Zprávy | Z archivu rubriky

Václav Havel, dramatik, spisovatel a politik, po dlouhá léta představitel československého hnutí za lidská práva, domácího odboje proti totalitnímu režimu a ústřední postava pádu komunismu v bývalém Československu, od jehož počátku v pátek uplynulo 17 let, pokračuje v boji za lidská práva i po odchodu z funkce českého prezidenta. "Cítím jako svou přirozenou povinnost i v době, kdy už nezastávám politickou funkci, se angažovat za lidská práva, za lidské svobody, lidskou důstojnost v mezinárodním měřítku," řekl ČTK v New Yorku, kde tráví poslední dva měsíce letošního roku jako host Kolumbijské univerzity. Havel se angažuje ve prospěch naplňování lidských práv v Barmě, Bělorusku, na Kubě či v Severní Koreji mimo jiné proto, že z vlastní zkušenosti ví, jak je mezinárodní podpora opozici důležitá.

Za neméně významné ale pokládá, aby principy respektu k lidským svobodám a právům nebyly jen formální věcí, "která se píše do deklarací a chart, ale která se nebere zas až tak vážně, protože vážnější jsou barely ropy nebo něco takového". "Je sebevražedné, když státy, které se k těmto hodnotám hlásí, je zároveň odsouvají do pozadí jménem hospodářských zájmů. Na to v posledku jednou mohou ony samy doplatit," upozornil. Uvalení hospodářských sankci nebo přistoupení k mezinárodním intervencím je třeba posuzovat "případ od případu" a odpovědně je vážit. "Sankce mohou někdy totalitní nebo autoritativní režim vychovávat či dokonce vést k jeho změně. Ale někdy naopak mohou poškodit pouze a jenom národ a lidi, o jejichž zájem běží," řekl. "Principiálně si myslím, že je možné, aby člověk zasáhl na obranu trpícího člověka, na obranu lidské svobody i v cizích zemích. Jenomže to neplatí univerzálně, aby si kdokoli mohl vymyslet, že tam nebo onde někdo trpí, a tudíž tu zemi přepadnout. To je věc, kterou je třeba nesmírně citlivě zvážit případ od případu, získávat mezinárodní podporu a podobně," zdůraznil.

Havel zaštítil na půdě OSN v New Yorku svým jménem zprávu o porušování lidských práv v Severní Koreji. Iniciativa, kterou spolu s ním podepsali nositel Nobelovy ceny za mír Elie Wiesel a bývalý norský premiér Kjell Magne Bondevik, má přimět OSN, aby začala jednat ve věci lidských práv v KLDR. Zpráva podrobně mapuje situaci v této komunistické zemi. "Taková nejviditelnější, hrozná věc jsou gulagy, strašné lágry, kterých tam je spousta," upozornil Havel. V táborech jsou "desítky a desítky tisíc lidí a jejich příbuzných, kteří tam jsou nejen zavřeni, ale i mučeni". Vedle toho ale podle Havla existuje v Severní Koreji jiná, "méně viditelná, ale neméně důležitá a možná ještě horší stránka věci, neboť podmiňuje a umožňuje to viditelné - a to je všudypřítomný strach," řekl. "Je to profízlovaná země takovým způsobem, že se i uvnitř rodiny bojí jeden mluvit před druhým. Na půdě tohoto obecného strachu lze pak dělat cokoli, včetně toho dát většinu rozpočtu na zbraně a nechat umřít hladem milion svých vlastních obyvatel."

Havel se rovněž angažuje v obraně lidských práv v Bělorusku. "Tam běží o jakýsi nový postkomunistický model totalitního systému, který hrozí ve velké části bývalého sovětského bloku," domnívá se. Podle něho "nejde jen o opozici v Bělorusku jako takovou nebo o občany Běloruska jako takové", ale o širší jev v řadě postkomunistických zemí. Kuba bude nyní zřejmě prožívat jakousi transformační fázi, předpokládá Havel. "Doufejme a podporujme dobrý vývoj," řekl.

