Zprávy | Z archivu rubriky


Sociální demokraté jsou ochotni jednat s ODS o podpoře menšinového kabinetu občanských demokratů, který by vládl dva roky. Trvá odmítavý postoj ČSSD k duhové koalici i případné snaze oživovat trojkoalici ODS, lidovců a zelených. ČTK a Mladé frontě Dnes to během úterního jednání poslaneckého klubu ČSSD řekl předseda strany Jiří Paroubek. Míní, že do týdne by mělo být jasné, zda druhý pokus může vést ke zformování životaschopného kabinetu.

Paroubkova nabídka diskuse o menšinové vládě ODS na dva roky není nová. Tuto variantu socialisté připouštěli již v srpnu. ODS ale prohlašuje, že předčasné volby by měly být dříve než v roce 2008. Odmítá i velkou koalici, kterou ČSSD také opakovaně navrhuje. Sociální demokraté však zároveň trvají na tom, že mají nárok na vlastní pokus o sestavení vlády. Nyní je ve hře druhý pokus, ústava po volbách počítá s celkem třemi. Při třetím pokusu už prezident nemůže vybrat premiéra podle svého uvážení, musí totiž jmenovat toho, koho mu navrhne předseda Poslanecké sněmovny. V jejím čele nyní stojí sociální demokrat Miloslav Vlček, který byl zvolen s tím, že odstoupí nejpozději právě ve chvíli, kdy by měl vybrat premiéra. Vlček opakovaně prohlásil, že svůj závazek dodrží. Někteří sociální demokraté ale míní, že předsedu sněmovny by bylo možné "převolit", případně naznačují, že se necítí být závazkem vázáni ve chvíli, kdy prezident odmítá svěřit druhý pokus o sestavení vlády zástupci ČSSD.

Paroubek předpokládá, že Topolánek a jeho vyjednávací tým přijde s nějakým "tvůrčím řešením". Podporu duhové koalici ODS, ČSSD, KDU-ČSL a Strany zelených i trojkoalice ODS, lidovců a zelených si předseda ČSSD dovede těžko představit. O případné menšinové vládě ODS podle něj hovořit lze. "Pokud by to bylo na přechodnou dobu, na dva roky, tak jsme připraveni o tom určitě jednat," dodal. Soudí, že o změně volebního systému teď nemá cenu mluvit.

Strana zelených dále považuje za nejlepší řešení zablokované politické situace vládu odborníků, která by zemi příští rok dovedla k předčasným volbám. Přijatelná je pro zelené i varianta, kdy by v čele poloúřednického kabinetu stál předseda ODS Mirek Topolánek, řekl šéf strany Martin Bursík. Menšinový kabinet ODS, který by zemi vládl dva roky, zelení nepodpoří. Vláda, kterou bude Topolánek při svém druhém pokusu sestavovat, by podle Bursíka měla být co nejvíce apolitická a přijatelná pro všechny strany. "Šance takové vlády získat důvěru ve druhém kole je velmi malá, tak by mohla plnit roli vlády která by byla tolerována, akceptována politickými stranami, i v průběhu třetího pokusu," řekl. Po krachu obou zbývajících pokusů by prezident mohl rozpustit sněmovnu a země by se posunula směrem k předčasným volbám, naznačil Bursík jednu z možností dalšího vývoje. Podle Bursíka je nepřijatelné, aby se na předčasné volby čekalo dva roky.

Zelení by podle Bursíka dávali přednost úřednické vládě, v jejímž čele by stál nestraník. "Varianta, že by premiérem vlády odborníků byl Mirek Topolánek, je taky možná. Je to horší varianta, ale nám nezbude po rozhodnutí ODS nic jiného, než tuto variantu vzít za skutečnost a začít s ní pracovat," řekl. Trojkoaliční projekt ODS, KDU-ČSL a zelených podle Bursíka nelze oživit v jeho původní podobě. Nevyloučil ale, že by se jeho strana za určitých podmínek na vládě sestavované ODS mohla podílet. "Když už bychom byli vyzváni, abychom převzali nějakou část odpovědnosti a nominovali své zástupce do vlády, tak to nebudou politici, ale budou to odborníci a nebudeme tomu říkat trojkoalice, ale budeme tomu říkat vláda odborníků nebo poloúřednická vláda," uvedl.

Nejdůvěryhodnější z politiků je podle říjnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) předsedkyně poslanců KDU-ČSL Vlasta Parkanová. Tato politička v uplynulých dvou měsících také vedla žebříček popularity politiků podle agentury STEM. Důvěra v předsedu ČSSD Jiřího Paroubka se snížila o 12 procentních bodů ve srovnání s předcházejícím předvolebním průzkumem z letošního května; důvěra v předsedu ODS Mirka Topolánka naopak o tři procentní body vzrostla, oznámilo CVVM. Podle něj oběma šéfům nejsilnějších stran nyní důvěřuje shodně třetina oslovených.

Parkanová se podle průzkumu těší důvěře 53 procent dotázaných. Na druhém místě je pražský primátor Pavel Bém (ODS) s 44 procenty, následován místopředsedou ČSSD Bohuslavem Sobotkou a šéfem Strany zelených Martinem Bursíkem, jimž důvěřuje shodně 36 procent lidí. Místopředsedům ODS Petru Nečasovi a Miroslavě Němcové důvěřovalo 32, respektive 31 procent dotázaných. Důvěru zhruba čtvrtiny respondentů si získali místopředsedové ODS Ivan Langer a Petr Bendl, úřadující šéf KDU-ČSL Jan Kasal, exministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) a také předseda KSČM Vojtěch Filip.

