Zprávy | Z archivu rubriky


Za posledních 16 let měli podle Čechů z politiků pro zemi největší přínos prezidenti Václav Havel a Václav Klaus a bývalý ministr kultury Pavel Dostál, který loni zemřel. Na opačném konci žebříčku se ocitli politici z 90. let a bývalí sociálnědemokratičtí premiéři Vladimír Špidla a Stanislav Gross. Vyplývá to z říjnového výzkumu agentury STEM.

STEM do výzkumu zařadil osobnosti, které se od roku 1990 pohybovaly na předních příčkách žebříčku oblíbenosti a dosáhly alespoň 50 procent úrovně popularity. "Každý z trojice (Havel, Klaus, Dostál) získal víc než dvě třetiny příznivých hodnocení," uvedli autoři. Dostála kladně hodnotilo 73 procent lidí. O přínosu bývalého prezidenta Havla je přesvědčeno 71 procent dotázaných. O současném prezidentu Klausovi se příznivě vyjádřilo 69 procent občanů. Na čtvrté příčce žebříčku popularity skončila šéfka lidoveckého poslaneckého klubu Vlasta Parkanová. Její přínos příznivě hodnotilo 64 procent lidí. Bývalého předsedu KDU-ČSL Josefa Luxe, který v roce 1999 zemřel na leukémii, vidí v pozitivním světle 61 procent dotázaných. Pražský primátor Pavel Bém (ODS) a ombudsman Otakar Motejl se těší přízni 59 procent oslovených. Za nimi následuje bývalá ministryně školství Petra Buzková (ČSSD) a exministr kultury Vítězslav Jandák. Zhruba polovinu dotázaných si získal i diplomat a bývalý eurokomisař Pavel Telička, bývalý ministr zahraničí Jiří Dienstbier a expremiér Miloš Zeman (ČSSD). Nynějšího předsedu vlády Mirka Topolánka (ODS) příznivě hodnotí 46 procent lidí, bývalého premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD) pak 36 procent.

Někdejší premiér a nynější eurokomisař Vladimír Špidla v pátek v Praze absolvoval na policii dvouhodinový výslech o okolnostech privatizace Unipetrolu. Vladimír Špidla je přesvědčen o tom, že prodej Unipetrolu polskému koncernu PKN Orlen byl poctivý a pro český stát mimořádně výhodný. Právě jeho vláda předloni akcie Unipetrolu prodala. Čeští vyšetřovatelé se na žádost polských státních zástupců snaží zjistit, zda privatizaci neprovázela korupce. Někdejší manažer PKN Krzysztof Kluzek tvrdí, že od polského lobbisty Jacka Spyry slyšel v souvislosti s prodejem Unipetrolu o úplatcích 42 milionů eur (asi 1,2 miliardy korun). Všichni dosud vyslechnutí svědci však možnou korupci odmítají.

Podle polského státního zástupce Marka Welny byl Špidla zřejmě posledním vrcholným českým politikem, který kvůli Unipetrolu v Praze vypovídal. Jeho výslechem skončilo čtyřdenní třetí kolo svědeckých výpovědí předních českých politiků a manažerů kvůli Unipetrolu a polští prokurátoři se vrátili domů. Od úterý do pátku vyšetřovatelé vyslechli včetně Špidly šest lidí, mimo jiné šest hodin vypovídal šéf společnosti Agrofert Andrej Babiš, jehož firma svedla konkurenční boj se společností Seta o to, kdo bude českým partnerem Orlenu. Na seznamu lidí pozvaných tento týden na policii figurovali také další přední pracovníci a manažeři Agrofertu i zástupci konkurenční Sety.

Welna ČTK řekl, že nyní čeká polské prokurátory náročná práce na analýzách dosud absolvovaných výpovědí svědků v ČR, poté navštíví Prahu minimálně ještě jednou, a to v prosinci, kdy mají v plánu pozvat si několik českých lobbistů a podnikatele Tomáše Pitra, který je spojován s firmou Seta.

Společnost Kapsch, která buduje systém elektronického mýtného, je ochotna jednat s ministerstvem dopravy o novém dodatku ke smlouvě na mýtný systém. Uvedl to mluvčí Kapsche Evžen Staněk. Nový dodatek by měl podle MD odstranit nevýhodné postavení státu vůči Kapschi. Jednání by se mělo uskutečnit příští týden, přesný termín ještě není určen. "K jednání musí být nejdříve vzneseny nějaké konkrétní požadavky, zatím to je řešeno přes média," řekl ČTK Staněk s tím, že Kapsch nyní očekává od ministerstva návrhy k jednání.

Důvodem k jednání je dodatek ke smlouvě, kvůli kterému se posunula lhůta zprovoznění systému na silnicích první třídy o šest měsíců. Podle Kapsche se zahájení výstavby zbrzdilo o tři měsíce kvůli řízení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. K němu se odvolali dva neúspěšní účastníci tendru, společnost Autostrade a sdružení Mytia. Proto se v dodatku Kapsch dohodl s MD na zprovoznění mýtného k 1. lednu 2007 pouze na 900 kilometrech dálnic a rychlostních silnic. "Původně plánovaných 12 měsíců na výstavbu se zkrátilo na devět, což je lhůta, která se vyrovná světovému rekordu," uvedl Staněk.