Od pádu železné opony před 17 lety, kdy se zhroutil bipolární mezinárodní řád, svět podle exprezidenta stále hledá normální, přirozenější pořádek. "Dosud ho podle mého mínění nenašel, ale mnoho důležitých kroků k jeho nalezení bylo podniknuto." Jedním z takových kroků je rozšiřování západních institucí, jako jsou Severoatlantická aliance a Evropská unie. "To je důležitý krok, který nový světový pořádek spoluvytváří," uvedl. Zároveň to ale podle něho znamená i transformaci těchto institucí a změnu jejich poslání, než mívaly v době bipolárního světa.

Tento víkend se v pražském Veletržním paláci rozhodne o novém vedení ODS a také o podobě vlády, kterou sestavuje předseda strany Mirek Topolánek. Topolánek se na kongresu uchází o znovuzvolení, protikandidáta nemá a těší se podpoře všech krajů. Nicméně bude muset některým nespokojeným spolustraníkům vysvětlovat, proč ODS ustoupila od předčasných voleb v příštím roce, zvláště v době rekordních preferencí. Mnohým se nezamlouvá ani to, že premiér v nové vládě počítá i s účastí ČSSD jako největšího rivala ODS.

Například plzeňská ODS nesouhlasí s jednáním o jakékoliv formě dohody s ČSSD na delší dobu, a to i za cenu odchodu ODS do opozice. Kritika zazněla i z jiných regionů, Topolánek ale podobné hlasy přikládá nervózní předkongresové atmosféře. Věří, že na kongresu své kroky obhájí a získá silný mandát pro detailní vyjednávání o programu, obsazení a délce fungování kabinetu.

Předsedu a pět místopředsedů si občanští demokraté vyberou v neděli. U volby předsedy se čeká jen na to, s jak silnou podporou Topolánek zůstane v čele ODS na další dva roky. Výsledky kongresu ukáží, kam se posunou rozhovory stran o nové vládě, které mají začít hned v pondělí. Na konkrétnější dohodu politiků čeká i prezident Václav Klaus. Začátkem prosince, tedy šest měsíců od voleb, by podle Topolánka mohla vzniknout vláda s šancí získat důvěru Poslanecké sněmovny.

Rakouský parlament v pátek jednomyslně schválil rezoluci vyzývající vládu ve Vídni k možnému podání mezinárodní žaloby vůči České republice. Toto řešení by podle poslanců Národní rady mělo následovat v případě, že Praha neprokáže splnění dosud otevřených bezpečnostních opatření v jaderné elektrárně Temelín. Nezávaznou rezoluci, kterou původně připravili odpůrci Temelína z Horních Rakous a kterou na půdě parlamentu předložili poslanci z této spolkové země, podpořili zákonodárci všech pěti parlamentních stran. Sociální demokraté (SPÖ), lidovci (ÖVP), Zelení, Svobodní (FPÖ) a Svaz pro budoucnost Rakouska (BZÖ) se rozhodli takzvaný návrh na rozhodnutí podpořit po kolaudaci jihočeské elektrárny z minulého týdne. Stavební kolaudace prakticky znamenala zahájení řádného provozu temelínské elektrárny.

Rakouští poslanci i ostatní odpůrci spuštění elektrárny v Temelíně jsou přesvědčeni, že Česká republika kolaudací porušila bilaterální dohodu z Melku mezi oběma zeměmi. Podle mezinárodně závazného "melkského protokolu" totiž prý měla kolaudaci předcházet některá bezpečnostní vylepšení v elektrárně, a to údajně Česká republika nedodržela. Tomu se brání energetická společnost ČEZ, která elektrárnu provozuje, i české ministerstvo zahraničí. Někteří čeští i rakouští experti upozorňují, že Rakousko nemá prakticky žádnou šanci s případnou žalobou uspět.

Poslanci konkrétně požadují, aby rakouská vláda Prahu vyzvala, aby neprodleně "doložila provedení všech otevřených bezpečnostních opatření". Pokud tak Praha neučiní, má Vídeň neprodleně podniknout "všechny právní kroky, jež má k dispozici", směřující k mezinárodní žalobě. Kromě úplného naplnění melkské dohody ze strany České republiky poslanci vyhlásili "dlouhodobý cíl", jímž by mělo být zastavení provozu temelínské jaderné elektrárny.

