Zprávy | Z archivu rubriky


Prezident Václav Klaus v pátek šéfům stran nastínil návrh dohody, nad nímž se opět sejdou v úterý. Do té doby by měli ve svých stranách diskutovat o časově omezeném řešení povolební situace. Návrh neupřesnil; podle vyjádření účastníků schůzky mají strany dál jednat o možnosti, jak dospět k předčasným volbám. Největší spory trvají kolem termínu předčasných voleb, nová je myšlenka uspořádat hlasování v červnu roku 2008.

Strany se mají podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa dohodnout na termínu předčasných voleb a na tom, jaký má do té doby vládnout kabinet, a to z personálního i programového hlediska. "Má to být vláda politická, ale také všichni víme, že v ní nemohou být například předsedové stran," řekl ČTK Filip. Pokud se strany do úterý nedohodnou, vybere podle jeho názoru prezident v úterý nového vyjednavače či přímo premiéra.

Předseda ČSSD Jiří Paroubek při odchodu z Hradu novinářům řekl, že dosažení dohody bude velmi složité. "Nevím, myslím, že bude ještě hodně, hodně obtížné ji uzavřít," dodal. Šéf ODS Mirek Topolánek prohlásil, že všichni předsedové stran přistoupili na další jednání, prezident podle něj představil "základní parametry" řešení. Paroubek později řekl, že na Hradě trval na uspořádání předčasných voleb v roce 2008, nejlépe přitom až za dva roky, tedy na podzim. "Všechny pravicové strany trvaly na roku 2007. ODS má nyní zvážit červen 2008," uvedl Paroubek.

Pokud dohoda o volbách a dočasné vládě nevznikne, tak se podle ústavy vyčerpají tři pokusy o zformování kabinetu a na řadu přijdou nové volby. Předseda zelených Martin Bursík naznačil, že mezi stranami zatím soulad neexistuje. "Kdyby to dopadlo úplně dobře, tak bychom si nemuseli dávat nový termín v úterý," uvedl.

Prezident na tiskové konferenci uvedl, že dohoda vychází z podobného modelu, který po volbách jako provizorní řešení zvolila Poslanecká sněmovna. Její předseda Miloslav Vlček (ČSSD) byl zvolen jako dočasný šéf dolní komory s tím, že odstoupí dříve, než by případně vybíral ve třetím pokusu o sestavení vlády nového premiéra. "Podobným způsobem hledáme řešení, které by bylo, a teď vůbec nejde o slova překlenovací, prozatímní, dočasné, přechodné, neboli řešení, o kterém víme, že asi musí směřovat k něčemu takto časově přesně vymezenému," řekl prezident. Řešení má podle něj "spoustu parametrů", které si účastníci schůzky definovali a sdělili si základní názory. Prezident ale neuvedl, zda se na jednotlivých parametrech shodli. Někdo podle Klause vyslechl návrh jednoznačně s ulehčením, někdo s otazníky. "Setkáme se v úterý s úmyslem říci, jestli touto cestou je možné pokračovat, nebo není možné pokračovat," dodal.

Předčasné volby by se podle úřadujícího šéfa lidovců Jana Kasala mohly konat na podzim 2007, či na jaře 2008. Zemi by k nim nejpravděpodobněji mohla dovést vláda složená z ODS, ČSSD, KDU-ČSL a zelených. Kasal to novinářům řekl během jednání celostátní konference KDU-ČSL. Na otázku, co říká tomu, že zelení s duhovou koalicí ODS, ČSSD, lidovců a právě Strany zelených nesouhlasí, Kasal uvedl, že je to pro něj novinka. "To je nám líto. (Předseda zelených) Martin Bursík nic takového nesignalizoval," řekl. Za nepravdivé označil informace, podle nichž prezident Václav Klaus prosazuje, aby se volby konaly v květnu, či červnu 2008. Klaus podle něj žádné datum nepreferuje. Pouze prý upozornil na to, že sněmovní volby by neměly kolidovat s volbou prezidenta, která se uskuteční v únoru či v březnu 2008. Kromě termínu voleb považuje Kasal momentálně za největší překážku dohody případnou snahu šéfa ČSSD Jiřího Paroubka docílit vlastního pokusu o sestavení vlády. Kdyby se sociální demokracie tohoto pokusu vzdala, byl by to podle šéfa lidovců značný ústupek.

Kasal si prý dovede představit, že v čele přechodného kabinetu by stanul předseda ODS Mirek Topolánek a Paroubek by se stal předsedou dolní komory. Stejně tak je ale podle něj možné, že lídři obou nejsilnějších stran usednou do poslaneckých lavic. Když se strany shodnou na termínu voleb, vládu už sestaví rychle, míní. Úřednickou vládu nepovažuje za nejlepší řešení.

Z Kasalova vyjádření a usnesení celostátní konference vyplývá, že pokud jde o termín voleb, budou mít lidovečtí vyjednavači široký mandát. Platí ale, že na vládě by se podle KDU-ČSL měly shodnout "demokratické strany", tedy bez KSČM. Nové volby by se neměly krýt ani s volbami do krajů a do Senátu, dodal Kasal. Neočekává, že politici se již v úterý na Hradě definitivně dohodnou, mohli by ale podle něj uzavřít "smlouvu o smlouvě budoucí". "To znamená, že mezi úterkem a dalším termínem té schůzky se bude hledat formulace, jak bude vypadat vláda, jak budou vypadat základní obrysy programového prohlášení," uvedl.

