Zprávy | Z archivu rubriky


Proces s bývalým iráckým prezidentem Saddámem Husajnem považují premiér Mirek Topolánek, ministr zahraničí Alexandr Vondra i ministr obrany Jiří Šedivý za spravedlivý. Podle Topolánka by mohlo být nadějí pro budoucnost Iráku, že se dokáže se zločiny vypořádat civilizovaným způsobem, a nikoli krevní mstou. Zároveň je to podle něj výstraha pro všechny diktátory, že i je může dostihnout spravedlnost za zločiny. "Vnímám to především jako akt spravedlnosti. Je důležité, že proběhl řádný soud a že to byl soud irácký. Jde o satisfakci pro všechny oběti Saddáma Husajna, pro jejich rodiny a pro celý irácký lid," tlumočil ČTK Topolánkovo stanovisko mluvčí vlády Martin Schmarcz.

Irácký soudní tribunál dnes Saddáma Husajna odsoudil k trestu smrti oběšením za podíl na masakru 148 šíitů v Dudžailu v roce 1982. Americký velvyslanec v Bagdádu Zalmay Khalilzad označil rozsudek za "důležitý milník" na cestě k vybudování svobodné společnosti. Irácký prezident Džalál Talabání prohlásil, že proces se Saddámem byl spravedlivý. Převážně šíitská irácká vláda rozsudek smrti nad exprezidentem, jehož režim šíity utlačoval, uvítala. Sunnitští politici ale označili verdikt za politický. K trestu smrti oběšením dnes odsoudil irácký tribunál i nevlastního Husajnova bratra a někdejšího šéfa tajných služeb Barzána Ibráhíma Tikrítího a bývalého předsedu revolučního tribunálu Aváda Ahmada Bandára. Trest smrti a doživotí vedou automaticky k odvolání, které provedení popravy oddálí minimálně o měsíce.

Český ministr zahraničí Alexandr Vondra považuje vynesení rozsudku nad Saddámem za "historický mezník, kterým se Irák vyrovnává se svou minulostí". Proces byl podle něj spravedlivý, a to navzdory tomu, že ho provázely protesty a násilnosti. "Na tento proces, stejně jako na samotný rozsudek je nutné se dívat v kontextu toho, co se v Iráku děje - Irák je stále roztříštěný. Je proto možné, že i po vynesení rozsudku dojde krátkodobě k nějakým protestům. Z dlouhodobého hlediska je ale soud se Saddámem Husajnem součástí iráckého procesu vyrovnávání s minulostí a může Iráku prospět," uvedl Vondra v tiskovém prohlášení. Ministr obrany Jiří Šedivý uvítal, že soudní řízení bylo dotaženo do konce. Je také rád, že to bylo řízení řádné, a doufá, že to potvrdí i odvolací procedura. "Nelze však očekávat, že to bude mít bezprostřední pozitivní dopad na bezpečnostní situaci v Iráku," uvedl Šedivý podle mluvčího ministerstva.

Souhlasné, odmítavé i neutrální reakce přicházejí od světových představitelů k rozsudku iráckého soudu, jenž poslal na smrt bývalého prezidenta Saddáma Husajna a dva další odsouzené. Zatímco Bílý dům rozsudek jednoznačně přívítal, evropští politici zdůrazňují, že Evropa trest smrti odmítá. Hlas z Moskvy varoval, že Saddamova poprava by měla pro Irák katastrofické následky a vyjádřil naději, že popraven nebude. USA neskrývaly nadšení. "Dnešek je dobrým dnem pro Iráčany. Máte nyní nezvratný důkaz, že v Iráku je nezávislý a funkční justiční systém, což je předpoklad pro to, aby Irák rozvíjel svou schopnost být samostatný," řekl mluvčí amerického prezidenta Tony Snow. Naopak poslanec ruské vládní strany vidí v rozsudku hrozbu. "Je jasné, že tento rozsudek ještě víc rozdělí iráckou společnost. Případná Saddámova poprava bude mít katastrofální dopad pro Irák, který je už tak na pokraji občanské války," usoudil předseda zahraničního výboru Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, Konstantin Kosačev z vládní strany Jednotné Rusko. Francouzský ministr zahraničí Philippe Douste-Blazy uvedl, že Francie rozsudek "bere na vědomí" a vyslovil naději, že nepovede v Iráku k novému napětí. Připomněl, že Francie se s Evropskou unií soustavně staví proti trestu smrti.

