Zprávy | Z archivu rubriky

Vítězové komunálních voleb už na mnoha radnicích uzavřeli první koalice a rozhodli o příští podobě vedení města. Z největších českých měst, kde komunální volby většinou přinesly jasné vítězství ODS, již jednání o novém vedení skončila v Hradci Králové, Mladé Boleslavi, Přerově a Liberci. Šéf ODS Mirek Topolánek se sice po volbách postavil proti uzavírání místních koalic s ČSSD, v řadě měst ale občanští demokraté jeho radu nectí. Vítězná ODS přitom již má dohodu s ČSSD v Prostějově, Přerově či Olomouci. Znojmu bude vládnout koalice ODS, lidovců a ČSSD. ODS s ČSSD ovládne radnici také v Nymburku. Koalice ODS, ČSSD a Radnice středu bude pokračovat v Sokolově. Také v Karlových Varech se patrně domluví ODS s ČSSD. Sociální demokraty osloví ODS i v Chomutově a Teplicích. V Pelhřimově uzavřeli koalici ODS, ČSSD, SNK-ED a lidovci. V Ústí nad Orlicí se o vládu nad městem rozdělí ODS s ČSSD a Sdružením nezávislých kandidátů II.

Nejzamotanější situace je pro ODS zřejmě v Brně. O podobě nové městské rady tam patrně rozhodnou sociální demokraté, druhá nejsilnější strana v zastupitelstvu. ČSSD se rozmýšlí mezi velkou koalicí s ODS a spoluprací s menšími stranami. V Brně byli v posledních 15 letech v čele radnice vždy občanští demokraté, většinou v koalici s lidovci. Nyní ale společně nemají v zastupitelském sboru převahu a další malé strany s ODS prozatím vyjednávat nechtějí.

Pražská ODS zřejmě nebude po drtivém vítězství s ustavením nového vedení města spěchat. Během týdne se nynější pražský primátor Pavel Bém (ODS) sejde se zvolenými zástupci demokratických stran, půjde ale jen o informativní schůzky. Na pražské radnici osm let vládla koalice ODS a ČSSD. "Nepřinášela nic moc dobrého, deformovalo to i celostátní politiku," řekl o ní nedávno Topolánek. ODS nyní pražský magistrát ovládla se ziskem 54,43 procenta.

Mezi statutární města, v jejichž čele stojí primátoři, patří nejlidnatější česká města. Dohromady v nich žije téměř 3,5 milionu lidí, asi třetina české populace. ODS se nepodařilo prosadit jen ve Frýdku-Místku, Karviné a Mostě, největší zisky zaznamenala v Praze, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Teplicích, Děčíně a Kladně. V těchto městech získala nadpoloviční většinu křesel.

Výsledky komunálních voleb a prvního kola voleb do Senátu zřejmě neovlivní komplikovaná jednání o nové vládě. Poměry v Poslanecké sněmovně se nezměnily, volby ale mohou být signálem pro ČSSD, řekl v pondělí novinářům odstupující premiér a šéf ODS Mirek Topolánek. Sociální demokraté by se podle něj měli zamyslet nad tím, zda jejich předseda Jiří Paroubek je pro ČSSD přínosem, nebo zátěží. "Lidé odmítli politiku Jiřího Paroubka, jeho rétoriku a tu agresivitu," zhodnotil výsledek voleb Topolánek. Kandidáti ODS se probojovali do druhého kola ve 26 z celkem 27 senátních obvodů. V 11 proti nim budou stát zástupci ČSSD, ve zbývajících kandidáti jiných stran nebo nezávislí.

O tom, že obecní a první část senátních voleb neposunou již téměř pět měsíců trvající rozhovory o budoucí vládě, je přesvědčen také šéf ČSSD Paroubek a skeptický je i prezident Václav Klaus. Paroubek v televizním pořadu Nedělní partie uvedl, že ČSSD trvá na čtyřech variantách řešení patové situace po volbách do sněmovny, které předložila minulý týden.

Podle Topolánka voliči ale v senátních a komunálních volbách vyslali signál členům ČSSD. "Podívejte se, jestli ten váš Jiří Paroubek je někdy schopen vyhrát nějaké volby," poznamenal šéf ODS. Nebojí se prý ani Paroubkovy výzvy, který chce do druhého kola senátních voleb utvořit koalici všech proti ODS.