Schválení parlamentní rezoluce není překvapením, neboť všechny rakouské strany dávaly po kolaudaci elektrárny v Temelíně hlasitě najevo své rozhořčení a vyhlašovali nezbytnost mezinárodně právních kroků vůči České republice. Původně se však měl text výzvy schvalovat až na příští schůzi Národní rady 29. listopadu. O české jaderné elektrárně Temelín po její kolaudaci jednala tento týden i rakouská vláda. Ministr životního prostředí Josef Pröll kabinetu slíbil, že prozkoumá podklady ke kolaudaci elektrárny hned poté, co je obdrží z Česka. Dokud nebude uzavřeno přezkoumávání podkladů, nehodlá rakouská vláda podnikat žádné právní kroky na mezinárodní úrovni. Vláda nemusí reagovat ani na páteční rezoluci, která má charakter doporučení. Vzhledem k široké podpoře výzvy je ale možné, že vláda na ni zareaguje odpovídajícími kroky, domnívá se například agentura APA.

Zásah vlády a soudu proti ústecké Setuze může mít mezinárodní dohru. Zástupci podniku nevylučují kvůli exekuci majetku arbitráž. Uvedl to server Aktuálně.cz. "Nemůžeme arbitráž vyloučit," řekla serveru mluvčí Setuzy Marie Logrová. Soud ve středu na návrh kabinetu rozhodl o exekuci majetku firmy. V podniku je dosazený exekuční správce a vlastníci Setuzy mají zakázáno nakládat s majetkem; účty firmy jsou zatím volné. Vláda se tak snaží vymoci čtyřmiliardovou pohledávku, kterou Setuza nesplácí a navíc ani neuznává.

Zástupci Setuzy zpochybňují exekuci skutečností, že o čtyřmiliardové pohledávce dodnes soud pravomocně nerozhodl. Tedy chybí soudní verdikt, zda je platná. "Soud nevzal v potaz, že stále probíhají v případu pohledávky vůči Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu nerozhodnutá soudní řízení. To je naprosto nestandardní a podle našich právníků to není v souladu se zákonem," uvedl Zdeněk Šmejkal, místopředseda představenstva společnosti M.L. Moran, která vystupuje jako majitel Setuzy.

Vláda se ale případného zpochybňování neobává, je přesvědčena, že exekuce proběhla zcela zákonně. V návrhu se podle zjištění Aktuálně.cz ministři odvolávají na fakt, že sama Setuza při uzavření jedné ze smluv se státem závazek uznala. Soud argumenty vlády plně akceptoval.

Ze čtvrteční schůzky mezi zástupci Setuzy a exekutorů vyplynulo, že obě strany chtějí, aby výroba v podniku pokračovala v dosavadním rozsahu. Podle Šmejkala však exekuce Setuzu poškozuje. Jednoznačně podle něj bude problém například v dodavatelsko-odběratelských vztazích. Setuza má ale dost skladových zásob, takže je prý schopna i bez dodávek nějakou dobu vydržet.

Vláda německé země Sasko, která sousedí se severozápadními Čechami, věří, že se ještě do konce roku uzavře pro těžkou nákladní dopravu dosud velmi frekventovaná silnice mezi Teplicemi přes Cínovec do Drážďan. Uvedlo to saské ministerstvo hospodářství. Obě země ale ještě musejí uzavřít příslušnou mezinárodní dohodu. Těžká nákladní doprava se pak přesune na nově budovanou dálnici D8/A17 mezi Ústím nad Labem a Drážďanami.

Základ k co nejrychlejšímu uzavření cínovecké tranzitní cesty přes Krušné hory pro nákladní auta přes 7,5 tuny učinila česko-německá pracovní skupina, která se podle sdělení saského ministerstva na tom již dohodla na mimořádné schůzce. Původně se mělo jednání uskutečnit až počátkem příštího roku. Termín uzavření silnice ale ještě nebyl pevně stanoven. Přes Cínovec pak už mají jezdit jen nákladní auta do 7,5 tuny, autobusy, osobní auta a motocykly.

Saská strana naléhá na rychlé ukončení těžké dopravy pod tlakem obcí na německé straně Krušných hor. Ještě 6. prosince večer tam hodlá občanská iniciativa svůj požadavek podpořit protestní akcí. Obyvatelé Schmiedebergu prý od 18:00 nejméně na půl hodiny trasu zatarasí. Sasko předpokládá, že se nová dálnice přes Krušné hory otevře 21. prosince. Po zprovoznění dálnice z Ústí nad Labem do Drážďan by si měli od těžké dopravy oddechnout i na české straně například obyvatelé Dubí na Teplicku. Naopak kvůli chybějícímu úseku dálnice D8 přes České středohoří se dopravního kolapsu obávají lidé z obcí mezi Lovosicemi a Ústím.

