Zprávy | Z archivu rubriky


Prezident Václav Klaus v úterý jmenoval novými členy bankovní rady České národní banky (ČNB) Vladimíra Tomšíka a Mojmíra Hampla. Ve funkci nahradí Jana Fraita a Michaelu Erbenovou, kterým k 1. prosinci končí mandát. Jmenování nových členů bankovní rady má v pravomoci právě prezident. Tomšíkovo jmenování je překvapením, v případě Hampla se o jeho jmenování spekulovalo již dříve.

Ekonomové většinou hodnotí jmenování obou ekonomů pozitivně a očekávají kontinuitu v procesu rozhodování ČNB. "Hampl má manažerské zkušenosti, což je důležité, neboť funkce není jen o měnové politice, ale i o řízení lidí a strategii banky. I Tomšík je výborná volba. Je to rovnocenná náhrada za Jana Fraita," uvedl například analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.

Hampl v letech 2004 až 2006 pracoval jako člen představenstva České konsolidační agentury. V letech 2002 až 2004 působil v České spořitelně jako senior analytik a koordinátor ekonomických analýz finanční skupiny Erste. V letech 2002 až 2003 byl členem týmu externích poradců ministra financí pro reformu veřejných rozpočtů. V letech 1998-2002 pracoval jako analytik, později jako senior analytik v ČNB. V roce 1998 působil také jako zvláštní poradce ministra bez portfeje Vladimíra Mlynáře.

Tomšík pracoval jako odborný asistent na Vysoké škole ekonomické v Praze. V únoru 2000 nastoupil jako analytik do týmu makroekonomických analýz hlavního ekonoma Komerční banky. Od září 2000 pracoval jako hlavní ekonom finanční a poradenské skupiny Newton Holding a v letech 2004 až 2006 byl současně vedoucím Ústavu ekonomie na Newton College. Od září 2005 do současnosti pracuje na postu zástupce vedoucího týmu analyzujícího pravidla multilaterálních dohod o obchodu a investicích ve Světovém obchodním institutu.

Celkem asi tři tisíce lidí se dnes podle organizátorů sešly v Praze i ve všech krajských městech a požadovaly chybějící tři miliardy korun na nový systém sociálních služeb. Svými shromážděními chtěly poslance přimět k tomu, aby tuto sumu ve státním rozpočtu na příští rok do zajištění péče přesunuli. Pokud by se podle organizátorů peníze na služby neposkytly, hrozil by jejich kolaps. Do akcí se dnes zapojili postižení, odboráři, poskytovatelé péče i senioři.

V lednu začne platit nový zákon o sociálních službách, který systém od základu změní. Podle normy budou postižení, senioři a další potřební dostávat příspěvek na péči přímo. Sami se rozhodnou, zda si zaplatí ústav, stacionář, asistenta, nebo zda se o ně postará rodina. Peníze od klientů pokryjí asi polovinu nákladů poskytovatelů péče. Zbytek by měly dorovnat dotace. Právě do nich by měly požadované tři miliardy plynout. "Kdyby ty tři miliardy v systému nebyly, tak to znemožní pomoc lidem, kteří bydlí doma. Ohrozí to jejich existenci a život, protože jsou závislí na službách a na pomoci druhých," řekl ČTK zástupce české sekce evropské federace seniorů EURAG ČR Jan Lorman. Sociální služby využívá asi půl milionu lidí, pětina z nich by bez nich byla ohrožena na zdraví či na životě. Na podporu svého požadavku přinesli zástupci pořadatelů poslancům společnou petici, kterou podepsalo 20.642 lidí.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) předpovídá České republice na příští dva roky nadále silný, i když mírně se zpomalující hospodářský růst. V delší perspektivě ale vidí rizika v pomalosti reforem a slabé rozpočtové disciplíně. Uvádí to pravidelné studii o výhledech vývoje členských i některých dalších zemí, vydané v úterní. Poukazuje v ní i na negativní důsledky nynější politické krize v Praze.

OECD očekává, že po loňském zvýšení o 6,1 procenta vzroste český HDP letos o 6,2, v příštím roce o 4,8 a v roce 2008 o 4,6 procenta. Hospodářskou aktivitu podle studie OECD táhne především vývoz, který zase táhnou přímé zahraniční investice. OECD předpovídá také další zvyšování osobní spotřeby, související s upevňující se důvěrou spotřebitelů a s růstem zaměstnanosti. Zvyšující se poptávka, ale také zvýšení cen energie a regulovaných cen včetně nájmů vytvářejí určitý inflační tlak, uvádí dále OECD, podle níž inflace po loňských 1,9 procenta dosáhne letos 2,8 a v příštích dvou letech 3,4 procenta, respektive 3,1 procenta. Negativní vývoj předpovídá OECD České republice v oblasti deficitu veřejných financí. Ten by podle ní měl po loňských 3,6 procenta dosáhnout letos 3,7, v příštím roce 4,1 a o rok později 4,3 procenta HDP.

"Varování OECD je jedno ze sta, které se v posledních měsících objevilo," řekl analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. "Zatím ale stále platí, že všichni o reformách mluví a nikdo je neprovádí. Obávám se proto, že do dvou let ČR bude muset zvyšovat daně, aby naplnila státní pokladnu," dodal.