Lidovci nemíní nijak trestat svého senátora a vsetínského starostu Jiřího Čunka za kontroverzní způsob, jakým se rozhodl řešit otázku romských neplatičů. Úřadující šéf KDU-ČSL Jan Kasal po pátečním zasedání celostátní konference strany prohlásil, že Čunkovo řešení je mimo program KDU-ČSL a odpovědnost za něj nese Čunek, nikoliv strana. "Variantu, kterou zvolil Jiří Čunek a vsetínské zastupitelstvo, nezapadá do programu KDU-ČSL. Nicméně co jsme o tom slyšeli, je to možná řešení, které možná pro danou oblast a daný čas vhodné," uvedl Kasal poté, co Čunek osobně vysvětlil svůj postoj stranickým kolegům. Své argumenty dokazoval i pomocí videoprojekce. Vysvětlil mimo jiné, že svým kontroverzním výrokem o tom, že jenom čistí vřed, myslel zdevastovaný vsetínský dům, ne romské spoluobčany. "Jiří Čunek nebude stranicky sankcionizován, upřímně řečeno na to ani nemáme mechanismy," poznamenal Kasal. Zdůraznil, že do rozhodnutí místní samosprávy by stranické orgány neměly zasahovat, ale nenesou za ně ani odpovědnost. "Je to odpovědnost Jiřího Čunka, ne KDU-ČSL," dodal.

I v řadách KDU-ČSL jsou zastánci i odpůrci řešení, které zvolila vsetínská radnice. Za Čunka se postavil například místopředseda Jiří Stodůlka nebo jihomoravský hejtman Stanislav Juránek, ostře svého nového kolegu kritizoval místopředseda Senátu Petr Pithart. Kasal ve čtvrtek uvedl, že není zastánce stranických trestů, nicméně Čunkovo řešení podle něj neodpovídá programu lidovců. V pátek odmítl názory, že by názory na Čunka souvisely s blížícím se sjezdem strany, na němž by mohl vsetínský starosta kandidovat do vedení.

Česká republika a Německo budou v Evropské unii proti návrhu na zvýšení daně z piva. V Berlíně to v pátek zdůraznili ministři financí obou zemí Vlastimil Tlustý a Peer Steinbrück. Mluvili také o možnostech, aby si členské země EU mohly svobodněji určovat daňové systémy. "Německá vláda nebude souhlasit (se zvýšením daně z piva)," řekl Steinbrück před jednáním o spotřební dani z piva, které bude pokračovat na zasedání Rady ECOFIN v úterý 7. listopadu v Bruselu. "K mé radosti má Česká republika stejný názor," konstatoval německý ministr. Vlastimil Tlustý shodu potvrdil. "Německo a jeho stanovisko bylo a je rozhodující. Je jasné, že pokud se k zemi, jako je ČR, připojí Německo, tak naše stanovisko získá obrovskou váhu a velmi pravděpodobně se prosadí," řekl pak Tlustý ČTK. Oba ministři na společné tiskové konferenci vyjádřili přesvědčení, že Evropská komise zájmu zemí s tradičně silným pivovarnickým průmyslem vyhoví. "Evropská komise musí připustit výjimku," uvedl Steinbrück.

EU chce, aby Česká republika a dalších šest států zvýšily mezi roky 2008 až 2010 spotřební daň z piva, a to zhruba o pětinu. Z půllitru piva by tak stát vybral asi o 30 haléřů více než nyní. Kvůli dodatečným nákladům by se v Česku cena zvýšila až o korunu. S příslušným návrhem v rámci snahy o zvýšení minimálních spotřebních daní na alkohol přišla EK v září. Iniciativa se nelíbí ani českým nebo německým pivovarníkům. "Jde především o to nenechat unii diktovat," řekl Českému rozhlasu výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Není podle něj důvod k jednotné daňové politice. Jako příklad uvedl USA, kde má každý stát daňovou politiku jinou. Otře proti jsou v Německu silné bavorské pivovary a zemská vláda v Mnichově. "Pivo je součástí bavorského životního stylu," zdůraznila ve čtvrtek bavorská ministryně pro evropské záležitosti Emilia Müllerová.

Češi věří, že kromě Němců by mohlo klást odpor proti zvýšení daně z piva například i Rakousko a Irsko. Podle Veselého by byly rozhodnutím zasaženy také Španělsko, Lotyšsko, Litva, Malta a Lucembursko. Lucembursko podle něj slíbilo připojit se k politice Německa. Návrh musí schválit všech 25 členských zemí, to znamená, že každá země má právo veta.

Oba ministři zpochybnili i další záměry EK, které by měly omezit spotřebu alkoholu. Výhrady mají proto, že opatření nesměřují vůči vinařskému odvětví. Například pro víno neplatí minimální sazba spotřební daně, protože evropské a především francouzské vinařství má v EU značný politický vliv.