Úspěch ODS v obecních a prvním kole senátních voleb podle komentátorů posílí Topolánkovu pozici uvnitř strany před nadcházejícím kongresem, kde se hodlá opět ucházet o předsednickou funkci.

Senátní volby krajany v zahraničí příliš netáhly. Podle údajů ministerstva zahraničí žádali na českých velvyslanectvích o voličské průkazy pouze jednotlivci. Senátních voleb se mohou účastnit i Češi žijící mimo republiku, ale nemohou tam hlasovat, musí přijet do Česka. Patrně nejvíce lidí požádalo o voličský průkaz v Rakousku. Český zastupitelský úřad ve Vídni vydal sedm voličských průkazů, řekla ČTK mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Opletalová. Po dvou vydal v Bratislavě a ve Varšavě. V Londýně, Berlíně nebo Washingtonu nepožádal o voličský průkaz nikdo.

O sněmovní volby byl větší zájem, letos v červnu se rozhodlo vybírat poslance na některém českém diplomatickém zastoupení 5000 Čechů. Je to možná dané tím, že ve sněmovních volbách nemusejí jezdit domů, mohou volit v zahraničí. Kromě krajanů takto mohou hlasovat i občané, kteří během voleb jsou na dovolené nebo pracovní či studijní stáži. V parlamentu se objevil i návrh na možnost volit korespondenčně, což je nejjednodušší systém. Sněmovna návrh ale zamítla.

Obecních voleb, které se konaly o víkendu současně se senátními, se mohli zúčastnit i občané EU, kteří mají v Česku trvalý pobyt. Kolik cizinců tuto možnost využilo, však oficiální místa nevědí. Úředníci by podle ministerstva vnitra museli obvolat tisíce okrsků, aby tento údaj zjistili.

Ministr vnitra Ivan Langer (ODS) chce zřídit jednu centrální protikorupční linku. Provozovala by ji nevládní organizace Transparency International (TI) a na čísle 199 by nejenom přijímala oznámení o možném korupčním chování, ale poskytovala by také právní rady. Pokud Langrův návrh ve středu schválí vláda, mohla by nová linka začít fungovat od začátku příštího roku. Na jejím financování by se zřejmě podílelo ministerstvo vnitra a částečně i TI. Nevládní organizace, která se věnuje boji proti korupci, by měla podle plánu jednotlivé podněty také zpracovat a následně předat státním institucím.

Současné linky, které provozuje řada institucí a ministerstev a kam mohou lidé volat své podezření na korupci, by byly zrušeny. Podle Langra je jednou z jejich chyb skutečnost, že řada institucí nemá důvěru občanů a lidé nevěří, že se stížností bude někdo vážně zabývat. Současná praxe je podle Langra taková, že krátce po vzniku linky na ni volají až stovky lidí. Po nějaké době ale zájem utichá a zájem se radikálně sníží.

Nová telefonní linka má být součástí vládní strategie boje proti korupci, kterou kabinetu představil ministr vnitra již minulý týden. "Boj proti korupci je postaven na třech "p", prevence, průhlednost a postih," řekl Langer. Dalšími body koncepce jsou proto také přísnější tresty pro veřejné činitele, kteří se dopustí korupce, speciální soudy a možnost nasazení protikorupčních agentů. Měl by také vzniknout speciální rejstřík, kde by byli vedeni všichni lidé odsouzení za korupci nebo pletichy při veřejné soutěži. Firmy, kde tito lidé pracují nebo které jim patří, by se nesměly účastnit veřejných zakázek.

