Zprávy | Z archivu rubriky


Česká republika podepsala ve čtvrtek smír s japonskou bankou Nomura v kauze IPB. Obě strany se dohodly ukončit arbitráže o desítky miliard korun kvůli zkrachovalé Investiční a Poštovní bance a nezahajovat nové spory. ČR by rovněž měla zajistit zastavení všech sporů s Nomurou. Smlouva předpokládá, že se k dohodě připojí i ČSOB, jež zkrachovalou IPB převzala za symbolickou korunu. Nomura podle svého mluvčího v ČR Jiřího Hrabovského dohodu vítá.

Dohoda podle ministra financí Vlastimila Tlustého nespočívá v úplně nulové variantě, ale případné platby budou na základě rozhodnutí nového arbitra omezeny mantinely. Půjde řádově o miliardy korun. "Je to varianta blízká nule. Pro mě je důležité, že je odvrácena hrozba plateb desítek miliard korun," prohlásil Tlustý.

Podle informací redakcí serveru Aktuálně.cz a Rádia Česko měl ministr mandát od vlády, že může Nomuře vyplatit odškodné do výše deseti procent ztrát hrozících státnímu rozpočtu. Ty vláda vyčíslila až na sedm miliard korun.

ČR požadovala po Nomuře původně 263 miliard korun v pařížské arbitráži. Podle Ministerstva financí se očekávané odškodnění během léta snížilo na jednu až tři miliardy korun. Japonská banka naopak žádala u arbitráže v Londýně odškodné 40 miliard korun, které se postupně vyšplhalo zhruba na 70 miliard korun. České republice tak podle Tlustého hrozilo, že bude nucena vyplatit odškodnění až 70 miliard korun. Právní náklady ČR vynaložené v souvislosti s vedením těchto sporů k dnešnímu dni dosáhly podle informací MF 550 milionů korun.

Součástí celkového narovnání je i řešení trestněprávních otázek. Vláda uložila ministru financí, aby jejím jménem požádal prezidenta Václava Klause o udělení milosti osobám vyšetřovaným s touto kauzou. Opozici se však žádost o milost nelíbí. "Nemám k dispozici text dohody, a proto nemohu hodnotit její přínosy a rizika," reagoval pro ČTK bývalý ministr financí Bohuslav Sobotka. Případné udělování milostí prezidenta na základě politické objednávky je ale podle jeho názoru v rozporu s principy demokratického právního státu.

Dvoustranná smlouva o narovnání s Nomurou předpokládá, že stát vyvine veškeré možné úsilí k narovnání sporů s ČSOB. Poté by měla ČSOB přistoupit k této dohodě, která by se měla přeměnit na dohodu třístrannou. "I Nomura má zájem na tom, aby se součástí dohod stala i ČSOB," uvedl Hrabovský.

Odborníci uzavření dohody opatrně vítají. "Nomura byla proti českému státu před podpisem ve výhodnějším postavení díky jedné vyhrané arbitráži. Výhoda ze strany českého státu spočívá v podstatném omezení rozpočtových rizik vyplývajících ze sporů s Nomurou. S celkovým hodnocením bych ale byl opatrný," míní analytik HVB Bank Pavel Sobíšek. Připomněl, že zatím není jisté, zda se podaří urovnat také další spory vzniklé v souvislosti s pádem IPB. "Fiskální rizika státu byla jen omezena, nikoli eliminována," poznamenal Sobíšek.

Místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) předpokládá, že všechny dohody budou zveřejněny. "Nedovedu si představit, aby v záležitosti, která se týká veřejných peněz, byla uzavřena jakákoli dohoda, která by obsahovala nějaký dodatek na základě obchodního tajemství," řekl dnes Zaorálek během interpelací ve sněmovně. Předseda vlády Mirek Topolánek jej ujistil, že obsahy dohod zveřejněny budou. "Ukončení toho sporu beru za velký úspěch vlády i při jejím zkráceném mandátu," uvedl premiér.

Státní podíl v IPB stát privatizoval v roce 1998, kdy 36 procent akcií získala japonská banka Nomura za 3,031 miliardy korun. V roce 2000 uvalila ČNB na IPB nucenou správu. Následně převzala kontrolu v IPB Československá obchodní banka.

Systém vyplácení nemocenské možná zůstane příští rok beze změn. Nový systém, podle něhož by po první dva týdny nemoci vyplácely pracovníkům náhradu mzdy firmy, by se měl spustit podle senátorů až v roce 2008. S touto změnou, na které se dohodly ODS a ČSSD, vrátil Senát sněmovně příslušnou novelu zákona o nemocenském pojištění.

Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) senátorům řekl, že odklad "umožní zaměstnavatelům lépe se připravit na nový systém nemocenské", stejně tak i orgánům nemocenského pojištění. "Schválení tohoto pozměňovacího návrhu by vytrhlo několik trnů z paty nejenom veřejných financí," uvedl ministr. Díky odkladu by podle něj příjmy z tohoto pojištění dosáhly v příštím roce 42,6 miliardy korun a výdaje zhruba 35 až 36 miliard korun, což by znamenalo přebytek ve výši zhruba 6,9 miliardy korun, vypočítával Nečas. Pomůže to realizovat od ledna nový zákon o sociálních službách, neboť z přebytku bude možné přesunout chybějící tři miliardy korun na dotace rozdělované prostřednictvím krajů.

Firmy by podle platného zákona, který má začít platit od ledna, vyplácely svým pracovníkům náhradu mzdy po první dva týdny jejich nemoci. Za to by jim klesly odvody státu, který by tak ale přišel v příštím roce o 4,1 miliardy korun, připomněl Nečas. Důvodem by podle něj bylo plánované snížení platby nemocenského pojištění u zaměstnavatelů z 3,3 na 1,4 procenta.

Pražským primátorem se stal opět Pavel Bém z ODS. Rozhodli o tom v tajné volbě na ustavující schůzi noví městští zastupitelé. Bém získal hlasy 49 ze 69 zastupitelů. Zbylých 20 hlasů bylo neplatných. Bémův jediný soupeř František Hoffman (KSČM) se kandidatury vzdal. Hoffman uznal, že ODS dostala ve volbách do zastupitelstva drtivý počet hlasů a Bém vyhrál. Proto s ním ukončil souboj.

Na konci funkčního období nového vedení pražské radnice, v roce 2010, by měla být dokončena podstatná část tranzitního dopravního okruhu kolem města i vnitřního městského okruhu. ČTK to řekl staronový primátor Pavel Bém. Magistrát chce podle Béma také dále rozvíjet městskou hromadnou dopravu. "V Praze budou jezdit nové moderní nízkopodlažní tramvaje a nepochybně tu budou nové stanice metra a nízkopodlažní autobusy," uvedl primátor. MHD by měla propojit i okrajové části města, takzvané satelity, s centrem. Bém počítá s tím, že se hlavní město dále rozroste, a rezidenčních čtvrtí na kraji Prahy bude stále více. Kromě zlepšení dopravy, která je nejdůležitější prioritou nového vedení metropole, chce radnice zřetelně vylepšit životní prostředí. Praha by podle Béma měla být zelenější, mělo by v ní být více parků, lesů nebo oddechových zón. Kvalitu života by měly zvýšit i stromořadí či květinová výzdoba. Bém věří, že si metropole udrží své postavení kulturního města a bude klidnější. Svoji podobu a funkci podle jeho slov za čtyři následující roky změní Václavské náměstí, které získá i novou atmosféru. Měla by zde jezdit tramvaj a naopak by měla být omezena doprava na severojižní magistrále. Horní část náměstí má být propojena s budovou Národního muzea. Primátor považuje za možné i dostavění Staroměstské radnice.

Neustálé zpochybňování termínů výstavby systému elektronického mýtného ochromuje činnost dopravních společností. Ještě měsíc před koncem roku nevědí, kdy a jak se bude mýtné platit, což komplikuje uzavírání kontraktů na příští rok. Uvádí se to v prohlášení profesního sdružení dopravců Česmad Bohemia. "Zavedení elektronického mýta, které zvýší cenu za používání dálniční sítě až dvacetkrát, je zásadní položkou, bez níž nelze vůbec uvažovat o kalkulaci ceny pro zákazníka," uvedl Česmad. Zprostředkovaně prý nejistota postihuje i klienty z průmyslu a obchodu. Ti nevědí, od kdy budou muset promítnout zvýšené náklady za dopravu do cen svého zboží. Předsednictvo sdružení proto ve čtvrtek vyzvalo ministerstvo dopravy a společnost Kapsch, aby závazně a jednoznačně oznámily datum spuštění elektronického mýta.

Přesné datum se však dnes těžko někdo odváží vyslovit. Podle původního harmonogramu měl být ostrý provoz spuštěn od 1. ledna 2007. Situaci však výrazně zkomplikovalo středeční prohlášení Ministerstva dopravy, které se rozhodlo zakázat Kapschi spuštění pilotního provozu od 1. prosince. Důvodem je nezákonné vztyčení mýtných bran na jiných místech, než bylo původně ohlášeno. Přitom spuštění pilotního provozu 1. prosince je v Časovém harmonogramu dodávky, který je součástí smlouvy.

Mluvčí Kapsche Evžen Staněk ČTK řekl, že firma s důvody zastavení pilotního provozu nesouhlasí. "Přesto pracujeme na návrhu úpravy pilotního provozu tak, aby mohlo ke spuštění elektronického mýtného systému dojít k 1. ledna 2007," uvedl Staněk. Předpokladem je však plná součinnost objednatele, dodal. Návrh obdrží ministerstvo dopravy nejpozději v pátek dopoledne.