Banky stále více peněz půjčují nejen na bydlení, ale i na běžné nákupy lidí. Většinou banky zaznamenaly ke konci září meziroční nárůsty nově poskytnutých spotřebitelských úvěrů. Zároveň se začínají soustředit na předvánoční období. V poslední dvou měsících roku totiž tradičně banky půjčí zhruba třetinu až čtvrtinu ze všech poskytnutých spotřebitelských úvěrů. Vyplývá to z informací, které ČTK poskytly banky. K zájmu Čechů o spotřebitelské úvěry přispívá i dobrá kondice české ekonomiky. Zároveň se ovšem již začínají ozývat varovné hlasy, a to především v souvislosti se spotřebitelskými úvěry. Na celkovém zadlužení domácností u bank, které ke konci září přesáhlo 500 miliard korun, se sice hypoteční úvěry podílejí více než polovinou, ale i spotřebitelské úvěry meziročně stouply o téměř třetinu.

"Zatímco hypoteční úvěry jsou jištěny nemovitostí a v případě nesplácení se na nich může bankovní sektor uspokojit, u spotřebitelských úvěrů to neplatí. Spotřebitelské úvěry tak představují riziko nejen pro samotné spotřebitele, ale i pro bankovní sektor, a z toho důvodu i pro celou ekonomiku," upozorňuje Vladimír Pikora z Next Finance. Podle něj také poroste počet nesplácejících klientů, a bankovní sektor tak bude muset projít novou vlnou očisty.

Zadlužení domácností nepředstavuje zatím žádné riziko pro českou ekonomiku. Problémy se splácením mohou mít pouze jednotlivé domácnosti, které špatně odhadnou svoji finanční situaci. Objem zadlužení v ČR je z evropského hlediska nízký, uvedl viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. V ČR směřuje podle něj zhruba třikrát nižší objem úvěrů do ekonomiky než v Evropě a podíl zadluženosti domácností je ještě nižší. Dynamika růstu zadlužení je sice podle Niedermayera rychlá, je to ovšem způsobeno nízkým srovnávacím základem a hlavně bezprecedentním hospodářským růstem. Celkově jsme ovšem poměrně daleko od stropu rizikového zadlužení domácností. V Evropě se totiž částka celkového zadlužení podle Niedermayera pohybuje na úrovni celého HDP, což jsou v případě ČR přibližně tři biliony korun.

Nastartování podnikání v tuzemsku je sice o něco snazší než v minulosti, ale Česko ve světovém měřítku v této oblasti stále výrazně zaostává. Z údajů Světové banky vyplývá, že se ČR posunula mezi 175 zeměmi v letošním roce o 11 míst na 74. místo. Zahájení podnikání je zde komplikované a časově náročné, míní zástupci podnikatelů. Vstup do podnikání by měl podle nich řešit jednoduchý a srozumitelný zákon o podnikání. Nastartování podnikání v Česku obnáší podle statistiky SB deset procedur, zatímco průměr ve vyspělých zemích sdružených v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) se pohybuje okolo šesti úkonů. Průměrná doba strávená založením společnosti je v ČR 24 dní, v zemích OECD 16. Na významné překážky narazí podnikatel v Česku i při manipulaci s právy vztahujícími se k majetku. Doba potřebná k vyřízení těchto procedur je v Česku 123 dní, proti necelým 32 dnům v zemích OECD.

Odborníci upozorňují na to, že otázka administrativních a regulatorních podmínek podnikání má pro ekonomiku naprosto zásadní význam, ještě větší než daňová zátěž. "Státy z Afriky nebo z Latinské Ameriky jsou chudé právě kvůli tomu, že podnikání v těchto zemích je přespříliš regulované ve srovnání s vyspělými státy západní Evropy a Severní Ameriky," podotkl analytik PPF Pavel Kohout. Ten, kdo chce začít s podnikáním, by měl dostat seznam jasných a jednoznačných podmínek, které musí splnit, řekl ČTK prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. "Situace se zlepší, až dojde k propojení systémů veřejné správy, aby podnikatel nemusel duplicitně dokládat výpisy a ověření, sníží se počet norem a předpisů a začnou efektivně pracovat centrální registrační místa," dodal.