Rakouské demonstrace za podporu výstavby severní dálnice A5 do ČR se na české straně obešly bez větších komplikací. Kvůli uzavírkám rakouských silnic byly v pátek dopoledne uzavřeny hraniční přechody Mikulov a Hevlín. Oba začaly odbavovat podle plánu, řekl v pátek ČTK mluvčí cizinecké a pohraniční policie. Rakušané zablokovali silnice B7 a B46 v okolí obcí Laa an der Thaya a Drasenhofen. Chtěli tak podpořit výstavbu dálnice A5, která má navazovat na plánovanou českou rychlostní silnici R52 a spojit Brno s Vídní. Výstavbu úseku severní dálnice mezi Mistelbachem a hraničním přechodem Drasenhofen/Mikulov na Moravě však rakouská strana dosud neschválila.

Kvůli demonstracím byly uzavřeny silnice v okolí obcí Drasenhofen a Laa an der Thaya, a policisté tak neodbavovali na českých přechodech Mikulov a Hevlín. Od rána na obě místa přijelo několik desítek aut. "Někteří řidiči odjeli na jiný přechod, část z nich ale policisté odbavili. Stejně ale zůstali v mezihraničním prostoru," doplnil mluvčí cizinecké a pohraniční policie. Delší kolony se tvořily až těsně před plánovaným otevřením, tedy před 12:00 v Mikulově a před 13:00 v Hevlíně.

Mezinárodní silnice R52 je v plánu už několik let. Jihomoravští radní schválili její podobu i přes protesty ochránců přírody minulý týden. Stavební povolení by mělo být vydáno v letech 2008 až 2009. Ochranáři navrhovali vést silnici přes Břeclav, kam vede z Brna dálnice D2. Schválená verze povede v těsné blízkosti Pohořelic a Mikulova.

Mostečtí zastupitelé za ODS, ČSSD a SNK ED, kteří po říjnových komunálních volbách skončili v opozici, a zastupitelé koaličního uskupení Sdružení Mostečané Mostu (SMM) a KSČM se dohodli na povolebním uspořádání ve městě. Omezené pravomoci primátora bude nadále vykonávat Vladimír Bártl (ODS), který v případě zamítnutí tří stížností na neplatnost voleb v Mostě svolá ustavující zastupitelstvo na 1. prosince. Končí tak nepřehledná situace, kdy se za primátora považoval Bártl, který byl ve funkci do voleb, i nově zvolený Vlastimil Vozka (SMM). Novinářům to potvrdili Bártl i Vozka. "Obě strany nyní vyčkají rozhodnutí ústeckého krajského soud, které očekáváme v příštím týdnu. Nejzazším termínem je 23. listopad. Pokud stížnosti zamítne, svolám opakovaně ustavující zastupitelstvo," uvedl Bártl.

Benefiční koncert na podporu nevidomých již podruhé s ročním odstupem od loňské premiéry uspořádala zpěvačka Aneta Langerová. Koncert se uskutečnil v zaplněném pražském klubu Retro Music Hall a v přímém přenosu jej přenášela Česká televize a Český rozhlas. Návštěvníci a diváci během večera zaslali prostřednictvím dárcovských SMS zpráv z mobilních telefonů ve prospěch konta pořádajícího Nadačního fondu Českého rozhlasu Světluška přes 1,8 milionu korun. "Je to taková možnost předělávat peníze ve světlo," řekl divákům moderátor večera, herec Jaroslav Dušek.

Langerová si na vystoupení pozvala řadu hostů. Zazpívala si sama se svou kapelou či duet s kolegou Michalem Hrůzou. Vystoupil také Hradišťan s Jiřím Pavlicou a Alicí Holubovou. Zazpíval si s nimi rovněž třináctiletý zrakově postižený Radim Vojtek. S Langerovou již dříve natočil singl s Písní pro Světlušku, který si v září během jediného dne koupilo přes 15.000 posluchačů. Na seznamu vystupujících nechyběli ani další nevidomí; představil se pěvecký sbor pražské Konzervatoře Jaroslava Ježka i sólově jeho členka Sára Kaliášová za doprovodu pianisty Tomáše "Raye" Kramosila. Za rytmického potlesku publika zahrál devítiletý akordeonista Robert Lombino písničku Dědek s cibulí z repertoáru písničkářky Radůzy.

