Zprávy | Z archivu rubriky


Stát ponese plnou zodpovědnost za náhradní řešení mýtného systému v případech, kdy se společnosti Kapsch nepodaří sehnat všechna stavební povolení k mýtným branám od státní správy a samosprávy. Takový závazek stvrdil stát v prvním dodatku smlouvy o mýtném, kterou zveřejnilo ministerstvo dopravy. Dnes je přitom jisté, že systém opravdu bude fungovat v provizoriu, neboť se nepodaří vybudovat datové a elektrické přípojky ke všem branám. Asi 150 bran ze 167 tak budou pohánět naftové agregáty. Jeden z majitelů rakouské firmy George Kapsch ale ČTK ve čtvrtek řekl, že Kapsch je připraven převzít závazky z provizorního provozu zpět.

Kapschi se podle dodatku během prvních tří měsíců provozu systému povoluje snížení efektivity výběru mýta až na 85 procent. Při překročení limitu 95procentní úspěšnosti se zvyšuje Kapschi odměna oproti původní smlouvě. Firmě podle ustanovení dodatku připadnou veškeré mýtné poplatky, které firma vybere nad hranici 95 procent. Například v Rakousku se úspěšnost mikrovlnného systému blíží sto procentům.

Zveřejnění dodatku předcházela dohoda mezi ministrem Alešem Řebíčkem a Kapschem. MD však nezveřejnilo dodatek celý, neboť Kapsch si vymínil utajení těch částí dodatku, které se týkají firemního know-how. Začerněny jsou například názvy spolupracujících pojišťoven a výše poplatků za transakce s platebními kartami. Dodatek také umožnil Kapschi odsunout zprovoznění mýtného systému na silnicích prvních tříd o šest měsíců. Mýtné na 1100 kilometrech silnic prvních tříd se tak má začít vybírat až od 1. července 2007. Dodatek uzavřelo ministerstvo dopravy s Kapschem proto, aby se urychlila výstavba systému. Ta měla původně trvat 12 měsíců, tendrem o mýto se však zabýval antimonopolní úřad a výstavba začala až o tři měsíce později. Urychlení výstavby Kapsch podmínil uzavřením dodatku, na druhou stranu mu zanikly jakékoliv nároky na prodloužení lhůt dokončení systému. Kapsch je ochoten jednat s ministerstvem dopravy o novém dodatku ke smlouvě o mýtném a převzít tak část rizik od státu. Řebíček již dříve řekl, že nový dodatek by měl být hotov do 15. prosince.

Poslanec ODS David Šeich přiznal, že řídil pod vlivem alkoholu. Jedna sklenička, kterou údajně vypil, nemohla však podle něho způsobit tak vysokou hodnotu alkoholu v krvi, jakou mu připisují brněnští strážníci. Novinářům řekl, že se pro tento případ zříká poslanecké imunity a chce, aby byl řádně vyšetřen. Veřejnosti i médiím se omluvil za prohlášení, která dosud zazněla z jeho úst v souvislosti s případem.

Poslance zastavila hlídka městské policie, když projížděl ulicí v protisměru. Dechovou zkouškou pak strážníci údajně zjistili, že má v krvi asi 2,4 promile alkoholu. Šeich po příjezdu hlídky republikové policie odmítl opětovné dýchání, odepřel poskytnout krev a moč. Policisté z něj údajně cítili alkohol. Když mu byla zakázána další jízda, odešel. Za postup, jaký zvolil Šeich, hrozí před přestupkovou komisí pokuta od 25.000 do 50.000 korun a odebrání řidičského průkazu na rok až dva. "Naměřená hodnota mě naprosto šokovala, naprosto vylučuji, že bych po skleničce alkoholu s takovým časovým odstupem mohl jevit jakékoli sebemenší známky opilosti," zdůraznil. "Byla to chyba," komentoval poslanec to, že se rozhodl po setkání s přáteli dopravit svůj vůz na dva kilometry vzdálené "bezpečné" místo. Řekl, že hodnotu alkoholu v krvi mu strážníci pouze sdělili, na přístroji mu je neukázali. Od čtvrtečního incidentu je Šeichova internetová stránka doslova zavalena výtkami občanů.

Košem plným cukrové řepy zemědělci z Hané přivítali v Brně evropskou komisařku pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fisherovou-Bölovou. Protestovali tak proti hrozícímu uzavření tří cukrovarů a ztrátě cukerných kvót pro Českou republiku, řekl ČTK prezident Agrární komory ČR Jan Veleba. Pro tradiční pěstitelskou oblast na Hané by to podle něj znamenalo ztrátu stovek pracovních míst či nedostatek melasy pro lihovarnický průmysl.

Trojici cukrovarů v Němčicích na Hané, Kojetíně a Hrochově Týnci vlastní společnost Eastern Sugar. Společně se dvěma dalšími podniky v Maďarsku a na Slovensku je ale plánuje v nejbližší době uzavřít. Reaguje tak na evropskou reformu trhu s cukrem. Eastern Sugar zaměstnává v Česku asi 400 lidí a drží kvótu na výrobu zhruba 102.000 tun cukru. Pokud by domácí závody zavřela a kvótu odprodala Bruselu za stanovenou kompenzaci, klesla by o více než pětinu domácí produkce cukru limitovaná národní kvótou 454.000 tun. Česko, dosud vývozce, by muselo začít cukr dovážet. Zemědělci teď usilují o to, aby cukerná kvóta zůstala v ČR, jsou případně ochotni ji od společnosti i odkoupit. Pěstitelé poukazují především na to, že deklarovaným cílem reformy trhu EU bylo omezení produkce cukru v nerentabilních oblastech. Odchod Eastern Sugar by ale znamenal propad pěstování cukrovky na Hané, která patří k nejlepším řepařským oblastem v Evropě.