Zprávy | Z archivu rubriky

Předmětem zájmu organizovaného zločinu je stále častěji justice. Uvádí to ve své výroční zprávě za loňský rok Bezpečnostní informační služba (BIS) s tím, že má informace o korupci na různých úrovních soudů. Dalším nebezpečím jsou podle BIS skupiny navzájem propojených osob ze samosprávy, advokacie nebo školství, které mají právní vzdělání a zároveň vliv na proces tvorby nových zákonů. "Zejména u okresních soudů dochází prostřednictvím finančních úplat soudcům k udělování neoprávněných výhod vězňům, popřípadě dalším klientům", uvádí se dále v materiálu. Do korupčního jednání jsou zapojeni i někteří advokáti a státní zástupci. Podle zpravodajské služby také existuje několik modelů, jak v průběhu trestního řízení diskreditovat, kompromitovat nebo zastrašovat státní zástupce.

"Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil považuje tyto informace za závažné a požádá ředitele BIS Jiřího Langa, zda je možné je konkretizovat," reagoval mluvčí ministerstva Pavel Staněk. "Slyším o korupci u soudů už 15 let, ale zatím se jedná jen o zvěsti a pořád se nic neděje. S výjimkou jednoho případu skupiny kolem soudce Berky a ještě jednoho soudce se ta podezření nedostala dál než do oblasti těch zvěstí. Doufám, že si je BIS vědoma závažnosti svých podezření a předpokládám, že bude následovat další krok v podobě prokázání těchto podezření," řekl ČTK prezident soudcovské unie Jaromír Jirsa. Připomněl, že také několik nevládních organizací v čele s Transparency International obecně nepovažuje soudy za korupcí ohrožené prostředí.

BIS také uvádí, že některé podnikatelské skupiny se snaží proniknout do státní správy a ovlivňovat ji. Jako příklad takového počínání BIS v materiálu uvádí metody skupiny kolem kontroverzního podnikatele Tomáše Pitra. Podnikatelské skupiny se podle BIS pokoušejí ovlivňovat státní zaměstnance a pronikají do úřadů a institucí, kde si budují osobní vazby. BIS loni zaznamenala několik případů, kdy úředníci například vynášeli z úřadů citlivé informace nebo upravovali na zakázku úřední dokumenty. Služba zároveň uvádí, že někteří státní úředníci tlaku různých skupin podléhají a nelze vyloučit, že část z nich úplatky aktivně vyžaduje.

Až polovina z 60 ruských diplomatů působících v České republice jsou příslušníci rozvědky. Jejich práce se podle výroční zprávy Bezpečnostní informační služby orientuje především na prosazování ekonomických zájmů Ruska. Silně se angažovali například při jednáních o dohodě mezi Ruskou federací a Českou republikou o hospodářské, průmyslové a vědeckotechnické spolupráci, uvádí materiál BIS. Služba také poukazuje na skutečnost, která možnost ohrožení českých zájmů ještě zvyšuje. Někteří ruští zpravodajští důstojníci a lidé působící v jejich prospěch se podle BIS loni stýkali s členy ruského organizovaného zločinu v Česku. Konkrétní riziko těchto vazeb vidí v možném využívání korupčních, finančních a vlivových možností ruského organizovaného zločinu zpravodajskými službami.

V roce 2005 se Bezpečnostní informační služba (BIS) zajímala o několik lidí podezřelých z možné přípravy teroristického útoku v Česku. Zprávy zmiňuje například o případu tří Egypťanů podezřelých z přípravy teroristického útoku na civilní letadlo. Trojice Egypťanů se při letu na lince OK 447 z Osla do Prahy pokusila vniknout do pilotní kabiny letadla Českých aerolinií. "Existující podezření, že mělo jít o test bezpečnostních opatření v českých letadlech, se nepodařilo potvrdit ani vyvrátit," konstatuje služba. Po přistání letadla na ruzyňském letišti byli cizinci zadrženi a eskortováni do Egypta. Kontrarozvědka se také podílela na objasňování činnosti Alžířana, který měl podle dostupných informací údajně plánovat teroristický útok proti neurčeným cílům v Česku.