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil tento týden uvedl, že je připraven poskytnout legislativní vládní experty do týmu, který o věcném záměru takové právní úpravy bude diskutovat. Pokud vláda tým expertů vytvoří, tak by návrh paragrafovaného znění nového zákona mohl být podle něj hotový v příštím roce. Tento tým prý může pracovat bez ohledu na to, jaká vláda bude zrovna u moci, protože toto téma je nadstranické. Nikterak jednoduchý proces založení firmy vyvolal zájem o nákup hotových takzvaných "ready-made společností". Jde o firmy, které specializované společnosti zakládají výhradně za účelem jejich prodeje. Tyto společnosti jsou zapsány v obchodním rejstříku, nemají žádnou historii a jsou připraveny k okamžitému použití. Náklady na založení firmy se jejich koupí zvýší o zhruba 20.000 Kč, ale uspoří podnikateli čas a nervy, míní manažer společnosti SMART Office & Companies Jan Jaroš.

Peníze na výstavbu buněk pro vystěhované Romy a další obyvatele Vsetína pocházely ze Státního fondu bytové výstavby. V diskusním pořadu České televize to řekl předseda Rady vlády pro lidská práva Jan Litomiský, který se kvůli tomu chce v pondělí sejít s ministrem pro místní rozvoj Petrem Gandalovičem (ODS). Vsetínská radnice vystěhovala z města za hranice Zlínského kraje přes 100 Romů, s nimiž měla problémy při placení nájemného. Dalších přibližně 230 Romů město přestěhovalo asi kilometr od centra do komplexu z plechových buněk. Litomiský si chce s Gandalovičem vyjasnit, zda při použití státních peněz na buňky nebyly porušeny právní předpisy a jak v budoucnu takovýmto případům zabránit.

Vsetínský starosta a senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL) řekl, že obec při výstavbě buněk rozhodně neporušila žádný zákon. Státní fond prý použití peněz kontroluje. Buňky jsou podle něho byty první kategorie a mají všechny hygienické, protihlukové a tepelně izolační vlastnosti, jaké české normy kladou na byty první kategorie. Bývalá ředitelka Sekce pro lidská práva a rovné příležitosti úřadu vlády Kateřina Jacques (Strana zelených) řekla, že Čunek svým postupem zpečetil izolaci Romů natrvalo, místo aby se snažil je integrovat. Upozornila na to, že občany svého města nechal odvézt v nočních hodinách, aniž informoval je nebo představitele obcí a měst, kam mířili. To je asociální jednání, řekla. Stěhování do sousedních obcí znamená podle Litomiského přenášení problémů na jiné, což pokládá za nemravné.

Dosavadní koncepce integrace Romů do majoritní společnosti podle předsedy Rady vlády pro lidská práva Jana Litomiského selhává. "Dokonce se domnívám, že až dosud se vlastně o tu integraci nikdo příliš nezajímal," prohlásil v diskusním pořadu České televize. Romským rodinám stát vyplácí sociální dávky, které podle něho vedou k tomu, že si nehledají práci. Nikdo je dosud nenutil plnit občanské povinnosti, jako je placení nájemného, udržování pořádku v domě a neobtěžování sousedů, uvedl Litomiský. Bývalá ředitelka sekce pro lidská práva a rovné příležitosti úřadu vlády Kateřina Jacques (Strana zelených) řekla, že koncepce začleňování Romů do společnosti je dobrá, odpovídá mezinárodním standardům, ale problém je v jejím uplatňování. Situaci rozhodně nelze řešit vytvářením ghett. "Pokud obec ví, že někdo jednou nezaplatil, dvakrát nezaplatil, okamžitě má zahájit komunikaci s těmito lidmi a jejich sociální dávky převádět automaticky na úhradu nájemného a služeb," řekla. Souhlasí s tím, že český sociální systém není motivační. Myslí si to i Milan Horvát ze Sdružení romských občanů. Je potřeba vysvětlit Romům, že nemusejí dávky dostávat, řekl. Měli by ale také podle něho dostat možnost pracovat. Například v Milovicích, Nymburku nebo Lysé nad Labem se mohou zapojit do veřejně prospěšných prací.