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu na příští rok má po pondělní schůze představitelů parlamentních stran s ministrem financí Vlastimilem Tlustým (ODS) reálné šance uspět v prvním sněmovním čtení. Politici sice jednoznačně podporu rozpočtu neavizovali, uznali ale, že tento klíčový zákon by měl být přijat. Tvrdé vyjednávání o rozpočtu očekávají poslanci až v dalších sněmovních čteních, kde si jednotlivé strany budou klást podmínky. Opoziční strany se shodují v tom, že zejména by měly být posíleny přímé platby zemědělcům. "Jsme stále přesvědčeni, že by bylo lepší, kdyby rozpočet prošel prvním čtením tak, abychom zabránili rozpočtovému provizoriu," řekl novinářům po schůzce bývalý ministr financí a současný předseda sněmovního rozpočtového výboru Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Sociální demokraté si pro podporu rozpočtu kladou čtyři podmínky. První dvě, a to aby schodek byl nižší než sto miliard korun a aby deficit veřejných rozpočtů byl nižší než čtyři procenta HDP, již rozpočet splňuje. "Zbylé dvě podmínky zatím splněny nebyly. Nesouhlasíme s tím, aby vláda zahájila v příštím roce privatizaci ČEZ a požadujeme také, aby ministerstvo financí ukončilo nepravdivou kampaň o stavu veřejných rozpočtů," řekl Sobotka. Tlustý dodal, že podmínka ČSSD, aby nebyly v rozpočtu uvedeny příjmy z privatizace ČEZ, je těžko splnitelná. "Oni k ní nekladou alternativu," poznamenal Tlustý. Problém je podle něj v tom, že mají-li státní fondy dopravní infrastruktury a životního prostředí mít jistotu financování, tak nemohou v rozpočtu být tyto příjmy neuvedeny. "Žádná jiná privatizace není ve stavu, aby garantovala výnosy během příštího roku," řekl ministr. Předpokládá, že politici budou ještě o státních financích jednat.

Pro rozpočet pravděpodobně zvednou ruku lidovci. Jejich poslanec Miroslav Kalousek řekl, že jeho strana by pokládala za neodpovědné, kdyby k politické nestabilitě přistoupila ještě nestabilita rozpočtová. Připomněl, že v dalších čteních chtějí lidovci navýšit přímé platby zemědělcům a vyčlenit dostatek peněz pro dopad nového zákona o sociálních službách. Navýšit přímé platby pro zemědělce chtějí také komunisté. O definitivním postoji k rozpočtu jako celku budou ale ještě jednat.

Evropa i Česká republika by se měly snažit snižovat či alespoň nezvyšovat energetickou závislost na Rusku. Největší evropský producent ropy a zemního plynu totiž využívá přírodní zdroje k prosazování svých zájmů v Evropě a usiluje o získávání dalších podílů na trzích. Na energetickém fóru pořádaném Rádiem Svobodná Evropa to řekl premiér Mirek Topolánek. "Rusko má tendenci ovlivňovat cenu těchto komodit a vydírat státy EU prostřednictvím případných dodávek do zemí, jako jsou Indie či Čína," prohlásil Topolánek. Tyto tendence se podle něj objevují i v České republice, přestože země v 90. letech své zdroje plynu a ropy diverzifikovala. "Existují tady rizika, například možné otočení ropovodu z Ingolstadtu či změna technologií v kralupské rafinerii, která by pak zpracovávala pouze ruskou ropu. Otázkou také zůstává, zda polský stát stále ještě kontroluje společnost PKN Orlen, která je majitelem Unipetrolu, a kdo vlastní slovenskou část ropovodu Družba," uvedl premiér.

"PKN Orlen již v minulosti opakovaně deklaroval, že nepodporuje otočení ropovodu IKL a jeho zájmem je obstarávat nákup ropy z více zdrojů, aby vzrostla spolehlivost dodávky a klesla závislost na jednotlivých dodavatelích," uvedla pro ČTK mediální zástupkyně polského koncernu v ČR Daniela Velová. Z celkové tuzemské spotřeby ropy pocházejí z Ruska asi tři čtvrtiny. U zemního plynu jsou to přibližně čtyři pětiny.

Snížit závislost na Rusku by podle Topolánka pomohla i evropská renesance jaderné energetiky. "I pod tímto tlakem si Evropa uvědomí, že nemá jiné možnosti," sdělil. Projekt výstavby nového jaderného zdroje v Česku v současnosti považuje za mrtvý. Například životnost dukovanské jaderné elektrárny by ale mohla být prodloužena až za rok 2030. "Pak bychom postavili nový zdroj v této lokalitě," řekl premiér.