Prezident Václav Klaus soudí, že náznaky řešení povolební patové situace se rýsují. Řekl to po setkání se zástupci komunistů na Pražském hradě, kterým završil sérii konzultací s představiteli parlamentních stran. Doplnil však, že názory politických stran jsou ještě stále dost odlišné, a strany proto budou muset ve svých postojích ještě něco přidat nebo ubrat. Klaus prosazuje dohodu politiků, ať už o stabilní vládě, nebo o předčasných volbách. ODS chce přechodný kabinet a co nejdříve volby, které ale odmítá ČSSD. Zelení a lidovci se nesmíří s řešením, které by bylo závislé na KSČM, v jejich zájmu není ani velká koalice obou nejsilnějších stran.

Premiér a šéf ODS Mirek Topolánek prý ví o poslanci, který je vydírán kvůli sestavování nové vlády. Neprozradil ani jeho jméno, ani z které je strany. Diskuse o "přeběhlících" z opačného politického tábora, kteří by případně mohli pomoci získat předsedovi ČSSD Jiřímu Paroubkovi potřebnou většinu hlasů ve sněmovně, oživil pondělní rozhovor Topolánka na Frekvenci 1. Na otázku, co říká zvěstem, že Paroubek má tři lidovce, které využije při hlasování o důvěře své vládě, premiér řekl: "Tak, to jsou ti, o kterých já říkám, že mají tu osmatřicítku na spánku a jsou buď vydíráni, nebo korumpováni". Připomněl v té souvislosti záměr prezidenta Václava Klause nejmenovat žádnou vládu, která by byla závislá na "přeběhlíkovi" zprava či zleva. V úterý Topolánek dodal, že ve Frekenci 1 nemluvil ani o počtu údajně vydíraných poslanců, ani o tom, z jaké jsou strany. Úřadující šéf KDU-ČSL Jan Kasal vyloučil, že by někdo ze 13 poslanců jeho strany čelil vydírání. První místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka poznamenal, že sociální demokracie průběžně jedná s ostatními stranami i poslanci, úvahy o vydírání či korupci ale jednoznačně odmítl.

Sociální demokraté by byli v prvním čtení ochotni podpořit zákon o státním rozpočtu, pokud by se případný prodej části státního podílu v energetické společnosti ČEZ uskutečnil v příštím roce pouze po dohodě s nimi. ČTK to po jednání poslaneckého klubu ČSSD řekl poslanec a exministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Podle místopředsedy sněmovny Lubomíra Zaorálka bude ale ČSSD prosazovat jinou možnost, než prodej státního podílu ve společnosti ČEZ. Prodej části energetické firmy má přinést do státní pokladny kolem 30 miliard korun. První čtení vládního návrhu zákona o státním rozpočtu na příští rok se uskuteční ve čtvrtek 26. října.

Návrh rozpočtu na příští rok, pokud bude schválen, zřejmě zkomplikuje další fungování krajů. Regiony totiž budou mít kvůli řadě nových zákonů méně peněz na rozvoj a investice, o to více budou muset vynaložit na běžný provoz a administrativu. Ohroženo tak může být i spolufinancování projektů z fondů Evropské unie. Vyplývá to z jednání ministra financí Vlastimila Tlustého s hejtmany. Kraje podle hejtmanů nemají zatím jasno, kde peníze na spolufinancování projektů z fondů EU získají. Proto se podle nich bude muset ve státním rozpočtu na další roky toto spolufinancování definovat. Nedostatek peněz na projekty spolufinancované EU lze podle Tlustého vyřešit i úvěry. "Obecně jsem proti úvěrům, které se projí. Ale úvěry na investice a rozvoj nejsou ničím špatným," naznačil možný způsob řešení ministr.

Nejsilnější odborový svaz KOVO podpoří chystanou demonstraci ústředí odborů proti snaze vlády odložit účinnost zákoníku práce. Svaz KOVO navrhuje udělat protest 25. listopadu před Úřadem vlády. Svaz tam chce demonstraci uspořádat přesto, že si údajně toto místo do konce roku v pondělí zadal jiný subjekt. Svaz KOVO sdružuje přes 180.000 lidí. Kabinet navrhuje roční odklad pracovního kodexu, který má platit od ledna 2007. Zákoník práce je kodexem, kterým se řídí pět milionů zaměstnanců a stovky tisíc zaměstnavatelů. Legislativní rada vlády minulý týden odklad podpořila.

