Zprávy | Z archivu rubriky


Rozpočet pro resort, smlouva s Vatikánem, lepší podpora divadlům či oblast památkové péče jsou priority nového ministra kultury Martina Štěpánka. Tyto čtyři oblasti zmínil předtím, než jej premiér Mirek Topolánek v pondělí uvedl do úřadu. "Myslíme si, že jsme - a jsme bohatě kulturně vybavená země, přesto je u nás stále mnoho památek ve velmi špatném stavu. Padají nám na hlavu trigy z Národního divadla, ve špatném stavu je i Národní muzeum," zmínil dva případy špatného stavu historických objektů, možná i v narážce na nedávnou kritiku ředitele Národního divadla Daniela Dvořáka z úst svého předchůdce Vítězslava Jandáka. Ač ho s jeho předchůdcem Vítězslavem Jandákem částečně pojí profese i dlouholeté přátelství, chce nový ministr vést úřad trochu jinak. Jandákovi má za zlé, že převzal styl předsedy ČSSD Jiřího Paroubka. Štěpánek uvedl, že není přítelem bouchání do stolu, vulgárních slov a personální čistky, jaké třeba v památkovém ústavu udělal Jandák, od něj čekat nelze.

Již dříve nový mistr uvedl, že by se chtěl v omezeném čase svého mandátu pokusit o to, aby kulturní politika byla "sociální, demokratická, občanská a velkorysá". "Nedojde k žádné říjnové personální revoluci," ujišťoval nestranický ministr kultury. Chce hledat spolupracovníky v oboru, kteří mu budou moct "pomoci dobrou radou". V tisku se objevily spekulace o tom, že Štěpánkovi chybí manažerské schopnosti.

Na zrušení svého ministerstva, o kterém diskutovala kulturní veřejnost už při nástupu Pavla Tigrida, Štěpánek nemyslí. Byl by to podle jeho soudu tak složitý ústavní a vládní projekt, že se o něčem podobném nedá uvažovat. Kdyby se tak někdy v budoucnu stalo, tak by se tím Česká republika nevyřadila z řady jiných evropských zemí, které ministerstvo kultury nemají, dodal.

Klienti tří zkrachovalých finančních ústavů - Union banky, Plzeňské banky a Kreditní banky Plzeň - dostanou dodatečné odškodnění až do výše čtyř milionů korun. Počítá s tím novela zákona o zrušení Fondu národního majetku, u níž prezident Václav Klaus nechal uplynout patnáctidenní lhůtu, kterou mu Ústava poskytuje pro podpis či vrácení zákona Poslanecké sněmovně. Novela tak vstupuje v platnost. Prezident podle jeho mluvčího Petra Hájka nechce být arbitrem toho, zda může předseda nové sněmovny zaslat prezidentovi k podpisu návrh zákona, který schválila sněmovna stará. "Není také vůbec jasné, zda je možné, aby o případném prezidentovu vetu bylo hlasováno novou sněmovnou, tedy nikoli tou, která předmětný zákon přijala. Prezident republiky si je vědom, že zákon tímto vstupuje v platnost," uvedl Hájek.

Česká bankovní asociace podle jejího pondělního prohlášení lituje rozhodnutí prezidenta. Podle odborníků asociace zákon obsahuje vedle nepřípustného principu retroaktivity rovněž významné právní vady.

Odškodnění bude vypláceno z Fondu pojištění vkladů, na jehož prostředky se skládají banky prostřednictvím povinných odvodů. "Stát tak svým rozhodnutí nařídil, že soukromá instituce má vyplácet náhrady, které v konečném důsledku zaplatí všichni vkladatelé u českých peněžních ústavů. Navíc má dojít k dodatečné výplatě i nepojištěných vkladů, za které se pojištění do Fondu vůbec neodvádělo," uvádí asociace.

Celkem si má odškodnění vyžádat tři až čtyři miliardy korun. Z nich by tři čtvrtě miliardy měla získat skupina PPF. Ta spravuje Českou pojišťovnu, která vlastnila Kreditní banku Plzeň v době jejího krachu, a po této neúspěšné investici klienty vyplatila. Součástí novely je i uvolnění dvou miliard korun z výnosů z privatizace na výstavbu domovů důchodců.

