Zprávy | Z archivu rubriky


Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí zpomalila meziroční tempo růstu na 5,8 procenta z revidovaných šesti procent ve druhém čtvrtletí. Oznámil to Český statistický úřad. Růst hrubého domácího produktu předčil očekávání analytiků, kteří předpokládali průměrný vzestup o 5,3 procenta. V běžných cenách se v uplynulém čtvrtletí zvýšil hrubý domácí produkt meziročně o 8,4 procenta na 813,1 miliardy korun.

Snižuje se přínos zahraničního obchodu, který byl od druhého čtvrtletí 2004 do letošního prvního čtvrtletí klíčovým zdrojem ekonomického růstu. Roste naopak vliv výdajů na konečnou spotřebu a tvorbu kapitálu. Výdaje domácností vzrostly ve srovnání s loňským obdobím reálně o čtyři procenta. Nabídkovou stranu ekonomiky stejně jako v předchozích čtvrtletích táhl především zpracovatelský průmysl, jehož hrubá přidaná hodnota se ve stálých cenách zvýšila o 13,9 procenta. Pod úrovní předchozího roku zůstalo vlivem klimatických podmínek zemědělství, jehož hrubá přidaná hodnota klesla o 6,4 procenta.

Růst HDP vnímá Svaz průmyslu a dopravy jako signál stabilního vývoje ekonomiky. "Růst je vyvážený, je rovnoměrně tvořen vývozem, investicemi a nyní i rostoucí domácí spotřebou," sdělila ČTK mluvčí svazu Blanka Růžičková. Svaz očekává, že by růst HDP mohl pokračovat i v dalším období a že se projeví i snížením nezaměstnanosti.

Růst hrubého domácího produktu ve třetím čtvrtletí přesně odpovídá prognóze České národní banky. Mezičtvrtletí růst byl oproti prognóze nepatrně vyšší. Do značné míry odpovídá předpovědi ČNB i struktura hospodářského růstu, uvedl ředitel sekce měnové a statistiky ČNB Tomáš Holub.

Ostrá politická debata v pátek ve sněmovně provázela projednávání návrhu na odklad účinnosti zákoníku práce. Sněmovna návrh sice postoupila do dalšího čtení, do konce roku ale předlohu s největší pravděpodobností schválit nestihne. Nový zákoník práce tak zřejmě začne od 1. ledna 2007 platit. Sněmovna do dalšího čtení postoupila také senátní novelu ústavy, která by měla usnadnit cestu k předčasným volbám. Odpoledne poslanci schůzi přerušili. Znovu se sejdou v úterý, kdy mají schvalovat rozpočet na příští rok. Případné přijetí senátní ústavní novely ale ještě neznamená, že budou předčasné volby. Jde jen o další možnost, jak se k těmto volbám dostat. Senátní novela počítá s tím, že prezident by mohl sněmovnu nově rozpustit i poté, co vláda podá demisi a s návrhem na rozpuštění souhlasí nadpoloviční většina dvousetčlenné dolní komory. Pokud má mít novela ve sněmovně šanci na úspěch, potřebuje kromě hlasů ODS, lidovců a zelených ve finále i hlasy KSČM. ČSSD je totiž proti. Sociální demokraté říkají, že jde o účelovou změnu, která se jejím zastáncům momentálně hodí. Obávají se také, že novela nepřípustně posiluje pravomoci prezidenta.

Podstatnou část jednacího dne ale vyplnila debata o odkladu zákoníku práce. Rozprava začala klidně, vyústila ale ve slovní přestřelku, v níž si levice a pravice vzájemně vyčítaly ideologickou předpojatost a politickou nezodpovědnost. Poslanci ČSSD a KSČM občanské demokraty mimo jiné obvinili z toho, že jim ve skutečnosti nezáleží na ochraně zaměstnanců. ODS naopak levici vyčetla, že připravila "legislativní paskvil" a nyní před důsledky své politiky "strká hlavu do písku".

Do druhého čtení sněmovna postoupila také vládní předlohu, která by měla umožnit vydat státní dluhopisy za téměř 133 miliard korun. Penězi chce kabinet uhradit jistiny státního dluhu, který bude muset Česká republika zaplatit v letech 2007 a 2008. Před závěrečným hlasování je také novela zákona o státním rozpočtu na příští rok. Novelou chce vláda zvýšit letošní schodek rozpočtu o devět miliard korun. Peníze potřebuje vláda kvůli tomu, že ve druhé polovině prosince budou chybět v rozpočtu prostředky na výplaty důchodů.

Vsetínská radnice zřejmě porušila lidská práva, když před časem přestěhovala několik romských rodin do Vidnavy, Staré Červené Vody a obce Vlčice na Jesenicku. Shodli se na tom členové senátního výboru pro lidská práva, kteří v pátek obce navštívili, řekl ČTK senátor Josef Pavlata (ODS). "V tomto případě se ukazuje, že není všechno v pořádku. Romové předem nevěděli, do čeho jdou. Nemohli si své domy prohlédnout a smlouvy podepisovali pod nátlakem. Byla zneužita jejich právní nevědomost, měli být mnohem více poučeni právníkem," uvedl Pavlata. Vadí mu také způsob, jakým byli Romové do obce dopraveni. Většinou se jednalo o pozdní večerní či noční hodiny.

O vystěhování Romů rozhodla vsetínská radnice v čele se starostou Čunkem. "Věřím, že senátní výbor vše neuzavře bez toho, aby mne vyslechl. Je velmi problematické určit, co je a co není pravda. Jiný pohled na věc mají ti, co byli stěhováni, a ti co stěhovali," řekl ČTK Čunek. Doplnil, že radnice Romy informovala dostatečně.

Prezident Václav Klaus považuje vystěhování neplatičů nájemného za hranice měst za "méně šťastnou metodu" řešení tohoto problému. Současně podle něj ale není na místě obce za případný sporný postup "lacině odsuzovat". ČTK prezidentovo stanovisko sdělil jeho tajemník Ladislav Jakl. Klaus tak reagoval na otevřený dopis, který mu adresovalo Grémium romských regionálních představitelů. Vytýkají mu v něm, že se nevyjádřil k vystěhování Romů ze Vsetína a že se jich nezastal. "K vsetínskému případu se pan prezident nevyjadřoval, protože se nechtěl přidávat k trivializujícím soudům," uvedl Jakl. Podle něj Klaus list od grémia neobdržel, dozvěděl se o něm z tisku.