Zprávy | Z archivu rubriky


Česká republika poskytla ve čtvrtek na půdě OSN prostor pro představení iniciativy, jejímž cílem je donutit severokorejský totalitní režim k dodržování lidských práv. Obsáhlou zprávu o jejich porušování nedávno svými podpisy zaštítili bývalý český prezident Václav Havel, laureát Nobelovy ceny za literaturu Elie Wiesel a bývalý norský premiér Kjell Magne Bondevik, kteří se jejího čtvrtečního uvedení před diplomaty a novináři v New Yorku osobně zúčastnili. Iniciativa vychází ze závazku OSN nazývaného odpovědnost chránit. Jeden z podnětů říká, že Rada bezpečnosti OSN by se neměla zabývat jen severokorejskými jadernými pokusy, ale v duchu požadavku odpovědnosti chránit by měla zkoumat i stav lidských práv, řekl ČTK český velvyslanec při OSN Martin Palouš. Připomněl, že jednou z možností, o níž zpráva hovoří, je humanitární intervence.

I když nejde o argument vypracovaný českou vládou, ale nevládními organizacemi, snaží se česká diplomacie navázat komunikaci mezi vládami členských zemí OSN a významnými hlasy z nevládního prostředí. "Je to jeden z principů, k nimž se OSN vehementně hlásí," uvedl Palouš. O Severní Koreji se mluví téměř výlučně v souvislosti s jadernými zbraněmi, ale velmi málo o dodržování lidských práv, poznamenal. "Z té země jako z černé díry nevycházejí žádné informace. Není pochyb, že porušování lidských práv je tam vyšší než kdekoli jinde," prohlásil.

Podpisem pod zprávu k Severní Koreji navázal Václav Havel na podobnou iniciativu, v níž letos na jaře vyzval spolu s jihoafrickým arcibiskupem Desmondem Tutuem Radu bezpečnosti k izolaci vojenské diktatury v Barmě.

Česká republika si v pátek připomene historické události roku 1939 a 1989. V Den boje za svobodu a demokracii se vzpomíná na demonstraci studentů za nacistické okupace, současně uplyne 17 let od pádu komunistického režimu, který se definitivně začal hroutit v Praze na studentské manifestaci. Památné dny uctí ve státní svátek nejvyšší ústavní činitelé. Prezident Václav Klaus půjde odpoledne na pražskou Národní třídu, kde v roce 1989 policie násilně zastavila poklidný studentský průvod. Hlava státu položí kytice k památníku, doprovodí ho předseda Senátu Přemysl Sobotka a pražský primátor Petr Bém. Na Národní třídu půjde i premiér Mirek Topolánek, který rovněž uctí oběti komunismu u památníku na Václavském náměstí.

Pietní vzpomínka se bude konat také v Hlávkově koleji v Praze 2, kde studenti před 67 lety protestovali proti německým okupantům. K pamětní desce Jana Opletala v Jenštejnské ulici půjdou mimo jiné představitelé české armády. Vzpomínat se bude též v areálu kasáren 17. listopadu v šestém pražském obvodě. Státní svátek uctí rovněž místopředseda Senátu Petr Pithart, k němuž se v jedné z kaváren v centru Prahy připojí zástupci italských organizací v ČR. Pražskou KDU-ČSL zastoupí dopoledne na Národní třídě poslanec a exministr zahraničí Cyril Svoboda, který u pamětní desky zapálí svíčku.

Nejprve se 17. listopad slavil jako Mezinárodní den studentstva na popud mezinárodního studentského sněmu z roku 1941. Připomínal uzavření českých vysokých škol a perzekuci českých studentů německými okupanty v roce 1939. Studenti tehdy bránili svobodu a demokracii před nacisty, stejně jako se na obranu demokratických principů postavili jejich nástupci o půl století později. V českých novodobých dějinách se listopadový den změnil ve státní svátek.

Sedmnáct let po listopadové revoluci se téměř dvě třetiny lidí domnívají, že nynější režim je lepší než poměry před rokem 1989. Necelá pětina občanů si podle aktuálního průzkumu agentury STEM myslí, že nynější zřízení je horší, podle 18 procent dotázaných jsou oba režimy v podstatě stejné. Podíl obhájců komunistické éry rostl podle zjištění STEM od roku 1992 do podzimu 1999, kdy se pohyboval kolem 30 procent. Od té doby už třicetiprocentní hranici nepřekročil.

Současný režim považují za lepší především mladší lidé a respondenti s vyšším vzděláním, jednoznačně také příznivci ODS, většinou i voliči Strany zelených a KDU-ČSL. Mezi stoupenci ČSSD je polovina těch, kterým se více líbí polistopadové poměry. Přívrženci KSČM jsou převážně stoupenci minulého režimu, jen asi každý sedmý volič komunistů dává přednost době po roce 1989.