Červencový schodek obchodní bilance ve výši 1,2 miliardy korun způsobily především vysoké ceny ropy a letní dovolené. Zdá se, že trend neustále se zlepšujícího zahraničního obchodu skončil. Nad pondělními údaji Českého statistického úřadu se na tom shodli se analytici oslovení ČTK.

"Sezóna letních dovolených na našich hlavních exportních trzích, tedy především v západní Evropě, znamená vždy v červenci a srpnu nižší odbyt pro české vývozy," uvedl Radomír Jáč z PPF. Navíc i v letních měsících podle něj proudí dovozy ropy a zemního plynu do České republiky. "A právě vysoké ceny dovážených minerálních paliv nepříznivě ovlivňují českou obchodní bilanci," dodal. Proto deficit podle něj vykáže zahraniční obchod i v srpnu.

Obchodní bilanci zachraňují podle Pavla Sobíška z HVB Bank české automobilky a strojírenské podniky. "Přebytek obchodu ve třídě strojírenských výrobků a dopravních prostředků za jediný měsíc narostl o 20 miliard korun," podotkl. Ve světle silné koruny a vysoké investiční aktivity v tuzemské ekonomice je podle něj prostor pro další zlepšování bilance téměř vyčerpán.

Podle Vladimíra Pikory z Next Finance začíná být pravděpodobně problémem pro exportéry i příliš silná koruna. Naopak podle Jáče zatím není patrné, že by českým vývozcům posílení koruny viditelně škodilo. "Tuzemští výrobci natolik zvyšují produktivitu a snižují náklady na výrobu, že se jim tak daří kompenzovat nepříznivý vliv silné koruny na jejich cenovou konkurenceschopnost. Navíc, posilování koruny vůči dolaru pomáhá v české ekonomice alespoň trochu tlumit nepříznivé projevy růstu cen ropy," dodal Jáč.

Za celý letošní rok analytici odhadují přebytek zahraničního obchodu mezi 40 až 50 miliardami korun.

Zástupci tří občanských sdružení v pondělí před budovou jihočeského krajského úřadu v Českých Budějovicích uspořádali happening proti kolaudaci temelínské jaderné elektrárny. Nelíbí se jim, že je úřad vyřadil z jednání o kolaudaci staveb u obou výrobních bloků elektrárny. Bloky mají nyní povoleno prozatímní užívání, které vyprší na konci roku. Jednání o kolaudaci se uskuteční od úterý do středy. Kdy bude vydáno konečné rozhodnutí, není zatím jasné.

Zhruba desítka aktivistů ze sdružení Jihočeské matky, Občanské iniciativy pro ochranu životního prostředí a sdružení Calla vyvěsila před úřadem transparenty s nápisy Česko nebo ČEZko, Krajský úřad odbor stavebního řízení - Pobočka ČEZ či Krajský úřad nehájí zájmy občanů, hájí zájmy ČEZ. Krajský úřad se proti stanoviskům ekologů ohradil. "My nehájíme zájmy ČEZu. Sdružením jsme oznámili, že je z dalšího řízení vylučujeme. Pokračovali jsme takto na základě právního názoru ministerstva pro místní rozvoj," řekl vedoucí krajského odboru územního plánování, stavebního řádu a investic Ludvík Zíma.

"Myslíme si, že úřad vyhověl investorovi, jeho letité snaze, jak vyřadit z řízení nepohodlná občanská sdružení. Úřad zároveň vyhověl žádosti ČEZu sloučit kolaudaci prvního a druhého bloku. Vůči rozhodnutí o vyloučení se odvoláme," řekl novinářům Edvard Sequens ze sdružení Calla.

