Zprávy | Z archivu rubriky

Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK se více zaměří na mladé posluchače. Vedle takzvaných výchovných koncertů pro školy přichází v nové sezoně rovněž s projektem několika komentovaných sobotních odpoledních koncertních programů pro rodiče a děti. Hráči nebudou na pódiu, ale při netradičním uspořádání hlediště Smetanovy síně usednou uprostřed sálu a posluchači bezprostředně kolem nich. Těleso má od září nového šéfdirigenta, českého exilového umělce Jiřího Kouta, a od jara také nového ředitele Ilju Šmída. "Jeho nástupem se vrátí soustavná práce. Jiří Kout je náročný, zvýší se profesionalita orchestru a jeho kvalita," řekl na úterní tiskové konferenci Šmíd. O Koutově předchůdci Serge Baudovi zároveň hovořil s uznáním.

V jedenáctém ročníku literární soutěže Knižního klubu pro dosud nevydané dílo zvítězil profesor lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně Vojtěch Mornstein. Jeho kniha se jmenuje Gorazdův limit a nakladatel, který již knihu vydal, o ní mluví jako o "katastrofickém románu o dálničním kolapsu ve stylu Arthura Haileyho". Právě vydání knihy je kromě prémie 50.000 korun oceněním za vítězství v soutěži. Šestapadesátiletý Mornstein vedle vědeckých, popularizačních a pedagogických textů dosud publikoval satiricko-kritický "alternativní slovník" Utopený Archimedés (1999, upravené vydání 2003) a vědecko-fantastický román Hrozba z Heliosu (2000, ocenění v rámci soutěže Cena Karla Čapka), první díl tetralogie o osudech lidstva ve 23. století. Je aktivním členem Klubu skeptiků Sisyfos.

Nově jmenovaná vláda Mirka Topolánka (ODS) se chce ujmout vlády s plným nasazením, i když nemá zajištěnou důvěru. Premiér potvrdil, že jeho tým požádá o důvěru poslanců zřejmě 4. října. Úvahy o tom, že vláda občanských demokratů a nestraníků klíčové hlasování nezvládne a bude muset podat demisi, nechávají premiéra v klidu. "Armstrong byl na měsíci jen pár hodin, přesto po něm zůstala stopa," prohlásil.

Na svém prvním zasedáním kabinet jmenoval novým vedoucím úřadu vlády Jana Nováka, který dosud vedl bezpečnostní odbor prezidentské kanceláře. Současně pověřil ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila, aby řídil legislativní radu vlády. Topolánek

Patnáctičlennou vládu Mirka Topolánka jmenoval prezident Václav Klaus v pondělí odpoledne. Tvoří ji devět členů premiérovy Občanské demokratické strany a šest nestraníků: premiér Mirek Topolánek (ODS); vicepremiér a ministr práce, sociálních věcí a rodiny Petr Nečas (ODS); ministr zahraničí Alexander Vondra (nestr.); ministr obrany Jiří Šedivý (nestr.); ministr financí Vlastimil Tlustý (ODS); ministr vnitra a ministr informatiky Ivan Langer (ODS); ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS); ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS); ministr dopravy Aleš Řebíček (ODS); ministr průmyslu a obchodu Martin Říman (ODS); ministryně zemědělství Milena Vicenová (nestr.); ministr pro místní rozvoj Petr Gandalovič (ODS); ministryně školství Miroslava Kopcová (nestr.); ministr kultury Martin Štěpánek (nestr.); ministr životního prostředí Petr Kalaš (nestr.).

Upevnění nadstandardních vztahů se Slovenskem by mělo být hlavní téma chystané cesty nového premiéra Mirka Topolánka do Bratislavy. Přestože jeho slovenský protějšek Robert Fico patří k přátelům bývalého předsedy vlády a Topolánkova politického rivala Jiřího Paroubka, nový šéf kabinetu věří, že s Ficem najdou společnou řeč. "Jsme oba profesionálové - on jako premiér Slovenska, já jako premiér České republiky," řekl Topolánek. S Ficem se neoficiálně setká ve středu v Bratislavě při fotbalovém utkání české a slovenské reprezentace v rámci kvalifikace mistrovství Evropy. Se slovenským premiérem chce prý mimo jiné hovořit o energetické bezpečnosti a dalších tématech, o kterých bude v příštích měsících jednat také Evropská unie.