Dvě třetiny lidí si myslí, že v České republice už jsou vybudovány základy demokracie. Jen třetina respondentů ale soudí, že úroveň demokracie je srovnatelná se situací v západoevropských zemích. Většina lidí nepochybuje o demokratickém charakteru politických stran, spokojena s fungováním demokracie je však méně než polovina dotázaných občanů. "V současnosti je tento podíl nižší, než byl po většinu 90. let," upozornili autoři výzkumu. Stav a fungování demokracie hodnotí nejlépe příznivci ODS, kritičtější jsou voliči zelených, lidovců a sociálních demokratů, nejvíce výhrad k úrovni demokracie mají stoupenci KSČM.

Premiér Mirek Topolánek chce získat od víkendového kongresu ODS jasný mandát k vyjednávání o dočasné vládě založené na dohodě čtyř nekomunistických stran. Někteří delegáti přijedou do Prahy s výhradami kvůli termínu voleb a jednání se sociální demokracií, a budou chtít od Topolánka vysvětlení jeho kroků v poslední době. "Nervozita panuje kolem termínu předčasných voleb," řekl ČTK místopředseda ODS a středočeský hejtman Petr Bendl. Topolánek tento týden připustil, že prosadit volby už v příštím roce je kvůli nevoli ostatních stran s výjimkou zelených nereálné. Hlasovat by se mohlo později, možná až v roce 2009, tedy rok před řádným termínem - ale jen tehdy, pokud by vláda prováděla nutné reformy, tvrdí premiér.

Bendl si myslí, že ODS má udělat maximum pro co nejbližší termín voleb a měla by o témže přesvědčit i KDU-ČSL. S širší podporou by se podle něj lépe jednalo s ČSSD. "Kongres bude diskutovat o tom, jak se postaví k termínu předčasných voleb. S tím souvisí i to, s kým a jak moc silně jít do nové vlády," soudí Bendl. Podle něj je možné vysvětlit veřejnosti nutnost dohodnout se na vládě i se sociální demokracií. "Ale podle mě je těžko vysvětlitelný rok 2009 jako termín předčasných voleb," dodal. S tím souhlasí i šéf europoslanců ODS Jan Zahradil.

Předseda poslanců a jeden z vyjednavačů ODS Petr Tluchoř si myslí, že delegáti po vyslechnutí Topolánka pochopí nynější strategii při skládání druhé vlády. Tedy že základem je dohoda ODS, ČSSD, KDU-ČSL a Strany zelených na přechodné vládě. "Další možnost je riskantní, tedy jít do nedomluveného řešení a hazardovat se třetím pokusem," soudí Tluchoř. ODS se obává, že kdyby dostal třetí šanci sestavit kabinet předseda ČSSD Jiří Paroubek, mohlo by se mu s pomocí KSČM a některých "odpadlíků" z řad lidovců získat důvěru sněmovny a ujmout se moci.

ODS v čele s Topolánkem vyhrála všechny volby. Jako nejsilnější vzešla i z červnových voleb do sněmovny, jenže kvůli patovému výsledku voleb se jí nepodařilo sestavit ministerský tým opřený o většinovou podporu poslanců. Podle průzkumů veřejného mínění by nyní občanští demokraté vyhráli volby s velkým náskokem, který by jim umožnil pohodlně vládnout. I proto je v nejsilnější straně velký tlak na co nejrychlejší hlasování a "nové rozdání karet". Jenže volit příští rok chtějí už jen zelení, a to nestačí.

Předsedou nové senátní komise pro posouzení ústavnosti KSČM se stal podle očekávání Jaromír Štětina. V tajné volbě dostal 46 z 59 hlasů. Štětina vznik komise navrhl a byl jediným kandidátem na jejího předsedu. Komise má mimo jiné posoudit, zda KSČM dodržuje zákon o sdružování v politických stranách a je v souladu s ústavou. Předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik je přesvědčen o tom, že pokud bude komise pracovat nestranně, musí potvrdit, že KSČM pracuje v souladu s českým ústavním pořádkem. Obává se ale, že někteří senátoři objektivní nebudou. Práci komise hodlají komunisté pozorně sledovat, řekl Kováčik.

Vznik komise schválila horní komora teprve předminulý týden. Komise bude mít v nynějším volebním období na svou práci v podstatě jen tři dny, neboť toto období končí v neděli. Až koncem měsíce bude moci Senát na první schůzi v povolebním složení rozhodovat o další existenci a složení svých komisí i výborů. Štětina s ohledem na krátkodobou činnost komise ČTK řekl, že by chtěl prozatím prověřit podezření, podle něhož KSČM porušuje ústavu v pasáži o politických stranách. Připomněl, že ústava připouští existenci jen těch stran, které odmítají násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů. Některé dokumenty KSČM tomu ale podle Štětiny neodpovídají. Předseda komise by proto nyní chtěl porovnat českou ústavu v této pasáži s ústavami jiných demokratických států. "Chci tím dokázat, že ten článek tam tvůrci ústavy dodali právě kvůli jedné zcela konkrétní politické straně, kterou měli na mysli," uvedl.