O kolaudaci zatím jen prvního bloku rozhodl stavební úřad loni koncem roku. Tři sdružení se poté proti němu odvolala. Podle nich chyběl v dokumentaci původní projekt o provedení stavby, úřad se nezabýval důkazy zpochybňujícími bezpečnost Temelína a nepodařilo se mu prokázat, zda stavba neohrozí životní prostředí a zdraví lidí. Podle ministerstva pro místní rozvoj bylo však jejich odvolání neodůvodněné, neboť sdružení neměla být účastníky řízení. "Argumentaci, že schvalované změny nemají vliv na životní prostředí považujeme za absurdní," řekla Monika Machová-Wittingerová z Jihočeských matek.

Zaměstnanci Dopravního podniku Ústeckého kraje (DPÚK) a ČSAD Česká Lípa vyhlásili kvůli napjaté situaci v autobusové dopravě v Ústeckém kraji od úterního rána stávkovou pohotovost. Uvedli to v otevřeném dopise krajskému zastupitelstvu. Ústecká pobočka Odborového svazu dopravy, která zaměstnance obou firem zastupuje, se obává toho, že lidé přijdou o práci. Vadí jim, že kraj si u ČSAD Česká Lípa objednal autobusové spoje jen do konce roku. Vyjádření kraje ČTK zjišťuje. Podle předsedy Odborového svazu dopravy Luboše Pomajbíka hrozí, že pracovníci ČSAD Česká Lípa začnou již během září dostávat výpovědi kvůli nadbytečnosti.

Odboráři o celé situaci v pátek jednali s ústeckým hejtmanem Jiřím Šulcem. "Jednání nepřineslo vůbec žádný vývoj. Kraj i oba dopravci jsou zastánci svých pravd. Zaměstnanci jsou ale vystaveni reálné hrozbě ztráty zaměstnání. Situace je kritická," uvedl Pomajbík. Odboráři navrhují, aby se celá situace vrátila před 1. únor letošního roku, kdy kraj vypověděl DPÚK smlouvu kvůli vysoké ceně za dopravu. Autobusoví dopravci by jezdili za ceny platné v té době a řešení situace by se odložilo do doby, než soudy rozhodnou o sporech kraje a obou firem.

Kraj má s DPÚK dlouhodobé neshody. Dopravce na začátku srpna zastavil na čtyři dny provoz na 2100 spojích, protože mu kraj nezaplatil za ztrátu z osobní dopravy za poslední tři měsíce. Podnik žádá zhruba 70 milionů Kč. Kraj je ale vyplatit nehodlá, protože s DPÚK nemá od 1. května platnou smlouvu.

V pražském kině Aero se v pondělí vpodvečer konalo benefiční představení filmu Jana Hřebejka a Petra Jarchovského Kráska v nesnázích. Po předpremiérách v Ostravě a v Olomouci tak tento snímek, jemuž v červenci udělila mezinárodní porota MFF v Karlových Varech zvláštní cenu, zhlédli další diváci. Premiérovému publiku bude představen v úterý ve všech sálech pražského multikina Village Cinemas Anděl. V distribuci se objeví od 7. září.

Benefice v žižkovském kinosále navázala na obdobné akce předchozích snímků společnosti Total HelpArt - Pupendo, Želary a Horem pádem. Zviditelnila Střední školu Aloyse Klara, dříve Střední odborné učiliště pro zrakově postiženou mládež, konkrétně projekt dostavby rehabilitačního, relaxačního a tělovýchovného zařízení určeného studentům se speciálními vzdělávacími potřebami. Zájemci z řad veřejnosti mohou zaslat své finanční příspěvky na číslo účtu 55637041/0100, variabilní symbol: 1111.

V současnosti sídlí internátní Střední škola Aloyse Klara v pražské Krči a bohužel nedisponuje vybavením, které měl v době největší slávy Klarův ústav. "V příštím roce oslaví naše škola 175 let existence. K tomuto výročí bychom chtěli zastřešit venkovní hřiště, které by mohlo být užíváno studenty během celého roku, vybudovat cyklostezku, atletický ovál se sektory pro házení, vrhy a skoky a aromatickou zahradu, speciálně zřízenou pro zrakově postižené děti," uvedla zástupkyně ředitelky Marcela Piskořová.