Naopak proti zákoníku práce jsou nemocnice. Norma umožňuje například, aby odborové organizace zakázaly práci přesčas. Pro nemocnice to bude znamenat další pracovníky a navýšení nákladů, řekl ČTK po jednání zdravotnické komise Asociace krajů na veletrhu HospiMedica jihomoravský radní Ladislav Adamec. Výhrady má i Asociace nemocnic ČR. Nyní lékař v nemocnici dostává více, když pracuje, než když takzvaně čeká na práci, za což má poloviční odměnu. Nová norma už čekání na práci nezná. Nemocnice dosud dělením hodin na ty, kdy lékař pracuje a kdy čeká, opticky snižovaly počty přesčasů tak, aby se blížily povolenému limitu. Zákoník práce omezuje možnosti přesčasové práce, soudí někteří odborníci.

Česká republika vydává na nejrůznější sociální dávky nejvíce peněz z nových členských států Evropské unie, s výjimkou Slovinska. Za starými členy společenství však stále výrazně zaostává. Vyplývá to z nové statistiky Eurostatu. Největší sociální ochranu od státu požívají Lucemburčané, nejmenší naopak Lotyši. Sociální stát v ČR má ale do podoby, která platí v západní Evropě, stále ještě velmi daleko. Lucembursko, jeden z nejbohatších států EU, vydává na hlavu více než třikrát více než Česko. Je velmi pravděpodobné, že rozdíl mezi Českem a západní Evropou se bude poměrně rychle snižovat. HDP České republiky totiž roste jedním z nejrychlejších temp v evropském společenství. V Evropské unii nejvíce "sociálních" peněz putuje starým lidem a na dávky pro pozůstalé. Tyto dvě kategorie tvoří v průměru více než 45 procent všech výdajů na sociální dávky.

Česká rozvojová a humanitární pomoc v zahraničí by měla být napříště lépe organizovaná. Přispět by k tomu měla agentura pro rozvojovou spolupráci, kterou navrhuje ministerstvo zahraničí zřídit novým zákonem. Odborníci již dlouho upozorňují na to, že je nutné zlepšit systém české zahraniční spolupráce. Říkají, že je roztříštěná a ministerstva často konají nezávisle na sobě. Česko letos poskytne na rozvojovou pomoc chudým státům 3,3 miliardy korun, což je o 100 milionů více než loni. Část je určena na příspěvky mezinárodním organizacím, zbytek jde přímo do jednotlivých zemí. V současnosti má ČR osm, po rozdělení Srbska a Černé Hory respektive devět, prioritních zemí: Angolu, Bosnu a Hercegovinu, Jemen, Vietnam, Moldavsko, Mongolsko, Srbsko, Černou Horu a Zambii. Česká republika patří v rozvojové pomoci mezi desíti novými členy EU k nejlepším, v porovnání s původní patnáctkou ale stále pokulhává. ČR na tuto pomoc vynakládá ročně 0,11 procenta svého HDP, do roku 2010 to má být 0,17 procenta HDP.

Výraznou nejednoznačnost oslav 50. výročí potlačení maďarské revoluce zdůraznil český prezident Václav Klaus, který v Praze moderoval debatu na téma, proč je důležité na tyto historické události nezapomínat. V uplynulých dvou dnech se v Budapešti konaly velkolepé, okázalé oficiální akce, které ale provázely pouliční potyčky demonstrantů s policií, vylíčil Klaus, který se oslav zúčastnil. Za zajímavou tezi označil vyjádření maďarského premiéra Ference Gyurcsányho, že zatímco v roce 1956 šlo o svobodu, dnes jde o demokracii. Právě proti premiérovi stovky demonstrantů protestovaly. Gyurcsányho slova o tom, že vláda lhala o stavu ekonomiky, vyvolala v polovině září největší nepokoje od pádu komunismu; zraněny tehdy byly desítky lidí. Pravicová strana Fidesz demonstrace za jeho odstoupení přirovnala právě k protestu, který 23. října 1956 stál u zrodu povstání.