Židé, jejichž rodinám byla za druhé světové války zabavena umělecká díla, pravděpodobně budou moci požádat o jejich vrácení i po skončení letošního roku. Senát po vzoru Poslanecké sněmovny schválil novelu zákona o zmírnění některých křivd holokaustu, která tuto lhůtu ruší. Novela je součástí zákona o dvouletém odkladu účinnosti služebního zákona. Předlohu nyní dostane k posouzení prezident Václav Klaus. Senátor ČSSD Milan Štěch připomněl, že podle platného zákona o zmírnění křivd holokaustu je možné vznést nárok na vrácení konfiskovaných uměleckých děl nejpozději letos 31. prosince. Zrušení termínu pro vznášení nároku je podle senátora správné, protože jinak by to byla "určitá forma skryté diskriminace". Ne všichni z těch, kteří mají na vrácení obrazů či soch nárok, žijí v České republice, a lhůta do konce roku se i proto ukázala jako nedostatečná. S navrácením majetku zabaveného během nacistické okupace českým Židům a židovským organizacím počítá zákon z roku 2000. Lhůtu pro podání žádostí již parlament v minulosti posunoval.

Dosud bylo podle agenturních zpráv nalezeno v různých galeriích a v zámcích na 20.000 obrazů a dalších uměleckých děl, které původně patřily českým Židům. Z toho 13.000 bylo objeveno od roku 2002, uvedl podle AP tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus. "Pouze 500 kusů bylo doposud vráceno původním majitelům," dodal.

Růst hrubého domácího produktu České republiky za letošní rok bude činit šest procent, v příštím roce bude o procento nižší. Rychleji než česká ekonomika nadále poroste z nových členských zemí EU hospodářství Slovenska a pobaltských států. Vyplývá to z prognózy hospodářského vývoje nových členských zemí EU a států východní a jihovýchodní Evropy, kterou představil Vídeňský institut pro mezinárodní hospodářská srovnání (WIIW). Růst HDP většiny nových členských států EU, včetně nastávajících členů Rumunska a Bulharska, bude letos i v příštím roce vyšší než pětiprocentní, a to i navzdory politickým turbulencím v některých z těchto států, konstatoval analytik WIIW Petr Havlík. Více než pětiměsíční bezvládí v České republice je podle něj zatím příliš krátké, než aby mělo dopady na hospodářství.

Pro Česko, Polsko a Maďarsko však politické krize představují potenciální nebezpečí. "Tyto země musí uskutečnit reformy penzijních a zdravotních systémů a hlavně shodu na rozpočtech. A k tomu nelze dospět bez podpory vlád a parlamentů," upozornil Havlík v rozhovoru pro ČTK na možná úskalí politické nestability v regionu. U České republiky pak podle něj patří mezi největší problémy korupce a s tím související ohrožení toků peněz ze strukturálních fondů EU. Zdůraznil rovněž, že Praha by se měla intenzivně začít připravovat na své předsednictví EU v roce 2009. "Česko musí připravit koncepci a nastolit témata, musí vychovat úředníky. Když se to nepodaří, hrozí republice blamáž. Předsednictví je přitom poměrně levná příležitost, jak si udělat obrovskou reklamu," poznamenal Havlík.

Plzeňský Prazdroj otevřel ve čtvrtek novou halu na stáčení piva a jeho filtraci, stavbu za miliardu korun. Jde o historicky největší investici v plzeňském pivovaru. Má uspokojit rostoucí zahraniční poptávku po pivu Pilsner Urquell, které je vlajkovou značkou mateřské skupiny SABMiller. Ta od svého vstupu do Prazdroje investovala do rozvoje a značek 11,4 miliardy korun. Zlatou pásku nové stavby přestřihl prezident Václav Klaus. Stáčírna, která má zajistit optimální kvalitu také pro zákazníky v zámoří, zahájila ihned plný provoz. "V nové stáčírně budou dvě linky. Jedna na všechny druhy lahví s kapacitou 60.000 lahví za hodinu a druhá na plechovky má výkon až 38.000 kusů za hodinu," řekl ČTK manažer stáčírny Josef Procházka.

Podnik produkuje 55 procent piva točeného, zbytek v lahvích. Rozšíření výroby piva Pilsner Urquell je v souladu s nárůstem jeho prodeje na zahraničních trzích. Podnik bude letos v Plzni investovat celkem 1,2 miliardy korun z vlastních zdrojů. Kapacita výroby prémiového ležáku koncem roku vzroste z 1,5 milionu na dva miliony hektolitrů za rok. "Rostoucí zájem o Pilsner Urquell vyvolal potřebu posílit výrobu a vybudovat novou plnicí linku, nejmodernější ve střední Evropě," uvedl šéf Prazdroje Mike Short. Podniku letos opět výrazně roste export Pilsneru, domácí prodej se zatím drží na loňské úrovni. Loni firma prodala v Česku osm milionů hektolitrů všech druhů piv, prodej v zahraničí vzrostl o 29 procent na 2,2 milionu hl.