Zprávy | Z archivu rubriky


Česká strana sociálně demokratická se musí co nejrychleji modernizovat a mnohem více otevřít veřejnosti. Současně s tím je třeba omladit její členskou základu. Na tomto úkolu by se mělo začít pracovat od okresních organizací až po nejvyšší stranickou úroveň co nejdříve, řekl předseda ČSSD Jiří Paroubek na tiskové konferenci během krajské konference sociálních demokratů Karlovarského kraje v Novém Sedle na Sokolovsku.

Modernizace ČSSD by měla být jedním ze způsobů, jak co nejlépe uspět už v krajských volbách za dva roky. Právě na ně se mají krajské organizace maximálně soustředit, konstatoval Paroubek. "Chtěli bychom, aby v procesu modernizace hrála například důležitou roli Masarykova dělnická akademie v Praze, která by se měla změnit v moderní vzdělávací institut. K dialogu s veřejností budeme využívat vlastní tisk. Zahájíme vydávání čtrnáctideníku, a posléze týdeníku. Počítáme s debatami se studenty na vysokých školách," poznamenal Paroubek. Uvedl, že je vcelku spokojený s vývojem členské základy. Počet členů ČSSD se za loňský rok zvýšil zhruba o 1000 a pohybuje se tak kolem 17.000. Podle Paroubka je tento vývoj velmi dobrý a je odpovědí na politiku ČSSD. "Tento trend bychom rádi udrželi i letos. Věkový průměr strany není špatný, ale vždy může být lepší. Chtěli bychom určitě zvýšit podíl žen. Chceme se více zajímat o názory veřejnosti na naše kandidáty pro volby do krajských zastupitelstev. Proto si budeme dělat vlastní průzkumy veřejného mínění a zjišťovat u navrhovaných kandidátů, jaké na ně mají lidé názory," uvedl.

Rakouský prezident Heinz Fischer a německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier ocenili odvahu a historickou úlohu signatářů Charty 77 v období komunismu v Československu. Učinili tak při příležitosti 30. výročí zveřejnění prvního prohlášení Charty. Rakouský prezident ocenil dějinnou roli chartistů, z nichž jejich "bezpříkladné nasazení učinilo obhájce demokracie, lidských práv a svobody médií v tehdejším Československu", informovala kancelář rakouské hlavy státu. Odvážné poukazování chartistů na útlak a porušování lidských práv bylo podle Fischera důležitým krokem k překonání komunistické diktatury, která nakonec vyústila v sametovou revoluci roku 1989. Prezident konkrétně jmenoval bývalé disidenty Václava Havla, Pavla Kohouta, Zdeňka Mlynáře, Jana Patočku a Jiřího Grušu. Fischer rovněž zdůraznil, že Rakousko v době komunismu "nebyrokraticky a hbitě" poskytovalo azyl politickým uprchlíkům z Československa. "Dějiny Charty 77 každopádně učí, že demokracie a právní stát jsou nakonec silnější než diktatura a útlak," prohlásil rakouský prezident.

Šéf německé diplomacie Steinmeier zdůraznil, že signatáři Charty 77 svým statečným chováním v dobách útisku a nesvobody v polovině Evropy dodávali mnoha lidem naději na svobodu a lepší budoucnost. Charta 77 a odvaha jejích signatářů byly podle Steinmeira milníkem při vzniku základů občanské společnosti ve východní a střední Evropě v době studené války. Činnost signatářů zůstane jedním z nejdůležitějších přínosů k překonání nesvobody a rozdělení Evropy, a za to je jim Německo vděčné, píše se v prohlášení šéfa německé diplomacie. Nejdůležitější cíle Charty 77, k nimž kromě jiných patří uskutečnění práva jednotlivce na svobodu či vydávání necenzurovaných publikací, byly podle Steinmeira v Československu naplněny v roce 1989 v podobě sametové revoluce.

Historici objevili 242 karet s originály podpisů prvních signatářů Charty 77. Po celou dobu byly součástí vyšetřovacího spisu, který komunistická Státní bezpečnost (StB) o této iniciativě vedla. Nyní, 30 let od vzniku základního prohlášení Charty, budou karty vystaveny na internetu knihovny Libri prohibiti, píšou sobotní Lidové noviny. Karty s podpisy chtěla původně StB použít jako důkaz pro případný soudní proces se signatáři. Vyšetřovací spis byl nakonec uzavřen a skončil v archivu. Nález originálních karet formátu A5 s předepsaným textem "Souhlasím s prohlášením Charty 77 z 1. 1. 1977" a adresou podepsaných je podle historiků i chartistů významným objevem, uvádí deník.

"Jsou zajímavé nejen tím, že představují autentický historický doklad, ale i jako pozoruhodná sbírka autografů. Zachycují podpisy celé plejády významných osobností československých duchovních dějin," řekl Lidovým novinám historik Petr Blažek. Obálky s podpisy a dalšími dokumenty zabavila StB 6. ledna 1977, kdy byl text Charty 77 poprvé zveřejněn v zahraničním tisku. Toho dne se Václav Havel, Ludvík Vaculík a Pavel Landovský neúspěšně pokusili prohlášení Charty 77 doručit tehdejšímu Federálnímu shromáždění a Československé tiskové kanceláři. Zadržení předcházela automobilová honička s policií.

Prvních 242 podpisů bude nyní podle Lidových novin zveřejněno na webu knihovny samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti. Přibudou k dalším asi 500 dříve objeveným originálním podpisům z archivu Charty 77, který StB zabavila v polovině 80. let. Chartu do roku 1989 podepsalo necelých 1900 občanů tehdejšího Československa.