Zprávy | Z archivu rubriky


Drtivá většina Čechů si myslí, že zločinci by měli dostávat tvrdší tresty. V rámci EU patří také k příznivcům sňatků homosexuálů a legalizace marihuany, ale podobně jako občané ostatních nových členských zemí mají mizerné mínění o přistěhovalcích. Většina z nich si také myslí, že volný čas by měl být důležitější než práce. Vyplývá to z průzkumu, který zveřejnil evropský ústav Eurobarometr. Naprostá většina 85 procent Evropanů si myslí, že je příliš tolerance a že zločinci by měli dostávat tvrdší tresty. Nejrozšířenější je tento názor na Kypru (97 procent), v ČR (95), na Slovensku (93) a v Belgii (90).

Pro sňatky homosexuálů je v průměru 44 procent lidí v EU, když nejrozšířenější je tento názor v Holandsku (82 procent), Švédsku (71) a Dánsku (69). ČR je na osmém místě s 52 procenty. Nejdůrazněji proti jsou Lotyši (12 procent stoupenců), Kypřané (14), Řekové (15) a Poláci (17), ale i Slováci s 19 procenty. Podstatně méně lidí si ale myslí, že by homosexuální páry měly mít právo adoptovat děti. Pro je v průměru 32 procent Evropanů, nadpoloviční většina je pro jen v Nizozemsku (69) a Švédsku (51). V ČR to je 24 procent, nejméně je pro Poláků a Malťanů (sedm procent).

Příliš populární není v EU ani legalizace osobní spotřeby marihuany, když ji podporuje v průměru jen 26 procent respondentů. Největší zastání má tento názor v Nizozemsku (49), Španělsku (40), Británii a ČR (po 32 procentech). Slováci jsou na 17. příčce s 16 procenty.

Menšina 40 procent lidí v EU se domnívá, že přistěhovalci jsou pro jejich zemi velkým přínosem. Myslí si to jen 17 procent Čechů, což je řadí až na 22. příčku. Poslední jsou Slováci s 12 procenty. Nejvíce si imigrantů cení ve Švédsku (79), Portugalsku (66) a Irsku a Lucembursku (po 56 procentech).

Češi také patří v rámci unie ke stoupencům využívání volného času, když 58 procent z nich si myslí, že volný čas by měl být důležitější než práce. Jsou tedy podstatně nad průměrem EU (48 procent), ale s odstupem za Kypřany (69), Estonci (67), Řeky (66) a Španěly (65). Volnému času dává přednost také 62 procent Slováků. Na opačném konci této tabulky jsou Němci (27 procent), Lucemburčané (32), Litevci (36) a Nizozemci (40).

V minulosti znamenala předvánoční doba uklidnění jinak po celý rok rozbouřené politické scény, kvůli více než půlročnímu marnému hledání stabilní vlády ale letos něco takového čekat nelze. Nejpozději ve čtvrtek hodlá totiž premiér Mirek Topolánek přinést prezidentovi Václavu Klausovi návrh své druhé ministerské sestavy. Do té doby chtějí mít občanští demokraté, lidovci a zelení hotový také program, kvůli jehož přípravě ustavili expertní skupiny. Paralelně budou výsledky jejich práce posuzovat předsedové stran, scházet se mají denně. Pokud se jim do konce týdne skutečně podaří domluvit společnou vládu, její jmenování bude záležet na rozhodnutí Hradu.

Problémem trojkoalice stejně jako v létě ovšem zůstává to, že ve dvousetčlenné sněmovně má jen stovku poslanců, což k vyslovení důvěry nestačí. Sociální demokraté středopravicový svazek podpořit nechtějí a podle jejich předsedy Jiřího Paroubka je chimérou spoléhat se na podporu některých poslanců ČSSD. Občanští demokraté nemluví v té souvislosti o přeběhlících, ale o konstruktivních či proreformních poslancích.

Mezitím zástupci tří stran začali pracovat na programu. "Žádný zásadní programový rozdíl mezi námi a našimi koaličními partnery nevnímám. To je výhoda. Na druhou stranu není možné dokázat za čtyři dny zajistit potřebnou podporu ve sněmovně, když se to předtím nepodařilo šest měsíců," naznačil přetrvávající problém první místopředseda lidovců Roman Línek. "Pracovní skupiny zhruba kopírují čtyři základní okruhy, které ještě nejsou dopracované. Těmito tématy jsou daňová reforma, energetika, doprava a lidská práva," poznamenal šéf poslanců ODS Petr Tluchoř. Zelení před začátkem jednání o obnově trojkoalice dali najevo, že se nelze vrátit k programu sepsanému ve stejné sestavě letos v létě. "Leccos se od té doby odehrálo, a i ta důvěra nezůstala úplně neotřesená," popsal poslanec Strany zelených Ondřej Liška uplynulé peripetie při formování vlády.