Energetická společnost ČEZ chce do roku 2009 veškeré volné peníze, které vydělá, vynaložit na akvizice, tedy nákupy jiných firem a provozů. Celková částka se odhaduje na šest až sedm miliard eur, tedy až 198 miliard korun, sdělila firma v prospektu vydaném před umístěním svých akcií na varšavské burze. ČEZ v posledních letech expandoval v zahraničí a kupoval energetické závody například v Bulharsku nebo v Polsku. Akcie ČEZ by se měly začít obchodovat na varšavské burze 25. října. ČEZ by se měl stát osmou zahraniční společností na varšavské burze a šestou, která je kótována duálně, tedy současně na dvou burzách. ČEZ by se zároveň stal největší firmou na polské burze podle tržní kapitalizace, čímž by překonal rakouskou banku BACA. ČEZ je největším českým výrobcem a distributorem elektřiny a patří k nejziskovějším domácím firmám. Za první pololetí hospodařil s čistým ziskem 16,4 miliardy korun. Stát drží ve společnosti ČEZ 68 procent akcií.

Přínos přijetí eura pro Českou republiku lze v současnosti jenom těžko odhadovat. Uvedl to guvernér České národní banky Zdeněk Tůma na semináři neziskové nevládní organizace Ano pro Evropu v Karlových Varech. I když se některé centrální banky v jiných zemích snažily zjistit, jaký dopad bude mít pro ekonomiku přechod na jednotnou evropskou měnu, nemusejí být tyto analýzy zcela věrohodné, řekl guvernér. Nejistot spojených s přijetím eura je v dlouhodobém horizontu tolik, že je téměř nereálné odhadnout, zda tento proces přispěje například k jednoprocentnímu ekonomickému růstu, poznamenal Tůma. Přijetí eura ale už podle Tůmy zpochybňovat nelze. "Česká republika se vstupem do Evropské unie zavázala, že podnikne veškeré kroky, aby byla společná evropská měna přijata. Debata na téma, zda ano, či ne, nemá smysl," řekl. K požadovanému plnění maastrichtských kritérií, které jsou podmínkou EU pro přístup k jednotné měně, Tůma poznamenal, že jsou tato pravidla překonaná. Pro přijetí eura jsou nezbytná, ovšem ne postačující. V některých směrech jsou příliš striktní, v jiných zase volná.

Scénářem přijetí eura se bude zabývat ve středu vláda. Hodnotit bude například maastrichtská kritéria a další podrobné ekonomické analýzy zpracované centrální bankou. Tůma k tomu uvedl, že sice nechce předbíhat jednání, ale nadále patrně platí, že Česká republika zřejmě euro v roce 2010 nepřijme.

Českomoravská konfederace odborových svazů hodlá protestovat proti snaze vlády odložit účinnost zákoníku práce. Demonstrace v blízkosti Úřadu vlády by se měla uskutečnit během několika týdnů, přesné datum zatím nebylo stanoveno. Novinářům to řekl předseda ČMKOS Milan Štěch. Pokud vláda rozhodnutí o odložení zákoníku práce zruší, demonstrace bude odvolána, dodal Štěch, který je zároveň senátorem za ČSSD.

Kabinet navrhuje roční odklad pracovního kodexu, který má platit od ledna 2007. Legislativní rada vlády minulý týden odklad podpořila. Štěch uvedl, že vláda radu politicky zneužila. Odložení účinnosti zákoníku je podle něj prvním a rozhodujícím krokem ke zrušení celého zákoníku a výrazného oslabení práv zaměstnanců. Vláda odložení platnosti normy obhajuje množstvím chyb, které prý jsou v zákoně obsaženy. "Část odborových předáků se zjevně nechala zapojit do předvolební kampaně ČSSD," řekl ČTK ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. Hodnotit by se podle něj mělo jen to, zda zákon s takovým množstvím chyb a omylů bude zaměstnancům škodit, či prospívat. Nečas odmítl nařčení o chystaném záměru zrušit zákoník a zopakoval, že odložení má umožnit opravení legislativních chyb.

Antimonopolní úřad schválil státní podporu pro stavbu automobilky Hyundai na severu Moravy. ČTK to řekl náměstek předsedy úřadu Kamil Rudolecký. Podle smlouvy s ČR by Hyundai mohla v letech 2007 až 2013 získat ze státního rozpočtu na výstavby továrny dotaci až 2,4 miliardy korun. Dalších 2,5 miliardy korun může automobilka a zhruba 15 jejích dodavatelů do roku 2011 dostat na vytváření pracovních míst či rekvalifikaci. Podle Rudoleckého je státní podpora investic Hyundaie slučitelná s evropským právem. Podporu ale ještě musí posoudit Evropská komise.