Ještě před Topolánkem na Slovensko zavítá nový šéf české diplomacie Alexandr Vondra, který se tam zúčastní zasedání ministrů zemí takzvané visegrádské čtyřky, tedy České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska. Rovněž podle něj jsou česko-slovenské vztahy tak dobré, že by dokonce mohly sloužit jako příklad pro jiné sousedící státy.

Odstupující předseda vlády Jiří Paroubek (ČSSD) řekl v pondělí dopoledne americkému velvyslanci Williamu Cabanissovi, že jeho strana nechce, aby v Česku vznikla americká protiraketová základna. Učinil tak na základě ankety, kterou zadal základním organizacím ČSSD. Výsledky průzkumu budou podle něj vyhodnoceny do konce týdne. Už nyní je ale podle něj jasné, že sociální demokraté jednotně základnu nechtějí. V souvislosti s návrhem vybudování základny Paroubek kritizoval nového šéfa české diplomacie Alexandra Vondru, který záměr podporuje. O Vondrově kvalifikaci údajně svědčí to, že podporoval spojeneckou akci v Iráku s tím, že Irák disponuje zbraněmi hromadného ničení. "Nejdřív by měl zbraně v Iráku najít," uvedl Paroubek na Vondrovu adresu.

Sociální demokraté chtějí, aby o případném umístění protiraketové základny rozhodli Češi v referendu, neexistuje však zákon, který by všeobecné hlasování umožnil. Podle dřívějších informací slíbil české zapojení do protiraketového systému v roce 2002 v USA bývalý ministr obrany Jaroslav Tvrdík (ČSSD), který je nyní v Paroubkově týmu. S účastí na protiraketové ochraně počítala už v roce 2003 nová bezpečnostní strategie státu.

Nový ministr zahraničí Alexandr Vondra ostře kritizoval odstupujícího premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD) v souvislosti chystanou protiraketovou základnou, o níž Paroubek americkému velvyslanci řekl, že ČSSD základna nechce. Vondra tvrdí, že šéf ČSSD ohrožuje dlouhodobou linii české zahraniční a bezpečnostní politiky. "Jeho snaha zneužít tématu protiraketové obrany v domácích volbách je v rozporu s našimi zájmy v NATO, a dokonce i s rozhodnutími předchozích vlád pod vedením sociální demokracie," stojí v prohlášení nového ministra. Vondra mimo jiné připomněl, že to byl ministr obrany sociálnědemokratické vlády Jaroslav Tvrdík, nynější blízký Paroubkův spolupracovník, kdo Američanům přislíbil účast v projektu protiraketového deštníku. "Ten ostatně není záležitostí pouze USA, ale celého NATO," upozornil Vondra. Podotkl také, že i bezpečnostní strategie státu přijatá za vlády Vladimíra Špidly (ČSSD) s účastí na tomto projektu počítala.

"Demonstrativní vyjádření nesouhlasu ČSSD s případnou výstavbou protiraketové základny na našem území, které Jiří Paroubek přednesl velvyslanci Spojených států Williamu Cabanissovi, zásadním způsobem znevěrohodňuje Českou republiku v očích spojenců. Kromě toho bývalý premiér bere zpět slovo dané jeho předchůdci v situaci, kdy je málo pravděpodobné, že Česká republika vůbec bude požádána o umístění základny, o čemž sám Jiří Paroubek nedávno informoval veřejnost," podotkl Vondra.