Citelný pokles důvěry za pět uplynulých měsíců postihl kromě Paroubka také bývalého předsedu KDU-ČSL Miroslava Kalouska (pokles o 11 procent), Cyrila Svobodu (o devět procent) a exministra financí Sobotku (o osm procent). Důvěra se zvýšila o pět procent u Béma, Němcové a Bursíka, u Nečase o sedm procent.

Poslanecká sněmovna v prvním čtení podpořila senátní předlohu, která by měla umožnit obcím získat od státu zpět zbývající pozemky, o které přišly kvůli vyvlastnění a následnému zestátnění k 31. prosinci 1949. Jsou to především lesní a zemědělské pozemky, na nichž hospodařily orgány a organizace někdejšího federálního ministerstva obrany. Vrácení se má týkat pozemků mimo území vojenských újezdů, které mohou být pouze v majetku státu. Obce by je mohly získat jedině v případě, pokud se újezdy rušily nebo jejich území zmenšovalo. "Účelem navrženého zákona je převést zpět do vlastnictví obcí zbylou část jejich historického majetku, vyvlastněného jim v době nesvobody, která jim dosud převedena nebyla," tvrdí tvůrci předlohy. Obce podle nich získaly zákonem o převodu státního majetku z roku 1991 svůj historický majetek, který byl v majetku České republiky. Na vydání majetku ve federální péči se zákon nevztahoval. Situaci zcela nevyřešila ani novela zákona z roku 2000 - obcím přiřkla pouze ten historický majetek, který před 31. prosincem 1949 získaly přidělením.

K předloze má výhrady vláda Mirka Topolánka. Tvrdí například, že návrh nepamatuje na řešení případů, kdy obec neprojeví o převzetí a správu majetku zájem proto, že hospodaření s takovým majetkem by bylo pro obec značnou zátěží. Kabinet také upozornil, že předloha neřeší situaci, kdy dotčený majetek byl již z vlastnictví ČR převeden do majetku jiného subjektu a následně do majetku státu získán zpět na základě kupní smlouvy. Novelou se nyní bude zabývat sněmovní výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

Česká republika by měla vstoupit do Evropské jižní observatoře (ESO) 1. ledna 2007, vyplývá ze zprávy, kterou ve středu předloží vládě ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Miroslava Kopicová. Na schůzi kabinetu bude informovat ministry o podmínkách vstupu Česka do ESO a o návrhu dohody. Česká republika schválila záměr vstoupit do ESO letos 26. dubna. Zahájení vstupních rozhovorů se z důvodů příprav a organizace srpnového Valné shromáždění Mezinárodní astronomické unie v Praze opozdilo, jednání o podmínkách začalo v září. ESO stanovila výši vstupního poplatku Česka na 7,8 milionu eur (asi 218 milionů korun), z toho Česká republika už šest milionů eur (asi 168 milionů korun) zaplatila na konci roku 2005. Výše vstupních poplatků pro nové členy představuje jejich podíl na zařízeních vybudovaných v minulosti, a proto každoročně vzrůstá.

ESO vznikla v roce 1962 jako vládní organizace Belgie, Francie, Německa a Nizozemska. Později byla rozšířena o další státy. Je umístěna v peruánských Andách ve výšce kolem 2500 metrů nad mořem, kde je téměř po celý rok průzračné ovzduší. ESO pozvedla evropskou astrofyziku do čela světového vývoje a rozšířila spolupráci s evropským průmyslem při vývoji a výrobě nových přístrojů. V souvislosti se vstupem Česka do ESO navštívila delegace Akademie věd v čele s jejím předsedou Václavem Pačesem v minulých dnech observatoř Cerro Paranal v chilských Andách, kde jsou v provozu čtyři osmimetrové dalekohledy Evropské jižní observatoře.

Příslušníci 12. kontingentu české vojenské policie na základně Šaíba nedaleko jihoirácké Basry předali v úterý tamním úřadům výcvikové středisko, ve kterém školili irácké policisty. Po třech letech tak završili působení českých vojenských policistů v Iráku. Za tu dobu Češi proškolili více než 12.000 příslušníků irácké policie. "Dnes jsme oficiálně předali iráckým instruktorům velení akademie," řekl ČTK velitel 12. kontingentu vojenské policie Ladislav Tvrdý. Čeští vojáci do Iráku přijeli pár týdnů po pádu režimu Saddáma Husajna, kterého na jaře 2003 svrhla americko-britská koalice. Na jihu země působila nejprve polní nemocnice, po ní na konci roku 2003 přijeli i vojenští policisté. Čeští instruktoři školili irácké policisty ve střelbě nebo v sebeobraně, cvičili rovněž iráckou dopravní policii, účastnili se mnoha mezinárodních kurzů a pomáhali také při výcviku irácké pohraniční policie a celní služby.

"Pomoc České republiky je tady velmi ceněna," řekl ČTK český velvyslanec v Iráku Petr Voznica, který před odchodem do diplomacie sám působil jako voják z povolání. Coby generál mimo jiné koordinoval vojenskou pomoc při záplavách na Moravě v roce 1997. "Irácké úřady nás už také požádaly o to, abychom v misi pokračovali," dodal Voznica. České ministerstvo obrany vládě a parlamentu navrhlo prodloužit působení českých vojáků v Iráku i na příští rok. Návrh už dokonce schválil Senát a nyní o něm jednají sněmovní výbory. Konečné rozhodnutí bude ale záviset na tom, zda v Iráku setrvají i britští vojáci, kteří Čechům poskytují zázemí. Příslušníci české jednotky se proto nyní zatím přesunou na jinou základnu poblíž letiště v Basře.