kontrolního orgánu Langer. Ministrovi také vadilo, že na akci inspekce vyslala jen dva pracovníky, kteří ani nebyli přímo na místě zásahu. Langer řekl, že inspekce obdržela v souvislosti se zásahem policie na loňské technoparty 128 trestních oznámení. Až na dva případy všechny podněty odložila.

V Děčíně vykolejil nákladní vlak, který převážel nové automobily, nikdo nebyl zraněn. Provoz na trati je přerušen, informoval ČTK mluvčí Drážní inspekce Zdeněk Neusar. Škoda je podle Českých drah 12 milionů korun. Vlak měl 18 vagonů, z nichž šest podle Neusara vykolejilo a auta popadala. Příčinou nehody je podle prvních odhadů technická závada na výhybce. Vyšetřovatelé zjistili, že výhybka byla před nehodou mechanicky poškozena. Podle mluvčího šlo o defekt materiálu kolejnice, který nelze běžnou kontrolou odhalit.