Podle něj jde ze strany šéfa ČSSD o "ryze účelové předvolební gesto, jehož smyslem není hájit zájmy občanů ČR, ale pouze zvýšit jeho popularitu". "O tom svědčí i fakt, že Jiří Paroubek zároveň zpochybnil důvody pro naši účast v irácké misi. Byl to přitom opět Jaroslav Tvrdík, kdo ještě jako ministr obrany přesvědčoval poslance o její nutnosti prostřednictvím ampule antraxu," dodal nový šéf české diplomacie. Zdůraznil, že bez ohledu na "osobní politické aktivity Jiřího Paroubka" bude zahraniční politika pod novým vedením nadále postupovat "vyváženě, racionálně a transparentně v souladu s našimi zájmy a spojeneckými závazky".

Nový ministr obrany Jiří Šedivý by si přál, aby na českém území byla americká protiraketová základna. Řekl to novinářům poté, co ho premiér Mirek Topolánek uvedl do úřadu. Třiačtyřicetiletý Šedivý patří k uznávaným českým odborníkům na bezpečnostní problematiku a je jedním z šesti nestraníků v menšinové vládě ODS. V čele ministerstva nahradil unionistu Karla Kühnla, ketrý by se podle neoficiálních informací měl stát velvyslancem v Japonsku.

"Česká republika podporuje projekt protiraketové obrany," uvedl Šedivý na tiskové konferenci. Chtěl by prý ale, aby se k takzvanému protiraketovému deštníku připojila celá Severoatlantická aliance a nebyl pouze záležitostí mezi Českou republikou a Spojenými státy. I premiér je zastáncem rozmístění amerických raket na českém území. "Tato vláda a její příslušní ministři jsou pro protiraketovou základnu. Nadále usilujeme o to, aby zde základna byla," uvedl. Zatím podle něj ale není jasné, zda Američané nedají přednost Polsku.

Hlavním úkolem nového ministra obrany podle Topolánka bude vypořádat se se sníženým rozpočtem. Armáda bude příští rok ve srovnání s letošním rokem hospodařit s částkou asi o pět miliard nižší. Topolánek očekává, že bude pokračovat profesionalizace armády, ministerstvo udrží vojenskou účast v zahraničních misích a povinnosti vyplývající z členství v NATO. Šedivý prý hodlá zabránit tomu, aby se snížení rozpočtu ministerstva odrazilo na životě vojáků.

Na odpor proti případnému umístění americké protiraketové základny v ČR na domácí scéně si v pondělí českým velvyslancům postěžoval odstupující ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL). Fakt, že Američané tuto možnost zvažují, je podle něj důkazem, že ČR je pokládána za dostatečně důvěryhodného spojence. Zároveň odpor proti základně svědčí podle Svobody o jistém paradoxu, který prostupuje českou zahraniční politikou. "Jakkoli racionální zahraniční politiku se pokoušíme vytvořit, nestojíme pouze proti soupeřům a nemusíme hledat kompromisy se spojenci a partnery. Mnohdy bývá daleko těžší prodat a obhájit ji na domácí scéně," uvedl Svoboda, pro něhož bylo pondělí posledním dnem v čele ministerstva.

Svoboda připomněl, že již první zmínky v médiích o tomto tématu vyvolaly bouřlivou debatu. "Její hlavní charakteristikou bylo, že naprostá většina jejích účastníků neměla ani tušení, o čem to vlastně debatují, a zcela ostentativně jen profilovali své politické zájmy či své ideologie a nenávisti," uvedl Svoboda. Svoji roli v této otázce podle něj hrají také blížící se senátní a komunální volby a případné předčasné volby sněmovní.

Ivan Langer (ODS) chce ve funkci ministra vnitra omezit byrokracii v práci policie a zvýšit profesionalitu jejích zaměstnanců. "Chci, aby každý úředník, policista a hasič přijal službu a profesionalitu za vlastní. Služba znamená: neobtěžuji a nešikanuji, sloužím lidem. Profesionalita je, že vím, co mám dělat, mám pro to podmínky a udělám to," uvedl Langer ve svém prohlášení. Bude se proto prý snažit zlepšit podmínky pro práci policistů a lépe je motivovat. V této souvislosti se již dříve vyslovil pro dobrý služební zákon, dobré funkcionáře a dobře fungující kontrolní orgán. Mezi další cíle, které si Langer jako ministr vytkl, patří předložení protikorupčních zákonů a novel, které zjednoduší jednání občanů na úřadech. V rozpočtu ministerstva vnitra chce také vytvořit fond na obnovu techniky profesionálních a dobrovolných hasičů.