Podle ministra dopravy Aleše Řebíčka se však stát v dodatku také zavázal, že se bude finančně podílet na provozu mýtných bran. Elektrické přípojky, které mají mýtné brány napájet, totiž na rozdíl od bran samotných stavební povolení potřebují. To výstavbu zpomaluje a některé brány proto budou pohánět naftové agregáty. Právě na jejich pronájmu a provozu se má podle dodatku podílet stát. Všechny dodatky a jejich obsah však ministerstvo ani Kapsch nezveřejnily.

Česká republika zaostává za průměrem Evropské unie v dalším profesním vzdělávání. Řadí se na 21. místo evropské pětadvacítky. O nutnosti zvýšit zájem dospělých lidí o prohlubování kvalifikace informovala ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Miroslava Kopicová. O problému v pátek diskutovala s odborníky na mezinárodní konferenci Středoevropské iniciativy (SEI). "Představitelé průmyslu vidí mezery v přípravě už u absolventů škol," řekla Kopicová s tím, že i čerství absolventi se potřebují dále vzdělávat. V Česku podle ní přetrvá dojem, že je vzdělaná země, a lidé, kteří se na trhu práce pohybují, mají i z tohoto důvodu nízkou motivaci k dalšímu učení.

Stejný názor má Jaromír Coufalík z Národního vzdělávacího fondu. Česká republika je podle něj orientovaná pouze na počáteční vzdělávání, ale pro další profesní růst nejsou zatím žádné podmínky. Přitom právě tato oblast je důležitá pro rozvoj ekonomiky a konkurenceschopnosti. Podle Coufalíka se Česko stává v nedostatečném důrazu na tento problém výjimkou. Podle Kopicové je proto nutné zvýšit poptávku, ale také nabídku vzdělávacích programů. Prostředky na ně lze zatím získat například z evropských strukturálních fondů díky opearčním programům, které ministerstvo spravuje. "V současnosti jsme v situaci, kdy můžeme čerpat dost peněz, ale máme jen málo programů, které jimi můžeme financovat," tvrdí ministryně. V budoucnu plánuje vytvořit samostatný fond.

Armáda kvůli škrtům v rozpočtu odkládá stavbu domů pro válečné vysloužilce. Informuje o tom páteční Mladá fronta Dnes (MfD) a server Aktuálně.cz. Před rokem přitom slíbil tehdejší ministr obrany Karel Kühnl, že nechá vybudovat dvě léčebny pro dlouhodobě nemocné a šest nových domovů pro válečné veterány. Nynější šéf obrany Jiří Šedivý kvůli nedostatku financí v armádním rozpočtu tento plán omezil. Podle mluvčího ministerstva obrany Andreje Čírtka je ale důvod odkladu jiný. "Ministr obrany se rozhodl pro odložení výstavby domů pro válečné veterány z toho důvodu, že veteráni o umístění v těchto domovech prostě nemají zájem," sdělil ČTK mluvčí. Veteráni podle něj chtějí prožít svůj život doma nebo co nejblíže domova. Proto jim ministerstvo nabízí flexibilnější řešení - sjednává veteránům místo v domově důchodců či hospicu v lokalitě, kde žijí, a pak jejich pobyt spolufinancuje. "Tento systém je funkční a veterány využívaný," uvedl mluvčí.

Podle Aktuálně.cz se stavět budou pouze dvě léčebny při vojenských nemocnicích v Praze a v Olomouci a výhledově ještě v Brně. Šest nových domovů - v Žatci, Jihlavě či Jeseníkách - se odkládá. Ministerstvo obrany podle serveru uvedlo uvádí, že se odložením stavby nových pečovatelských domů péče o válečné veterány nesníží. "Mnohem efektivnější bude individuální starost o válečné veterány. Ať již naším sponzorováním nadstandardní péče v nemocnicích, domovech důchodců či hospicích," řekl MfD Šedivý. Podle serveru bude od ledna možné využít pro veterány sociální lůžka v pražské vojenské nemocnici. Nadále budou sloužit domovy pro vysloužilce v Praze a Karlových Varech. Čírtek poznamenal, že v karlovarském domově je obsazeno z 28 jen 11 míst, ve druhém domově v areálu Ústřední vojenské nemocnice je obsazeno osm míst z deseti. MfD uvádí, že ministerstvo obrany prý uvažuje i o zrušení těchto dvou domovů.

"Je to zrada. Lidé, kteří pro svobodu této země cedili krev, jsou v podstatě stěhováni na ulici," řekl MfD dvaaosmdesátiletý generál Miloslav Masopust z Československé obce legionářské. V Česku loni žilo na 4500 tisíce veteránů z druhé světové války, "novodobých" veteránů, kteří bojovali v Perském zálivu nebo se účastnili operací na Balkáně, je asi 7000. Ke konci loňského roku žádalo o byt v pečovatelském domě na 300 veteránů, píše Aktuálně.cz.