Česká republika poskytla ve čtvrtek na půdě OSN prostor pro představení iniciativy, jejímž cílem je donutit severokorejský totalitní režim k dodržování lidských práv. Obsáhlou zprávu o jejich porušování nedávno svými podpisy zaštítili bývalý český prezident Václav Havel, laureát Nobelovy ceny za literaturu Elie Wiesel a bývalý norský premiér Kjell Magne Bondevik, kteří se jejího čtvrtečního uvedení před diplomaty a novináři v New Yorku osobně zúčastnili. Iniciativa vychází ze závazku OSN nazývaného odpovědnost chránit. Jeden z podnětů říká, že Rada bezpečnosti OSN by se neměla zabývat jen severokorejskými jadernými pokusy, ale v duchu požadavku odpovědnosti chránit by měla zkoumat i stav lidských práv, řekl ČTK český velvyslanec při OSN Martin Palouš. Připomněl, že jednou z možností, o níž zpráva hovoří, je humanitární intervence.

I když nejde o argument vypracovaný českou vládou, ale nevládními organizacemi, snaží se česká diplomacie navázat komunikaci mezi vládami členských zemí OSN a významnými hlasy z nevládního prostředí. "Je to jeden z principů, k nimž se OSN vehementně hlásí," uvedl Palouš. O Severní Koreji se mluví téměř výlučně v souvislosti s jadernými zbraněmi, ale velmi málo o dodržování lidských práv, poznamenal. "Z té země jako z černé díry nevycházejí žádné informace. Není pochyb, že porušování lidských práv je tam vyšší než kdekoli jinde," prohlásil.

Podpisem pod zprávu k Severní Koreji navázal Václav Havel na podobnou iniciativu, v níž letos na jaře vyzval spolu s jihoafrickým arcibiskupem Desmondem Tutuem Radu bezpečnosti k izolaci vojenské diktatury v Barmě.

Česká republika si v pátek připomene historické události roku 1939 a 1989. V Den boje za svobodu a demokracii se vzpomíná na demonstraci studentů za nacistické okupace, současně uplyne 17 let od pádu komunistického režimu, který se definitivně začal hroutit v Praze na studentské manifestaci. Památné dny uctí ve státní svátek nejvyšší ústavní činitelé. Prezident Václav Klaus půjde odpoledne na pražskou Národní třídu, kde v roce 1989 policie násilně zastavila poklidný studentský průvod. Hlava státu položí kytice k památníku, doprovodí ho předseda Senátu Přemysl Sobotka a pražský primátor Petr Bém. Na Národní třídu půjde i premiér Mirek Topolánek, který rovněž uctí oběti komunismu u památníku na Václavském náměstí.

Pietní vzpomínka se bude konat také v Hlávkově koleji v Praze 2, kde studenti před 67 lety protestovali proti německým okupantům. K pamětní desce Jana Opletala v Jenštejnské ulici půjdou mimo jiné představitelé české armády. Vzpomínat se bude též v areálu kasáren 17. listopadu v šestém pražském obvodě. Státní svátek uctí rovněž místopředseda Senátu Petr Pithart, k němuž se v jedné z kaváren v centru Prahy připojí zástupci italských organizací v ČR. Pražskou KDU-ČSL zastoupí dopoledne na Národní třídě poslanec a exministr zahraničí Cyril Svoboda, který u pamětní desky zapálí svíčku.

Nejprve se 17. listopad slavil jako Mezinárodní den studentstva na popud mezinárodního studentského sněmu z roku 1941. Připomínal uzavření českých vysokých škol a perzekuci českých studentů německými okupanty v roce 1939. Studenti tehdy bránili svobodu a demokracii před nacisty, stejně jako se na obranu demokratických principů postavili jejich nástupci o půl století později. V českých novodobých dějinách se listopadový den změnil ve státní svátek.