Kromě ministerstva vnitra bude Langer řídit i oblast informatiky veřejné správy, která je dosud samostatným resortem. Jeho cílem prý je tyto oblasti sjednotit tak, aby fungovaly pod jedním ministerstvem. "Sjednotím oblast informatiky veřejné správy, které jsou dnes v působnosti ministerstva informatiky a ministerstva vnitra, do jednoho resortu. Výsledkem bude zrušení ministerstva informatiky, úspora peněz daňových poplatníků a zlepšení služby veřejnosti," uvedl k tomu Langer. Na dotaz ČTK doplnil, že pod resort vnitra by měla přejít jen agenda, která souvisí s veřejnou správou a je blízká ministerstvu vnitra. Zbytek by se měl rozptýlit mezi ostatní ministerstva.

Podle odcházející ministryně informatiky Dany Bérové vyžaduje zrušení ministerstva změnu kompetenčního zákona, což zabere několik měsíců a navíc je potřeba dostatečná podpora v poslanecké sněmovně. Agenda související s veřejnou správou zabírá podle Bérové jen menší část provozu úřadu, tou větší jsou telekomunikace a datové sítě. "Je iluzorní se domnívat, že zrušením ministerstva ušetří pracovní místa, protože ty činnosti bude muset někdo vykonávat," dodala.

V souvislosti s převodem kompetencí ministerstva bude podle nezávislého konzultanta Jiřího Peterky potřeba zrušit všechny odkazy na samostatný resort informatiky, které se za dobu existence tohoto resortu dostaly do českého právního řádu. "Zrušit ministerstvo informatiky opravdu nejde ze dne na den," podotkl.

Na ministerstvu informatiky pracuje téměř 140 lidí.

Současný penzijní systém bude s největší pravděpodobností v letošním roce naposledy v rovnováze a v dalších letech se již dostane do deficitu. Novinářům to po jednání nové vlády řekl ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas s tím, že mezi priority jeho resortu bude patřit příprava změn nynějšího průběžného systému financování penzí a úprava dobrovolného penzijního připojištění. Tyto změny by měly podle něj vést k vyšší motivaci dobrovolného spoření na penzi. Zvýšit by se měla průměrná částka, kterou lidé měsíčně ukládají do penzijních fondů, i celková doba spoření. Zda půjde o zvýšení státní příspěvku či zvýšení daňového odpočtu, je prý nyní předčasné říci.

Důchodový systém měl podle předchozích údajů vydržet bez dluhů ještě asi 20 let. Ekonomové ale upozorňovali na to, že reforma penzí je přesto nutná. Věk se totiž prodlužuje a porodnost je nízká, seniorů tedy přibývá. Kdyby se soustava nezměnila, podle propočtů expertů by za sto let nestačilo dluh na penzích pokrýt více než dva a půl hrubého domácího produktu (HDP). Bez reformy by se deficit od roku 2040 mohl každoročně zvětšovat asi o pět procent HDP.

Důchodový systém je od roku 2004 v přebytku. Loni byly příjmy z pojistného o 6,6 miliard korun vyšší než výdaje. O důchodové reformě jednala v minulém volebním období pětice stran, která zasedala ve sněmovně. Se zvýšením věku odchodu do důchodu na 65 let počítala ČSSD, ODS, KDU-ČSL i US-DEU. Dohoda politiků ztroskotala na nesouhlasu komunistů. Důchodový věk se postupně zvyšuje již nyní, a to na 63 let. Této hranice by muži měli dosáhnout v roce 2016 a ženy v roce 2019. Do systému dobrovolného penzijního připojištění je nyní zapojeno zhruba 3,5 milionu občanů, tedy více než 60 procent práceschopné populace. Občané se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994. Na trhu zůstalo deset z původních 44 fondů.