Strany by se měly do Vánoc domluvit na programu, mechanismech koaliční spolupráce, přesném rozdělení resortů i na tom, kteří politici budou ve druhé Topolánkově vládě. Předsedové ODS, KDU-ČSL a Strany zelených se už dohodli na tom, že nejsilnější strana obsadí polovinu křesel, stejný počet ministrů by měli dohromady lidovci a zelení. Například pro KDU-ČSL by kromě zemědělství nebo místního rozvoje byl zajímavý i resort práce a sociálních věcí, uvedl Línek. Premiér předpokládá, že jeho tým by měl požádat sněmovnu o důvěru v polovině ledna.

K rychlému růstu říjnových maloobchodních tržeb přispěly zejména úspěšné předvánoční kampaně prodejců, které začínají rok od roku dříve. Nezanedbatelný vliv rovněž měl větší počet pracovních dnů ve srovnání s loňským říjnem a stejně jako v předchozích měsících i růst mezd, spotřebitelských úvěrů a celková pozitivní nálada lidí utrácet, shodují se oslovení analytici. Meziroční růst maloobchodních tržeb v říjnu výrazně zrychlil na 7,9 procenta ze zářijových revidovaných 4,1 procenta. Prodej nepotravinářského zboží zaznamenal nejvyšší růst za celou dobu trvání zjišťování, tedy od roku 1997. Meziměsíčně maloobchodní tržby vzrostly o 0,7 procenta. "Je zřejmé, že spotřebitelé hýří optimismem ohledně své budoucí příjmové situace. To je typické pro rozjetou ekonomiku, která generuje dostatek nových pracovních příležitostí," uvedl analytik HVB Bank Pavel Sobíšek.

Podle statistik ke zvýšení celkového obratu v maloobchodu výrazně přispěl prodej hraček, sportovní potřeb, klenotů, knih a fotoaparátů. "Zájem o toto zboží by bylo možné připsat Vánocům, neboť vánoční prodejní kampaně začínají rok od roku dříve, ale také pokračování letního počasí až do konce října," uvedl analytik Patria Finance David Marek. Podle něj Češi rovněž utrácí ve srovnání s jinými zeměmi relativně velkou část svých příjmů za sportovní potřeby. "A pokud jejich sportovní zanícení podpoří hezké počasí, potom za vybavení pro sport utratí více, než kdyby je deštivý podzim zahnal do tepla domovů či restauračních zařízení," uvedl.

"Každopádně čísla podporují příznivý obraz síly české ekonomiky a v rozhodování ČNB o měnové politice nahrávají argumentům pro zvýšení úrokových sazeb," uvedl hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík. Proti ovšem stojí podle něj rychlé posilování koruny v posledních dnech. "Důležitější ovšem bude, jak se kurz bude vyvíjet, až se likvidita na trh vrátí, tedy v lednu. Ze současného vývoje nelze vyvozovat příliš silné závěry," doplnil.

Postoj Čechů k otázce platnosti takzvaných Benešových dekretů začíná být podle Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) oproti dřívějšku kritičtější. Z jeho průzkumu vyplývá, že zatímco před dvěma, třemi lety se vyslovovaly pro zachování dekretů dvě třetiny lidí, nyní je to zhruba každý druhý. Naopak na třetinu vzrostl počet těch, kteří nemají žádný názor. V minulých letech šlo vždy o méně než 30 procent lidí. Celkem 13 procent lidí se pak domnívá, že takzvané Benešovy dekrety by měly být zrušeny. Jejich zrušení dříve schvalovalo pouze pět až osm procent dotázaných.

Takzvané Benešovy dekrety vedly v ČSR po druhé světové válce mimo jiné k zabavení majetku většiny německy mluvícího obyvatelstva, o jehož odsunu z tehdejšího Československa i z dalších zemí rozhodli vítězní spojenci v Postupimi. Podle kritiků jsou dekrety nepřijatelné, protože jejich uplatnění na Němce a Maďary v ČSR vycházelo z principu kolektivní viny, bez ohledu na individuální provinění v době okupace. Česká strana ale chápání dekretů jako kolektivní odplaty odmítá. Z odsunu a vyvlastnění byli totiž vyjmuti antifašisté i německé a maďarské oběti nacismu.

Odsun sudetských Němců považuje v současnosti za spravedlivý přesně polovina dotázaných, naopak 32 procent lidí jej pokládá za nespravedlivý. Oproti předchozímu šetření v roce 2005 nastaly v této otázce podle CVVM jen mírné změny: o čtyři proceta lidí méně hodnotí odsun jako spravedlivý, o pět procentních bodů narostl podíl těch, kteří vnímají odsun jako nespravedlivý. Více než polovina lidí se také domnívá, že takzvané Benešovy dekrety negativně ovlivňují vztahy Česka s Německem. Stejný názor zastává čtvrtina dotázaných, pokud jde o vztahy s Rakouskem.

Německé obyvatelstvo žilo v pohraničí českých zemí před odsunem více než 800 let. Podle sudetoněmeckých statistik jich 241.000 při "vyhnání" zemřelo hladem, vysílením nebo následky trýznění ze strany českého státu a obyvatelstva.