Zprávy | Z archivu rubriky


Výsledkem sedmnáctiletého úsilí je kniha Vojtěcha Klimta "Akorát, že mi zabili tátu". Vypráví životní příběh písničkáře a básníka Karla Kryla, jedné z nejvýraznějších osobností české kultury druhé poloviny 20. století. Publikaci vydalo v těchto dnech nakladatelství Galén v edici Olivovníky. Autor jako název použil jednoho Krylova výroku z roku 1979, kdy žil v exilu. Napsal tehdy, že se v roce 1968 psalo, že se nemá kopat do politických mrtvol. "Od tý doby vládnou rukou silnou a nekompromisní a že už není Urválek (prokurátor z procesů padesátých let), bude spíš tím, že beznadějně sešel věkem... Ale mně je to dneska v podstatě jedno, akorát, že mi zabili tátu," poznamenal k tomu písničkář.

Komunisté Krylovu otci znárodnili tiskárnu, ve které vydával bibliofilské tisky, a před očima celé rodiny kladivy rozbili tiskařské stroje. Pak ho přinutili jako nádeníka budovat novou Ostravu. To se podepsalo na jeho zdraví a stáhl se do sebe. Jeho syn ho nechtěl do této vnitřní emigrace následovat, proto poté, co invaze vojsk socialistických států v roce 1968 udusila "pražské jaro", emigroval do Německa. Autor při psaní knihy využil nejen všech dostupných tištěných i psaných pramenů, ale i desítek rozhovorů s Krylovými známými a příbuznými a také zkušeností, které nabyl při osobních setkáních s písničkářem.

Součástí publikace, která má 430 stran, jsou desítky unikátních fotografií a kopií dokumentů, které přibližují Krylův (1944 až 1994) život i rozsáhlé dílo. Klimt (1973) je od roku 1991 předsedou Klubu Karla Kryla. Spolupracoval na přípravě dokumentů o Krylovi, jeho knih i při vydávání jeho písní.

První a nejdéle působící opoziční či disidentské hnutí v zemích sovětského bloku, které inspirovalo podobná hnutí později v jiných zemích. Tak charakterizoval Chartu 77 jeden z jejích nejznámějších signatářů Václav Havel. Historie Charty se začala psát před třiceti lety. První přípravná schůzka se konala 10. prosince 1976. V bytě Jaroslava Kořána na pražském Novém Městě se tehdy kromě majitele bytu sešli Václav Havel, Pavel Kohout, Václav Vendelín Komeda, Jiří Němec a Zdeněk Mlynář. Dohodli se na tom, že by bylo dobré založit nějakou trvalou občanskou iniciativu, která se bude věnovat obraně lidských práv. Během prosince 1976 byl precizován text prohlášení, které se obrací na tehdejší státní orgány, aby dodržovaly zákony. Dostal název Charta 77. Autoři prohlášení zároveň oznámili, že skupina občanů vytváří volnou občanskou iniciativu, která se bude zasazovat o respektování a dodržování lidských a občanských práv.

Společenství usilující o lidská práva se začalo utvářet při soudním procesu s mladými hudebníky kolem kapely The Plastic People of the Universe, kteří byli souzeni pro údajné výtržnictví. Impulzem pro vznik Charty se pak stalo zveřejnění Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Tyto dokumenty zakotvené v helsinských dohodách z roku 1975, přijaté i československou reprezentací, vstoupily v platnost v březnu 1976, ale do skutečné praxe je tehdejší komunistický režim neuvedl. Prvními mluvčími Charty se stali bývalý ministr zahraničí Jiří Hájek, dramatik Václav Havel a filozof Jan Patočka. Mezi Vánocemi a Novým rokem své podpisy pod text Charty 77 připojilo 242 signatářů. Do ledna 1990 se k Chartě přihlásilo přes 1800 signatářů a jen 25 z nich svůj podpis veřejně odvolalo. Proti chartistům režim rozpoutal rozsáhlou propagandistickou kampaň.

Holding Geofin zahajuje v těchto dnech výstavbu opravny obřích letounů, a to v těsném sousedství mezinárodního letiště Mošnov u Ostravy. V první fázi vyroste nový hangár za zhruba 1,05 miliardy korun, který by měl začít fungovat do roka. Nabídne asi 180 pracovních míst pro zaměstnance se špičkovou kvalifikací. ČTK to řekl šéf představenstva holdingu Geofin Daneš Zátorský. Investorem je společnost CEAM (Central European Aircraft Maintainance), jež je stoprocentní dceřinou firmou společnosti CCG z holdingu Geofin. "Do Mošnova budou na pravidelné opravy a údržbu létat dopravní stroje až do velikosti Boeing 737 a 747. Bude zde možné provádět i složité opravy," dodal Daneš s tím, že vzniknou opravárenské kapacity pro letecký průmysl, jaké dosud nemají v Česku obdoby.

Pro tento projekt bude CEAM čerpat investiční pobídky od státu. Ministerstvo průmyslu a obchodu rozhodlo o veřejné podpoře projektu až do výše 65 procent uznatelných nákladů, uvedl šéf Geofinu, podle něhož jsou nyní kapacity pro opravy velkých letadel ve světě přetížené. Na opravy do Mošnova budou mířit letouny evropských leteckých společností. V první fázi v Mošnově vyroste hangár o délce 147 metrů, šířce 80 metrů a výšce přes 34 metrů. Generálním dodavatelem pro výstavbu se stala společnost VÍTKOVICE. Stavební část prací zajišťuje společnost VOKD, jež je také součástí holdingu Geofin. Druhá etapa projektu počítá s výstavbou haly, kde bude možné opravovat i současná největší dopravní letadla. Holding podle Daneše delší dobu spolupracuje s ostravskou technickou univerzitou. S jejími absolventy také počítá jako s budoucími zaměstnanci opraváren CEAM.

Východočeská policie oznámila, že bývalého zaměstnance havlíčkobrodské nemocnice Petra Zelenku podezírá z vraždy osmi pacientů nemocnice. Dalších devět pacientů se měl pokusit zavraždit. Sdělil to ředitel východočeské policejní správy Petr Přibyl. Svou nedělní informaci o sedmi vraždách a deseti pokusech vraždy označil za omyl při tvorbě tiskové zprávy a omluvil se za něj. Podle vyšetřovatele Michala Hynka není vyloučeno, že se počet obětí zvýší. Na nesrovnalosti v počtu obětí upozornil v úterý Zelenkův advokát Vítězslav Menšík, který uvedl, že obětí je osm. Podle Hynka bude prověřována zdravotní dokumentace dalších pacientů. Dodal, že již několik rodin se obrátilo na nemocnici s podezřením, že se jejich příbuzní mohli stát Zelenkovou obětí. Seznam dosud známých obětí policie poskytla havlíčkobrodské nemocnici.

Policejní prezident Vladislav Husák nařídil prověření postupu policie v celém případu. Husáka znepokojily informace médií o tom, že od podání trestního oznámení do zahájení stíhání uplynulo zbytečně mnoho času. Okresní ředitelství Policie ČR v Havlíčkově Brodě obdrželo trestní oznámení 23. října, Zelenku však policie zadržela až v pátek 1. prosince. Třicetiletý Zelenka se měl trestné činnosti dopustit v období od května od září 2006 na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Zelenka, kterému hrozí až doživotní trest vězení, se k činům přiznal. Oběti Zelenka údajně usmrcoval nepovoleným podáním léku na snížení srážlivosti krve, který nemocným způsobil masivní krvácení.